Česká televize: Snahy pravice neuspěly. Senát poslal EET Zemanovi k podpisu

Senát podle očekávání schválil zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a až 18 miliard korun do státní pokladny. Pravicoví senátoři se přitom snažili o opak – navrhovali zákon zamítnout nebo aspoň odložit na dobu po příštích sněmovních volbách. Zákon nyní dostane prezident Miloš Zeman, který už dříve slíbil, že ho podepíše v nejbližším možném termínu. Platit tak začne možná už od 1. dubna.

Senátoři o zákonu rozhodli po zhruba čtyřhodinové debatě, v níž zopakovali argumenty pro a proti. „Elektronická evidence tržeb je posledním kamenem v mozaice opatření proti daňovým únikům, se kterým ve funkčním období současné vlády přichází ministerstvo financí,“ řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO.

Babiš uvedl, že elektronická evidence tržeb přinese malým podnikatelům ochranu před nekalou konkurencí. „To je totiž smysl elektronické evidence tržeb. Není to projekt likvidace malého a středního podnikání, jak se zarputile snaží tvrdit některé opoziční strany,“ argumentoval ministr.

Andrej Babiš : „Případná výjimka pro malé podnikatele by se okamžitě stala útočištěm těch, kteří se za malé pouze vydávají v účetních výkazech a daňovém přiznání.“

Právě na to poukazoval senátor Ivo Valenta za Stranu soukromníků, podle něhož kvůli EET skončí s podnikáním desítky tisíc lidí. „Vadná není jenom samotná myšlenka zavedení kontrolního mechanismu EET, kdy si nástroj kontroly musí na vlastní náklady pořizovat sami kontrolovaní,“ prohlásil. Zákon je podle Valenty namířen proti živnostníkům, kteří se ale na daňových únicích podílejí necelou desetinou, a velké daňové úniky neřeší.

Některé podnikatele nemusí EET stát nic, jiné desítky tisíc

Celkově se dají podnikatelé rozdělit na tři skupiny. Ty, kteří již mají zavedený některý z moderních pokladních systémů, čeká zřejmě už jen pokračování v úhradě měsíčních „udržovacích“ poplatků. Tedy toho, co platí svému poskytovateli za služby. Přechod na elektronický evidenční systém mají podle odborníků prakticky již vyřešen. V nejjednodušším případě to tedy znamená pokračovat v investici ve výši zhruba pět set korun měsíčně plus nově poplatky za internetové připojení pro ty, co ho zatím nepotřebovali.

Druhou skupinu tvoří ti, kteří pracují s nedostatečným či zastaralým softwarem. Pro ně by to měla být záležitost několika tisíc korun, v závislosti na tom, co z dosud používaného zařízení půjde použít.

V poslední skupině byznysmenů jsou ti, kteří nemají dosud vůbec nic. Respektive mají staré registrační pokladny. Tedy jednoúčelová zařízení, která neumí komunikovat přes síť. Ti si budou muset pořídit jak samotné zařízení, tak software. Cenově to podle odborníků může představovat výdaj ve výši šest až dvacet tisíc korun. Ovšem v případě potravinářského sektoru, kde je většinou kromě pokladny potřebná i váha, se horní hranice blíží až sedmdesáti tisícům korun.

Zákon znovu ostře kritizovala i ODS. Až půlmilionová pokuta za jeho porušení, byť i neúmyslné, bude podle strany pro živnostníky likvidační „Zákon umožňuje i uzavření provozovny, ale pro finanční úřady s žádnou sankcí za nesplnění povinností nepočítá,“ upozornil místopředseda ODS Miloš Vystrčil. „Poctivé živnostníky a podnikatele EET zasáhne nejvíce, zatímco ti nepoctiví se budou smát,“ dodal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).Wagnerová: Živnostníci ano, banky ne?

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová za Stranu zelených poukázala na to, že se zákon nemá vztahovat například na banky, pojišťovny nebo stavební spořitelny. Podle ní je tato nerovnost ústavně nekonformní.

Trhovcům vadí, že se na ně stát dívá jako na podvodníky

Zástupci vládních stran naopak potřebnost EET zdůvodňovali tím, že přinese narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD uvedl, že zákon o EET je zpracovaný slušně a není v něm potřeba něco zásadního přepracovat. Pokud by v zákoně bylo třeba něco opravit, upozorní na to podle Štěcha Ústavní soud, u kterého chce pravice normu po jejím schválení napadnout.

Kdo musí nebo nemusí evidovat tržby

Evidence se bude týkat nejen klasických prodejen, ale i stánků. Jinak to bude jen v případě, že obchodník inkasuje přímým převodem na účet, neboli na fakturu.

Nebude se také týkat občasného přivýdělku, jako v případě prodeje zeleniny či ovoce z vlastní zahrady.

Evidovat tržby se také nemusí například z jízdného v dopravních prostředcích, na palubách letadel, ve školních jídelnách nebo z provozování prodejních automatů a veřejných toalet.

Evidovat se nebudou ani tržby státu, krajů nebo obcí, pošt, bank, pojišťoven, investičních a penzijních fondů a energetických a vodárenských firem.

Koalice ale při hlasování jednotná nebyla. Zákon nepodpořila většina lidoveckých senátorů, což se Babišovi nelíbilo. „Je to klíčový zákon pro vládu a my jsme v rámci koaličního jednání KDU-ČSL velice ustoupili,“ poznamenal. „Nechápu, proč by měl být ministr zklamaný. On není náš šéf a my hlasujeme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí,“ vzkázal mu předseda senátorského klubu lidovců Petr Šilar.

Přesný termín, kdy začne zákon o elektronické evidenci tržeb platit a kdy podle něj budou muset první podnikatelé vydávat účtenky, zatím není znám. Prezident Miloš Zeman ale slíbil, že ho v nejbližším možném termínu podepíše. Zákon by pak zřejmě začal platit už od 1. dubna. Podnikatelům potom poběží čas na přípravu.

Jako první by měly začít EET používat ubytovací a stravovací služby (zhruba 60 000 podnikatelů), pravděpodobně od listopadu 2016. O čtvrtletí později (na jaře 2017) by měly tržby evidovat i firmy z oboru velkoobchodu a maloobchodu (dalších zhruba 250 000 podnikatelů).

Ve třetí fázi, od šestnáctého měsíce po spuštění (na jaře 2018), se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství) a od osmnáctého měsíce (tedy v létě 2018) jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.

 

Zdroj: ceskatelevize.cz, 16.3. 2016