Eliška Wagnerová na téma účelového dělení obcí před podzimními komunálními volbami

Lidové noviny se 4.9. zaměřily na problém účelového parcelování obcí v nadcházejících komunálních volbách. “ Je třeba dodat, že jsem se v Senátu letos v červnu snažila prosadit novelu zákona, která by takovým účelovým manipulacím před volbami zabránila. Bohužel, zájmy velkých stran převážily a díky hlasům ČSSD a ODS můj návrh Senátem neprošel“, dodala k dnešnímu článku senátorka Eliška Wagnerová.

Článek z Lidových novin si můžete celý přečíst níže.

 

Tradiční městská čtvrť rozdělená na více částí, jinde zase obvody, které nedrží pohromadě a překreslují se těsně před volbami. Existují i pozitivní příklady parcelování obcí kvůli komunálním volbám, ale jde spíš o vzácnost.

Minulé volby do „velkého“ pražského zastupitelstva způsobily mnoho zlé krve kvůli rozdělení hlavního města na sedm volebních obvodů. Věci veřejné a koalice Strany zelených a SNK sice pokořily pětiprocentní zákonnou hranici, na mandáty ale kvůli rozparcelování Prahy nedosáhly. Případ řešil i Ústavní soud, který však v rozdělení města rozpor s ústavou neshledal.

„Snížení počtu volených mandátů vede k zásadnímu zvýšení takzvaného přirozeného prahu,“ vysvětluje princip dělení odborník na volební právo Marek Antoš z pražské právnické fakulty.

Rozčlenění obcí umožňuje zákon, čísla však ukazují, že kromě mediálně známých případů se tento nástroj využívá jen ojediněle. Nejvíce obcí bylo rozparcelováno v roce 1994 – osmnáct –, od té doby jejich počet klesá.

Letos dle informací ministerstva vnitra rozhodla zastupitelstva o rozdělení pouze na třech místech: v Praze 4 a 9 a v jihočeském Lišově.

Právě čtyřtisícové město Lišov poblíž Českých Budějovic představuje jeden z mála pozitivních příkladů, jak lze sporný paragraf ve volebním zákoně použít. Dva volební obvody tam existují od 90. let a vycházejí z toho, že k samotnému městu patří ještě deset vsí, které díky nastavenému systému mají jistotu, že šest členů zastupitelstva (z celkových 21) bude pocházet odtamtud.

Rozvinutá politická kultura „Je tím zaručeno, že se vždy najdou nějaké hlasy, které upozorní na potřeby venkovských obyvatel v místních částech,“ řekl LN starosta Lišova Jiří Švec.

Obec má vzácně rozvinutou politickou kulturu. V radě města jsou zastoupeny všechny politické strany s mandáty v zastupitelstvu. „Navíc po léta ctíme princip, kdy starosta a místostarosta jsou voleni tak, aby jeden z nich vždy pocházel z města a druhý z venkova,“ dodává Švec.

„Lišov je skutečně pozitivní příklad, jak by se volební obvody měly používat. Bohužel je z šesti tisíc obcí jediný,“ podotýká Antoš.

Praxe rozdělování obcí je sporná proto, že umožňuje „šikovným“ zastupitelům rozkreslením volebních obvodů ovlivnit výsledky voleb. „Například slábnoucí strana si nakreslí takové obvody, aby měla alespoň částečnou šanci na úspěch,“ popisuje Antoš. Podle něj je však daleko závažnější riziko rozdílné váhy hlasů voličů v různých obvodech.

Celopražské zastupitelstvo letos ponechalo území hlavního města jediným volebním obvodem, a to teprve podruhé v historii. Ve dvou městských částech však rozdělení zachovali.

V Praze 4 se zastupitelstvo přidrželo hranic obvodů z voleb před čtyřmi lety. „Chtěli jsme se vyhnout obviněním z volebního inženýrství,“ řekl LN starosta Pavel Caldr s poukazem na to, že zatímco dříve kandidoval za dominantní ODS, nyní jde do voleb za nové Hnutí pro Prahu.

Politické poměry se v největší pražské městské části za poslední roky vůbec velmi změnily, proto se zastupitelstvo rozhodlo pro konzervativní přístup. „Nastavení obvodů se ale našemu hnutí klidně nemusí vyplatit, toho jsme si vědomi,“ říká Caldr.

Přes ujištění starosty, že lidé jsou na toto rozdělení zvyklí, vzbuzuje pohled na hranice obvodů otázky. V minulých volbách se objevila kritika, že tradiční čtvrť Nusle byla „rozsekána“ mezi tři obvody, aby se rozptýlily špatné volební výsledky ODS.

„Hranice obvodů v Nuslích kličkují mezi ulicemi a voliči netuší, proč sousedé volí úplně jiné kandidáty,“ popsal problém zastupitel Petr Štěpánek (SZ) pro MF DNES. Přestože tedy současné vedení městské části nelze vinit z účelového jednání, faktem zůstává, že volební obvody jsou rozkresleny velmi bizarně.

„Jsme konzervativní“ Ještě kontroverznější je rozdělení Prahy 9 do tří obvodů. To se tam sice děje tradičně od roku 1994, ale letos musely být hranice ještě jednou přemalovány – kvůli rozporu dosavadního dělení s rovností volebního práva.

Výsledkem je, že jeden z obvodů není soudržný, tvoří jej tři samostatné enklávy. O rozdělení podle historických čtvrtí tedy nemůže být řeč.

Starosta Jan Jarolím ovšem hovoří jinak. „ODS i TOP 09, které tvoří koalici na Praze 9, se hlásí ke konzervatismu. Navíc změna zaběhnutého systému, který je do jisté míry výhodnější pro velké strany, by dnes byla zcela jistě pokládána za účelový krok vedení radnice, zejména s ohledem na vývoj preferencí ODS,“ řekl LN.

Rozdělování obcí na obvody nyní ustupuje do pozadí. Jednak jde o pokračování trendu, jednak to může mít politické důvody.

„Dříve rozdělovaly především radnice v čele s ODS, aby se zbavily menších stran. Letos však ODS není příliš v kondici. Navíc je kvůli vstupu nových politických subjektů obtížné odhadnout, jaké bude rozdělení hlasů, což snižuje motivaci k manipulacím i u ostatních stran,“ říká Antoš.

Je-li pozitivní příklad Lišova ojedinělý a další dva případy dělení budí rozpaky, nabízí se otázka, zda příslušný paragraf volebního zákona není zralý na zrušení. Marek Antoš, podle něhož je ustanovení zneužitelné, si myslí, že ano.

O zrušení se v Senátu pokoušela Eliška Wagnerová, její návrh byl ale loni v červnu zamítnut hlasy ČSSD a ODS.