Česká justice: Senát chce zachovat Vojenskému zpravodajství i bezpečnost

Senát se postavil proti tomu, aby z působnosti Vojenského zpravodajství vypadla bezpečnost a zůstala mu jen obrana. Senátoři proto dnes vrátili Sněmovně novelu o zpravodajských službách, která má zejména posílit kontrolu tajných služeb. O podobě předlohy by měli poslanci rozhodnout na zářijové schůzi.

Bezpečnost vyškrtla z působnosti armádní tajné služby Sněmovna na návrh bezpečnostního výboru. Horní komora ji chce do zákona vrátit podle stanovisek svého bezpečnostního a ústavně-právního výboru, ačkoli ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) se za předkladatele zastával sněmovní verze. Naopak za zachování bezpečnosti Vojenskému zpravodajství se před senátory přimlouval ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

„Problematiku bezpečnosti a obrany státu nelze v žádném případě oddělovat. Jsou vždy úzce provázány a nikdy nemůže existovat jedna bez druhé,“ zdůraznil Stropnický. Citoval ustanovení zákonů, podle nichž stát vytváří za účelem bezpečnosti ozbrojené síly, které ji mají také zajišťovat.

Naopak podle Chvojky, jenž zastupoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), má sněmovní znění logiku. Ministr poukazoval mimo jiné na to, že civilní rozvědka má v působnosti pouze bezpečnost, obranu ne. Varoval také před tím, že Sněmovna by nemusela o normě do říjnových voleb rozhodnout, s čímž ale senátoři s poukazem na plánovanou zářijovou schůzi dolní komory nesouhlasili.

Vypuštění bezpečnosti z působnosti Vojenského zpravodajství označil za problematické předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan (za ČSSD). Vidí za tím i rivalitu zpravodajských služeb, která je v určité míře zdravá, chybí ale koordinace tajných služeb. Naopak Tomáš Czernin (TOP 09) poukazoval za to, že ministerstvo obrany nemá z kompetenčního zákona působnost v bezpečnosti, neměla by ji tedy mít ani jeho složka.

S omezením nesouhlasili už dřív ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.

Senát nejprve nesouhlasil s návrhem Elišky Wagnerové (za Zelené), aby novelu schválil beze změn. Následně přijal pozměňovací návrh a vrátil předlohu Sněmovně.

Hlavním cílem vládní novely je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní prověřují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Vedle toho má vzniknout pětičlenný orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit nebo odhalit totožnost agenta.

Členy nezávislého orgánu mají být čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.

 

Zdroj: ceska-justice.cz, 20.7. 2017