Česká justice: Justice a politici řeší, jak na opakování mandátu soudních funkcionářů, které zakázal Ústavní soud

Již před šesti lety Ústavní soud rozhodl, že soudní funkcionáři nesmí opakovat mandát. Vznikla tak mezera v zákonu o soudech a soudcích, která podle některých soudců naráží na denní realitu. Politici a zástupci justice nyní jednají o tom, jak tento stav vyřešit. V úterý kvůli tomu jednal poslanecký podvýbor pro justici a soudní samosprávu, ve čtvrtek se uskutečnilo setkání u ombudsmanky Anny Šabatové.

Ústavní soud zakázal opakování funkcí v soudnictví kvůli možné personální korupci. Jenže toto rozhodnutí někdy není jednoduché dodržovat, stěžují někteří zástupci justice. Například na okresních soudech, kde podle nich není taková možnost výběru vedoucích soudů, je to problematické.

Nejde ale jen o okresy. Když rok a půl chyběl na Vrchním soudě v Praze řádně jmenovaný místopředseda pro obchodní úsek, předseda soudu Jaroslav Bureš kličkou na místo dosadil Stanislava Bernarda. Místo aby Bureš oficiálně jmenoval nového místopředsedu, pověřil dosavadního kolegu, aby pravomoci místopředsedy vykonával dál. A ministr spravedlnosti Robert Pelikán letos Bernarda oficiálně po „pauze“, kdy nebyl oficiálně místopředsedou, jmenoval.

Podle Vávry je potřeba upravit zákon

Jednání u veřejné ochránkyně práv se zúčastnili zástupci krajských soudů, podle informací České justice pak nechyběl ani předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal nebo bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka EliškaWagnerová. Ta ostatně byla v době, kdy vzniklo kýžené rozhodnutí Ústavního soudu, ještě ve funkci soudkyně.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová zákon prosazuje již dlouho Reprofoto: ČT

Kulatý stůl moderoval přední odborník na správní právo David Kosař. „Paní ombudsmanka vyjádřila velkou radost nad silným reprezentativním zastoupením účastníků a na závěr byla spokojena s hloubkou diskuse s tím, že to vyhodnotí, neboť správa justice je jednou z jejích agend,“ komentoval setkání předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl.

Podle účastníků jsou argumenty jak by se mělo postupovat hodně různé. „Jediná shoda, která panuje je na tom, že by ministerstvo mělo v zákonu o soudech a soudcích tuto problematiku vyřešit. Ten původní text je rozhodnutím Ústavního soudu zpochybněn,“ upozorňuje předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Wagnerová: Pro změnu zákona nevidím prostor

Zda by změna zákona měla být ve prospěch toho, aby funkcionáři mohli mandát opakovat nebo naopak ve prospěch toho, aby nemohli, to chce Vávra ponechat na politicích. „Justice může říci své pohledy na věc, ale nakonec je na ministerstvu, aby si určilo, jakou cestou se vydá. Ale je chyba, že to není vyřešeno a pak se probírají jednotlivé případy a zbytečně se to personifikuje,“ dodává předseda městského soudu.

Podle Elišky Wagnerové rozhodnutí Ústavního soudu změna zákona nijak neovlivní. „Je zde nález Ústavního soudu, ten zrušil paragraf zákona o soudech a soudcích 105 a). Dnes tedy ministr podle mého soudu nemá kompetenci znovu opakovat ta jmenování ať už předsedů nebo místopředsedů. Pokud tak dělá, v mých očích by to mohlo být nahlíženo jako zneužití obecné kompetence jmenovat a to z důvodu, že přehlíží důvody toho nálezu, anebo přihlíží k nerelevantním důvodům,“ myslí si Wagnerová s tím, že za nerelevantní důvody považuje právě argument, že je málo lidí, kteří by funkcionáře mohli dělat. „To není pravda a nevěřím tomu. Jde spíš o to, že tady není dělaná řádná justiční politika. Můj pocit je, že jsou soudy kde jsou jednotlivci, kteří chtějí být dál funkcionáři a vytvoří kolem sebe atmosféru, že už nikdo jiný nechce kandidovat,“ dodává Wagnerová.

Podle ní by jedinou variantou bylo, že by byla ustanovena Nejvyšší rada soudnictví. Ve stavu, kdy jsou funkcionáři jmenováni exekutivou tak jako nyní je změna zákona vzhledem k rozhodnutí ÚS problematická.

 

Zdroj: ceska-justice.cz, 1.4. 2016