Senátem prošel návrh Elišky Wagnerové na úpravu vztahů obou parlamentních komor.

I když Ústava od svého samého vzniku počítá s existencí tzv. stykového zákona, který by upravoval vzájemné vztahy obou parlamentních komor, tak všechny dosavadní snahy o jeho prosazení byly více než dvacet let neúspěšné. Novou variantu, která úspěšně prošla Senátem 3.3. 2016 vypracovala ústavní komise pod vedením předsedkyně Elišky Wagnerové.

Co návrh přináší? Za jedno z nejvýznamnějších ustanovení Eliška Wagnerová označila úpravu projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem »člunek«. Ten by měl umožnit, aby dolní komora a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak Ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. To je významný rozdíl oproti současnému stavu, kdy podobně jako u jiných zákonů platí, že pokud Senát neschválí návrh poslanců a předloží vlastní úpravy, pak sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. Pokud se tak nestane, tak změna Ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by tak Poslanecká sněmovna mohla úpravy Senátu měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.

Návrh také počítá s tím, že poslanci by už nemuseli udělovat souhlas s tím, aby jí senátoři při schůzi zdůvodňovali senátní úpravy zákonů. Stejné postavení by měli mít i poslanci v Senátu. Poslanecké či senátorské změny projednávaných zákonů by pak kvůli větší transparentnosti legislativního procesu nově musely být promítnuty do textu stávajících zákonů.

V této chvíli je návrh na cestě do Poslanecké sněmovny, kde ho čekají tři čtení, která rozhodnou o jeho dalším osudu.