ČRo: Rozhovor s Mikulášem Bekem, rektorem Masarykovy univerzity

Jan MOLÁČEK, moderátor
Kdo je zodpovědný za rozeslání pozvánek na inauguraci prezidenta, Hrad nebo parlament? Slavnostní akt se sice koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, dle ústavy se ale jedná o společnou schůzi obou parlamentních komor. Zdánlivě banální otázka nabyla na důležitosti poté, co se ukázalo, že pozvánku nedostaly některé významné osobnosti, které by podle protokolárních zvyklostí měly inauguraci přihlížet. Například rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, nebo někteří hejtmani, kteří v prezidentské volbě nepodpořili vítězného kandidáta Miloše Zemana. Mikuláš Bek, rektor brněnské Masarykovy univerzity a místopředseda české konference rektorů čeká na mou první otázku. Vítám vás ve vysílání.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Dobré odpoledne.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Jaký je ten poslední vývoj? Pořád platí, že pozvánku nemáte?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Asi před hodinou a půl mi telefonoval pan předseda Poslanecké sněmovny Vondráček. Vysvětloval mi okolnosti toho protokolárního uspořádání a pozval mě. Já jsem mu poděkoval za to pozvání a zdvořile jsem odmítl, protože samozřejmě on zve na tu část sněmovní či senátní, nikoliv na tu společenskou a já nejsem žádný exhibicionista, abych provokoval skandál a ve chvíli, kdy prezident republiky nechce, abych byl přítomen, tak já samozřejmě nebudu vystavovat prezidenta nějakému diskomfortu. Takže jsem odmítnul.

Jan MOLÁČEK, moderátor
A jakým způsobem vám tedy vysvětlil ty zvyklosti. Nebo kdo je za co zodpovědný, proč jste tu pozvánku nedostal?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Podle vyjádření pana předsedy historicky je ten zvyk nastaven tak, že vlastně rozesílá ty pozvánky fakticky a filtruje kancelář Hradu, nikoliv tedy jeho protokol, což považuji za hodně zvláštní uspořádání z hlediska protokolárního je jistě spolupráce tří protokolů noční můrou. Na druhé straně právě v situaci, kdy jsou ty vztahy mezi veřejností a prezidentem napjaté, bych čekal, že si protokol Poslanecké sněmovny nebo Senátu lépe ohlídá co se děje, tohle mohlo fungovat v dobách prezidenta Havla, kdy žádné konflikty nebyly.

Jan MOLÁČEK, moderátor
A vy máte tedy potvrzeno, že to neodeslání pozvánky na vaši adresu bylo skutečně záměrné, že to nebylo nějaké přehlédnutí nebo nedopatření?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Ano, to jasně plyne z vyjádření pana předsedy Vondráčka.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Většina rektorů médiím dnes potvrdila, že na tu inauguraci nepůjde. Někteří kvůli pracovním povinnostem, ale jiní ze solidarity s vámi. Vy ten postup s kolegy nějakým způsobem koordinujete nebo je to na každém?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Ne, to je na každém. Já se přísně vyhýbám tomu, že bych organizoval nějaký postoj svých kolegů. Já si toho vážím té solidarity, ale rozhodně do té debaty vůbec nevstupuju, ale jsem rád, že mezi kolegy panuje určitá shoda o tom, že je dobré, abychom postupovali společně.

Jan MOLÁČEK, moderátor
A víte ještě o někom z rektorů, kdo pozvánku na tuto inauguraci nedostal? Nebo jste v tomto případě byl pouze vy jediný, kdo nebyl pozván?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Pokud já vím, tak jsem byl jediný, kdo nebyl pozván.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Proč si myslíte, že jste jí zrovna vy nedostal? Sice je známá věc, že jste s prezidentem v minulosti spory měl, ale i někteří další rektoři patří k jeho kritikům a pozvánku tedy zřejmě dostali.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já myslím, že je to tak, že ten náš spor trvá. Pan prezident z pravidla nemění své postoje v takových věcech a vlastně jediný další rektor, který nebyl zván pravidelně na oslavy státního svátku, byl můj kolega z Českých Budějovic Grubhoffer, který už ale není v úřadě.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Ty pozvánky tedy i lidem, kteří je dostali, dorazily, podle vyjádření některých z nich poměrně pozdě. Někomu přišla pozvánka v pátek, někomu dokonce až tento týden v pondělí. Je to obvyklé?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já nevím jestli jet o obvyklé v případě inaugurací. Zdá se mi ale, že to není úplně praktické. Já vím, že většina rektorů dostala tu pozvánku ve čtvrtek minulý týden. Já jsem pro to čekal do úterý s jakýmkoliv veřejným vyjádřením, protože jsem si říkal, že když je to rozesíláno tak pozdě, tak se může samozřejmě pošta zatoulat, ale myslím si, že to není úplně rozumné, že se to děje na poslední chvíli.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Miloš Zeman měl s rektory řadu neshod v tom svém prvním funkčním období, od jeho zvolení prezidentem tedy podruhé. Už se ale odehrál jeden spor mezi vysokými školami a Hradem. A jednalo se tam o jmenování 12 rektorů, které podle některých z nich mělo proběhnout původně na Hradě. Měl se ho zúčastnit prezident osobně. Nakonec se ale tak stalo v Karolínu a dekrety rektorům předal ministr školství. Oč v tomto případě šlo?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já o tom mohu jedině spekulovat a nechci se pouštět příliš daleko. Jenom konstatuji, to, že za posledních 20 let jsem snad byl jedině já tím, komu nebyl předán dekret panem prezidentem Zemanem v mém druhém období. Předávala mi ho ministryně Valachová ze stejných důvodů jako je sem zván na ten státní svátek a na inauguraci, ale tentokrát se to poprvé týkalo větší skupiny rektorů. Já v tom nemohu vidět nic jiného, než jakési symbolické ochlazení vztahů, protože se mi zdá, že kdyby byla dobrá vůle, tak by bylo možné přeci jen ty dekrety předat nějakým způsobem osobně tím tradičním rituálem na Pražském hradě.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Ono se tam ale spekulovalo o možných zdravotních problémech, případně o nějaké únavě prezidenta. Bylo to poměrně těsně po té volbě a po náročné kampani.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já myslím, že tady by se mohl jedině vyjádřit pan prezident nebo jeho mluvčí.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Ovlivní podle vás druhé funkční období Miloše Zemana skutečnost, že začíná vlastně sporem o pozvání na samotný akt inaugurace, což je takový protokolární akt, který by vlastně měl být svázán určitými zvyklostmi a do jisté míry nějaká nelibost nebo sympatie prezidenta by ty zvyklosti asi neměly úplně ovlivňovat.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já myslím, že jenom pokračuje ten spor a to rozdělení, které tady už je dlouhou dobu. Já si vzpomínám na první inauguraci prezidenta Zemana, které jsem byl přítomen, kdy ve chvíli, kdy prezident Zeman napadl v tom svém projevu novináře, tak mu tleskala část politiků a rektoři seděli blízko představitelů církve a společně jsme byli konsternování a v tu chvíli nikoho z nás tleskat nenapadlo. Já myslím, že tam už dobře bylo vidět, co můžeme očekávat od toho jeho působení na Hradě, že prostě bude provokovat určité konflikty, spory a to a bude pokračovat v tom druhém období podle mě v míře větší než v tom prvním.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Poškozuje nevraživost mezi vysokými školami a Hradem podle vás atmosféru v Česku jako celkovou řekněme, společenskou atmosféru, veřejnou debatu?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já nemyslím, že to je zase nevraživost. Já myslím, že nemůžeme úplně přeceňovat tady ty symbolické přestřelky, které se prostě odehrávají kolem státního svátku nebo inaugurací nebo spory o jmenování profesorů, naštěstí vysoké školy toho s prezidentem nemají zase tak moc společného z hlediska provozního. Je tam jediné citlivé téma a to je prezidentův podpis na jmenování profesorů a tam trvá ten spor, kdy vlastně odmítl prezident Zeman podepsat jmenování tří profesorů.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Na druhou stranu ve společnosti také je cítit atmosféra nebo někteří lidé jsou o tom přesvědčeni, že dochází k nějakému konfliktu mezi elitami a takzvaně obyčejnými lidmi. Myslíte si, že spory s rektory prezidenta poškozují, nebo že naopak zapadají tady do tohoto obrazu světa a posilují jeho image jako někoho, kdo stojí právě na straně těch takzvaně obyčejných lidí?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já myslím, že ve skutečnosti na straně lidí stojí rektoři, kteří koneckonců spravují veřejné vysoké školy, které se v posledních 20 letech velmi otevřely veřejnosti. Právě vysoké školy jsou příkladem instituce, která se vlastně snažila vyjít mnohem víc vstříc širším vrstvám zájemců o studium, takže my určitě nejsme žádnými elistickými organizacemi, které by si pěstovaly svoje vědění v nějakém omezeném okruhu. Počty studentů na vysokých školách v posledních 20 letech velmi výrazně vzrostly a já musím říct, že považuji univerzity spíš za představitele těch spodních 10 milionů, než pana prezidenta Zemana.

Jan MOLÁČEK, moderátor
A jak vnímáte tu skutečnost, že se vysokoškolské vzdělání stalo takovým politickým tématem a teď nemám na mysli politickou debatu ve smyslu jako podpořit univerzity a podobně, ale dochází tady k takovému, řekněme, znevažování univerzitního vzdělání zejména třeba v humanitních oborech. Kladen bývá důraz často spíš na řemeslné obory, případně tedy, když už na vysoké školy, tak na technické obory.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já myslím, že část té debaty je vlastně živena poměrně malým okruhem vášnivých debatérů, ale ve skutečnosti prostě platí, že v české společnosti podle všech dostupných dat je prostě vysokoškolské vzdělání velkým bonusem pro ty, kteří ho mají třeba z hlediska platového nebo z hlediska rizika nezaměstnanosti a v tom není velký rozdíl mezi humanitními a technickými obory, prostě ti absolventi mají dobré uplatnění. Pomáhá jim to k úspěšnému životu a nepochybně je v zájmu české společnosti, aby ten přístup k vysokoškolskému vzdělání byl poměrně široký, protože tak zajistíme také to, že budou moci studovat i ti, kteří třeba nepocházejí z rodinného prostředí, které by je k tomu příliš motivovalo. Takže já jsem přesvědčen o tom, že vlastně existují pádné důvody pro to, aby panovala spíše spokojenost s tím trendem, pokud jde o vývoj českého vysokého školství a tady ty drobné šarvátky o to, jestli potřebujeme víc inženýrů nebo absolventů ekonomických oborů nebo právníků nebo lékařů. Jsou prostě průvodním jevem každé veřejné debaty, abych nepřeceňoval míru toho konfliktu.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Mohou univerzity přispět k překonání řekněme, nějakých bariér nebo příkopů, které se táhnou napříč českou společností?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já tedy musím říct, že jsem trochu skeptický k té diagnóze, že je přímo společnost rozdělená. Na je spíš polarizovaná, máme různé názory v různých odstínech a jako příkrý rozdíl se ty postoje projeví jen tehdy, když nás vyprovokuje nějaká otázka černobílého ražení ano – ne. Když máme provést volbu mezi Drahošem a Zemanem, pak se rozdělíme na dvě skoro stejné poloviny. Ale na druhé straně není to tak, že by ta společnost byla rozdělená pořád. Ale vysoké školy stejně tak jako střední nebo základní školy jistě mohou více přispívat k tomu, aby ta míra té polarizace byla menší a zdá se mi, že k tomu není jiné cesty, než to, abychom vlastně otevíraly ty vzdělávací instituce lidem z různého sociálního prostředí.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Já si vzpomínám, že váš kolega z olomoucké univerzity navrhl jakési výjezdy studentů do regionů, které právě trpí nějakými strukturálními problémy, kde by třeba studenti práv a podobných oborů pomáhali lidem například postižených exekucemi a podobně. Je to jen okamžitý nápad?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Ne, ne. To je výsledek určité debaty a uvažování kolegů z Olomouce a pozvali k tomu i další univerzity. Já myslím, že se připojí. Je třeba říct, že vlastně podobné věci se už dávno dějí. Například v Brně se dlouho angažují kolegové z některých fakult naší univerzity v pomoci třeba romské populaci ve městě nebo v řešení situace v některých dalších vyloučených lokalitách. Takže univerzity nepochybně mají hrát v řešení takových sociálních problémů významnou roli a myslím, že to do značné míry i dělají.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Posloucháte odpovědi rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Vy jste oznámil rozhodnutí vstoupit do politiky, konkrétně kandidovat na podzim do Senátu. Je to rozhodnutí už definitivní nebo je to stále ve stádiu úvah?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Ano, to mé vnitřní rozhodnutí je definitivní. Zrálo poměrně dlouho. Bylo výsledkem nejrůznějších debat s mými přáteli, kolegy, se zástupci některých politických stran. Já jsem se dohodl na tom, že bychom se pokusili vyjednat širší politickou podporu pro moji kandidaturu v Brně. Zatím ten zájem deklarovaly čtyři strany, počínaje zelenými a konče ODS, ještě starosty a TOP 09. Ještě stále jednáme si Piráty. Já bych kandidoval ovšem jako nestraník a věřím tomu, že se podaří dohodnout tu podporu tak, že oslovíme v Brně tu liberálně-konzervativní část veřejnosti.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Vy jste jmenoval pět stran, jestli se nepletu, to je poměrně široká podpora. Mě překvapilo, že tam zazněl název strany ODS? Protože tak pokud vím, oznámila, že za ni bude kandidovat ve stejném obvodě na podzim jiný kandidát, konkrétně hudebník Roman Horký.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Ona řada stran už měla předpřipravené nějaké kandidáty. V žádné z těch stran ale není skončen ten oficiální nominační proces. A myslím si, že v tuto chvíli vlastně uzavírají dohody o vzájemné podpoře v různých volebních obvodech. Takže já předpokládám, že ODS ustoupí v Brně se svým kandidátem za podporu, kterou od některých těch dalších stran získá v jiném volebním obvodě.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Podporu vaší kandidatury předběžně oznámila i nynější senátorka Eliška Wagnerová, která už to svoje senátní křeslo vlastně ve stejném obvodě Brno-střed obhajovat nechce. Vy jste se. Vy jste se dohodli na nějaké bližší spolupráci nebo těsnější spolupráci s paní senátorkou.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Já si paní senátorky nesmírně vážím a pro mě vlastně podmínkou toho, že budu kandidovat bylo to, že ona nebude mít zájem dále pokračovat, protože proti ní bych nekandidoval. Spolu jsme o té věci debatovali. Já se s ní znám do jisté míry pracovně. Takže jsem rád, že mě podpořila a jsem také rád, že se do té koalice zapojila Strana zelených a současně i ODS, což v Brně není věc úplně jednoduchá, neboť řada témat ty strany rozděluje. Ale myslím si, že dokázaly najít shodu v tom, že v tuto chvíli má být Senát jakousi pojistkou toho, že se náš ústavní pořádek nezačne dramaticky měnit a na téhle platformě jsou ty strany připraveny spolupracovat, přestože si myslí různé věci třeba o odsunu nádraží v Brně.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Jaké priority plánujete pro tu svoji senátní kampaň?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Tak já bych samozřejmě považoval za přirozené, že se budu věnovat tématům vzdělání, ale musím říct, že vlastně ta role rektora člověka připraví na mnohem širší agendu, neboť univerzita je velká organizace, na kterou dopadají nejrůznější právní regulace. Já se domnívám, že bych mohl přispět do diskuse třeba o takových věcech jako je elektronizace státní správy, protože naše univerzita 20 let má rozsáhlé zkušenosti s elektronizaci vnitřní administrativy. Také si myslím, že bych mohl uplatnit svoji zkušenost z oblasti evropských fondů, protože jsem se jako prorektor i rektor vlastně staral i o tuhle tu agendu poměrně dlouhé období a mám s ní docela rozsáhlé zkušenosti, takže těch témat je několik a nepochybně ale bude primární úlohou každého toho senátora se vlastně vyjadřovat k těm základním legislativním věcem, které teď jsou na stole a jsou v debatě. To je otázka vlastně referenda, nebo je to otázka samotné existence Senátu, která byla nastolena některými politiky.

Jan MOLÁČEK, moderátor
To jsou poměrně razantní zásahy nebo návrhy zásahů do ústavního pořádku. Zmínil jste referenda, zmínil jste případné rušení Senátu. Já připomenu, že v prvním čtení v Poslanecké sněmovně prošla například přímá volba starostů. Bude úkolem Senátu prostě a jednoduše tyto zásahy do ústavního pořádku nedopustit?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Nevím, jestli Senátu celého určitě ne. On bude rozdělen. Ale já sám bych určitě byl velmi opatrný k tak významným změnám. Já třeba uznávám, že v určitých speciálních případech je referendum nástrojem pro řešení některých politických otázek. Jsem ale velmi opatrný k tomu návrhu extenzivního používání referenda a stejně tak jsem skeptický vůči tomu současnému návrhu na přímou volbu starostů a hejtmanů. Já si myslím, že to je věc, kterou je třeba dobře promyslet, protože sestavování těch městských vlád by se mohlo stát neuvěřitelně komplikovaným, pokud bychom nenastavili případně takovou volbu dobře. Ale já si vůbec v tuto chvíli nemyslím, že tohle je jako prioritou české politiky, že by se měla teď starat nejvíce o to, jak razantně změnit způsoby, kterými je vlastně ta politická reprezentace generována. Já si myslím, že ve chvíli, kdy je společnost polarizovaná, tak si prostě nemá v zásadě měnit to hřiště, na němž se ten spor vede, že ten spor se prostě má rozhodnout za stávajících pravidel hry. Ano, může se rozhodnout tři čtvrtiny české veřejnost ústy svých zástupců v parlamentu, že máme vystoupit z Evropské unie. Já bych to určitě nechtěl. Vždycky bych hlasoval proti. Ale ať se tak stane v ústavním pořádku, který teďkom máme a neměňme ústavní pořádek, když to vypadá, že jsem spíš rozděleni 51:49 v klíčových otázkách.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Myslíte si, že snahy změnit ten ústavní pořádek jsou účelové?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Nemyslím, že jsou účelové. Odpovídají nějakým představám o vládnutí. Já si myslím, že oba jsou ty pohledy vlastně extrémní, jak uplatňování referend, tak úplně opačný pohled je pohled, který má třeba část hnutí ANO, které chce uplatňovat v řízení státu a veřejné sféry manažerské přístupy. To je úplný opak referend. Ale oba ty přístupy podle mě nejsou adekvátní tomu, jak má fungovat veřejná sféra, která prostě musí fungovat na základě debaty, sporu a hledání konsensu.

Jan MOLÁČEK, moderátor
Dvacet minut uplynulo. Za rozhovor děkuji rektorovi Masarykovy univerzity a místopředsedovi České konference rektorů Mikoláši Bekovi.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity
Děkuji.

Jan MOLÁČEK, moderátor
A za pozornost děkuji všem, kdo náš rozhovor poslouchali. Od mikrofonu zdraví Jan Moláček.

 

Zdroj: Dvacítka Radiožurnálu, 7.3. 2018