ČRo Plus: Odstoupení Zdeňka Ondráčka z funkce šéfa kontrolní komise

Jan VÁVRA, moderátor
Tento týden byl od samého počátku bohatý na zajímavé události. Hned v pondělí jsme zažili po dlouhé době masové demonstrace v řadě českých měst. Spouštěcím mechanismem bylo zvolení komunisty a bývalého příslušníka pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti Zdeňka Ondráčka do vedení stálé parlamentní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Poslanci následující den volání lidu vyslyšeli a chystali se skutečně o jeho odvolání hlasovat. Zdeněk Ondráček ale mezitím odstoupil sám. A ve čtvrtek ukončil prezident Zeman své první pětileté funkční období a složením slavnostního slibu vstoupil do toho druhého a hned se zapsal do dějin, když jeho inaugurační projev skončil malým skandálem. O tom budeme následujících 50 minut diskutovat u kulatého stolu Českého rozhlasu Plus. Od mikrofonu vás všechny zdraví Jan Vávra. Nejdůležitější událostí týdne teď ve studiu rozebereme s filosofem Danielem Kroupou z Filosofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dobrý den.

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Dobrý den.

Jan VÁVRA, moderátor
Politologem Michalem Kubátem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Dobrý den.

Jan VÁVRA, moderátor
A novináři Petrem Honzejkem z Hospodářských novin.

Petr HONZEJK, komentátor, Hospodářské noviny
Dobrý den.

Jan VÁVRA, moderátor
A Jaroslavem Fialou ze čtrnáctideníku A2larm. Dobrý den.

Jaroslav FIALA, novinář, čtrnáctideník A2larm
Tak pánové, co najednou vyvolalo takové protesty. Bylo to to, že byl jaksi zpochybněn symbol sametové revoluce, nebo ten Palachův týden jako symbol odporu vůči komunistickému režimu? Předtím jsme dlouho žádné takové demonstrace nezažili. Daniel Kroupa.

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Podle deklarace těch, kteří svolali veliké demonstrace, se jednalo nejen o to, že pan Ondráček se podílel na Palachově týdnu, takových policistů jsou jistě desítky. Ale že pan Ondráček k tomu zaujímal stanovisko, že vlastně všechno bylo v pořádku. To znamená, popíral skutečnost, že to potlačení demonstrací bylo součástí jakési represe vůči společnosti a že tedy se za to vlastně nejen neomluvil, ale že na tom trval. A tento zástupce komunistické strany se měl dostat do vysoké funkce, která může kontrolovat GIBS, tedy instituci, která má možnost vlastně nahlížet do různých policejních činností a může obžalovávat policisty a podobně. To znamená, funkce s potenciálně velkým vlivem.

Jan VÁVRA, moderátor
Čili jaksi ten vyvolávací model byla snaha řekněme komunistů přepsat historii? Souhlasíte?

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Spíše to, že komunisté od řekněme roku 1990 předstírali, že jsou demokratickou stranou, která se s tím minulým režimem rozešla a nyní zcela ostentativně dávají najevo, že pokračují v tom totalitním režimu, respektive v ideologii toho totalitního režimu. Hlásí se k Vítěznému únoru, konali oslavu. A do toho spadá i jaksi snaha nominovat symbolicky policistu, který mlátil studenty na Národní třídě a který se k tomu hrdě hlásí do dneška.

Jan VÁVRA, moderátor
Michal Kubát.

Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Já myslím, že to Ondráčkovo zvolení bylo takovým symbolickým prozatímním vyvrcholením jakéhosi vzestupu Komunistické strany Čech a Moravy v české politice v poslední době. KSČM sice získala ve volbách nejméně hlasů za posledních 25 let nebo kolik, a přesto vidíme, že ten její vliv je největší za celé toto období. A tento vliv komunistické strany je doplněn rostoucím vlivem SPD, strany, která je také považována za krajní nebo extrémní. Samozřejmě nikdy z toho druhého konce, dejme tomu, nějaké té osy, levicově pravicové, ne socioekonomické, ale kulturní a jestliže je zvolen do takové funkce člověk, který se hrdě hlásí k tomu, že sloužil u toho pohotovostního pluku, tak to si myslím, že byla ta poslední kapka, která vybudila společnost k tomu, aby tedy se sešla na náměstí v různých městech a demonstrovala. Čili myslím si, že ten Ondráček je jen tou poslední kapkou, tím symbolem, ale je to proces, který je větší. Je to proces, kterého jsme svědky, proces vzestupu významu Komunistické strany Čech a Moravy v české politice, jak tady správně zaznělo, jsme tady svědky vzestupu strany, která nejenže se od té své minulosti jaksi neodstřihla, ale naopak zdá se, že v poslední době čím dál tím intenzivněji se k tomu starému režimu s čím dál tím větší nostalgií hlásí.

Jan VÁVRA, moderátor
Myslíte, pánové, že kdyby se omluvil, takže by to bylo jiné, Petr Honzejk?

Petr HONZEJK, komentátor, Hospodářské noviny
Kdyby se omluvil, tak by to asi jiné bylo. My jsme viděli už v roce 1989 na Letné případ, kdy tam přišli na tribunu dva členové pohotovostního pluku SNB, pokud si to pamatuji správně. Řekli, že hluboce litují toho, že se podíleli na rozhánění demonstrací. Dav jim tak vlažně zatleskal a tím to tak nějak skončilo. Opravdu ta bezostyšnost Zdeňka Ondráčka a vlastně komunistů, kteří ho do té funkce nominovali, protože o bylo rozhodnutí KSČM. To asi opravdu bylo na společnosti příliš. Ale já myslím, že tam je důležitější ještě něco jiného. To nebyly demonstrace proti pouze proti vzestupu komunistů. To byla demonstrace proti člověku, který vlastně ten vzestup komunistů umožňuje a ten člověk se jmenuje Andrej Babiš. Když jsme ty demonstrace sledovali, tak tam většina sloganů skandovaných například v Praze na Václavském náměstí, ta nebyla protikomunistická, tak byla antibabišovská, tam se skandovalo například Nechceme koblihy. Takže bylo evidentní, že ta společnost, nebo ta část společnosti, která protestuje a já si vůbec nemyslím, že to je větší část společnosti, ale část společnosti, která protestuje, si uvědomuje, že ten vzestup komunistů na straně jedné a vzestup nahnědlé SPD umožňuje mocenská ambice Andreje Babiše, který potřebuje s někým vládnout, potřebuje najít podporu pro svůj mocenský projekt, a protože jak říká, je pragmatik. Já bych spíš řekl, že je morální nihilista, ale to už je na každém. Tak umožňuje i tyto záležitosti a když to dojde do takto absurdních rovin, že bývalý příslušník pohotovostního pluku SNB, který rozhání v průběhu Palachova týdne v roce 1989 prodemokratické demonstranty, nyní má kontrolovat orgán, který má dohlížet mimo jiné na to, aby se policie nechovala brutálně, tak si lidé řeknou: Dost. To zkrátka Andrej Babiš přehnal. A on to ví. Protože když se objevilo tedy to riziko, že dojde k demonstracím, tak rychle zacouval a začal říkat: Já jsem to vlastně nechtěl, oni mě vlastně moji poslanci neposlouchají. Ale to je přece absurdní. Ta strana je konstruovaná, takže Andrej Babiš může všechno zařídit jednou hromadnou SMSkou. On to zkrátka nezvládl, neodhadl, a potom se to snažil nějakým způsobem vyžehlit. To jak se mu to podařilo, to už je na každém.

Jan VÁVRA, moderátor
Souhlasí Jaroslav Fiala, že to bylo nebo protest píše proti Babišovi, než proti Ondráčkovi nebo komunistům?

Jaroslav FIALA, novinář, čtrnáctideník A2larm
Já bych souhlasil právě spíš co tady říkal kolega Honzejk. Jako tady se nám vytváří momentálně, ona tedy už existovala před tím hlasovací blok nebo mašinérie ANO, SPD a KSČM, kteří nějakým způsobem více či méně jsou schopni spolupracovat a takže ta hesla, která tam byla vykřikovaná, prostě nebo která se tam objevovala, byla prostě namířena hodně proti Andreji Babišovi. Já bych možná ještě tam vypíchnul jako na tý problematice dvě věci. Ono vůbec je, si myslím, nebo domnívám se, problém, jestli v čele komise GIBS by měl stát policista. Jako líbí se mi poměrně v tomhle tom argument Pirátů, kteří říkají, že nebo nejen Pirátů, tuším že to zmínila EliškaWagnerová, že samozřejmě jako mezi policisty je nějaká stavovská solidarita a to znamená, v čele komise GIBS, pokud bude stát policista, notabene tedy policista jako byl pan Ondráček, který nějakým způsobem nejenže se nějakým způsobem jako nějak nemá problémy ve veřejném vystupování s tím, co dělal v roce 1989, ale dejme tomu, že jako vystupuje velmi ostrým způsobem, nebojí se prostě celkem, nemá problémy vlastně nebo řekl bych, zdůrazňuje prostě, že má rád disciplínu, uniformy, že prostě opravdu jako se hlásí stavovsky k té policii, tak je otázka, zda by takovýhle člověk skutečně byl schopen jako zda by nekryl přečiny policie a víme z minulosti, že u té komise GIBS, že bylo odmítnuta řada stížností jako tuším, že v roce 2015 to bylo asi přes 130 stížností, které byly smeteny docela masivní vlastně počet stížností na chování policie, takže myslím si, že v tomhle tom smyslu by ještě jako bylo lepší, kdyby v čele té komise stál civilista. Co se týče té minulosti, pan Ondrášek působil kde působil. Máme tady další postavy, je tady ministr vnitra Lubomír Metnar třeba, který taky, když se podíváme na jeho životopis, tak působil v pohotovostním pluku VB do února 1989. Jsou tady jiné postavy a zároveň se angažoval v takovým tom poměrně kontroverzním hnutí BOS, což je sdružení bývalých policistů, vojáků, ale i pohraničníků třeba a kteří nějakým způsobem se vyjadřují k tomu, že by včetně třeba těch pohraničníků, že ti pohraničníci měli získat nějaký morální uznání nebo ocenění ve společnosti, což vnímám také jako dosti problematický.

Jan VÁVRA, moderátor
To je také přepisování historie.

Jaroslav FIALA, novinář, čtrnáctideník A2larm
Anebo přítomnosti spíš.

Jan VÁVRA, moderátor
Přítomnosti. Pánové, proč ale třeba nevadí takový Radek Koten v čele bezpečnostního výboru, což je bezesporu dost důležitý výbor sněmovny. Který jako je velkým příznivcem různých konspiračních webů tedy pravděpodobně placených z Ruska, kde jsou jako neuvěřitelné teorie o Němcích a zlých Američanech a tak dále. A to prochází celkem jeho zvolení prošlo ve společnosti bez problémů. Daniel Kroupa.

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Já bych k tomu ze své zkušenosti mohl poznamenat, že je toto důsledkem vlastně nutnosti po volbách ustavit nějakým způsobem Poslaneckou sněmovnu. Tu sněmovnu musíte ustavovat s lidmi, kteří tam jsou a pokud možno podle poměrných hledisek. To znamená, kdo dostane více ve volbách, měl by mít nějaké větší zastoupení. A tito lidé řekněme, reprezentují strany, které byly více zastoupeny a zkrátka při té dohodě, která se dělá mezi všemi subjekty zastoupenými ve sněmovně, tak prostě se přidělí jednotlivým klubům funkce. Všichni s tím víceméně souhlasí a má se zato, že ty kluby do těch funkcí nominují osoby, které jsou v nějakém ohledu kompetentní. A když máte jeden ten klub, kde tam nikoho kompetentního nebo kompetentnějšího nenajdete, tak zkrátka a dobře, musíte spolknout žábu a respektovat.

Jan VÁVRA, moderátor
Dobře, ale nikomu to jaksi myslím veřejnosti to nijak zvlášť nevadilo. Ale ten mechanismus je jasně. Ale proč Radek Koten s jeho konspiračními teoriemi z daleka tak nevadí jako Zdeněk Ondráček. Petr Honzejk.

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Já jsem vysvětloval ty.

Petr HONZEJK, komentátor, Hospodářské noviny
Já myslím, že ty důvody jsou dva. Zaprvé to dědictví komunismu vzpomínka na komunismus zejména v době výročí takzvaného Vítězného února, to je něco, co je zapsáno do těla české společnosti velice emocionálně, mnohem je to prožíváno mnohem emotivněji než záležitosti, které jsou spojeny s hnutími, které může leckdo nazvat fašizujícími. Ale není to prostě zkrátka prožíváno tak úkorně. To je jedna věc. A druhá věc je potom dialektický zákon přechodu kvantity v kvalitu. Když zahříváte vodu, tak se také začne vařit až v určitém bodě a tím bodem bylo jmenování Zdeňka Ondráčka do pozice šéfa komise pro kontrolu GIBS.

Jan VÁVRA, moderátor
Čili Ondráček měl smůlu, že byl poslední. Michal Kubát.

Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Smůlu. On podle mě představoval jistý velmi srozumitelný symbol pro tu společnost. Přeci jen ta sféra těch konspiračních webů je taková pro mnoho lidí mlhavá, těžko si pod tím něco představí, ale tohle to je naprosto jasný, srozumitelný symbol, který lze velmi dobře mediálně ukázat, lze pustit záběry z Národní třídy z listopadu 1989, nebo z Václavského náměstí z Palachova týdne. Je to něco, čemu všichni velmi dobře rozumí, a proto ta odezva je taková prudká. Ale já už jsem to říkal předtím. Myslím si, že to je nějaká gradace, vzestup nějakých sil, které jsou považovány za krajní a tenhle ten srozumitelný symbol zkrátka to jako překlopil do těch protestů.

Jan VÁVRA, moderátor
Myslíte si, že je to projevem nějaké rostoucí síly občanské společnosti nebo nějakého občanského sebevědomí. Petr Honzejk hovořil o tom, že ne všichni, ale že část společnosti se nějakým způsobem tato aktivizuje.

Petr HONZEJK, komentátor, Hospodářské noviny
Já jsem dokonce řekl, že menší část společnosti. Já jsem opravdu hluboce přesvědčen o tom, že to co jsme viděli v ulicích nebylo žádné masové hnutí, že to není žádný společenský zlom, žádný začátek něčeho jiného, nějakého nového směru vývoje v české společnosti. Ne to je prostě protest části společnosti, která nesouhlasí s tím vývojem, který byl nastoupen, řekněme po říjnových volbách a stvrzen ve volbách prezidentských.

Jan VÁVRA, moderátor
Myslí si ostatní totéž, Daniel Kroupa?

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Já si myslím, že přeci jen určitý pohyb v té společnosti je. Já mám občas možnost sledovat ta shromáždění různá na Václavském náměstí z určitého nadhledu a řekl bych, že v posledních tak pěti letech počet těch lidí, kteří se tam objevují narůstá. A narůstá nejen tam, kde je to, řekněme, dobře organizováno nějakou silnou společností, nějakou silnou občanskou iniciativou. Ale tento protest zjevně byl organizován lidmi, kteří se do toho pustili víceméně nahodile a dá se říci, že to byl protest, který neměl ani pořádnou infrastrukturu, neměl ozvučení, neměl žádné prostředky, se kterými by to dělali, a to znamená, ti lidé se shromáždili na základě sociálních sítí a na základě jaksi předávané informace a ta ochota roste. Čili v té společnosti se podle mého mínění cosi děje, cosi posouvá a bude záležet na tom, zda se toho chopí někdo nebo politicky nebo zda to vyvane tak jako jiné podobné atmosféry.

Jan VÁVRA, moderátor
Souhlasí Jaroslav Fiala?

Jaroslav FIALA, novinář, čtrnáctideník A2larm
To já si nejsem jistý, jestli se zatím tady dá hovořit o větším pohybu ve společnosti. Spíš si myslím, že zatím ne. Myslím si, že ten řekněme antikomunistický prvek u toho Ondráčka hrál velkou roli, že to je něco, co tady určitá část společnosti zná, reaguje na to prostě a je ochotna prostě v tomhle tom případě, když přeteče pohár trpělivosti, vyjít do ulic na druhou stranu z mého pohledu jsou tady závažnější věci, je to místopředseda sněmovny Tomio Okamura třeba, který podle mě by si zasloužil mnohem nebo který by si zasloužil neméně silné protesty občanů. Neviděli jsme nic takovýho tady a považuji to za velký nedostatek nebo velký deficit, že něco takového se neděje, že vlastně předseda jako hnědnoucí strany nebo nahnědlý strany je v tak významný funkci. Tohle zatím tady nefunguje. Takže jakoby tahle ta asi antikomunistická karta má pořád ten mobilizační prvek, který měla, na druhou stranu je to prvek, který je hodně obrácený do minulosti. Ten Zdeněk Ondráček se stal asi takovým symbolem nebo tou poslední kapkou, ale myslím si, že demonstrace proti Tomio Okamurovi by byla v tomto případě neméně důležitá.

Jan VÁVRA, moderátor
Dočkáme se demonstrace proti Tomio Okamurovi, Michal Kubát?

Michal KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Nevím, jestli se dočkáme demonstrace proti Okamurovi, ale já bych souhlasil s tím co říkal Daniel Kroupa, že přeci jenom ta společnost se nějakým způsobem aktivizuje, ale ona se aktivizuje, řekl bych, dvojím směrem. Ono to začíná už dneska znít jako klišé, když budeme říkat, že společnost je rozdělená. Ono se to mluví tak často, že už to zní jako fráze, ale já si myslím, že to fráze není a že ta společnost je skutečně rozdělená a že ty dvě části se od sebe vzdalují, tím pádem se radikalizují a tím pádem prostě ta aktivita té společnosti roste. Různým způsobem to nemusí být jenom demonstrace samozřejmě, to jsou různé aktivity na sociálních sítích a tak dále. A myslím a uvidíme, kam to povede, takže možná se dočkáme demonstrace proti Okamurovi, anebo se dočkáme demonstrace nějakého širšího rázu, jak tady bylo řečeno, že to vlastně to nebyla úplně demonstrace jen proti Ondráčkovi, ale také proti premiérovi Babišovi. Takže ten ferment v té společnosti je a uvidíme, kam půjde a kde se případně zastaví nebo v co se to překlopí.

Jan VÁVRA, moderátor
Daniel Kroupa už jen krátce.

Daniel KROUPA, filosof, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Ano, já bych chtěl jenom říci, že z těchto protestů, které vyvanou krátce poté, co se vzepjaly. Zůstane ve společnosti jenom pachuť, ale zároveň je to příležitost, že se té věci může chopit někdo politicky a vytvořit z toho určité hnutí. Takové pokusy už tady jsou.

Jan VÁVRA, moderátor
Tak, pánové, nyní naši debatu na pár minut přerušíme, protože je čas na aktuální zprávy.