Česká pozice: Někdy konzervativec rozhodne spor úplně opačně než liberál

„I při rozhodování podle hodnot nelze sklouznout ke svévoli a ignorovat judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Z nich vyplývá, že do práv matky lze zasáhnout, jen když jde o záchranu života a zdraví dítěte před konkrétním, skutečným a bezprostředním ohrožením,“ říká v rozhovoru brněnský soudce Michal Ryška.

Brněnský soudce Michal Ryška, který rozhodoval případ vyměněných dětí či sporný zásah záchranky po domácím porodu, v rozhovoru mimo jiné říká: „Nový občanský zákoník se přihlásil k tomu, že odškodnění způsobené újmy má v některých případech i povahu sankce. Důvodová zpráva dokonce zmiňuje inspiraci institutem punitive damages, známým z USA. Obdobný přístup platí i pro bezdůvodné obohacení, kdy v případě parazitování na osobnostních právech lze navýšit nárok na dvojnásobek, či ještě více. To je také zjevná sankce, která má odradit od porušování práv druhých.“

LIDOVÉ NOVINY: Roky se zabýváte ochranou osobnosti, což zahrnuje leccos od urážek až po náhrady za usmrcení blízké osoby. Stane se někdy, že vám přijde naprosto kuriózní žaloba?

RYŠKA: Na ochraně osobnosti je specifické, že v občanském zákoníku zahrnuje mnoho práv, která jsou zakotvena v ústavním pořádku. Musíme tedy ve větší míře než v jiných agendách zohledňovat i střet mezi různými základními právy, jsme takové malé „ústavní soudky“. (úsměv) Na ochraně osobnosti je specifické, že v občanském zákoníku zahrnuje mnoho práv, která jsou zakotvena v ústavním pořádku. Musíme tedy ve větší míře než v jiných agendách zohledňovat i střet mezi různými základními právy.

A máte pravdu, že život je pestrý a přináší různé věci, ale nikdy se mi nestalo, že bych při čtení žaloby nevěřil svým očím. Ale zajímavých kauz jsem řešil řadu a některé z nich byly velmi složité.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte třeba vleklou kauzu, kdy jihomoravská záchranná služba odvezla matku i s novorozencem po domácím porodu do porodnice proti její vůli?

RYŠKA: Ano, to je případ, kde dochází ke kolizi práv a právem chráněných hodnot, kde se do rozhodování vždy promítá i hodnotová orientace soudce. Někdy se stane, že konzervativec spor rozhodne úplně opačně než liberál. A to se přesně stalo v případě tohoto sporu, kdy i Ústavní soud konstatoval, že dochází k hodnotovému nesouladu mezi mnou a soudci Vrchního soudu v Olomouci.

Jsem ale přesvědčen, že i při rozhodování podle hodnot nelze sklouznout ke svévoli a ignorovat relevantní judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Z nich jasně vyplývá, že do práv matky lze zasáhnout, jen když jde o záchranu života a zdraví dítěte před konkrétním, skutečným a bezprostředním ohrožením. Obecná obava nestačí.

V daném případě žádné takové ohrožení života ani zdraví dítěte nebylo, což opakovaně potvrdil i soudní znalec. Žalobkyně není jen nějaká paní, je to matka toho dítěte. I podle Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva by přitom v těchto situacích bylo principiálně nesprávné stavět zájmy matky a dítěte proti sobě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte nový občanský zákoník, co se týče ochrany osobnosti? I podle Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva by bylo principiálně nesprávné stavět zájmy matky a dítěte proti sobě

RYŠKA: Je to změna k lepšímu. Například při odškodňování se více zohledňuje zavinění, což jsem už dlouho hlasitě prosazoval a přiklonil se k tomu i Ústavní soud, když rozhodoval o sporu mezi Michalem Vieweghem a bulvárním deníkem Aha!, který lživě informoval o jeho mimomanželském vztahu.

Nový občanský zákoník se jasně přihlásil k tomu, že odškodnění způsobené újmy má v některých případech i povahu sankce. Důvodová zpráva dokonce zmiňuje i inspiraci institutem punitive damages, známým z USA. Obdobný přístup platí i pro bezdůvodné obohacení, kdy v případě parazitování na osobnostních právech je možné navýšit nárok na dvojnásobek, či dokonce ještě více. To je také zjevná sankce, která má odradit od porušování práv druhých.

LIDOVÉ NOVINY: S účinností nového občanského zákoníku se změnila i vaše pozice. Dříve jste soudil ochranu osobnosti jako prvostupňový soudce, teď rozhodujete o odvoláních. Chytili soudci okresních soudů novou úpravu za správný konec?

RYŠKA: Na okresních soudech o tom rozhodují specializovaní soudci, kteří byli předem proškoleni. Nepotvrdily se obavy, že to nezvládnou a ze své zkušenosti mohu říci, že rozhodují dobře.

LIDOVÉ NOVINY: Jedna z těchto kauz přišla na Obvodní soud pro Prahu 1 a řešila jej soudkyně Kateřina Sedláková. Měl by za výroky o Ferdinandu Peroutkovi odpovídat Miloš Zeman nebo český stát? Vrcholní představitelé státu by měli více vážit svá slova, pokud mohou zasáhnout do práv druhých, protože z jejich funkce mohou mít ničivější účinek

RYŠKA: Soudkyně rozhodla v souladu s názorem Nejvyššího soudu, že za verbální projevy státních představitelů učiněných v souvislosti s výkonem jejich funkce odpovídá stát. Nejen já s tím ale nesouhlasím a odkazuji na nález Ústavního soudu v památném sporu Miloše Zemana a novináře Ivana Breziny, kterého ve funkci předsedy vlády obvinil, že píše na objednávku.

Ústavní soudkyně Eliška Wagnerová tehdy rozhodla, že existuje individuální odpovědnost Miloše Zemana za tento výrok i v situaci, kdy byl premiérem. Navíc zdůraznila, že vrcholní představitelé státu by měli více vážit svá slova, pokud mohou zasáhnout do práv druhých, protože z jejich funkce mohou mít ničivější účinek. S tímto se já naprosto ztotožňuji.

LIDOVÉ NOVINY: Nejvyšší soud v dubnu rozhodl, že při usmrcení člověka by jeho blízkým měla náležet, mimo extrémní situace, náhrada mezi 240 tisíci a půl milionem korun. Vy jste toto rozhodnutí kritizoval. Proč?

RYŠKA: S tou horní hranicí obecně nemám vůbec problém. Když uvážíme, že podle dřívějšího občanského zákoníku byla zákonem stanovená náhrada paušálně jen 240 tisíc, pak horní hranice 500 tisíc korun jako standard je adekvátním pokrokem k lepšímu. Na této částce se shodovala řada odborníků a nemají s ní problém ani pojišťovny, což zabrání zbytečným a traumatizujícím soudním sporům. Když uvážíme, že podle dřívějšího občanského zákoníku byla zákonem stanovená náhrada paušálně jen 240 tisíc, pak horní hranice 500 tisíc korun jako standard je adekvátním pokrokem k lepšímu. Na této částce se shodovala řada odborníků a nemají s ní problém ani pojišťovny.

Naopak setrvání na částce 240 tisíc jako spodní hranici standardu mi přijde přepjatě přízemní. Ta částka byla v zákoně stanovena v roce 2004, byla často kritizována jako nízká a plénum Ústavního soudu už v roce 2005 připustilo možnost jejího navýšení. Pak byla zrušena a Nejvyšší soud ji nyní jako spodní hranici zadními vrátky opět připouští do hry.

Doufám, že soudy se budou držet spíše horní než spodní hranice standardu. Já budu brát půl milionu korun jako standard v případech „běžného“ usmrcení a budou-li dány výjimečné okolnosti, budu uvažovat o přiměřeném snížení nebo zvýšení náhrady.

LIDOVÉ NOVINY: Šlo o dopravní nehodu, kdy viník nebezpečně předjížděl, výrazně překročil povolenou rychlost a naboural do odbočujícího auta. Jeho řidička na místě zemřela před očima své malé dcery, která byla na matce existenčně závislá. Nejvyšší soud děvčátku přiznal 700 tisíc korun. Je to adekvátní?

RYŠKA: Podle mě vůbec ne. Těžko si představit případ, kde bude kumulace mimořádných okolností větší. Je to do očí bijící a vadí mi, že v takto extrémním případě je podle Nejvyššího soudu adekvátní odškodnění jen 200 tisíc korun nad deklarovaný standard. To by znamenalo, že situace bude pro poškozené paradoxně horší než dříve. Tím by byl úplně popřen cíl nového občanského zákoníku.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

RYŠKA: Nová úprava výrazně rozšířila prostor pro individuální posouzení případu soudcem. Pojišťovny v reakci na to navýšily pojistné, protože očekávaly zvýšení vyplácených náhrad. Podle dřívějšího občanského zákoníku sice existoval poměrně nízký paušál, ale ten nebyl považován za vyčerpávající řešení problému a v případě mimořádných okolností bylo možné částku výrazně navýšit.

LIDOVÉ NOVINY: Byl to třeba smutný případ tříměsíční holčičky, která zemřela v nemocnici poté, co ji lékaři při operaci položili na vyhřívací podušku, která ji smrtelně popálila? Nová úprava výrazně rozšířila prostor pro individuální posouzení případu soudcem. Pojišťovny v reakci na to navýšily pojistné, protože očekávaly zvýšení vyplácených náhrad.

RYŠKA: Byl to jeden z prvních případů, kdy se paušál navýšil, rodiče tehdy dostali dohromady zhruba 1,5 milionu korun, neboť to bylo objektivně velmi traumatizující. Když rodiče vypovídali v jednací síni, přítomné novinářky plakaly. To jsem nikdy předtím ani potom nezažil. Soudce samozřejmě nebrečí, ale lidsky mě to také zasáhlo.

Tyto smutné případy vždy posunou soudní praxi dále, podobně to bylo i v Rakousku v reakci na tragický požár lanovky v Kaprunu. Česká judikatura se nakonec v mimořádných případech ustálila na částce okolo jednoho milionu korun. V prosinci 2015 ale Ústavní soud rozhodl, že někdy může být dokonce i ten milion málo. Šlo o případ série flagrantních pochybení lékařů v prostějovské nemocnici, v důsledku kterých pacient po rutinním zákroku zemřel.

Po účinnosti nového občanského zákoníku bych tedy předpokládal, že ve výjimečných případech se budou náhrady pohybovat mezi jedním a dvěma miliony korun. Ale nyní přišel Nejvyšší soud, který ve zcela extrémní kauze řekl, že 700 tisíc je akorát.

LIDOVÉ NOVINY: Mohl by tuto kauzu ještě zvrátit Ústavní soud?

RYŠKA: Jistě, já ale nemohu nijak předjímat jeho rozhodnutí. Jen upozorním, že by ústavní soudci neměli mávnout rukou nad nerespektováním vlastní judikatury a polarizací vzniklou mezi nimi a Nejvyšším soudem. V minulosti totiž narazil ohledně přiměřenosti náhrad nemajetkové újmy Nejvyšší soud u ústavních soudců vícekrát.

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz, 14.7. 2016