Česká justice: Tvar obálek, politická gramotnost, trvalé bydliště: Odborníci řešili, jak zvýšit volební účast do Senátu

Volební účast, „technická“ opatření k jejímu zvýšení, vytváření a změny volebních obvodů nebo – změna volebního systému. To byla témata semináře „Právní úprava voleb do Senátu jako faktor volební (ne)účasti,“ konaného na půdě Senátu. Experti se například shodli, že zájmu voličů by prospělo zvýšení politické gramotnosti ve společnosti.

Na konferenci jako řečníci vystoupili předsedkyně ústavní komise Senátu Eliška Wagnerová, ústavní právník Marek Antoš, Jan Wintr a Marian Kokeš nebo politolog Tomáš Lebeda. Diskuzi moderoval Jan Kysela a zůčastnilo se jí mimo jiné mnoho zástupců Senátu.

Druhé kolo loňských voleb do Holní komory provázela dosud nejnižší volební účast. K urnám přišlo jen 15,4 procent voličů. V posledním kole řádných voleb do Senátu před dvěma lety byla o 1,3 procentního bodu vyšší. Hlasovat mohlo přes 2,78 milionu voličů. Účast v prvním kole přitom byla téměř 34 procent.

Téměř okamžitě poté, co byly sečteny hlasy voličů z druhého kola, začalo se mezi politiky a v médiích diskutovat o smyslu Senátu. Diskusi odstartoval Andrej Babiš, když prohlásil, že Senát není potřeba. Hnutí ANO přitom ve volbách neuspělo.

Místo týdne čtrnáct dní pauza

Jednou ze zvažovaných změn, která by mohla zvýšit zájem o volby do Senátu, je podle odborníků prodloužení lhůty mezi prvním a druhým kolem. Podle ústavního právníka Kysely je stále část voličů, která si myslí, že prvním kolem volby končí.

Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna si však myslí, že takový krok by účasti nepomohl, ale určitě by zvýšil finanční náklady voleb. Podle dalších panelistů by takový krok mohl zbytečně rozdělovat společnost, jak jsme mohli vidět například mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb.

Ústavní právníci Jan Wintr a Jan Kysela Foto: Senát
Otázkou pak také podle diskutujících odborníků zůstává, zda by některé voliče nevyburcovalo snížení počtu volebních dnů ze dvou na jeden.

Další proměnou jsou časté změny volebních obvodů. Třináct volebních okrsků i loni změnilo své hranice. Důvodem jsou změny v počtu obyvatel a požadavek, aby každý z 81 senátorů zastupoval zhruba stejný počet občanů. Může se tak stát, že někteří obyvatelé volí častěji než jiní, protože se jim mezi obměnou třetiny senátu změnil volební obvod. Ne vždy tak lidé svého senátora znají, upozornila Jitka Seitlová.

Hledá se kompetentní volič

Odborníci nízkou volební účast ve volbách obecně přičítají i nízké politické gramotnosti v České republice. Podle Mariana Kokeše účast postupně klesá u všech typů voleb. O to více by měl Senát přesvědčovat o své legitimitě. „Aby ji Senát mohl dokázat, na druhé straně musí být kompetentní volič,“ uvedl politolog Lebeda a připomněl, že u nás je úroveň gramotnosti v politických záležitostech mnohem nižší než v západních zemích.

Eliška Wagnerová v této souvislosti zmínila, že by nebylo od věci debatovat o zavedení povinné maturity z občanské výchovy.

Jan Wintr uvedl, že legitimita Senátu souvisí s ukotvením v ústavním systému, které je odlišné od Dolní komory. „Senát má podle Ústavy kontrolní a stabilizující funkci,“ uvedl odborník na Ústavu s tím, že Senát je korektivem zákonodárného procesu a stráží stabilitu.

Neplatné lístky

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) v diskuzi připomněl, že i kvůli souběžným volbám bývá u voleb do Horní komory zhruba šest procent volebních lístků do uren vhozeno nesprávně a hlasy se poté nezapočítají. Podle Dienstbiera by bylo na místě odlišit typ obálek a hlasovacích lístků k jednotlivým volbám.

Nejplamenější diskuze na semináři proběhla kvůli faktoru trvalého bydliště u voličů. Značná část obyvatel totiž fakticky nebydlí tam, kde je nahlášena a z tho důvodu pak k volebním urnám nedorazí.

Odpůrci ale kontrují tím, že možné manipulace s trvalými adresami by mohly způsobit problémy s vyplácením sociálních dávek, přiznáním prostředků v rámci rozpočtového určení daní nebo se soudním doručováním a dalšími úředními záležitostmi.

Diskuze proběhla i nad plusy a mínusy korespondenčního hlasování. „Stát ztratí kontrolu nad tím, kdo hlas odevzdává,“ připomněl Marek Antoš jeden ze záporů takového kroku. I podle některých přítomných senátorů už dnes mnozí rodinní příslušníci volí například podle diktátu „otce rodiny“ a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Co se týče změny volebního systému do Senátu, Tomáš Lebeda nastínil možnost tří variant. Alternativou by mohl být jednokolový systém anglosaských zemí, tzv. alternativní hlasování australského typu nebo tzv. doplňkové hlasování, které je kompromisem mezi dvoukolovým systémem a alternativním hlasováním. Všechny tyto systémy podobně jako náš dvoukolový mají ovšem své klady i zápory.

 

Zdroj: ceska-justice.cz, 10.5. 2017