ČRo Radiožurnál: Zrušení 5-procentní klauzule pro vstup do Evropského parlamentu

Vladimír KROC, moderátor: Nejvyšší správní soud dal zapravdu Straně zelených, která žádá zrušení 5-procentní klauzule pro vstup do Evropského parlamentu. Tam se zelení v letošních volbách nedostali, podobně jako Česká pirátská strana, která také podala stížnost na zmíněnou hranici, na kterou piráti nedosáhli jen těsně. Nejvyšší správní soud navrhne Ústavním soudcům, aby podnětu Strany zelených vyhověl. S tím by například neměl problém vicepremiér za hnutí ANO Andrej Babiš. Naopak premiér a lídr ČSSD Bohuslav Sobotka je proti. Teď zdravím bývalou ústavní soudkyni, dnes senátorku Elišku Wagnerovou. Dobrý den.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor: ústavního právníka Václava Pavlíčka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Václav PAVLÍČEK, ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy: Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor: Paní senátorko, vy jste připravila novelu zákona, která by měla zrušit pětiprocentní hranici pro vstup do Evropského parlamentu. Podle vás je vysloveně neústavní?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Ano, já jsem o tom přesvědčena, já se totiž domnívám, že jde o protiústavní, protože neproporcionální omezení volební rovnosti, to znamená, zejména tedy ze smyslu požadavků stejné váhy hlasu.

Vladimír KROC, moderátor: Jak by tedy měla být ta volební pravidla pro evropské volby na příště nastavena.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: No, podle mého názoru pro příští volby už by žádná klauzule omezující neměla být. A fungovaly by jenom takzvané …, nebo tady v tomto případě jeden takzvaný přirozený /nesrozumitelné/, který tedy při 21 mandátech pro Českou republiku při volbách do Evropského parlamentu činí tedy zhruba asi podle tedy toho výpočtu, který politologové nazývají Taageperův kompromis, vychází na 3,4 procenta. Jinými slovy, prostě ty strany, které by nezískaly alespoň ty 3,4 procenta, by se do Evropského parlamentu stejně nedostaly. A 3,4, jak jsme viděli, i podle těchto voleb, to vlastně dosáhlo jenom menší počet stran.

Vladimír KROC, moderátor: Pane profesore Pavlíčku, pokud vím, tak vy si naopak nemyslíte, že by stávající podmínka tedy zisk 5 procent hlasů pro zastoupení v europarlamentu šla proti ústavě, proč se tak rozcházíte v pohledu na tuhle otázku, například právě s paní Wagnerovou?

Václav PAVLÍČEK, ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy: No, já se domnívám, že obecně ta pětiprocentní hranice není v souladu s principem poměrného zastoupení, ale já nevidím žádný důvod, aby se posuzovaly jinak volby do Evropského parlamentu, jako volby do Poslanecké sněmovny. A nevidím teda logiku v tom, proč tedy postupovat jinak po přijetí těch pravidel, s kterými šly strany do voleb, než teda u těch voleb do Poslanecké sněmovny. Na druhé straně …, nebo s tím souvisí to, že jistě Strana zelených byla například při volbách posledních, kdy se dostala do sněmovny, poškozena třeba v tom Libereckém kraji, kde získala podstatně víc procent a přesto to tehdy nebyl důvod k tomu, aby se tato pětiprocentní klauzule měnila.

Vladimír KROC, moderátor: Takže podle vás by se neměla lišit pravidla evropských a domácích voleb, ačkoliv v obou případech je výběr poslanců postaven na poněkud jiném klíči.

Václav PAVLÍČEK, ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy: Já nevím, že by byl postaven na jiném klíči, v obou případech se používá pětiprocentní hranice, role nebo změna nebo rozdíl může být pouze v tom, že ten Evropský parlament má …, je mnohem větší a z toho se odvozuje také třeba to, že ten, že má jinou roli, nikoliv přijímat zákony ve vztahu k tomu, k těm evropským orgánům, výkonným, tak to myslím, že důvodem není. Jsou jistě rozdíly, pokud jde o ty volby, například voleb do Evropského parlamentu, poslanci nabývají svého mandátu až tou první schůzí.

Vladimír KROC, moderátor: Paní Wagnerová, dá se odhadnout, jak by se k tomu mohl postavit Ústavní soud, kde jste sama tedy léta působila. Ta změna by se dala uplatnit zpětně, stáhnout i na letošní volby.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: No, tak já především bych to jistě, prosím vás pěkně, řekla takto, já jsem poslouchala teď odpoledne vyjádření tedy různých odborníků, většinou to byli ovšem politologové, je zajímavé, že politologové mají tedy vlastně shodný názor jako má pan profesor Pavlíček. Já na to hledím, tedy pokud říkám, že je to protiústavní, čistě z pozic tedy ústavního práva a čistě z hlediska metodiky přípustného omezování základních práv, přičemž tady je ve hře právě tedy základní právo být volen, být volen. No, takže to jenom jako chci říct do úvodu. A výrok, jaký, no, jak rozhodne Ústavní soud, to já si skutečně netroufnu tipovat, protože jednak se, jednak se tam vlastně hodně soudců obměnilo, ale chci upozornit na to, že tedy tady je nález Ústavního soudu, někdy, tuším, z roku 98, který se týkal přezkumu pětiprocentní klauzule u voleb do Poslanecké sněmovny. A který tedy ten nález v té věci říkal, že ta pětiprocentní klauzule u Poslanecké sněmovny je zatím v pořádku, že nic nenasvědčuje tomu, proč by měla být snižována nebo podobně.

Vladimír KROC, moderátor: Dobře, ale kdyby tedy přece jenom …

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Ale počkejte, počkejte, moment, moment, moment, ale řekl tam, a to je podstatné, že to není ale nic, co, číslo, které by bylo fixní a které by bylo jednou provždy, jo, že on musí mít vždy odůvodnění. Odůvodnění, které spočívá v realitě.

Vladimír KROC, moderátor: Já se moc omlouvám, že vám teď skáču do řeči, ale my máme už opravdu málo času, proto poprosím, pokud možno stručnou odpověď, myslíte si, že pokud by tedy Ústavní soud vyhověl, že by se to dalo stáhnout na letošní volby, nebo co by to pro výsledek voleb znamenalo?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: No, já se domnívám, že to spíš nebude možné stáhnout na letošní volby, že to bude rozhodnutí pro /nesrozumitelné/, tedy prostě pro ty budoucí volby. Teoreticky si to lze sice představit, ale prakticky to téměř vylučuji.

Vladimír KROC, moderátor: A ještě, pane Pavlíčku, také prosím stručně, čekal byste, že pro ústavní soudce by mohl být určitým vodítkem i letošní výrok jejich německých kolegů, kteří zrušili tříprocentní klauzuli pro vstup do Evropského parlamentu?

Václav PAVLÍČEK, ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy: No, to je právě to, že se domnívám, že ten moment německého Ústavního soudu mně zase tak moc nepřesvědčil, protože to vychází  z představy jiný, jiné role Evropského parlamentu a než je parlament německý a ty rozdíly často jsou rozdíly ve vztahu k České republice, dokážu si představit, že se bude inspirovat Ústavní soud tímto rozhodnutím, ale jinak jsem stejného názoru, jako paní senátorka Wagnerová, že by nebylo ani na místě, kdyby se to stahovalo už na současné volby právě proto, že aniž byla stanovena předem, musí ta pravidla tehdy se neměla měnit.

Vladimír KROC, moderátor: Profesor Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské Právnické fakulty. Děkuji, na shledanou.

Václav PAVLÍČEK, ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy: Děkuji, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor: A senátorka, bývalá členka ústavního soudu Eliška Wagnerová. I vám děkujeme, na shledanou.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Na shledanou.

 

Zdroj: ČRo Radiožurnál, 24.6.2014