Brněnský deník: Máme se stydět za to, že si vážíme dalajlamy?

Návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlamy způsobila poprask. Tentokrát ovšem ne kvůli jeho myšlenkám. Česká republika si, stejně jako pár dní předtím Slovensko, vysloužila zdvižený prst ze strany Číny. Stručně řečeno: Chcete naše investice, tak si pohlídejte, s kým se potkáváte, protože Tibet patří nám a vy podporujete separatistu.

Setkání lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou proto už před schůzkou označil předseda vlády za soukromou iniciativu.

Prezident, premiér, předseda Senátu a předseda sněmovny vydali poté prohlášení, kde se od „osobní aktivity“ člena vlády distancovali. A ujistili Čínu, že Tibet považují za její součást.

Tím rozdělili společnost, jejíž jedna část považuje prohlášení za výraz slabosti až srabáctví, zatímco druhá část mu při představě neohrožovaných čínských investic tleská. S tibetským duchovním vůdcem se setkali i další ministři – Pavel Bělobrádek a Jiří Dienstbier.

1. Měli naši vrcholní politici přijmout dalajlamu oficiálně a nebrat ohledy na požadavky Číny, která trvá na politice přehlížení Tibetu?

2. Byla podle vás adekvátní reakce ústavních činitelů, kteří se od schůzky ministra kultury Hermana s tibetským duchovním vůdcem distancovali?

3. Má podle vás mít ekonomický pakt s jakoukoliv zemí přednost před havlovskými idejemi o lidskoprávním rozměru politiky?

JAROSLAV HANÁK prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu ČR prosazuje dlouhodobě zájmy českých firem v Číně. V posledních letech se podařilo výrazně zlepšit i vztahy na oficiální úrovni, což je v Číně nutným předpokladem úspěchu zejména velkých projektů. Přijetí dalajlamy na oficiální úrovni v roce 2009 vztahy výrazně zhoršilo. I na základě této zkušenosti bychom pokládali za kontraproduktivní, aby ho vrcholní politici oficiálně přijali v rámci jeho soukromé návštěvy.

Přijetí dalajlamy na oficiální úrovni mohlo být druhou stranou vnímáno jako určitý nesouhlas s politikou jedné Číny. Pokud vláda tuto politiku akceptovala, měli by se jí řídit všichni její členové. Reakce ústavních činitelů tak měla podle nás za účel tuto situaci korigovat.

To, co nazýváte s pejorativním nádechem „ekonomický pakt“, zahrnuje dlouhodobé a velmi obtížné úsilí mnoha českých firem prosadit se, v tomto případě v Číně. S lidskoprávním rozměrem politiky se to nevylučuje a jak ukazují příklady zemí, jako je Německo nebo USA, je možné najít rozumný kompromis.

TOMÁŠ MACHULA katolický teolog a filosof, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Nemyslím, že by měli povinnost se s dalajlámou při jeho návštěvě republiky setkat, ale pokud se s ním setkat chtěli, tak se setkat měli, bez ohledu na Čínu. Jsme totiž svobodná země s určitými zásadami a nemáme se bát to dávat najevo.

Ne, byla podle mého soudu jednoznačně přehnaná. Působila skutečně jako akt vrcholné servility. Myslím, že něco takového skutečně nemá naše země zapotřebí. A zdůrazňuji, že to říkám bez jakýchkoli politických ambicí nebo snahy kohokoli politicky preferovat. Kdyby se takto zachovali představitelé z jiných stran, můj názor by se nezměnil.

Pokud nehrozí přímo hladomor nebo naprostý ekonomický kolaps, pak mít přednost určitě nemá.

Mají politici při přijímání zahraničních hostů brát ohledy na Čínu?

Zdeněk Škromach 54 let, Rohatec, místopředseda senátu

Česká republika se chová standardně ve vztahu k otázce jednotné Číny, vztahu s Tchaj-wanem či z hlediska Tibetu. Ani žádný z vysokých politiků USA oficiálně dalajlámu nepřijal. Hysterie kolem je zbytečná. Nelze přijímat dalajlámu jako představitele nějaké jiné země. U soukromých schůzek včetně politiků s dalajlámou nevidím problém. Myslím, že to nevadí ani Číně. (pt)

Eliška Wagnerová 68 let, Brno, senátorka

S Čínou máme hospodářské dohody, a když jsme tyto závazky uzavřeli, bude třeba je dodržovat. Vše, co jde nad tuto oblast, je čistě naše věc. Pokud naši politici přijímají kohokoli v souvislosti s jednáním o otázkách lidských práv, jsou povinní jednat v hranicích právních instrumentů a bylo by nesmyslné po nich požadovat, aby brali ohled na Čínu či jakýkoli jiný stát, i když je to světová mocnost. (bat)

Petr Vilímek 36 let, Brno, politolog

Česká republika je suverénní stát s vlastní zahraniční politikou a národními zájmy, nepovažuji proto za nutné, aby politická reprezentace brala nutně ohled na některou jinou zemi při přijímání zahraničních hostů. Některé návštěvy ovšem mohou vyvolat kritiku. Při plánování oficiálních státních návštěv by měli představitelé státu zvažovat možné pozitivní i negativní důsledky takové návštěvy. (bat)

Pavel Suchánek 64 let, Rakvice, konzultant

Myslím si, že ne. Návštěva dalajlámy mi jako členovi občanské demokracie nevadí. Číňané nám jako vždy řeknou, že se tím zhorší vzájemné vztahy, ale jsem přesvědčený, že v oblasti ekonomiky bude vše fungovat tak, jako doposud. Důsledky budou nulové. Dalajláma není pro náš stát žádná kontroverzní osoba, nemám s ním problém. Kdo se s ním chce potkat, ať se s ním potká. Je to pouze v politické rovině. (šup)

Ivo Bárek 54 let, Brno, senátor

Jsem přesvědčený, že ano. Československo byla jedna z prvních zemí, které uznaly Čínskou lidovou republiku. Vztahově a dlouhodobě jsme tedy měli vůči Číně privilegované postavení. Jde o zemi s druhou světovou ekonomikou na světě. Není divu, že i Česká republika stojí o ekonomickou spolupráci a partnerství s ní. A součást jakékoli vážné a dlouhodobé spolupráce je i respekt k hodnotám partnera. (mig)

Marta Bayerová 60 let, Znojmo, profesorka, bývalá senátorka

Dalajlámovu návštěvu a okolnosti kolem ní jsem sledovala. Myslím si, že každá oficiální zahraniční návštěva si zaslouží odpovídající přijetí bez zbytečných emocí a akcí okolo. Politici by měli být lidé na úrovni a zvládnout diplomaticky jakoukoli situaci a dodržet dekorum, významné státní návštěvy si to zasluhují. Měla by platit stejná pravidla pro všechny bez výjimky.

 

Zdroj: Brněnský deník, 22.10. 2016