Záznam: Eliška Wagnerová v Hydeparku ČT24

Záznam pořadu můžete zhlédnout na webu ČT 24 (http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/10.1.2014/)

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Vládu bude mít Česko do konce ledna, premiéra pak už příští týden, tak to dnes z Hradu oznámil prezident Miloš Zeman. Leckteré ministry přitom zkritizoval, aniž by jasně řekl, o koho jde. Pochopit to ale šlo, čímž podle některých názorů politickou kulturu u nás moc nepodpořil. Skutečně měl prezident mlčet? Měl jednat rychleji, více podle představ politických stran? A proč vlastně česká politika není kulturní? V Hyde Parku si nejenom o tom můžete popovídat se senátorkou a někdejší soudkyní Ústavního soudu České republiky Eliškou Wagnerovou. Dobrý večer. Paní senátorko, dobrý večer, zdravím do brněnského studia České televize.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Děkuju, že jste přišla do Hyde Parku a našim divákům na jejich otázky budete odpovídat. Zatím si řekněme daleko podrobněji, co se tedy bude dít dál kolem vznikající vlády a co se prezidentovi na ní nelíbí. O tom totiž hodně podrobně Miloš Zeman dnes mluvil.

/ Reportáž /

redaktor
——————–
2409 sekund, tedy v přepočtu 40 minut a 9 sekund k tomu, doba trvání tiskové konference prezidenta Miloše Zemana. Podle Elišky Wagnerové zbytečně mnoho slov a navíc takových, které neměly jít éterem. Prezident měl 3, jak opakovaně zdůraznil, obecné výhrady, k nim jsou ale snadno doplnitelná jména. Výtka jedna. Nulové kompetence kandidáta. Na ministerstvech nejsou státní tajemníci, kteří by případně ministry korigovali.

Miloš ZEMAN, prezident ČR
——————–
Hrozí nebezpečí laického, respektive amatérského vedení těchto resortů.

redaktor
——————–
Tedy nejspíš narážka na Martina Stropnického. Za tím bude stát jeho hnutí, případně ale může dodat někoho jiného.

Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/
——————–
Připraveni určitě, pokud by to nastalo, co bych byl jako nerad, tak určitě seženeme kandidáta, nicméně si myslím, že pan Stropnický má zkušenosti z veřejné správy, byl už ministr.

redaktor
——————–
Výtka dvě, pochybné vzdělání. Za 9 měsíců titul na plzeňských právech, tvrdil prezident, a tak se ptá.

Miloš ZEMAN, prezident ČR
——————–
Zda tedy kvalifikační předpoklady takového adepta na jakéhokoli ministra jsou dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.

redaktor
——————–
Tedy narážka na Milana Chovance.

redaktor /citace: Milan CHOVANEC, kandidát na ministra vnitra /ČSSD//
——————–
„Okolnosti mého studia byly opakovaně na moji žádost prověřeny. Naposledy současné vedení Západočeské univerzity konstatovalo, že jsem studium absolvoval a zakončil v souladu se předpisy. Vyjádření Západočeské univerzity i další dokumenty mám k dispozici.“

redaktor
——————–
Výtka tři. Nedostal bezpečnostní prověrku.

Miloš ZEMAN, prezident ČR
——————–
Položme si jednoduchou a samozřejmou otázku, zda takový ministr není bezpečnostním rizikem pro budoucí českou vládu.

redaktor
——————–
Tedy narážka na Jana Mládka.

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/
——————–
Tam došlo nejprve tedy k neudělení prověrky, poté na základě jeho odvolání bylo znovu zahájeno řízení o prověrce a pak to řízení bylo ukončeno vzhledem k tomu, že Jan Mládek už přestal být veřejně činnou osobou.

redaktor
——————–
A Miloš Zeman přidal ještě jedno kritérium. Publikační činnost. Ta je ale jen pro některé ministry. Celkově tímto projevem prezident podle Elišky Wagnerové přispěl k politické nekultuře v České republice. Ta podle ní dostala ránu i během prezidentské volby. Sama podala podnět k přezkoumání chování právníka a bývalého příslušníka StB Vladimíra Zavadila, který v první den druhého kola voleb nechal zveřejnit lživý inzerát proti Karlu Schwarzenbergovi. Ten podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ovlivnil volby. Kdo a co přispívá k politické nekultuře a kdo a co ji naopak zkulturňuje?

/ Konec reportáže /

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Další podrobnosti a další témata můžete otevírat v Hyde Parku svými otázkami, které budete posílat. Cesty znáte nebo najdete na našem webu www.hydeparkct24.cz, jsou tam pěkně všechny pohromadě, stejně tak otázky připravené i s palci, kterými můžete některému z dotazů dát větší šanci se do vysílání Hyde Parku s Eliškou Wagnerovou dostat, tedy té otázce, aby měla větší šanci se tam dostat. Paní senátorko, pojďme na to. První otázka dnešního Hyde Parku je na webu a teď nám ale úplně zmizela, tak se nám snad i objeví, už je tady. Tak ptá se vás Jakub: „Miloš Zeman se nechová ani nevyjadřuje jinak, než to dělal za dob své předchozí politické kariéry. Voliči tedy zjevně přesně takového prezidenta chtěli. Co to podle vás vypovídá o této zemi? Pohrdají lidé opravdu politikou a jejími představiteli?“

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já nevím, co to vypovídá o této zemi. No, pravda je, Jakub má pravdu v tom, že Miloš Zeman skutečně se nemění v zásadě, i když bych řekla, že možná trochu i přitvrzuje v té rétorice, jo, tak to jako je asi pravda, no, že tedy voliči věděli, koho, koho volí, no, to asi tedy věděli, ale já má pocit, že voliči v tu chvíli, kdy volili, že jim snad ani tak nešlo o tu rétoriku, to bylo až jaksi druhá kolej, ale uvědomte si, že volili v okamžiku, kdy zde vládla absolutní nechuť k politice, zejména sociální politice Nečasovy vlády a Miloš Zeman byl prezentován a sám se také tak prezentoval jako prezident levicový, který prostě bude chtít korigovat tuto politiku. On měl vlastně jakýsi svůj program, což tedy pro prezidenta to bylo dost údivné, protože prezident nemá vlastně možnosti jakýkoliv program prosazovat, ale prostě ve vztahu k té.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, tak, svým způsobem se možná ukázalo, že možná má.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, máte pravdu, ano, on si jako ten prostor vlastně trochu zjednal tím tedy, že jmenoval nakonec Rusnokovu vládu, ale faktem je, že byl prostě podle mého soudu zvolen prostě proto, že mu nahrála ta situace, kterou vytvořila Nečasova vláda.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a když se tedy nelíbí vládnutí Nečasovy vlády, tak se volič rozhodne pro politika s tvrdým vyjadřováním a možná ještě tvrdším, než v minulosti, jak jste říkala?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, jak znovu říkám, já myslím, že volič neuvažoval až tak moc o způsobu, o formě toho vyjadřování jako spíš o obsahu a ten obsah prostě byl příslibem změny k lepšímu pro ty voliče, kteří zrovna nepatří do privilegovaných vrstev a kterých je nepochybně co do počtu mnohem víc než prostě těch voličů, kteří přece jenom jsou dobře zajištěni.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
A z hlediska toho pohrdání, Jakub se ptá: „Pohrdají lidé opravdu politikou a jejími představiteli?“ Tak je to pohrdání nebo prostě vybírání si podle vlastního gusta?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, já nevím, zda je toto zrovna výrazem pohrdání, to bych si snad ani netroufla takto hodnotit, to ne, a jako že lidé pohrdají politikou, o tom nepochybuju, protože to vidíte koneckonců v různých průzkumech, že politici skutečně příliš populární mezi, mezi občany nejsou, ale že by toto byl výraz pohrdání politikou, to bych, takhle bych to nehodnotila.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
A proč politici vlastně tedy populární nejsou, ať už mluví uhlazeně, nebo neuhlazeně, co je příčinou té nepopularity?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já mám pocit, že příčinou té nepopularity patrně tedy je, že politikům se prostě nevěří, no, že prostě politici jaksi nebo lidé nabyli dojmu, že politici to, co říkají, a to, co konají, nekonají opravdu, ani neříkají, pro to, aby skutečně uspokojili zájem lidí, kteří, který mají reprezentovat, ale že spíš to dělají k uspokojení tedy ať už svého ega nebo nějakých skupinových zájmů, které jaksi stojí za nimi, ale rozhodně, že to nedělají pro, pro tedy voliče. Jinými slovy, prostě ta politika se voliči velmi odcizila.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Pojďme na web pro další otázku dnešního Hyde Parku. Zdena se ptá: „Vidíte odlišný přístup prezidenta v tom, že panu Rusnokovi dával volnou ruku při sestavování jeho vlády a panu Sobotkovi a vznikající koalici dnes veřejně kádruje návrhy na eventuální ministry a hrozí v uvozovkách potížemi. Nejen pro mne pan Zeman trvale ztrácí respekt.“ Píše Zdena.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, vidíte, to je docela tedy šikovný postřeh. O tom jsem vlastně ani nepřemýšlela celé odpoledne, jak jsem to sledovala, ale má paní Zdena pravdu, že vlastně, pokud šlo o tu vládu pana Rusnoka, tak pan Rusnok měl skutečně úplně volné ruce. Nevím, o čem to vypovídá. Jestli to vypovídá tedy o větší důvěře Miloše Zemana v pana Rusnoka, to znamená, že opravdu ta důvěra byla tak vysoká, že mu mohl nechat ty volné ruce, zatímco k panu Sobotkovi asi tu důvěru přece jen tak vysokou nemá, tak víme, že tam jsou jakési vroubky z minula, a tudíž, že ho z tohoto důvodu chce kontrolovat. Kdo ví, ale rozhodně ten postřeh je naprosto správný, ano, není to prostě stejný metr, není to stejný přístup. To je pravda.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a nemůže být příčinou, tak vroubky, oni jsou to pořádné vruby tedy, alespoň podle pohledu některých. To, co se stalo v roce 2003 při prezidentské volbě, to je ten zásadní problém, o kterém se neustále mluví, ale není to i proto, že teď je proti prezidentovi nová Poslanecká sněmovna a on si snaží vydobýt sám pro sebe co největší prostor, protože to je sněmovna, která teď má důvěru voličů, momentálně úplně novou, čerstvou a velmi silnou, a proto nechce, aby proti němu stál silný premiér se 111 hlasy, to je docela silný premiér.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
To, to jistě. To také samozřejmě roli hrát může. To všecko připouštím, že je samozřejmě pravda. Ten apetit tedy tohoto prezident přece jenom po více moci, než měli ti prezidenti před ním, on ani neskrýval, přece on to řekl víceméně naplno, že ona přímá volba prezidenta mu dodává mnohem větší legitimitu, než měli prezidenti před ním, a tudíž si může vlastně dovolit více, protože tolik hlasů, kolik dostal on, tvrdí tedy Miloš Zeman, vlastně nedostali politici volení, do sněmovny už vůbec ne tedy, a tak z toho dovozuje jaksi ty své větší možnosti. Že se mýlí, o tom tedy není pochyb. Ta přímá volba skutečně nerozšířila prostor, respektive nepřidala žádné kompetence prezidentovi, ani, řekněme, je ty stávající nějakým způsobem nezintenzivnila a v žádném případě potom nenabourala nebo nějak nekorigovala vztahy mezi Poslaneckou sněmovnou, vládou, které ústava prostě předpokládá a charakterizuje je jako zásadně prostě ten parlamentní, parlamentní režim. Já vím, že tady jsou námitky, že naše ústava není vysloveně tedy jaksi, že tam jsou prvky i z různých jiných režimů a tak dál, to je sice pravda, ale ten základní, ten základní prvek parlamentní, to jest odpovědnost vlády parlamentu, ten je tam nepochybný a to ostatní, co se vyskytuje z těch jiných systémů, to já bych tak řekla, takové ozvláštnění jenom té naší ústavy, protože každá ústava je trošičku jiná, že jo, a navazuje na to, co se stalo v minulosti a na zkušenosti a tak dál, a tak dál, ale prostě ten základní model je model tedy parlamentní formy vlády.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Na druhou stranu, byť se tedy pravomoci skutečně nezměnily, tam se až na několik málo drobných detailů tedy, ale základním způsobem se pravomoci nezměnily, ale přece prezidenta si zvolili lidi a vy právníci často říkáte, že k právu se samozřejmě musí, a promiňte mi laické vyjádření, přistupovat se zdravým rozumem. Neříká zdravý rozum, že když tedy má mandát přímo od lidí, no, tak, přece musí být silnější ten prezident, anebo tak to není?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já myslím, že to tak není. Já myslím, že to tak není. Víte, to bysme se museli vlastně podívat, co bylo účelem té přímé volby. Jejím účelem přece vůbec nebylo posílit prezidenta, alespoň to nebyl deklarovaný účel.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Účelem, účelem bylo ji prosadit, protože tu někdo slíbil, ono se ukázalo, že to je docela dobré a pak se k tomu všichni připojili, tak.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Samozřejmě, to máte pravdu taky, ale na tom samém počátku, abych tak řekla, ten příslib vlastně vyvolala, vyvolaly ty okolnosti neblahé při té, které provázely tu poslední, poslední parlamentní volbu a z těch okolností bych řekla, že byla řada voličů do té míry otrávená, do té míry zhnusena doslova, že se začaly právě hledat nějaké odpovědi na to zhnusení tedy voličů a tou odpovědí byl výkřik o přímé volbě, který ovšem nebyl dobře promyšlený, protože já stále tvrdím, že koneckonců, víte, on ten parlament je vlastně jenom odrazem toho, co je k dispozici prostě nás občanů, jo, to znamená, jestliže v parlamentu se děly nepravosti při prezidentské volbě, tak bylo, lze očekávat, že podobné nepravosti a možná ještě ve větším měřítku se budou dít i při té přímé volbě, což se koneckonců také ukazovalo, jak jste na to poukazovali i v té upoutávce na tento pořad.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a není tedy nakonec pravd, tak ano, tak tady máme ten hrozný parlament, který dělá ty nepravosti, tak tím spíš? Prezident přece musí být silnější, když jsme si ho sami ve volbě vybrali.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Dobře, pane Takáči, ale, teda s odpuštěním a teď samozřejmě, ano, jistě, pan prezident je bezpochyby respektuhodná figura, musí být prostě, to už plyne tedy z toho postavení, ale on je taky jeden z nás, my vybíráme prostě z toho, co, jací jsme. On není jiný, než jsme my a možná, že se s ním přece jenom jako řada lidí v lecčems může identifikovat docela dobře i s tou jeho sociotechnikou a tak dále.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Dobrá, ale ve vztahu k ústavě tedy, tahle, tato úvaha, kterou mnozí naznačují, že má-li přímé hlasy, tak prostě musí být silnější, tak ta ve vztahu k ústavě podle vás neplatí tedy?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já si myslím, že rozhodně neplatí, protože je, víte, vždycky se musí hledat účel, účel toho kterého ústavního, a nejenom ústavního, i zákonného ustanovení, abyste ho mohl dobře, správně, správně interpretovat. A jak jsem se pokusila vyložit, ten účel byl prostě úplně jiný, než posílit, posílit prostě prezidenta. Samozřejmě, že je systém, prezidentský systém, kde tedy ten prezident je opravdu vlastně jedinou relevantní figurou, která reprezentuje jak prezidentskou, tak i vládní funkci, že jo, ty ostatní ministři, to jsou jacísi vlastně jeho poradci, ale, ale my takový systém nemáme a já bych nikdy neplédovala pro to, abychom ho měli, respektive, abychom ten náš tímto směrem měnili, protože ten prezidentský systém, tak jak ho známe typicky ze Severní Ameriky, ze Spojených států amerických, tak ten prostě se s těmi Američany v průběhu těch staletí rostl, jo, zatímco my přece jenom jsme tady si zažili nějaké svoje dějiny se vším tím, co jsme museli prožít,a tady teď jedna silná figura, to by spíš opravdu dalo tušit více problémů, než že by to přineslo jakýkoliv užitek.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Pojďme na web pro další otázku dnešního Hyde Parku. Už je tady. Ptá se, paní senátorko, Alenka: „Nelíbí se mi propojení podnikatelů, médií, charity a politiky. Republika není podnik. Média by měla být nezávislá. Charita nemá být neprůhledná a politik zaneprázdněný jinými aktivitami. Jsme nepoučitelní?“ Ptá se Alenka.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já s paní Alenkou naprosto souhlasím. Samozřejmě propojení byznysu a politiky je špatně. Charita, že by měla být průhledná, to je naprosto evidentní a naprosto, naprosto zřejmé a samozřejmě i politik zaneprázdněný jinými aktivitami je prostě politik, který nemůže dělat svou práci dobře, protože jí nemůže dělat naplno, takže ve všem, co tedy divačka napsala, se s ní ztotožňuju, já musím říct, ano, má pravdu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ve vztahu k tomu, jak vypadá česká politická scéna teď, a říkáte, že Alenka má pravdu, co nám tedy hrozí do budoucího volebního období?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, co nám hrozí. To víte, teda jako samozřejmě nemám skleněnou kouli a věštit teda neumím, ale dobře, uvidíme, já prostě, bych, víte, já bych nechtěla být negativistická apriorně, když tady teprve nová vláda bude začínat. To bych jako skutečně docela dost nerada, abychom apriori si budovali jaksi nepříjemný a nepříjemný vztah prostě k té instituci, která bude nově personálně, personálně obsazena, musíme jí dát šanci, jo, a budovat si negativní vztah jako k instituci, to by bylo taky špatně. Jinými slovy, samozřejmě, může nám hrozit to, že dojde k dalšímu odcizení občana od politiky a že skutečně potom v těch příštích volbách, já už nevím ovšem, kdo by, kdo by teda pak vyhrál, protože už tady bylo jedno zklamání s Věcmi veřejnými, no, a kdyby teď mělo být zklamání s těmi, zejména tedy s tím hnutím ANO, no, tak, potom, potom já opravdu už nevím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a jaká je z toho tedy, jaká je z toho tedy ale cesta ven, tak jak o té politice máme přemýšlet, tak, doufejme, že se to nebude opakovat, ale kdyby se to opakovalo, bude tady znova to zklamání, paní Alenka se ptala, jestli jsme nepoučitelní, tak jak se na tu politiku máme my dívat jinak, abychom případně jinak rozhodovali taky, jestli to vůbec jde?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Dívat se jinak, no, dívat se, to asi nestačí, víte, to asi nestačí se dívat, ale v každém případě, co může pomoci, je větší aktivita občanské společnosti, o tom jsem se ještě nezmínila, protože pravda je, vím, že tady do nás, zejména minulý prezident republiky, ale nejenom on, tedy vlastně i vládní strana nejsilnější ODS a respektive její různí představitelé prostě hudli, abych tak řekla, že tedy volič, respektive občan má jít k volbám. Tam prostě odvolí a potom 4 roky má jenom koukat, jak tedy se mu bude vládnout skrze ty, které zvolil. No, je vidět právě, že tak to ne úplně platí a je to taky velmi nerozumné, protože koneckonců ty, které zvolil skrze politické strany, tak by, a ty politické strany by měly být toliko transmise zájmů, které jaksi jsou generovány v té občanské společnosti, no, a pokud prostě nechtějí naslouchat v tom mezidobí, tak potom se něco zadrhává, potom prostě ta transmise nefunguje dobře a potřebovala by naolejovat přinejmenším. No, a ten olej se jí ale musí dostávat právě z té občanské společnosti, která bude, bude, v průběhu i toho volebního období prostě říkat, co se jí líbí, co se jí nelíbí a co očekává a politici z druhé strany by na to měli reagovat a měli by, pokud to bude tedy možné, protože samozřejmě musí vážit, co je možné, co je únosné i z hledisek ekonomických a tak dál, ale prostě měli by na to nějakým způsobem reagovat a občanům odpovídat, aby občan prostě cítil, že ten politik mu nechce vládnout, ale že chce spravovat tu zem pro něj, že mu chce sloužit.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Na webu Alice: „Dobrý den. Jaký je, prosím, váš názor na to, že v návrhu služebního zákona by se mělo změnit to, že ministři a premiér nebudou potřebovat čisté lustrační osvědčení?“ Jaký je na to váš názor?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, víte, lustrační zákon. To je opravdu velké a těžké téma. Velké a těžké téma. Musíme si říct, že lustrační zákon byl přijímán s tím, že bude platit 5 let a pak, že vlastně jeho platnost a účinnost vyprší. Byl od té doby několikrát tedy vlastně prodlužován. Byl i opakovaně zkoumán Ústavním soudem. Ústavní soud, když vezmu to druhé zkoumání, to bylo v roce, tuším, 2001, tak tam prostě Ústavní soud ten zákon prozkoumal a řekl toto: „Ještě ten zákon propustím, protože očekávám, že situace bude řešena služebním zákonem.“ Jo, služebním zákonem. A teď proč řekl: „Ještě tento zákon propustím.“ Podívejte se, jinde, v jiných zemích byly lustrace založeny prostě na prokazování konkrétní jakési viny nebo prostě konkrétního chování těm lidem, kteří pak neobdrželi to čisté lustrační osvědčení, zatímco náš lustrační zákon je koncipován na principu evidence. Jinými slovy, ať, když se někdo dostal do té evidence, ať oprávněně, nebo neoprávněně, a možná i oprávněně s tím, že tedy, pánbůh ví, za jakých okolností, a tady já opravdu soudcem být nechci, protože do těch okolností, pokud se sám člověk nedostane, tak je velmi svízelné cokoliv a kohokoliv, kohokoliv tedy soudit, ale faktem je, že za tu dobu, za těch, já nevím, přes 20 let, prostě ten zákon se dávno měl minimálně novelizovat ve směru, že skutečně to pozitivní takzvané lustrační osvědčení bude vydáváno jenom v případě, že se prokáže, že ten člověk skutečně jaksi škodil, že spolupracoval s tou StB, že skutečně donášel a udával na své spoluobčany, ale rozhodně není možné po tak dlouhé době, aby platil tedy takto, abych tak řekla, rozplizlý zákon, který skutečně nesplňuje parametry, které dokonce i Štrasburk v těchto souvislostech v jednom případě, který byl proti Rumunsku, Rotaru, tuším, že se jmenuje Rotaru versus Rumunsko, no, tak, které prostě ten Štrasburku nastolil, že totiž ten zákon musí, mimo jiné také, i určit a stanovit, po jak dlouhou dobu bude stát uchovávat nějakou tu databázi, kterou nashromáždil tedy na občana, jo.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Tedy bude-li to řešit služební zákon, tak, v těchto parametrech, tak jak jste o tom mluvila a nebo to má řešit i nadále lustrační zákon a nebo to je jedno? V zásadě jde o tu podstatu věci a případně, jaké by ty jednotlivé lhůty, o kterých jste mluvila, jak dlouho by se některé dokumenty měly uchovávat, tak případně jak dlouhé by takové lhůty měly být? Tedy jakou cestu zvolit, cestu lustračního zákona a jeho novelizace nebo služebního zákona a tam nastavení těch parametrů, o kterých jste mluvila, a jak dlouho by to síto mělo tedy platit?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
To se mě ptáte příliš mnoho, pane, pane Takáči. Na to vám já opravdu neodpovím, protože to je opravdu dost složitá problematika. Já si tedy myslím, že samozřejmě to by bylo možné řešit jak tedy v tom služebním zákoně, tak v lustračním zákoně, všechno je možné, jo, to není ani snad otázka toho, kde by to bylo řešeno.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ale jde tedy o ten parametr a ten by měl odpovídat tomu, co jste říkala. Vědomá aktivní spolupráce, udávání, donášení. To je jediná hranice.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ano, přesně tak, přesně tak, anebo tedy ještě tam může, to připouštím, to mají i jinde, prostě určitá vysoká pozice v nějaké té nomenklatuře režimu, který byl nedemokratický a potlačoval lidská práva.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Dobrý večer, voláte do Hyde Parku, můžete se ptát Elišky Wagnerové. Kdopak se ptá?

divačka
——————–
Dobrý večer. Helena z Prahy. Prosím vás pěkně, proč každý, každému vadí lustrační zákon a nevadí, že pan Chovanec za 9 měsíců vystuduje práva? Moje děti musely studovat jedno 5, jedno 6 let a tady prostě vůbec se nic neděje. Pan Chovanec říká: „Ano, je to v pořádku,“ a bude ministr, ta by mě zajímalo, co tomu říká paní Wagnerová?

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Děkujeme za otázku, paní Heleno. Tak, paní senátorko, co tomu říkáte?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, podívejte se, zaprvé teda jako ten lustrační zákon, na to já jsem odpovídala na otázku, takže jenom jako bych se ohradila proti tomu, že každému vadí, jo. Já jsem jenom odpovídala.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ano, je to reakce na naše diváky, to je pravda, ano, ano.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, no, reakce na diváky. A pokud jde tedy o to vystudování té fakulty. No, víte, to je právě to. Pan prezident říká, že tedy vystudoval za 9 měsíců. Pan Chovanec ovšem, jak jsem se dočetla na webech se ohrazuje a říká: „Tak zaprvé, já jsem nevystudoval právnickou fakultu jaksi v tom celém rozsahu, já jsem studoval jenom bakalářské studium.“

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Bakaláře, ano.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
A to ještě teda v nějakém takovém podoboru jako veřejná správa nebo něco takového, jo. A přičemž tedy to navazovalo těch 9 měsíců na několik let tedy toho studia v rámci celoživotního studia. Já to nemůžu hodnotit, protože toto mají nastaveny ty fakulty každá nějak, jo, ale rozhodně prostě, podívejte se, v právu jako takovém, to má paní divačka naprostou pravdu. Právníci vlastně, ti vůbec ani nedosahují bakaláře. To právnické studium, žádná právnická fakulta nepředpokládá ukončení po dosažení jakéhosi bakaláře, jo, čili ono se to vlastně, ono to bylo, to studium toho pana Chovance na právnické fakultě, ale nebylo to studium práv v tom klasickém slova smyslu, jo, bylo to jakési studium nějaké veřejné správy, ale znova opakuji, nevím, protože jsem po tom jako dál nepátrala.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
A vzhledem k tomu, že tedy právem se pan Chovanec nezabývá, chce být ministrem vnitra, což s veřejnou správou nějakým způsobem souvisí, vidíte to jako handicap a kritiky hodnou záležitost, že s bakalářem půjde dělat ministra vnitra s největší pravděpodobností?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Pane Takáči, my jsme měli už ministry, kteří neměli ani ty bakaláře, jo, kteří prostě neměli vůbec žádné vzdělání a teď, já nevím, jestli byli úplně nejhorší. A teď se nechci rouhat, protože ono je to téměř nesrovnatelný, ale vemte si, vždyť i pan Tigrid prostě neměl vysokoškolské vzdělání, jemu v tom zabránily jaksi nepřízeň osudu životního, že jo, se kterou se prostě setkával, ale přesto prostě by nikdo proti němu jaksi asi se neodvážil užít tedy tuto, tuto námitku, čili ono to není otázka, zda někdo má vystudovanou vysokou školu a v jaké úrovni, ale spíš je to otázka jiná, jestli si dokáže vydobýt opravdu respekt, protože já připouštím, že jsou lidi i bez vysokoškolského vzdělání, kteří jsou odborníky prostě ve svých oborech a v té veřejné správě, co já vím, jaký on je odborník. Já nevím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Na druhou stranu tu otázku je možné ještě rozšířit o to, že to byla plzeňská právnická fakulta v té kritické době, kdy se tam děly ty věci, které se tam děly.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
To je zase tak, jo, pane Takáči, to je prostě, tohle to, když bych řekla třeba před některými svými bývalými kolegy takto na Ústavním soudu, kteří tam učí a tak dál, no, tak by mi asi vydrápali oči, protože prostě oni trvají na tom, že kvůli excesům, údajně tedy, nějakého toho vedení, dobře, já opravdu nemám přehled o tom, jak to byla rozsáhlá a široká tedy akce, respektive prostě ta neblahá praxe, ale ona jistě byla asi poměrně dost rozsáhlá samozřejmě, ale můžeme my tady teď s klidným svědomím, aniž bychom se dopouštěli dehonestace, říct, a přesně do té neblahé praxe spadá i tento člověk nebo nějaký jiný. Víte, já tohle to nechci dělat a neumím dělat a nebudu dělat, a to je to, co mám třeba panu prezidentovi opravdu za zlé, že to udělal, aniž by slyšel tu druhou stranu, on si to vytahal tedy jenom z nějakých, já nevím, z nějakých internetů a podobně, no, ale to je málo. To je málo, jo, na to, abych mohla vynést kategorický soud a vlastně se pohybovat už právě na hraně té dehonestace této osoby.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Na webu další otázka dnešního Hyde Parku, Daniel Macko: „Navrhujete žalovat prezidenta pro nečinnost, protože několik týdnů otálí se jmenováním prezidenta, asi premiéra tedy. Dobře. Kdy ale bude možné žalovat soudce, že několik let není schopný rozhodnout o úpravě styku rozvedeného otce s nezletilým dítětem?“

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tady se tedy srovnává nesrovnatelné samozřejmě. Krom toho, já nenavrhuji prezidenta žalovat, žalovat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Mluvila jste o tom, že to je jedna z možností.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, jako jaksi tu, já jsem naopak říkala, že ona ústavní žaloba, že je až úplně poslední možnost. Já jsem pořád plédovala pro.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Po kompetenčním sporu u Ústavního soudu.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ano, já jsem pořád plédovala, přesně tak, pro možnost jít kompetenčním, tou cestou kompetenčního sporu, protože to prostě byla, mimo jiné teda je to cesta, která je jaksi přiměřenější, není tak invazivní i ve vztahu k tomu prezidentovi, že jo, no, takže teda to je potřeba si uvědomit. Ale podívejte se, to rozhodování v těch opatrovnických věcech, o kterých, o čem hovoří divák, to je samozřejmě jedno z nejcitlivějších rozhodování a já nemohu zase tady paušálně prostě odpovědět divákovi na to, jak on tu otázku klade, protože zase do té míry už jsem přece jenom viděla mnoho věcí i sama na svém stole soudcovském, že vím, že tedy mnohde jsou to i sami ti rodičové, a v tomto případě tedy otcové, kteří zapříčiňují protahování řízení, protože si neustále třeba na něco stěžují, neustále prostě jaksi ten soud odvádějí od toho, aby řešil tu hlavní větev, ale to koneckonců se neděje jenom v opatrovnických věcech, ono se to děje tedy i jinde.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, dobrá a neměla by tedy ta autorita soudce tady být taková, že když už je to tedy neúnosné a je to pořád nějaké odvádění, tak aby prostě rozhodl meritorně v té základní věci, v té základní linii?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
V okamžiku, kdy ovšem takto rozhodne a, řekněme, třeba nevyčerpá všechny návrhy důkazní, které mu právě třeba ten otec jaksi předkládá, no, tak, riskuje ten soudce, že jeho rozsudek neobstojí před odvolací instancí, což také teda pro něj není potom jako ta nejlepší vizitka. No, je to vždycky prostě rozhodování a balancování a zvažování, co je tedy to nejlepší v té konkrétní věci udělat, ale já bych tady řekla něco jiného. Víte, jako já jsem svého času to i psala té Unii otců nebo jak oni si to říkají, já si myslím, že oni propásli chvíli, kdy se tvořil ten nový občanský zákoník, jehož součástí je i právě rodina, úprava tedy toho rodinného práva a oni mohli usilovat o to, aby bylo změněno ono paradigma, že se dítě svěřuje jednomu z rodičů, jo. Oni mohli usilovat o to, aby teda ten základní nárok byl takový, že tedy bude jakási, že bude společná péče nebo ta střídavá péče, jo, a že k té, k tomu svěření dítěte do péče toliko jednoho z rodičů, že dojde právě jenom v případech, kdy to bude odůvodněné.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ještě součástí té otázky bylo, kdy bude možno žalovat za to soudce, že nerozhodují, že několik let nerozhodují, to je cesta, která by měla být?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak takhle zase, soudce je možno žalovat za, žalovat, soudce je možno stavět před kárný senát pro průtahy v řízení, a to se také děje, to se také děje, jo. Když skutečně ty průtahy jsou shledávány a shledány, jo, ale mnohdy se názor toho soudu, který posuzuje to kárné provinění spočívající v průtazích, názor soudu na to velmi liší od názoru účastníka, který právě, řekněme, si myslí, že ty průtahy už jsou neúnosné, jo, a soud prostě třeba vidí, že k těm průtahům chování účastníka ale velmi přispělo, tak to potom nelze přičíst na vrub toho soudce, ale musí se to naopak jakýmsi způsobem odečíst od té celkové délky řízení.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Dobrý večer, další z vás na telefonu Hyde Parku a může se ptát Elišky Wagnerové. Kdopak se dovolal teď?

divačka
——————–
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Dobrý večer, povídejte.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Dobrý večer.

divačka
——————–
Tady je Marie z Vysočiny. Já jsem se chtěla zeptat paní senátorky. Když byla kampaň na volbu prezidenta, tak jsem tam slyšela názor pana Zemana, že se tady vyplácí valorizace důchodů, tak nějak divně, že by se měla vyplácet plošně, aby všichni dostali prostě stejně, a tady podle toho, jak je to teď nastavený, tak prostě čím máte větší důchod, tím víc při valorizaci dostanete, tak jsem se chtěla zeptat, jakej má paní senátorka na to názor, jestli teda by nebylo lepší, kdyby teda opravdu to bylo, protože důchodci už přece v důchodu žádný zásluhy nemají, inflace je pro všechny stejná, tak proč se to vlastně dělá takhle?

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Myslíte tedy ne procentně přidávat, ale všem stejnou částku přidat.

divačka
——————–
Všem stejnou částku jsem, jo, protože ty rohlíky taky stojí všem stejně.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ano, jenom ať rozumíme tomu, na co se přesně ptáte, aby paní senátorka mohla odpovídat, tak díky za otázku. Paní senátorko?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, tohle to je tedy, jako já to vím, že to je takto a je to mnohdy výsměch, jo, já prostě ve svém nejbližším okolí mám to, že tam bylo přidáno na důchodu 16 korun, to je skutečně jaksi výsměch, ale, ale víte, no, já tedy nejsem expert na důchodové pojištění, jo, na to by asi lépe odpovídali lidi, kteří se zabývají touto matematikou.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a z hlediska ústavy a lidských práv?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ale z hlediska, no, ne, tak to jako asi, až tak daleko bych nešla, že bych to sem takto tedy přímo podřazovala, ale z hlediska nějaké možná úplně obecné spravedlnosti tedy, tak to nazvu, bych tedy téměř s paní divačkou souhlasila, že skutečně ten současný stav mně nepřipadá tedy spravedlivý a že na tom možná něco je, že ta částka by měla být jaksi rovnoměrná pro všechny, protože opravdu, ten, kdo má už vysoký důchod, tak tak hrozně nepotřebuje, aby ho měl ještě o tolik vyšší, že jo, i když potom samozřejmě se zkreslují ty relace mezi těmi důchody, rozumíte, ta zásluhovost těch důchodů se tím zkresluje.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Ano, na to, teď jsem se na to chtěl zeptat, jak by to pak bylo s tou zásluhovostí. Ano.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
To je právě ono, to je právě ono, jo.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Což Ústavní soud řešil mimochodem tedy.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, no, no, no, přesně tak. Ale to je, to je teda samozřejmě ono, ale z druhé strany, já nevím, jestli ty, ty valorizace jsou do té míry vysoké, aby to tedy až tak ovlivnilo ten poměr té zásluhovosti.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Pojďme na web, kde je další otázka dnešního Hyde Parku od Milana: „Paní senátorko, proč ty zákony stále měníte? Proč jsou tak složité, že jim obyčejný občan nerozumí. Je Senát v České republice skutečně pojistkou proti zvůli poslanců neustále něco měnit podle přání svých přátel a miliardářů?“

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
A opět tedy pan Milan má naprostou pravdu a souhlasím s ním. Prostě ta frekvence změn v zákonné úpravě čehokoliv je šílená, to je prostě a je velmi nezdravá a samozřejmě nemůže to vést k dobrému. Nemůže to vést k dobrému. Víte, ale to je přesně to. No, když byly teď přijímány ty doprovodné zákony k občanskému zákoníku, které byly předkládány na poslední chvíli v podstatě, takže ta takzvaná legisvakance, to znamená, ta doba od jejich přijetí do doby teda jejich účinnosti byla, já nevím, 2 měsíce a přitom mnohdy šlo o docela komplikované, komplikované zákony, v jednom případě dokonce o kodex procesní, tak když jsem to prostě vytýkala a říkala jsem, že za to, a také na poslední chvíli to bylo děláno, že jo, tak jsem, tak a říkala jsem: „No, tady to je opravdu nemožné, protože, protože takto se tedy opravdu dobré zákony nemohou dělat, takovým tryskem na poslední chvíli, s tak krátkou legisvakancí,“ a tak dál, a tak dál. Koneckonců víte, já vím, že teď už je to pláč nad rozlitým mlíkem, ale já stále si myslím, že ta legisvakance pro ten nový občanský zákoník jako takový byla příliš krátká. Byla příliš krátká, byť byla, já nevím, dvouletá. To je prostě na takový kodex strašně krátká doba. Když uvážíte, že kupříkladu v Německu jenom změna, která ukládá advokátům povinnost komunikovat se soudy elektronicky, tak se má uskutečnit do 10 let a teď jsem četla ještě nějakou takovou podobnou pikantnost, na kterou bylo počítáno dokonce, a už vím, výměna řidičských průkazů v Německu, jo, je, já nevím, do roku třicet, já nevím kolik. Dva tisíce třicet, já nevím kolik a všechny staré řidičské průkazy do té doby prostě platí, pokud jsou platné tedy, jo, samozřejmě, že nové průkazy od loňského roku, kdy začala platit ta evropská směrnice, už smějí být vydávány jenom v tom formátu, který, který jaksi ta směrnice předpisuje a u nás.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, ale tak zpátky k Senátu, jak to, že to v tom Senátu nezastavíte tedy? Tak toto je ta pojistka, na kterou se Milan ptá.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Podívejte se, no, tak, jak vám říkám, já se o to snažím, když vidím, že se tu děje nějaká taková nepravost. No, jsem sama a nedaří se mi tedy zatím na svou stranu případně získat, získat víc tedy těch senátorů, ale víte, já pořád doufám, že přece jenom, to není takhle vždy, že přece jenom se i tomu Senátu občas podaří zastavit něco, co je prostě špatné a že by to bylo ještě horší, kdyby tedy ten Senát občas alespoň nezasáhnul, no. Nevím, nevím, možná se mýlím a možná,  že to je prostě jinak, ale v zásadě, zásadně prostě s tou, s tím názorem, který zazněl, zazněl od diváků souhlasím. Je to tragédie a mělo by se zvolnit a prostě víte, ale to je, mnohdy jsou předkládány zákony a já se obávám, že to bude právě i ten případ teď toho lustračního zákona, víte, respektive, no, to první čtení, že jo, který, když má přijít tak rychle do toho prvního čtení, že víte už, že to půjde špatně a spoléháte na to, že teda se to buď opraví v tom legislativním procesu, což já si nemyslím, že je dobře u tak, řekněme, komplikované přece jenom normy, jako je lustrační zákon, jo, respektive lustrační zákon.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Služební, služební zákon.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Služební zákon, služební zákon a to si opravdu nemyslím, že je dobře, protože, že jo, tomu se říká ta lidová tvořivost poslanecká, že přinášela spíše vždycky více škod než užitku, že tyto opravdu komplexní normy, když se přijímají, tak by měly jít opravdu přes tu exekutivu, která by je měla řádně připravit, protože marná sláva, exekutiva je na to odborně vybavena, ta má aparát, který tedy to opravdu zpracuje, zpracuje dobře. Poslanec, senátor? Ten má jednoho asistenta, jo, případně.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Jiří Pospíšil tady mluvil o tom, že on tedy dává ruku do ohně za to, že ten zákon neprojde nakonec, nemluvil o tom prvním čtení, mluvil o tom zbytku procesu. To uvidíme. 21. ledna uvidíme, jestli vůbec.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
To uvidíme, no.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Projde prvním čtením ten zákon, anebo neprojde. Pojďme na web pro další otázku, paní senátorko: „Politici tvrdí, že dar církvím nelze zrušit. Je to nemorální zákon schválený za podivných okolností. KSČ měla svoji moc posichrovanou dokonce v ústavě a stačilo na to pár disidentů, tak mi netvrďte, že to nejde zneplatnit včetně nestandardně podepsaných smluv.“

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, no, tady, tady tedy babo raď, že jo, protože. To je, my víme, že prostě ten zákon restituční nebyl přijímán v řádném procesu legislativním.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Tak Ústavní soud většinově řekl, že tam problém nebyl.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Já vím, většinově řekl to, co řekl. No, on se tím až tak příliš.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Bylo tam disentní, no, byla tam disentní stanoviska některých ústavních soudů, která říkala, že: „Ano, tohle je problém,“ ale většinově to jako problém nebylo shledáno.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ano, víte, víte, no, ne, takhle, já bych to řekla, jestli si dobře na ten zákon, teda pardon, na ten nález vzpomínám, tak on tu, tu procesní stránku věci až tak příliš neřešil. On se soustředil tedy na tu obsahovou stránku, nikoliv tedy na tu procesní. Na tu procesní vlastně tam na tu upozorňuje zejména, jestli si dobře pamatuji, Pavel Rychetský ve svém odlišném stanovisku a má naprostou pravdu a on dokonce už tehdy, tam píše, že tedy vlastně to, co se tam dělo v té sněmovně, že zavánělo až tedy vlastně tou korupcí a vidíte, co se dělo potom, když došlo k tomu trestnímu stíhání oněch poslanců, kteří tedy prodali ten svůj, ten svůj mandát. No, tak, například toto tedy tehdy Ústavní soud nevěděl, jo, tedy tento, tuto, toto procesní jaksi pochybení, že tedy mělo až tuto intenzitu a tak dál. No, což asi byla chyba, no, prostě taky tam byl veliký spěch.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, dobrá a teď jsme tedy ve stavu, v jakém jsme, tak jde to? Tak zákon asi změnit jde, ale pak jsou tady ty smlouvy, tak jde to nějak vyřešit nebo to nejde vyřešit, když komunistický režim podpořený ústavou zboural, jak to tady náš divák či divačka píše, pár disidentů.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, ono to zatím, především není, není přesné. Komunistický režim nezbouralo jenom pár disidentů, prostě to byla revoluce, že jo, to byla, to byla skutečně revoluce a ta změna prostě, k té jednak došlo samozřejmě těmi, těmi vystoupeními na domácí scéně, to znamená, to byly ty studentské demonstrace a tak dál, ale především tu byl i jakýsi mezinárodní kontext, který donutil nebo nutil prostě ten režim taky k jistým jaksi vlastně těm krokům vzad a vlastně k tomu, aby padl. Čili k takovýmto změnám revolučním vždycky je potřeba víc těch impulsů, aby k nim došlo, ale tady v tomto případě samozřejmě nejde o revoluci, ale jde o přijetí zákona, který snad ani není restitučním zákonem, ale který je zákonem, který má vytvořit prostředí, v němž by mohly církve existovat nezávisle na státu. Což je samozřejmě idea a myšlenka naprosto správná, která naší ústavě odpovídá, protože státu naše ústava předepisuje, respektive listina předepisuje neutralitu, jo, stát se má chovat zásadně neutrálně, nemá prostě preferovat některé církve, tedy že tím, že je bude financovat a tak dál, a tak dál. No, jinými slovy, ten předpoklad od, oddělení těch církví od státu je bezpochyby správný a navíc.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, a když se nelíbí to provedení, tak co s ním?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ale to provedení prostě, no, to provedení.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, co s tím?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Víte, já na to nemám jednoznačnou odpověď. Já si můžu samozřejmě leccos myslet, ale prostě nechci šířit nějaké jako poplašné zprávy a podobně. No, jisté je, já jsem to naznačila v podstatě, jisté je, že, že tedy ten, ten ústavní přezkum byl činěn v době, kdy nebyly známy, pokud šlo o proces toho přijímání, všechny ty okolnosti toho legislativního procesu. Jinými slovy, to Ústavní soud ani nemohl přezkoumávat, ty okolnosti toho procesu, tudíž v tomto směru jde o věc nerozhodnutou, jo, jinými slovy, možná, ale možná, já to netvrdím, jo, ale možná, teď jenom o tom tady takhle spekuluji nahlas, možná, že by šlo zopakovat návrh k Ústavnímu soudu, který by se soustředil právě na ty nepravosti v tom procesu přijímání tohoto zákona, jo, no, a když by potom zákon tedy přestal eventuálně platit tím, že by byl teda Ústavním soudem nebo z části nebo to by asi musel být teda pak celý zrušen.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
No, tak co s těmi smlouvami?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak ty smlouvy by vlastně ale prostě pozbyly právního základu na základě kterým byly učiněny, víte, a to je otázka, co by potom jaksi bylo dál.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Tak uvidíme, jestli se toho někdo takto chopí, třeba.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ale já to, ne, prosím vás, ale já jenom zase znovu opakuju, není to žádná rada, jo, je to prostě úvaha vyslovená nahlas, ale vůbec netvrdím, že je to tedy ten směr, který zaručeně přinese nějaký pozitivní výsledek, ale prostě irituje to, i mě tedy, že, že bylo dosaženo toho výsledku v takovém nepravém, neférovém procesu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Pojďme ještě na jednu otázku: „Dobrý večer, prezident.“ Na facebooku: „Prezident jmenuje předsedu vlády, generály, rektory, soudce, členy rady národní banky, prezidenta NKÚ, proč je problém právě u jmenování profesorů?“

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
No, tak, podívejte se, pokud jde o soudce, generály, já nevím koho, kdo to tam ještě, členy vlády a tak dál, to je ústavní povinnost, ústavní povinnost prezidenta, ústavně zakotvená, zatímco to jmenování profesorů je tedy povinnost, která prezidentovi byla dána zákonem. No, to nevadí, protože ústava předvídá, že může mít prezident další oprávnění, která mu přisoudí zákon. No, dobře. Začalo to.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Takže to je nějaký truc?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Ano, je to truc, je to truc, je to truc, a tedy ta rychlá zase, návrh na novelu, že to bude dělat předseda Senátu, se mně vůbec nelíbí. Tady totiž bysme si museli začít klást otázky, když už by to neměl dělat prezident, proč vůbec tedy tam má ingerovat do toho jmenování nějaký státní orgán a stát, jo? Proč by tedy nemohla vlastně jmenovat profesory, já nevím, ta rada rektorů, předseda té rady rektorů, protože by to jaksi posílilo, posílilo tu samosprávu akademickou, a tak dál, a tak dál, přiblížilo by se to takové té profesní, profesní komoře, že jo, jako to mají advokáti a tak.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
Tak uvidíme, jestli se to i ve vysokých školách tak vyvine. Paní senátorko, děkuji, že jste si udělala čas na Hyde Park a na naše diváky. Na shledanou. Zdravím do Brna.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr./
——————–
Mějte se moc pěkně. Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor
——————–
V rychlosti pozvánka na zítřejší Hyde Park Civilizace. Češtinu probereme ze všech stran a v pondělí tady v Hyde Parku bude politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. Jste zváni samozřejmě taky a pro dnešek ještě přidávám přání pěkného večera, pokud možno, ve společnosti České televize. Na shledanou.

 

Zdroj: ČT24, 10.1. 2014.