Česká pozice: Lex Babiš míří zpět k poslancům. Kvůli chybějícímu registru

Senátoři vrátili zpřísnění zákona o střetu zájmů do sněmovny s tím, že odkládají účinnost z ledna na září 2017. Je to kvůli tendru na registr majetkových oznámení, ale benefituje z toho i Agrofert Andreje Babiše. Do celého příběhu ještě navíc bude moci zasáhnout případným vetem prezident Zeman.

Už od chvíle, kdy takzvaný lex Babiš po dlouhých měsících delikátních zákulisních jednání získal souhlas sněmovny, se počítalo s tím, že v Senátu nenarazí. Zajistit to měl i fakt, že o normě bude rozhodovat ještě stará sestava horní komory předtím, než sliby složí noví senátoři. A kdyby poslanci neposlali svým kolegům předlohu s technickými chybami a šibeniční lhůtou účinnosti, mohl mít zákon cestu parlamentem za sebou.

Senátoři ale novelu vrátili přede dvěma týdny zpátky a pomáhají tak odvrátit situaci, kdy by zákon od ledna uložil povinnost odevzdávat majetková přiznání veřejných funkcionářů do centrálního registru, aniž by tento rejstřík existoval. Ministerstvo spravedlnosti nezvládne v čase, který zbývá, tuto IT zakázku vysoutěžit. Skluz není vinou úřadu, ten nemůže se zakázkou začít, dokud k ní nemá zadávací dokumentaci, což je v tomto případě kompletně schválený zákon. A protože si norma nakonec pobyla ve sněmovně čtrnáct měsíců, času na tendr v původním termínu se nedostává. Přestože popudem k odložení účinnosti na září příštího roku byla tato ryze praktická záležitost, profit z ní dopadne i na koncern osoby, jejíž jméno se dostalo do označení novely.

Přestože popudem k odložení účinnosti na září příštího roku byla tato ryze praktická záležitost, profit z ní dopadne i na koncern osoby, jejíž jméno se dostalo do označení novely. Podle sněmovní verze měl holding Agrofert Andreje Babiše (předsedy hnutí ANO, ministra financí a stoprocentního vlastníka koncernu, kam spadá i společnost Mafra) ztratit přístup k veřejným zakázkám, investičním pobídkám a nenárokovým dotacím už od ledna, odklad na září se týká i tohoto omezení.

Neměl by být problém, aby norma s odloženou účinností získala podporu od sněmovny podruhé. To, co poslanci i senátoři pociťují nejpalčivěji, zůstává i ve verzi horní komory nedotčeno. Jde o vlastnictví médií, zákaz mít je či je provozovat dopadne až na členy vlády vzešlé ze sněmovních voleb v příštím roce. Respektive na každého, kdo se stane ministrem po 1. září 2017.

V tom, jestli je v pořádku zakazovat přístup firem, v nichž má aspoň čtvrtinový podíl veřejný funkcionář, do tendrů a k dotacím, mezi senátory nepanuje shoda. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (SZ) vyjádřila názor, že se tak zakládá nerovné postavení. O čem se ale prakticky žádná polemika nevedla, je právě majetkové ovládání tištěných periodik, rozhlasu a televize. S výjimkou představitelů hnutí ANO nikdo nerozporuje, že by ministr média mít neměl.

S výjimkou představitelů hnutí ANO vlastně nikdo nerozporuje, že by ministr média mít neměl. „Je nesporné, že se zákonodárci inspirovali jednáním pana Babiše. Pokud někdo vykonává takto vysokou funkci a zároveň vlastní média, deformuje to demokratický prostor. Inspirace tu nesporně byla, ale zákon bude platit pro kohokoli od chvíle, kdy omezení nabudou účinnosti,“ uvedl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). V tomto ohledu lze podotknout, že podnikatel v oboru hazardu a senátor Ivo Valenta se při hlasování zdržel.

S celým příběhem může ještě zatočit prezident Miloš Zeman. Jeho sílící příklon k Andreji Babišovi je z vyjádření, která se objevují po krajských a senátních volbách, patrný. Když novela o střetu zájmů opustila sněmovnu s více hlasy, než kolik představuje hranici pro ústavní většinu, prohlásil, že jeho veto by bylo jen symbolické. Podle informací LN se ale záměr prezidentovi rozležel a nyní se vyzbrojuje argumenty, protože chce lex Babiš nakonec přece jen vetovat.

 

Zdroj: ceskapozice.cz, 4.11. 2016