Blesk: Tisíce nezaměstnaných se děsí léta. Stát jim vezme až 1200 korun z dávek

Až desítky tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí se musí připravit na to, že od léta zřejmě přijdou o část příspěvku na živobytí. Nový zákon o veřejné službě snižuje tento příspěvek u chudých lidí o 1210 korun, a to na životní minimum 2200 korun. Na další peníze má nárok ten, kdo odpracuje 20 hodin měsíčně v rámci veřejných služeb. Jenže to může být v řadě obcí problém. Na změnu upozornil středeční deník Právo.

Nová legislativa, která je účinná od února, stanovuje, že lidé v rámci veřejných prací musí odpracovat alespoň 20 hodin měsíčně. Jenže stačí, aby to bylo třeba 19 hodin, a ztrácí nárok na další příspěvek ve výši 484 korun. Ten měl kompenzovat právě snížení příspěvku na živobytí. Celkem si za tyto práce mohou vydělat až 605 korun, a to při opracování alespoň 30 hodin.
První snižování už v srpnu

Jedním z problémů je, že obce nemají povinnost veřejné práce nabízet, navíc na jejich realizaci často ani nemají peníze. Nevyhovuje jim také, že se někdy na tyto práce hlásí lidé nad 55 let nebo lidé nějakým způsobem znevýhodnění. Jenže o ty obce nemají zájem, protože potřebují práceschopné lidi.

Situace může podle analýzy Úřadu práce ČR, o které Právo informuje, dopadnout až na 100 tisíc lidí v hmotné nouzi. Podle zákona všichni lidé v evidenci úřadu přijdou po šest měsících o životní minimum (3410 korun) a budou dostávat existenční minimum ve výši 220 korun. První snižování se čeká v srpnu.

Senátorka: Je to nehoráznost

Zákon dlouhodobě kritizuje senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která dokonce zvažovala stížnost k Ústavnímu soudu. Nenašla však mezi senátory podporu. „Zákon je od základu špatně, takováto veřejná služba nemá v tomto státě existovat. Pokud chudák nenastoupí na veřejnou službu v určitou dobu, budou se mu snižovat dávky. Nikdo se nebude ptát, jestli mohl, či nemohl pracovat. Tam je automatismus a to je nehoráznost,“ uvedla Wagnerová.

Zákon se nechystají napadnout senátoři ani poslanci. Podle Wagnerová se musí počkat na první konkrétní případ, kdy bude někdo změnami poškozen nebo se mu zhorší život. Pak je možné se na Ústavní soud obrátit.

 

Zdroj: blesk.cz, 17.5. 2017