Česká justice: Spory kvůli ústavnímu nálezu o přístupu k informacím trvají. Podle Gerlocha věc přesahuje zájem jeho klientů

Nedávný nález Ústavního soudu (ÚS) sp. zn. IV ÚS 1378/16, kterým senát ve složení Vladimír Sládeček, Jaromír Jirsa a Jan Musil změnil dosavadní praxi při poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyvolal mezi některými právníky i soudci negativní reakce a ohlasy. Nejhlasitější kritika zazněla od senátorky a bývalé místopředsedkyně ÚS Elišky Wagnerové a předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxy.

ÚS rozhodoval o stížnosti úředníků zlínského magistrátu, kteří namítali zásah do svých Ústavou a Listinou daných práv, když byl magistrát povinen poskytnout údaje o jejich příjmech, a to na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. O věci Česká justice informovala.

Zmíněný nález, kterým ÚS stížnosti vyhověl a překonal jím stanovisko rozšířeného senátu NSS, podle něhož byly všechny úřady i veřejné instituce povinny poskytovat údaje o platových náležitostech všech svých zaměstnanců, se opíral i o stanovisko profesora Aleše Gerlocha, vedoucího Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ten podle soudu poskytl své stanovisko jako amicus curiae, a to spontánně, sua sponte. To a fakt, že Gerloch jako advokát zastupuje své klienty v obdobných případech, vyvolalo kritiku.

Aleš Gerloch Reprofoto: ČT
Zpravodajský portál Českého rozhlasu iRozhlas například poukázal na údajný rozpor, kdy Gerloch neměl své stanovisko poskytnout spontánně, ale až poté, co si jej měl ÚS vyžádat, což sám Gerloch portálu okomentoval tak, že jej poskytl „na výzvu“ ÚS.

Jak zjistila Česká justice, vysvětlení je jednoduché a o žádný rozpor v podstatě nejde. Gerloch žádal ÚS, aby byl v řízení o stížnosti vedlejším účastníkem. Jako advokát totiž zastupuje úředníky Krajského úřadu Ústeckého kraje, kteří vedou soudní spor se žadatelem Vojtěchem Blažkem, žádajícím informace o jejich mzdových poměrech.

Ústecký krajský soud řízení přerušil právě do doby, než se rozhodne o stížnosti zlínských úředníků. V rozhodnutí, kterým tuto žádost Gerlocha ÚS zamítl, však zároveň konstatoval, že Gerloch může svůj názor soudu poskytnout jako amicus curiae. „Výše uvedené však nebrání právnímu zástupci navrhovatelů, aby se jako amicus curiae vyjádřil k ústavní stížnosti projednávané ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1378/16, a za tím účelem se mu zasílá její kopie“, stojí v rozhodnutí ÚS.

Na ÚS se však za „přibrání“ Gerlocha jako přítele soudu snesla kritika. Trnem v oku některých právníků je skutečnost, že Gerloch je jako advokát v obdobných sporech podle nich zainteresován na výsledku stížnosti a není tedy nezávislý. Ve zmíněném článku iRozhlas.cz se například ohradila bývalá ústavní soudkyně, dnes senátorka Eliška Wagnerová. „Nemůžu brát jako přítele soudu někoho, kdo má zájem na výsledku té věci. U advokáta se musí předpokládat, že u něj bude konflikt zájmů,“ řekla Wagnerová pro iRozhlas.cz s tím, že ona sama něco takového nikdy nepřipustila ani to neviděla u svých kolegů. „To, že Ústavní soud spontánně poskytnuté stanovisko (které se vyznačuje nespornými rysy odbornosti) připustil, je věcí volné úvahy soudu“, reagoval pro Českou justici soudce zpravodaj Jan Musil.

Nesouhlasí ani samotný Gerloch, který sám patří mezi špičku českých právníků, zabývajících se ústavním právem. „S uvedenou kritikou nesouhlasím. Věc sama přesahuje zájem jednotlivých klientů, je to věc obecného zájmu, týkající se tisíců zaměstnanců veřejného sektoru, a to nejen úředníků, jak se mylně uvádí v médiích, ale například učitelů a dalších. Zájem na vyjasnění věci měly i soudy, které byly vedeny k tomu, aby se řídily stanoviskem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, ačkoliv podle mých informací ne vždy sdílely jeho názor“, sdělil České justici Gerloch.

Josef Baxa ve své pracovně na Nejvyšším správním soudu Foto: Eva Paseková
Rozpaky nad samotným rozhodnutím ÚS i postupem, jak k němu soudci dospěli, vyjádřil veřejně předseda NSS Josef Baxa. Ten v České televizi prohlásil, že „se to Ústavnímu soudu moc nepovedlo“, jakkoliv byli podle Baxy asi soudci vedeni dobrými úmysly. NSS ve věci již dříve rozhodl odlišně.

Baxa se pozastavil i nad tím, že si ústavní soudci nevyžádali stanovisko NSS. „Stanovisko Nejvyššího správního soudu nebylo ve věci vyžadováno, neboť NSS nebyl účastníkem řízení. Stěžovatelé v petitu ústavní stížnosti nenapadali žádné rozhodnutí nebo postup NSS, nýbrž postup statutárního města Zlín“, reagoval pro Českou justici soudce zpravodaj Jan Musil. „Tento postoj Ústavního soudu je samozřejmě formálně správný, ale nemohu se nepozastavit nad tím, že si soud vyžádal ve věci stanoviska různých institucí, přijal i vyjádření advokáta coby přítele soudu, ale ačkoliv se spor vede o překonání stanoviska rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, jeho stanovisko si nevyžádal. Přitom se na nás obrací při každé, byť banální ústavní stížnosti a o stanovisko žádají“, sdělil Baxa České justici.

Petr Dimun

 

Zdroj: ceska-justice.cz, 12.11. 2017