České noviny: Wagnerová má stavbu podzemní železnice v Brně za nereálnou

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (SZ) považuje stavbu podzemní železnice v Brně téměř za nereálnou. Řekla to dnes novinářům v Brně. Stejně jako Zelení podporuje stavbu vlakového nádraží v centru pod Petrovem poblíž současného nádraží, které kapacitně nestačí. Zastupitelstvo Brna ale schválilo odsun k řece a podmínilo ho výstavbou podzemní železnice, což je obdoba metra. Má to pomoct přetížené MHD. Podle Wagnerové to vyvolá průtahy v řízení a soudní spory nejméně na deset let. Podle studie se má přitom u řeky začít stavět v roce 2020, pod Petrovem v roce 2026. O konečné poloze rozhodne vláda. Strana zelených bude dál prosazovat polohu nádraží v centru, řekl dnes novinářům na tiskové konferenci v Brně předseda strany Petr Štěpánek.

Koaliční ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Žít Brno v úterý podpořily odsun s podmínkou brzké výstavby podzemní železnice. Zelení, kteří jsou také členy brněnské koalice, to nepodpořili a budou pokračovat v propagaci nádraží pod Petrovem. Obrátí se i na členy vlády, senátory a poslance.

Wagnerová považuje stavbu podzemní železnice podobné metru skoro za nereálnou. „Budou se o to soudit strany stojící proti sobě. V optimistické variantě to vidím nejméně na deset let,“ řekla Wagnerová. Neřekla však nic konkrétního o žalobách, mířila spíš na obecné průtahy ve všech stupních řízení. „Pod centrem je celá řada chodeb, navíc do toho skočí archeologové a vše bude stát,“ nastínila možné problémy senátorka.

Zelení za velký problém odsunu označují to, že by novému nádraží chybělo dopravní napojení na MHD. Právě to by měla podzemní železnice vyřešit. Wagnerová však připomněla, že podobná situace je u autobusového nádraží Zvonařka. „Jak dlouho už stojí v současném místě a dodnes nemá solidní spojení s centrem, i když se to slibovalo. Stejně by to dopadlo i s odsunutým nádražím,“ zdůraznila Wagnerová.

O nutnosti modernizace nádraží se v Brně mluví už skoro 100 let. Současné nádraží kapacitně nestačí. Proto se zvažovala varianta pod Petrovem poblíž současného nádraží, kde je infrastruktura MHD, nebo odsun k řece, kde by se stavělo takzvaně na zelené louce. Pro odsun se už v minulosti vyjádřil Jihomoravský kraj, městská část Brno-střed i Kancelář architekta města Brna, vidí výhody v rychlejší stavbě nebo možnosti čerpání peněz z Evropské unie. V úterý to schválilo i brněnské zastupitelstvo.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Wagnerová upozornila na to, že výstavba podzemní železnice variantu u řeky výrazně prodraží. Stála by miliardy korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.

Zelení budou dále prosazovat nádraží v Brně pod Petrovem

Strana zelených bude dál prosazovat polohu hlavního brněnského nádraží v centru pod Petrovem, přestože zastupitelstva Brna i kraje schválila odsun nádraží k řece. Novinářům to dnes řekl na tiskové konferenci v Brně předseda strany Petr Štěpánek. Současné nádraží už kapacitně nestačí a za desítky miliard se musí postavit nové. O konečné poloze rozhodne vláda, Brno i kraj dávají pouze doporučující stanoviska. Zelení kvůli rozdílnému názoru neodejdou z koalice v Brně, což ještě donedávna hrozilo.

Zelení dlouhodobě prosazují nádraží pod Petrovem. „Budeme oslovovat ministry, poslance i senátory. Zapojíme i respektované urbanisty, abychom v případě zájmu udělali seminář ve Sněmovně,“ uvedl Štěpánek. Dodal, že Zelení budou oslovovat poslance všech stran. U ministerstev se obrátí na ministry dopravy, místního rozvoje a životního prostředí a také na premiéra.

Brněnské zastupitelstvo v úterý rozhodlo o tom, že se má nádraží o necelý kilometr odsunout k řece. Zastupitelé zároveň dali podmínku, že se v blízké době postaví alespoň část severojižního kolejového diametru, což je obdoba pražského metra. Tato vesměs podzemní železnice by měla pomoct městské hromadné dopravě.

Koalice v Brně ale nebyla jednotná. Zatímco ANO, KDU-ČSL a TOP 09 podporují odsun už dlouho, Zelení a Žít Brno byli pro variantu pod Petrovem. Žít Brno nakonec podpořilo odsun za podmínky výstavby podzemní železnice s tím, že je akceptovatelná i výstavba pod Petrovem. Zelení byli proti. Usnesení podpořili i opoziční komunisté, opoziční ČSSD a ODS sice chtějí odsun, ale kvůli podmínce výstavby vesměs podzemní dráhy pro usnesení nehlasovaly. Primátorův náměstek Martin Ander (SZ) dnes ČTK řekl, že i přes rozdílné stanovisko zůstanou Zelení v koalici. Hrozilo totiž, že z koalice odejdou. Podle Andera by nebyl dobrý krok stavět se nyní do opozice proti koalici, se kterou se za 3,5 roku podařilo posunout město dál. Uvedl například zlevnění průkazek na lacinější jízdu MHD nebo sociální projekty v bytové politice.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026. Variantu odsunu u řeky dříve podpořila i Kancelář architekta města Brna nebo městská část Brno-střed.