ČRo Plus: Ověřování podpisů pro nezávislé kandidáty může znovu zkomplikovat prezidentské volby

Petr HARTMAN, moderátor:
Papež František by podle katolického kněze a teologa Tomáše Halíka neměl přijmout pozvání českého prezidenta k uctění památky lidické tragédie. Podle Halíka jde Miloši Zemanovi o využití popularity papeže k předvolební prezidentské kampani. V tuto chvíli však není jisté, zda se bude Miloš Zeman o prezidentskou funkci znovu ucházet. Pokud ano, nemělo by mu dělat problém sesbírat podpisy pod nominaci i za zpřísněných podmínek. Komentář napsal Karel Hvížďala.

Karel HVÍŽĎALA, redaktor:
Rok před další volbou prezidenta schválila sněmovna v pátek novelu, která podporovatelům nezávislých kandidátů na Hrad přikazuje vedle svého podpisu připojit i číslo občanského průkazu či cestovního pasu. Počet podporovatelů má zůstat stejný jako minule – 50 tisíc. Novelu však musí ještě schválit Senát, což se zdá jako formalita. Šéfka senátní komise pro ústavu a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová má ale jiný názor. Právu řekla: „Pokud Ústavní soud řekne, že dávání čísel občanských průkazů je neproporcionální zásah do práv voličů, tak zruší volby.“ Jenže on to byl právě Ústavní soud, který od minulých voleb žádá zpřísnění kontroly podpisů na petičních arších. Pokud by se toho senátoři skutečně zalekli, pak by zbývala jen jediná možnost, ověřovat podpisy u notářů či na Czech Point, za což by se muselo platit. Poslanci tuhle možnost taky zvažovali, ale podle jejich názoru by celý proces neúměrně tato procedura ztížila, lidi by odrazovala a sehnat tolik notářských podpisů by bylo velmi těžké. Proto lze doufat, že to vezme v úvahu i Ústavní soud a nebude chtít volbu prezidenta v roce 2018 komplikovat. Připomeňme, že minule byl problém hlavně při prověřování podpisů Tomia Okamury, kde evidentně některé archy byly psány celé jednou rukou a jednou propiskou. Ze skoro 62 tisíc podpisů jich zbylo jen 36. Z podobných důvodu se volby nezúčastnil i dnešní šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Do posledního kola se dostali expremiér úřednické vlády Jan Fischer a současný prezident Miloš Zeman, na jejichž arších bylo přes 100 tisíc podpisů. Pokud se letos rozhodne Miloš Zeman ohlásit prezidentskou kandidaturu 10. března, jak slíbil, bude evidentně i přes své choroby kandidátem, který má největší šanci zvítězit. Zatím se zdá, že jeho největším soupeřem by mohl být textař a bývalý spolumajitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček, i když jeho start mnoho lidí nepřesvědčil: působil velice nepřirozeně a marketingově vypočítavě. Mohl by se ale dostat do druhého kola a nelze ho podceňovat, zvláště proto, že na kampaň má peníze a Zeman skoro ignoruje Facebook i Twitter, který začíná hrát i mezi jeho voliči větší roli. Z těch, o kterých se v tuto chvíli mluví, stojí za to ještě jmenovat bývalého diplomata Petra Koláře a předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, které lidé moc neznají a na jejichž kampaně by proto bylo třeba sehnat mnoho milionů korun. Z dalších, kteří mají doopravdy šanci získat dost peněz na podporu, lze připomenout prezidentova příznivce Petra Robejška, který ale jako agelast a emigrant má v Česku malé šance, stejně tak jako kněz Tomáš Halík. Robejšek by nakonec mohl sehrát důležitou roli, odčerpal by svou rétorikou část hlasů svému mentorovi, ale do druhého kola by se nedostal. V lidovém hlasování, které organizuje matematik Karel Janeček, získal nejvíc hlasů šéf Člověka v tísni Šimon Pánek, ale ten by zřejmě zase nesehnal peníze ani masovou podporu, i když by byl jistě dobrým prezidentem.

 

Zdroj: ČRo Plus, 16.1. 2017