Aktuálně: Eliška Wagnerová k rozhodování Ústavního soudu o prezidentské volbě

Rozhovor s Eliškou Wagnerovou pro zpravodajský server ihned.cz

Eliška Wagnerová: Ani úspěch stížnosti nemusí soud přimět odložit volby

Přesně týden před prezidentskými volbami se dnes scházejí ústavní soudci, aby rozhodli, zda se první přímá volba opravdu uskuteční v plánovaném termínu. Důvodem je stížnost senátora Tomia Okamury, který byl z boje o funkci hlavy státu vyřazen pro nedostatečný počet platných podpisů pro kandidaturu a už dříve neuspěl se stížností u Nejvyššího správního soudu.

„Předpokládám, že v pátek soudci dostanou zprávu, kterou připraví soudce zpravodaj, to v tomto případě znamená předseda Pavel Rychetský,“ vysvětluje senátorka Eliška Wagnerová, která byla do loňského roku místopředsedkyní Ústavního soudu.

HN: Co přesně v této zprávě soudci najdou?

Zpráva obsahuje průběh celého řízení, píše se v ní, co se napadá, co se žádá… Pak obsahuje návrh řešení. Dočetla jsem se v novinách, že předseda soudu Rychetský řekl, že bude předkládat alternativy řešení.

HN: Je to běžný postup?

Moc obvyklé to není. Většinou se očekává, že má soudce zpravodaj jeden názor, stojí si za ním a poskytne ho ke zvážení.

HN: Kdy je možné očekávat nějaké rozhodnutí?

Přijde na to, na které z nabídnutých alternativ bude shoda. Pokud by šlo o odmítnutí, pak by se to prakticky dalo uzavřít velmi rychle. Kdyby se ovšem plénum soudců shodlo na návrhu, že se má posoudit ústavnost zákona, tak by se soudci museli usnést na přerušení řízení o této ústavní stížnosti. Řízení by skončilo a soudce zpravodaj by se musel obrátit s žádostí o vyjádření ve vztahu k tomuto zákonu na parlament. Ten by na to pak měl nějakou lhůtu. Ale to už by bylo jiné řízení, pod novou spisovou značkou. A to by bylo na delší lokte.

HN: V tuto chvíli se čeká především na to, zda soudci vyhoví návrhu Tomia Okamury a vydají předběžné opatření, kterým plánovaný termín voleb zruší.

K tomuto rozhodování se soudci dostanou, když stížnost neodmítnou. V opačném případě by samozřejmě nebylo o čem jednat. Ale pokud se tedy budou chtít věcí zabývat a budou vědět, že to nelze stihnout v rozumné době, aby volby bez problémů proběhly, tak se samozřejmě s tím návrhem na odložení budou muset nějak utkat a rozhodnout o něm.

HN: Pokud by soudci o stížnosti jednali, ale odmítli by volby odložit, nepředjímali by tím své závěrečné rozhodnutí o celé Okamurově stížnosti?

Pokud Ústavní soud předběžné opatření nevydá, může to znamenat dvojí: buď, že už ví, že stížnosti asi nebude chtít vyhovět, ale může to znamenat také to, že sice vyhovět chce, ale nemyslí si, že by i to vyhovění bylo důvodem pro odklad voleb.

HN: Může Ústavní soud, v případě, že volby odloží, také nařídit jejich nový termín?

Ne, to by musel udělat předseda Senátu, který vyhlásil původní termín voleb.

HN: A to se všemi náležitostmi vyplývajícími ze zákona.

Jistě.

HN: Co by znamenalo, kdyby soud stížnosti sice vyhověl, ale až poté, co bude zvolen nový prezident? Zpětný účinek by rozhodnutí nemělo.

Nemělo. Formálně by to tu volbu nezpochybnilo. Druhou věcí ovšem je legitimita takto zvoleného prezidenta, ta by byla podle mě dost nabouraná.

HN: Může Ústavní soud ještě do voleb rozhodnout o zaregistrování Tomia Okamury mezi prezidentské kandidáty?

Nemyslím, že by Ústavní soud rozhodoval o tom, že má být Tomio Okamura zapsán mezi kandidáty. Maximálně by zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vrátil mu to se svým názorem. A pak by mohl znovu rozhodovat Nejvyšší správní soud.

HN: Dal by třeba soud také nějaká doporučení například ohledně nového termínu odložených voleb, aby vyrovnal podmínky všech kandidátů?

Ale kdyby se volby nekonaly nyní, měli by ty podmínky všichni nastavené znovu, a tedy stejně. Naopak pan Okamura, pokud by mohl kandidovat, by byl zvýhodněn v tom, že teď neutratil peníze na náklady, které by měli zbytečně ostatní kandidáti.

HN: Volební tým Miloše Zemana již avizoval, že v případě odložení voleb, a tedy prodloužení kampaně, by chtěl uplatnit náhradu škody, která by mu vznikla. Je to reálný požadavek?

To neumím jen tak posoudit. Ale zdaleka by to nebylo tak jednoduché a přímočaré. Důvodem by totiž patrně byla špatná legislativa. A dosud šla judikatura tím směrem, že se říkalo, že špatná legislativa není důvodem k náhradě škody. Jestli by se to drželo také nadále, to nevím, ale zatím platilo tohle.

HN: Ten nárok by řešil Ústavní soud?

To určitě.

HN: Soud je nyní v nepříjemné pozici. Musí velmi rychle rozhodnout o důležité věci, je pod velkým tlakem. Jsou tyto situace běžné?

Pod tlakem se rozhodovalo i tehdy, když se posuzovala ústavnost ústavního zákona (o zkrácení funkčního období sněmovny v roce 2009 – pozn. red.). Tam koneckonců byly také ve hře volby. Ale podobné to bylo i při posuzování všelijakých reformních zákonů, které měly ekonomické dopady a měly začít platit třeba od 1. ledna následujícího roku. Člověk přitom věděl, že by byl malér, kdyby neměl projít. Takže těch tlaků jsem během svého působení u Ústavního soudu zažila mnoho.

HN: Nakolik soudci kromě ústavnosti hledí právě na to, že je zájem, aby třeba něco proběhlo včas?

To je otázka zvážení kolidujících zájmů. Ty zájmy se musejí pečlivě porovnat a vyhodnotit, který má převážit. Je to vždy individuální hodnocení každého jednotlivého případu.

Nemyslím, že by Ústavní soud rozhodoval o tom, že má být Tomio Okamura zapsán mezi kandidáty. Maximálně by zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vrátil mu to se svým názorem.

Pokud by soud stížnosti vyhověl, ale volby neodložil, tak by to tu volbu formálně nezpochybnilo. Druhou věcí ovšem je legitimita takto zvoleného prezidenta, ta by byla podle mě dost nabouraná.

 

Zdroj: ihned.cz, 4.1. 2013