Brněnský deník: Braňte se, vyzývá senátorka Brňany

Kvůli přístupu brněnského dopravního podniku k vymáhání pokut se mnoho rodin ocitá v bezvýchodné situaci. Poplatky za advokáty totiž pokutu za jízdu načerno nespravedlivě zvyšují. S tímto vyjádřením včera přišla senátorka Eliška Wagnerová. Podle ní si městská firma zbytečně najímá advokátní kanceláře, které si za jednoduché podání žaloby účtují přes pět tisíc korun. Tisícikorunová pokuta za jednu černou jízdu pak může narůst na mnohonásobek. Dopravní podnik kritiku odmítá s tím, že na vymáhání by musel najmout nové zaměstnance.

Podle bývalé ústavní soudkyně Wagnerové může dluh za nezaplacenou pokutu narůst na skoro sedm tisíc korun. „Jezdit načerno se pochopitelně nemá a dluhy se mají platit. Na druhou stranu přiměřenou pokutou za jízdu načerno je podle zákona přirážka k jízdnému do výše tisíc korun, nikoliv povinnost platit protistraně náklady advokáta ve výši několikanásobku vymáhané částky,“ upozornila Wagnerová. Podle ní je navíc sepsání žaloby jednoduchý úkon, který ani nevyžaduje odborné znalosti. „Lze použít počítačový program, který do předpřipraveného textu pouze doplní potřebné údaje,“ podotkla.

Brněnský deník Rovnost nedávno informoval o případu Radka Sovy, který dva roky jezdil načerno a pokuty neplatil. „Když mi přišla pokuta, schoval jsem ji do šuplíku a šel na pivo. Exekutoři dokázali udělat za půl roku z tisícové pokuty třicetitisícovou,“ uvedl mladík, který odjel pracovat do Německa, aby dluh za jedenadvacet pokut doplatil. Mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová kritiku odmítá. „Do problémů, které popisuje senátorka, se normální cestující, který si zcela ojediněle zapomněl koupit jízdenku, nedostane. Týká se to téměř výhradně notorických neplatičů,“ upozornila Škrancová. Dodala, že dlužníci nasbírají v průměru pět pokut za rok a extrémní případy nachytá revizor i víc než stokrát.

Podle Škrancové dopravní podnik předá vymáhání pokuty advokátní kanceláři teprve měsíc poté, co dlužníkovi pošle výzvu k zaplacení. Podnik podle ní nemá dostatek peněz ani lidí, aby pokuty vymáhal sám. „Znamenalo by to náklady na soudní poplatky, které nám v případě nevymožení pohledávky nikdo nevrátí. Ročně by šlo o částku přes deset milionů korun,“ vypočítala Škrancová.

Podle Wagnerové Ústavní soud takovéto vymáhání dlužného jízdného loni označil za parazitování na drobných pohledávkách vůči lidem, které jsou uměle „nafukovány“ do nesmyslné výše, za účelem zajištění snadného výdělku.

Jakub Keresteši z brněnské advokátní kanceláře Tomáš Rašovský náklady za vymáhání pokut za přemrštěné nepovažuje. Část z nich totiž spolkne soudní poplatek.„Aby mohl dopravní podnik vymáhat pohledávky sám, musí najmout větší množství lidí. Těm je potřeba zaplatit a náklady by dopravní podnik musel řešit zvýšením jízdného,“ podotkl brněnský právník. Podle něho by tak lepší ochranu dlužníků odnesli řádně platící cestující.

 

Zdroj: Brněnský deník, 12.3. 2013