Aktuálně: Zpřísnění pravidel pro kampeličky bylo v pořádku, rozhodl Ústavní soud. Omezení pro úroky platí

Brno – Pravidla fungování kampeliček se nezmění, Ústavní soud zamítl návrh na zrušení takzvaného pravidla desetinásobku. Podle sporné novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech mohou kampeličky úročit vklady svých členů maximálně do výše desetinásobku jejich podílu na základním kapitálu záložny. Podle soudu opatření není protiústavní, nemá „rdousící efekt“ a může přispívat ke stabilizaci sektoru záložen.

Senátoři podali návrh na zrušení novely v roce 2016, bylo jich 21 a jednala za ně Eliška Wagnerová (za SZ). Podle senátorů jsou klienti záložen – na rozdíl od vkladatelů v bankách – nucení podílet se na kapitálu kampeliček pod hrozbou ztráty úročení. Navíc podíl člena na základním kapitálu není chráněn prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. V případě krachu by tak vkladatelé část svých peněz patrně nezískali zpět.

Senátoři poukazovali také na to, že záložny podléhají dohledu České národní banky (ČNB) a řadě regulací, sporné opatření proto nepokládají za nutné ani přiměřené. V návrhu hovořili přímo o likvidačním účinku a „rdousícím efektu“. Podle senátorů po novele nastal dramatický propad nových vkladů.

„Sektor záložen postupně skomírá,“ řekl dnes agentuře ČTK právní zástupce skupiny senátorů Libor Němec. „Z dlouhodobého hlediska záložny takto fungovat nemůžou, jediná možnost je transformace na banku,“ doplnil Němec.

Právní úprava platí od roku 2015, Parlament ji přijal na návrh vlády a z podnětu ČNB spolu s řadou dalších pravidel reagujících na nestabilitu v sektoru družstevních záložen. Právě na dřívější systémovou nestabilitu dnes poukázal také ústavní soudce Radovan Suchánek. Vláda sporné opatření zdůvodnila potřebou posílit finanční zainteresovanost členů na řádné správě a řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Opatření také mělo omezit „morální hazard“.

„Má-li družstevní záložna efektivně plnit funkce, jež ji odlišují od bank na jedné straně a od nebankovních poskytovatelů úvěrů na straně druhé, není v rozporu s ústavním pořádkem, jestliže je zákonem požadováno důsledné naplňování členského principu,“ stojí v nálezu Ústavního soudu. Je podle něj důležité, aby byli členové motivovaní ke skutečnému zájmu o zdravé hospodaření záložny.

Podmínky v segmentu záložen se podle poslední zprávy ČNB stabilizovaly, kampeličky nejsou zdrojem systémového rizika a jejich význam oproti bankám stále klesá. Kampeličky celkově v letech 2016 i 2017 vykázaly ztrátu. ČNB k dnešku eviduje v seznamech regulovaných subjektů deset družstevních záložen. Jejich počet klesá.

Podnikání kampeliček ovlivňuje také zákonné zastropování bilanční sumy na pěti miliardách korun. Prakticky to znamená, že kdo se přiblíží stropu, musí se transformovat na banku, anebo snížit aktiva.

URL| https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pravidla-fungovani-kampelicek-se-nezmeni-rozhodl-ustavni-sou/r8e116b108f3e11e89f80ac1f6b220ee8/