Aktuálně: Lidé podezírají Zemana z velezrady. Podle odborníků se pohybuje na hraně, ale ne za hranicí ústavy

Senát pravděpodobně odmítne za protiústavní označit výroky prezidenta Miloše Zemana k sankcím EU proti Rusku, jak o to žádali signatáři petice podezírající hlavu státu z velezrady.

Odmítnutí doporučil horní komoře její petiční výbor. Rozhodl tak v souladu s postoji ústavních expertů. Senátoři mají o petici rozhodnout na schůzi, která začíná 2. prosince.

Předmětem petice byly loňské Zemanovy výroky, v nichž se vyslovil proti sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi Krymu. Podle organizátorů petice tím zadal důvodné podezření, že jedná spíše „v zájmu režimu Vladimíra Putina, než v zájmu České republiky a jejích spojenců.“

Zemanovi kritici poukazovali také na jeho zpochybňování ruské účasti na bojích na východě Ukrajiny. Připomenuli také jeho výroky o možnosti „vyhladovění“ Senátu, tedy o zrušení jeho financování, jehož důsledkem by mohl být zánik horní komory parlamentu.
Prezentace politických názorů

„Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt. Jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád,“ shodly se petiční výbor a ústavní komise v čele s bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou (za SZ).

Zemanovy výroky označily za prezentaci jeho politických názorů, které není možné považovat ani za „hrubé porušení ústavního pořádku“. Petice je proto podle výboru nedůvodná.

Také podle ústavních právníků Zeman zatím neprovedl nic, kvůli čemu by mohl být žalován pro velezradu. Podle Jána Gronského se Zeman pohyboval a pohybuje na hraně své ústavní role. Jan Wintr označil kritizované Zemanovy výroky za „nevhodné“.

Podle něj by ale u výroků k rusko-ukrajinskému konfliktu bylo třeba prokázat, že jsou myšleny jako podněcování k útočné válce. Ani podle Jana Kudrny neznamenala Zemanova slova ohrožení svrchovanosti a celistvosti republiky nebo jejího demokratického řádu, tedy jednání zákonem popisované jako velezrada.

Senát se bude peticí zabývat na svém zasedání vzhledem k tomu, že ji podepsalo na 11 tisíc obyvatel, tedy více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory. Návrh ústavní žaloby by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.

 

Zdroj: aktualne.cz, 19.11. 2015