ČRo Rádio Česko: Ústavní stížnost na amnestii

Skupina senátorů dnes odpoledne doručí k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, konkrétně článku 2, který  zastavuje některá trestní stíhání táhnoucí se delší dobu. Ústavní stížnost pro senátory připravila advokátka Hana Marvanová.

Hana MARVANOVÁ, advokátka: Tímto článkem bylo protiústavním způsobem zasaženo do práv  poškozených, do jejich práv a nároků majetkové povahy, protože tito poškození se  nyní v zastavovaných trestních řízeních domáhali po pachatelích náhrady škody. A  právě tím rozhodnutím prezidenta republiky je jim vlastně upřeno i právo na  spravedlivý proces, v němž by bylo rozhodnuto o tomto jejich nároku na  odškodnění.

moderátor: Návrh na zrušení části amnestie podepsaly skoro tři desítky  převážně levicových senátorů. Z klubu občanských demokratů nepodepsal nikdo.  Podle jeho šéfa, senátora Jaroslava Kubery nemá návrh u Ústavního soudu šanci.

Jaroslav KUBERA, předseda senátního klubu strany  /ODS/: Ta amnestie je rozhodnutí prezidenta, protože mu to někdo  takhle do ústavy napsal. A pokud si někdo myslí, že je to jaksi přežitek, že už by to tam být nemělo, tak je zcela legitimní udělat veřejný slyšení o tom,  jestli amnestie jako taková nemá být vůbec z ústavy  vypuštěna.

moderátor: Osud stížnosti 29 senátorů na amnestii ale není jistý. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetskýřekl, že se nejdřív musí soudci rozhodnout, jestli se takovou stížností  může soud vůbec zabývat.

Pavel Rychetský, předseda Ústavníhosoudu ČR: V prvním kroku bude posuzovat, jestli vůbec je možné, aby  skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta. V druhém kroku  by samozřejmě musel Ústavní soud se vypořádat s otázkou, jestli Ústavní soud má kompetenci tento typ rozhodnutí přezkoumat, nebo  dokonce zrušit nebo s ním cokoliv činit.

 

moderátor: Řekl televizi Prima Family předseda Ústavníhosoudu Pavel Rychetský. Pod návrhem na zrušení části  amnestie není podepsána ani senátorka a bývalá ústavní soudkyněEliška Wagnerová. Zeptal jsem se jí proto, proč.

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: Já pane redaktore jsem se k ní nepřipojila proto, protože  celkem dost nerada dělám nějaké hurá akce, které nemám dopředu velmi dobře  promyšlené, to za prvé, to je můj jaksi osobní důvod. Ale za druhé, nechtěla  bych dělat ani akce, které by případně vzbuzovaly falešné naděje, protože tady  je třeba postupovat opravdu zodpovědně. Veřejnost se musí spolehnout na to, že  něco nějak má alespoň trošku šanci a nebo ji vůbec nemá.

moderátor: A proč mluvíte o hurá akci?

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: Uvědomte si, amnestie byla přijata nebo vyhlášena k 1. lednu  a kolikátého máme dneska.

moderátor: Dneska máme 14.

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: No, tak za 14 dnů se takováto materie, která nikdy nebyla  judikována, existují na ní v právní vědě a ve světě při nějaké komparaci, ve  skrze různé názory, tak prostě je potřeba si nejprve tyto názory sebrat, je  potřeba si je zanalyzovat, pak je konfrontovat s naší právní úpravou, se všemi  názory které zaznívají u nás v právní vědě a případně se ptát ještě dál tedy.  Samozřejmě zase těch názorů neznělo tolik, protože ten institut amnestie je  přeci jenom institut, se kterým se nezabýváte dnes a denně, abyste si mohl  utvořit názor na to, zda vůbec lze zpochybňovat podáním senátorů ten amnestijní  výnos, to amnestijní rozhodnutí a zda tedy je i tady jakýsi důvod pro to, aby  bylo takovému návrhu vyhověno.

moderátor: A jak si na tuto otázku odpovídáte vy? Protože podobně pochybuje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který si není jistý tím, jestli je vůbec v kompetenci Ústavního soudu přezkoumávat rozhodnutí prezidenta o  amnestii.

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: Pane redaktore, já si schraňuji právě ty názory a materiály.  Zatím nacházím názory, které jsou pro i proti. Pravda je, že to co slyšíme od  právníků z těch vládních kruhů, tedy od pana Mlsny například a tak dál, kteří k  tomu přistupují tedy velmi, velmi formalisticky, tak zdá se mi, že v cizině se k  tomu tedy tak formalisticky nepřistupuje, ale že tam zaznívají případně námitky  zase proti tomu jiné. A já si nejprve ty námitky musím prostě dát do kupy, musím  vyslechnout ještě názory, jak už jsem řekla, naší domácí právní vědy a to  očekávám, že zazní ve veřejném slyšení, které bude v Senátu a potom teprve se člověk může zodpovědně a relevantně vyjádřit. Ale já se skutečně dnes jako  zodpovědně opravdu vyjádřit neumím.

moderátor: Jen bych se pana ministra Mlsny zeptal, on není součástí  našeho rozhovoru a předpokládám, že musí hájit štábní kulturu, když je součástí  vlády, která je svým způsobem zodpovědná, spoluzodpovědná za tu prezidentskou  amnestii. Ale tedy úplně jinak a úplně jednoduše pro nás laiky. Existuje vůbec  nějaký způsob, jak amnestii nebo její část zrušit?

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: No, tak o to tady právě jde, že jo, o to tady právě jde.

moderátor: Pokud nebude moci Ústavní soud.

Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně, senátorka: Já se domnívám, že to nejde jinak, než přes ten Ústavní soud. Dovedu si představit a už jsem snad i někde takový  názor zaznamenala, že by to mohlo jít přes právní soudnictví. No, tak ale  to já si opravdu nemyslím, jo. Já si myslím, že tedy pokud je tu někdo na tahu,  takže pokud vůbec je na tahu, takže je to jedině tedy ten Ústavní soud. A jak říkám, podívejte se, pan Mlsna je tedy součástí sice  exekutivy, ale snad proboha má nějakou odbornou čest, nějakou profesionální čest  a faktem je, že tedy ten jeho názor je do té míry extrémní, že opravdu s tím se  běžně tedy nedá setkat. Vy říkáte, že ta vláda tam nese jistou, nebo aspoň část  zodpovědnosti. To není pravda. Ta vláda nese prostě tu zodpovědnost a řekla  bych, že ten názor, aspoň lidí, kterých já si opravdu vážím a to je například  tedy profesor Filip tady brněnský. Ten komentáři k ústavě jasně říká, ano podpis  premiéra může být dán až poté, co je věc projednána ve vládě. Ten je jenom  jakýmsi emisarem, jakýmsi zástupcem vlády, který signuje tedy to, že  vláda…

moderátor: Na to ale odpovídá právě už zmíněný pan Mlsna, který říká, že  od roku 1918 zde nezaznamenal ani v odborné literatuře případ, že by premiér  nekontrasignoval podobnou záležitost.

 

Eliška Wagnerová, bývalá ústavnísoudkyně, senátorka: To není ale argument. Tak asi ty amnestie byly rozumnější,  ne. A nehledě na to teda musíme, musíme trošku rozdělovat. Jiná věc byla první  republika, jiná věc jsou poměry před rokem 89, kdy tady platila ústava teda z  roku 60, ale pro oblast amnestií to byl ten Ústavní zákon o federaci, kde tedy  vlastně ta kontrasignace se nepředjímala. Takže tam prosím, tam nebyla  předjímána. Ale teď, tedy po roce 93 se vznikem České republiky a s novou českou  ústavou vidíte, že je to tam jasně, jasně napsaný. Čili zase tady se komparuje  nekomparovatelné.

 

Zdroj: 14.1.2013    ČRo  Rádio Česko