Blesk: Brabec ignoruje superúředníka. „Aby se Babiš vyhnul kontrolám,“ míní Stropnický

Tahanice o post šéfa inspekce životního prostředí pokračují. Erik Geuss jím přestal být, protože jeho jmenování zrušil tzv. superúředník, tedy náměstek ministra vnitra pro státní službu. Ministr životního prostředí Richard Brabec a jeho úřad ale rozhodnutí nerespektují a tvrdí, že Geuss je právoplatně v čele instituce i nadále.

Zdánlivě marginální hádky o to, zda je, nebo není Erik Geuss nadále ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP), mohou mít mnohem větší dopad, než se zdálo. Komentáře k souboji superúředníka s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) si proto neodpustila řada politiků a odborníků v oblasti práva.

„Reakce ministerstva životního prostředí, že podle jejich právního názoru pan ředitel ve funkci zůstává, hraničí s mařením výkonu úředního rozhodnutí. Pan premiér by si měl pozvat pana ministra životního prostředí na kobereček a vysvětlit mu, že v případě nerespektování pravomocného rozhodnutí ve funkci skončí,“ reagoval na vývoj situace senátor Libor Michálek (nestr.).

Případ se totiž táhne už od listopadu 2014, kdy byl Geuss jmenován. Krátce po nástupu odešlo ze svých funkcí pět z deseti oblastních ředitelů. Čtyři byli odvoláni, jeden ve stejný den odešel z osobních důvodů. Spekuluje se o tom, že čistky v úřadu proběhly přímo v režii ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). „V žádném případě se nejednalo o personální čistku. Z deseti oblastních ředitelů byli odvoláni čtyři, jeden odešel na vlastní žádost. Odvoláním navíc neskončil jejich pracovní poměr, 4 z nich pokračovali v pracovním poměru na inspekci,“ brání se Brabcův rezort. Geuss měl svou funkci opustit ke 22. srpnu, kdy nabylo rozhodnutí tzv. superúředníka Josefa Postráneckého právní moci.

Kryje Geuss záda Babišovi?

Případ si nenechala ujít ani bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která v jednom z rozhovorů označila porušování zákona za „politický zájem“.
„Mě už nepřekvapuje vůbec nic a ještě méně mě překvapuje žonglování se služebním zákonem,“ řekla Deníku Referendum.

„Teď už jen čekám na to, kdy nějakému soudci skončí jeho funkce v sedmdesáti letech, jak předpokládá zákon, a on zůstane soudcem na základě pracovní smlouvy. Výpověď o úrovni právního státu a právně-politické kultuře… Je-li dán politický zájem, právo ustupuje. Smutné…,“ dodala.

Ještě ostřeji se ale do hádky mezi ministerstvem vnitra a životního prostředí vložil předseda Strany zelených Matěj Stropnický, který připomněl Geussovu možnou provázanost s Andrejem Babišem (ANO). „Takové obcházení služebního zákona je nepřípustné. Připomínám, že ministr Brabec byl před nástupem do vlády ředitelem Lovochemie, podniku, který je součástí koncernu Agrofert a který byl inspekcí pokutován. Vzniká podezření, že Erik Geuss má zůstat v čele ČIŽP právě proto, aby inspekce v Babišových firmách neprobíhaly,“ uvedl Stropnický, jehož otec je Babišovým blízkým spolupracovníkem.

Rezort se brání: Geuss má platnou smlouvu

Spor se už objevil v několika celostátních denících, ministerstvo životního prostředí si ale dál trvá na svém. Žádnou chybu prý neudělalo. „Rozhodnutí náměstka ministra vnitra Postráneckého mířilo na výběrové řízení na ředitele ČIŽP (tzv. přesoutěžení) podle služebního zákona. Náměstek Postránecký ze své pozice odvolacího orgánu zrušil rozhodnutí státního tajemníka v MŽP Jana Landy a podle jeho rozhodnutí musí být o vítězi výběrového řízení dle služebního zákona rozhodnuto znovu,“ vysvětlil rezort ve své tiskové zprávě.

Podle rezortu zůstává Geuss ředitelem podle zákoníku práce, nikoliv podle služebního zákona. Na což jako na problematické upozorňovala právě Wagnerová. Geuss podal proti rozhodnutí Josefa Postráneckého, náměstka ministra vnitra pro státní službu, správní žalobu. „Je možné, že v průběhu výběrového řízení dle služebního zákona, které nyní pokračuje, soud o žalobě rozhodne,“ dodalo ministerstvo.

Za služební zákon kritizoval vládu i Zeman

Problémy se služebním zákonem, který Poslanecká sněmovna schvalovala v létě 2014, měl kromě opozice i prezident Miloš Zeman. V dnes už legendárním živě vysílaném rozhovoru pro Český rozhlas o něm řekl, že ho vláda zku*vila. „Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, když podlehla panu (Miroslavu) Kalouskovi a zku*vila služební zákon,“ řekl při hodnocení dosavadního působení kabinetu.

Hlava státu zákon vetovala, ale poslanci jej přehlasovali. Zeman tak hnal normu až k Ústavnímu soudu, ten však zrušil jedinou větu. Prezident ho kritizoval mimo jiné kvůli postům politických náměstků. „Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy,“ hájil ji například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Další spor kolem tohoto zákona se odehrál už v době jeho účinnosti. A to v souvislosti se šéfkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Nebylo totiž jasné, zda Vitásková pod zákon spadá, nebo zda by se měla řídit energetickým zákonem.

Pokud by totiž spadala pod služební zákon, musela by do letošního března složit slib. To jí ovšem neumožňovalo probíhající trestní stíhání. Vitásková čelí obžalobě ze zneužití pravomoci a byla nepravomocně odsouzena v případu licencí pro solární elektrárny. Problém nakonec vyřešila novela služebního zákona, podle které se na ERÚ vztahovat nebude. Spory kolem Geusse jsou tak další v řadě.

 

Zdroj: Blesk, 15.9. 2016