ČRo Plus: Skupina senátorů STAN poslala Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Skupina senátorů v čele se zástupci hnutí Starostové a nezávislí dnes poslala Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona o financování politických stran. Napadly ustanovení, která podle nich omezují možnosti půjček pro menší strany a také limit pro financování stran ze státního rozpočtu. Senátoři navrhují mimo jiné zrušit podmínku, podle níž strany musí získat minimálně tři procenta hlasů ve sněmovních volbách, aby měly nárok na státní příspěvek. Kromě senátorů STAN se pod stížnost podepsali také například tři lidovečtí senátoři v čele s jejich předsedou Petrem Šilarem. A taky bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Mým hostem v tuto chvíli je Jiří Šesták, místopředseda Senátu a senátor za STAN hnutí Občané pro Budějovice. Já vás zdravím, dobrý den.

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Hezké odpoledne, dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Řekněte, pane místopředsedo, co přesně je podle vašeho názoru na zákonu o financování politických stran v rozporu s ústavou?

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Tak, samozřejmě tento zákon my vnímáme jako potřebný. A tak jsme k tomu i přistupovali. Ovšem ten zákon má v sobě některé problematické pasáže, které si myslíme, že znevýhodňujou především tu volnou svobodnou soutěž politických stran a uskupení. A diskriminuje je. A my jsme na to už upozornili při tom projednávání. Nicméně ten zákon na jedné straně potřebuje naše společnost. A my jsme nechtěli ten zákon de facto odmítnout, protože by nespatřil světlo světa. Takže ten prošel i vzhledem k tomu hlasování v Poslanecké sněmovně, tak by to bylo i problematický, kdyby se vracel. A ty konkrétní, ty konkrétní, jak jste se ptala, je, že je tam vlastně ad 1 nemožnost přijímat půjčky politických stran od svých členů či příznivců. Potom dalším problémem je, že to představuje strop tři miliony korun pro dary mezi politickými stranami. Protože se zapomnělo, že i některé politické strany se dohodnou na vzájemné podpoře třeba zrovna v senátních volbách. A nemají možnost si tím pádem jakoby vypomoci. No, a další třeba ta námitka je, že ta, ta hranice tří procent pro státní půjčku a pět procent, když mají dostávat politické strany příspěvek za své poslance nebo senátory, tak je diskriminující vůči těm, kteří se dostanou těsně pod tu hranici.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ano, ano. To ostatně platí vlastně pro všechny hranice ve všech oborech. Vždycky je to tak, že někdo se těsně do té hranice nevejde. A já se ptám, na té tříprocentní hranici voličských hlasů pro to, abyste získali státní příspěvek, vám vadí to, že jsou to ta tři procenta, nebo že, že by to mělo být víc, nebo méně, nebo jakákoli hranice by vám vadila?

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
No, z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby hranice vlastně nebyla. Protože tam, to je ten ústavní problém potom, protože vlastně hlas voliče, který dal svůj hlas straně nebo hnutí, která skončila pod třemi procenty, je vlastně jakoby menší, méně hodnotnější, než ten hlas, který dostala strana nebo hnutí, která se dostala nad tři procenta. A je zdevalvovaný ten hlas. A myslím si, myslíme si, že právě v té demokratické soutěži, a jedná se o ten demokratický princip té politické soutěže, tak tady by měly být ty nerovnováhy, nerovnosti pokud možno co nejmenší. Nebo odstraněny. A …

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Jenom, takhle, mohu se vás zeptat, pane místopředsedo, totiž existence té tříprocentní hranice pro získání státního příspěvku, není to vlastně spíš subjektivní hodnocení toho, z vaší strany myslím, co je dost a co není, než aby to bylo v rozporu s ústavou? Protože prostě obdobné hranice pro získávání státních příspěvků a řadu jiných věcí, ty jsou přece běžné.

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
To ano. Ale tady se pohybujeme na, právě v rovině ústavy, že práva volit a být volen. Kdy občané mají právo volit a mají rovnost před zákonem. A tady my si myslíme, že právě ta rovnost je, je zneplatněna, nebo znevýhodněna.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ale počkejte … Ale já tomu, pardon, já tomu nerozumím. Právo volit a být volen je jasné, ale nikde tam není právo čerpat státní peníze.

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
No, samozřejmě, to není. Ale jde o to, právě vo tu hodnotu toho hlasu. Ten hlas, který je odevzdán stranám, nebo hnutím, který se nedostanou do parlamentu, nebo skončí pod třemi procenty, tak je znevýhodněn. A jsou zvýhodňována, zvýhodňovány tím pádem ty velké strany. A nám jde o to, aby politická soutěž byla co nejvíce demokratická. Aby …

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Počkejte, ale … Jestli mohu, pane místopředsedo, já vám rozumím, ale jde mi jenom o to, jestliže tady platí nějaká tříprocentní hranice voličských hlasů pro získání státního příspěvku, tak to není přece zvýhodňování velkých stran. Protože strana, která má tři a půl procenta, není velká. Rozumíte mi?

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
No, tomu, tomu rozumím. Ale na druhé straně třeba řada menších hnutí, které mohou mít potenciál voličský, tak třeba do té politické soutěže nejde. Protože nemají na to prostředky. A když skončí pod třemi procenty, tak vlastně musí, nemají na to financování. Takže si vemte, že oni …

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
No, já tomu rozumím. Ale naopak …

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
… třeba se dostanou, ale dlouhodobě se nemůžou potom udržet. Podívejte, řekněme, třeba Piráti. Jak dlouho to trvalo, než se dostali třeba nad ty procenta, který jim potom umožňují, umožňují v tom politickým spektru být slyšeni, a tím pádem být slyšena určitá část té společnosti, která by jinak zanikla.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Dobře, ale naopak, dobře, ale naopak to dává, by to dávalo možnost pobírat státní peníze všelijakým úplně nepatrným straničkám a hnutíčkám a různým, rozumíte mi, jak to myslím?

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Hm, já vám rozumím.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Které, které by, které by, které by v podstatě nijak vůbec nebyly schopny přispět, protože by nebyly v parlamentu. Ale my bysme je prostě všechny jenom živili. To se vám zdá dobře?

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Ne, určitě, určitě ne. Ale já jsem třeba člen malého lokálního hnutí Občané pro Budějovice. A které má význam třeba v tom daném městě, kde je. A pokud bysme přenesli ten jeho potenciál volební na celostátní úroveň, tak se pohybujeme v desetinách nebo v promilích procenta. Takže tyto lokální hnutí, které jsou důležité pro to dané místo, tak by určitě neplnila tuhle tu funkci, že by odčerpávaly státní příspěvky. Ale ty tři procenta, to už je velký, velký číslo. To už se pohybujeme ve statisících voličské základny. A tam si myslíme, že to už je špatně. A ono se to totiž potom promítá dál. Třeba když zrovna teď v případě budoucího spojení KDU a STANu, tak třeba ta desetiprocentní hranice zabraňuje, zabraňuje spojování jednotlivých stran pro parlamentní volby. Protože potom jsou samozřejmě v nebezpečí, že nepřekročí tu desetiprocentní hranici.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Takhle, kdyby to bylo spojování, kdyby to bylo, pane místopředsedo, spojování, tak v tom jim nic nebrání. Ale když je to touha po předvolební koalici, tak to jim brání, samozřejmě.

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Jasně. A my, myslím si, že to je špatně. Protože to potom znehodnocuje, nebo omezuje tu politickou soutěž. Takže jako z toho, to je věc názoru. A proto to dáváme k Ústavnímu soudu, aby Ústavní soud vlastně vyložil, jestli ten náš názor je správný, anebo jestli je správné to stávající znění zákona.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Říká Jiří Šesták, místopředseda Senátu za STAN a hnutí Občané pro Budějovice. Já vám moc děkuju, pane místopředsedo.

Jiří ŠESTÁK, místopředseda Senátu /STAN/; senátor /HOPB/:
Já taky, mějte se hezky, na shledanou.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
I vy. Na shledanou. A se mnou ve studiu teď celou dobu seděla naše analytička Marie Bastlová. Já vás zdravím, Marie. Dobrý den.

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Pěkný podvečer.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Tak, máte pocit, že argumenty pana senátora Šestáka by mohly na Ústavním soudu zaznít, že dávají smysl, že mají naději na úspěch?

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Nemyslím si, že úplně všechny ty argumenty by měly být ty, které Ústavní soud přesvědčí. Například, kdybych to vzala od těch, kterým třeba příliš nevěřím. Tak to jsou výhrady vůči například deseti a víceprocentní hranici pro volební koalice. To je pravidlo, které totiž v Česku platí řadu let, které platilo již v minulosti. Strany o něm dopředu vědí a musí s ním počítat, když se připravují k nějakému předvolebnímu spojení. To samé, pokud jde o limit na příspěvek na činnost politických stran, ona tři procenta. To je rovněž institut, který je v českých volebních zákonech a v zákonech o financování politických stran již delší dobu. Pravidla před rokem 2017 počítaly s hranicí jednoho a půl, respektive jednoho procenta v případě evropských voleb pro příspěvek na volební náklady. A poté počítal s hranicí tří procent, po jehož překročení mohly strany dosáhnout na příspěvek na svoji činnost. Takže to je rovněž něco, na co je český politický systém zvyklý. A jsou to jedny z hlavních argumentů pana senátora. A to si nemyslím, že by Ústavní soud mělo přesvědčit.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Sám fakt, že to tady funguje už řadu let, ale nutně nemusí znamenat, že je to v souladu s ústavou. To připusťme.

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
To samozřejmě.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Tak. A mě by teď zajímalo, jestli v okamžiku, kdyby se splnilo přání Starostů a nezávislých a všechny strany, které se účastní voleb, by dosáhly na státní příspěvek, tak co by to vlastně té společnosti dalo, co by to přineslo?

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Tak, tady se samozřejmě dlouhodobě potýkáme s tím, že nevíme, jakým způsobem by měla být nastavena pravidla pro financování politických stran tak, aby byla co nejtransparentnější a nejideálnější. Tohle je nějakým způsobem snaha, jak, řekněme, omezit výši finančních příspěvků, které chodí, a víme to z minulosti, od řady neprůhledných subjektů, mnohdy i těžko identifikovatelných dárců. Ať už právnických nebo fyzických osob. Samozřejmě čím větší míru těch peněz bude poskytovat stát, tím transparentnější peníze to v podstatě jsou. Na druhou stranu to nemůže být neomezené, neomezitelné pochopitelně. Znamenalo by to nepochybně vyšší náklady, ale nijak dramaticky, protože ono nemluvíme o tak obrovském kvantu peněz a hlasů. Na druhou stranu si myslím, že pro politické strany k politické soutěži skutečně patří i ono shánění podporovatelů, členů, ale i finančních prostředků.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ten argument pana místopředsedy totiž, že vlastně si myslí, že by hranice tam neměla být vůbec žádná. Vidíte v tom riziko toho, že bychom, a teď bez ohledu na tu celkovou sumu, ale že bychom prostě všichni přispívali na existenci jako pidiútvarů, které by vlastně nehrály jinak žádný další smysl?

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Jedna věc jsou tyto, řekněme, pidiútvary, ale myslím si, že skutečně tam by ta výše nákladů, o kterých hovoříme, byla velmi malá. Ale druhá věc, na kterou je potřeba myslet, je, řekněme, když tomu budeme říkat třeba podnikatelské projekty v politice. Protože to rovněž může být něco, co by potom mohlo hrát roli. Založíte si nějaký politický subjekt, vyšlete jej do voleb a budete mít jistotu, že je to v podstatě podnikatelský plán, výdělečná akce, kdy své hlasy zpeněžíte. Bylo tady podobné podezření na takové subjekty u stran, které nakonec výrazně zabodovaly. A to si myslím, že je také určitý limit, který hraje svoji roli.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Nepřekvapuje vás, Marie, že s tímhle ústavním návrhem se přihlásili zrovna Starostové a nezávislí?

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Mě to trochu překvapilo v případě jiné, o které jsme tady zatím nehovořili, a to je ono omezení přijímat půjčky od nebankovních institucí. Respektive půjčky by politickým stranám měly získ…, půjčovat jenom instituce s licencí od České národní banky. To je totiž pravidlo, které si myslím, že transparentnosti financování české politiky a politiky obecně prospívá. Současně také argument, který zaznívá, že právě tato věc zásadně omezuje malé strany, protože ty hůře dosáhnou na úvěry, na půjčky, si nejsem úplně jistá, jestli obstojí. Velká většina stran, těch malých ani v minulosti s tímto neargumentovala, že by to byl nějaký velký problém. Strana zelených, jejich část členů, paní senátorka Wagnerová se k té ústavní stížnosti také připojila. Ti, tuším, ani tento institut nikdy nevyužívali. Ti dokonce i jednu, jednu dobu nechtěli přesahovat náklady natolik, aby vůbec museli sahat k bankovním úvěrům. Další, pokud se týkalo například lidovců nebo TOP 09, ty bez problémů například v roce 2013 získávali bankovní úvěry jenom jistinou za předvolební preference. Za hlasy, které měli šanci získat.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ono možná v tom hraje určitou roli fakt, že to v tom zákonu je, myslím, to omezení čerpání půjček od někoho jinýho, než je certifikovaná instituce Českou národní bankou. Prostě že se tady neustále lidem, když to řeknu lidově, vtlouká do hlavy, že si nemají půjčovat od prapodivných lidí, institucí, že na to dojedou. A najednou bychom tady měli politické strany, které by chtěly jako nedodržovat toto doporučení.

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Já si nemyslím, že by to mělo až tak pedagogický podtext. Já si myslím, že ten podtext v první řadě byl určitý politic.., další z řady politických útoků na Andreje Babiše, který půjčoval velké finanční prostředky svému hnutí ANO. A politici ostatních stran to brali jako nevýhodu, že hnutí ANO má velmi snadno dosažitelné velmi vysoké finanční prostředky. Nedávalo by smysl, pokud by byl zaveden limit darů pro fyzickou osobu, ale zároveň byl umožněn neomezená výše půjček.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ale dnes i jiné politické strany si stěžují na to, že nemohou brát půjčky od svých členů například.

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Ano, to, a to je právě ten paradox toho, že se na to možná tak úplně nemyslelo v době, kdy se to projednávalo a schvalovalo.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Říká Marie Bastlová, naše analytička. Moc díky, že jste přišla do studia.

Marie BASTLOVÁ, analytička Českého rozhlasu Plus:
Děkuji, na slyšenou.

 

Zdroj: ČRo Plus, 22.3. 2017