Blesk: Prima reportáží o migrantech naštvala i senátory. Bitva o „kravín“ pokračuje

Spor o reportáž televize Prima o iráckých uprchlících v Česku se vyostřuje. Stanice minulý týden ukázala muže, který údajně tvrdil, že než aby tady bydlel v kravíně, pojede radši zpátky. Proti tomu se ohradil a nadále ohrazuje nadační fond Generace 21, který transport pronásledovaných křesťanů zajišťuje. A Prima jde tvrdě proti němu. Teď už si ale i senátoři stěžují, že původní reportáž byla zmanipulovaná.

Ve středečních zprávách na Primě byla další reportáž týkající se nadačního fondu Generace 21. Právě ten má na starosti přesídlení 153 křesťanských uprchlíků. Podle televize je celý projekt netransparentní a u nadace se nedají dohledat výroční zprávy za dobu její existence. Prima navíc uvedla, že nadace mluvila o přesunu křesťanů z iráckého Erbílu. A místo toho se v první skupině objevili lidé z Libanonu, kteří tam bydleli v pronajatých bytech.

„Hrubý materiál nezveřejníme,“ tvrdí televize

Už od první reportáže z minulého týdne čelí Prima tlaku, aby zveřejnila hrubý materiál z natáčení s uprchlíky, kteří zatím bydlí v chatové osadě Okrouhlík u Jihlavy. A kde jeden z nich měl pronést následující: „Nejdůležitější pro mě je vhodné bydlení. A pokud budu bydlet v nějakém kravíně, který je znovu přemalován, tak takové věci nebudu v žádném případě akceptovat a vrátím se do Iráku.“

Jenže televize nechce materiál dát z ruky a tvrdí, že pak by někdo mohl se záběry manipulovat. I když sama odvysílala pasáž, kde dotyčný nic podobného neříká. A i jinde jsou slova v odlišném kontextu.

„Generace 21 nás zpochybňuje od začátku. Nejdříve tvrdila, že věta uprchlíka nezazněla, zpochybnila soudního tlumočníka. Když jsme prokázali, že zazněla, zpochybnila kontext. Od počátku ohýbá pravdu. Pokud bychom poskytli hrubý materiál v celkové délce, byli bychom vystaveni riziku následné manipulace s tímto materiálem a opravdovému vytrhávání vět a otázek z kontextu,“ uvedlo zpravodajství na svém profilu na sociální síti.

Prima: Jsme čestní lidé

V redakci prý mohl každý materiál vidět. „Jsme čestní lidé a nemáme důvod lhát, máme ale důvod obávat se dalšího ohýbání pravdy a dalších pokusů nás umlčet,“ dodávají. Každopádně ve svém středečním vysílání opět zazněla reportáž o projektu, který do České republiky přesídlí 153 křesťanských uprchlíků. Podle televize se mělo jedna pouze o lidi z uprchlického tábora z města Erbíl a blízkého okolí. První skupinu ale tvořili lidé přicházející z Libanonu. Jednalo se tak skutečně o uprchlíky?

„Tito lidé měli štěstí, že se jim podařilo uprchnout z Iráku do Libanonu. Zde žili v různých podmínkách v pronajatých bytech. Libanon byl nicméně jen dočasným útočištěm – jsou to lidé, kteří zde byli registrováni u UNHCR. To je také jasná odpověď na otázku, zda byli skutečnými uprchlíky,“ uvedl pro Blesk.cz mluvčí nadačního fondu Generace 21 Martin Frýdl.

Celý projekt vznikl před více než rokem na základě blogu Dana Drápala o nutné pomoci právě pro křesťany v Iráku a Sýrii, kteří jsou ve své vlasti systematicky likvidováni. Na jeho základě se dala dohromady parta několika nadšenců, většinou věřících. „Odpracovali jsme od té doby zcela zdarma ve svém volném čase na projektu tisíce hodin, okradli o tento čas své rodiny, mnozí do projektu investovali i spoustu vlastních peněz ve formě nákladů na cesty,“ popsal Frýdl.

Projekt má rozpočet ve výši 15 milionů korun

Podle reportáže není fond ani dostatečně transparentní a nejdou u něj dohledat výroční zprávy z minulých let. „V zákonné lhůtě zveřejníme výroční zprávu za rok 2015. V uplynulých letech jsme výroční zprávy nezveřejňovali, protože fond byl založen už mnohem dříve, nicméně nevyvíjel činnost,“ uvedl Frýdl z Generace 21.

Nadační fond jako takový je financovaný z darů od fyzických osob, křesťanských společností, farností. Na jeho financování se podílí i britský Barnabas fund, což je charitativní organizace podporující pomoc ohroženým křesťanům po celém světě. Jediným státním příspěvkem bylo 200 tisíc korun, které jim nabídl Jihomoravský kraj. Celý projekt má rozpočet ve výši zhruba 15 milionů korun, který byl konzultován s českým státem a je součástí dohody o spolupráci.

Nadační fond: Chráníme dárce proti xenofobii

„V tuto chvíli máme na účtu zhruba deset milionů korun, dalších více než pět milionů je připraveno v Barnabas fondu a kromě toho nám denně chodí další desetitisíce až statisíce. Dnes například přišel kromě jiného dar ve výši sto tisíc korun s dotazem, zda má být dalších 300 tisíc korun posláno najednou nebo postupně,“ upřesnil Frýdl.

Všechny dary se soustřeďují na jejich bankovním účtu. Nicméně totožnost dárců chtějí ponechat i nadále v anonymitě. „Vzhledem ke xenofobním náladám ve společnosti však jména dárců chráníme,“ vysvětlil Frýdl a dodal: „S těmito penězi maximálně úsporně hospodaříme, nemáme žádné pronajaté kanceláře, k provozu nadačního fondu využíváme vlastní prostory, počítače atd. Peníze jsou určeny především na péči o uprchlíky.“

Proti původní reportáži se obrátili i senátoři

Proti původní reportáži FTV Prima se ozvalo téměř 20 senátorů. „Nám se zdálo, že to bylo neobjektivní, zjednodušené, manipulativní a že mohl být porušen zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Protože tam je stanoveno, že má být každá reportáž vyvážená, nemá jitřit emoce a nesmí vzbuzovat nějaké nenávisti,“ uvedl pro Blesk.cz jeden z nich, Zdeněk Papoušek.

Stížnost k *RRTV na reportáž *ftvprima o uprchlících podána dnes s @Vaclav_Hampl a 15 dalšími senátory.
— Zdeněk Papoušek (@zpapousek) 17. Únor 2016

Na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání proto poslali oficiální stížnost. „Jsme pevně přesvědčeni, že současná migrační krize je nejzávažnějším dějem současnosti v Evropě (a tedy i ČR) s širokým spektrem velmi různých, ale často potenciálně velmi závažných,“ píší ve stížnosti. Dále v ní uvedli, že vysokou prioritou všech medií by mělo být pečlivé lpění na co nejpřesnějším informování veřejnosti. V tomto případě prý informace indikují, že televize nejspíš porušila hned několik zákonů o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

„V době rozjitřených emocí, co se týká uprchlíků, tak si myslím, že je to nezodpovědné. Společnost by se měla uklidnit,“ upřesnil Papoušek s tím, že text dával dohromady s předsedou senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Václavem Hamplem (nezávislý). Pod text se podepsalo celkově dalších osmnáct lidí. Nechybějí mezi nimi například člen výboru Jiří Čunek(KDU-ČSL), který má na starost lidská práva, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan (BEZPP), členka Ústavně-právního výboru Eliška Wagnerová (nezávislá), která v letech 1998-2002 byla předsedkyní Ústavního soudu a v dalších deseti letech pak jeho místopředsedkyní, anebo europoslankyně Michaela Šojdrová. „Dozvěděla se o tom, že to probíhá, a tak se ozvala, že by se také ráda připojila,“ dodal k účasti europoslankyně Šojdrové Papoušek.

 

Zdroj: blesk.cz, 18.2. 2016