ČT 24: Nekompletní Ústavní soud

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ústavní soud znovu nebude v plné sestavě. Ve funkci skončila Vlasta Formánková a prezident zatím váhá, koho oficiálně navrhne jako jejího nástupce. Senátoři mají na posouzení kandidáta 60 dní. Ústavnímu soudu tak bude jeden člověk chybět minimálně do října.

redaktor:
Fotografii Vlasty Formánkové už úředníci z chodby Ústavního soudu sundali a sbalené věci už má i ona sama. Po odchodu z Brna se vrací na Krajský soud do Plzně. Na 10 let u nejvyšší instance bude vzpomínat dlouho.

Vlasta FORMÁNKOVÁ, odcházející soudkyně Ústavního soudu:
Z mého hlediska se sváděly velmi časté bitvy, ale myslím si, že naposledy to bylo o církevní restituce, velká bitva byla i ÚSTR.

redaktor:
Kdo bude svádět bitvy o klíčové zákony místo ní, ale stále není jasné. Prezident Miloš Zeman zatím žádného nástupce Vlasty Formánkové senátorům nenavrhl a zatím není jisté, kdy Hrad senátorům nové jméno pošle. O tom, kdo nahradí odcházející Vlastu Formánkovou u Ústavního soudu, rozhodnou tady v horní komoře senátoři nejdříve v říjnu. Ústavní soud tak bude minimálně 2 měsíce nekompletní. Jediným kandidátem, který zatím přiznal, že ho prezident oslovil, je bývalý šéf Soudcovské unie a současný místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa. Specializuje se na obchodní právo.

Jaromír JIRSA, místopředseda Městského soudu v Praze:
No, já mohu potvrdit, že jsem nabídku z Kanceláře prezidenta republiky dostal. S díky jsem ji přijal. Byl jsem požádán o to, abych na personálním oddělení odevzdal potřebné podklady.

redaktor:
Někteří členové ústavně-právního výboru, na jejichž doporučení bude při hlasování celého Senátu hodně záležet, jsou zatím k Jirsovu jménu zdrženliví.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka; bývalá místopředsedkyně ÚS /nestr. za SZ/:
Hlasování v Senátu je tajné a uvidíme tedy, jak se bude prezentovat na ústavně-právním výboru a tak dál.

Miroslav ANTL, šéf ústavně-právního výboru Senátu /nestr. za ČSSD/:
Pokud jde o pana Jirsu, tak znám ho, musel bych se podívat úplně přesně, jak, jaká je jeho minulost profesní, ale nevím, jestli on se bude líbit panu předsedovi Ústavního soudu.

redaktor:
U jiných členů výboru má Jirsa už teď podporu.

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu /ODS/:
Já bych s tím jménem žádný problém neměl, protože pana doktora znám z doby, kdy jsem ještě byl předsedou ústavně-právního výboru.

redaktor:
Ústavní soud v posledních 7 letech řeší stížnosti politiků na klíčové zákony. V červnu 2013 třeba řekl, že církevní restituce jsou v souladu s ústavou, o měsíc později zrušil zdravotnické nadstandardy i stokorunový poplatek za den v nemocnici a o rok později už poněkolikáté zrušil snížení platů soudců. Díky nejvyšší instanci dnes berou soudci trojnásobek průměrné mzdy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ústavní právník Jan Kysela, dobrý večer, vítejte v Událostech, komentářích.

Jan KYSELA, ústavní právník:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jak velkou komplikací pro práci Ústavního soudu je absence jednoho člena, jedné členky?

Jan KYSELA, ústavní právník:
Více práce pro ostatní soudce, to znamená …

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Paní soudkyně prý ale nechala čistý stůl, že zvládla všechno.

Jan KYSELA, ústavní právník:
To je pravda, jde o ten nápad, nápad, který se bude blížit, nápad, který se rozděluje mezi 15 lidí, se bude rozdělovat mezi 14 lidí, což v závislosti na tom, jak to bude dlouho trvat, jsou, řekněme, desítky kauz, které se musí mezi těch 14 lidí rozmístit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili delší lhůty, delší čekání na rozhodnutí Ústavního soudu?

Jan KYSELA, ústavní právník:
Já myslím, že v případě, že bychom se bavili o té dvouměsíční lhůtě, to asi není fatální, zkrátka jednomu každému z těch 14 soudců přibude o několik málo případů více.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nicméně, kdy kdo končí, to se ví, to se ví od té doby, co člověk nastoupí k Ústavnímu soudu. Je to nezodpovědné od prezidenta, že včas nemá připraveného kandidáta k nejvýznamnějšímu soudu v této zemi?

Jan KYSELA, ústavní právník:
No, nevím, jestli je to nezodpovědné, je to nedůvodné podle mého soudu přesně z toho důvodu, o kterém mluvíte, protože se asi nedá úplně predikovat, jestli někdo zemře, nebo jestli někdo dobrovolně rezignuje, ale dá se tedy asi předpokládat, že někdo skončí a pakliže je známo, že Senát má v zásadě 60 dnů na projednání té nominace, tak asi nic nebrání tomu nějakých 30, 40 dnů před koncem toho předchozího soudce nejpozději s tím jménem přijít. Když se to neděje, tak to vzbuzuje pochybnosti o důvodech a ty mi známy nejsou. V tomhle případě se mi nezdá, že by prezident republiky Miloš Zeman řešil nějaký závažný problém typu tenze se Senátem, což svého času byla kauza, téma možná u Václava Klause, takže proč k těm skluzům dochází u …, ke kterým dochází pravidelně v těch jeho nominacích či nenominacích, tak proč se to děje, to já nevím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jaká je ideální kvalifikace pro soudce Ústavního soudu? Státní zastupitelská, soudní, advokátská?

Jan KYSELA, ústavní právník:
No, státní zastupitelská asi ne.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Teoretická možná.

Jan KYSELA, ústavní právník:
To je, řekněme, spíše, řekněme, štika v rybníce, protože státní zástupce je asi primárně orientovaný na veřejný zájem a je otázka, jestli soudce Ústavního soudu má být ten, který v každém sporu vidí primárně spíše zájem státu, než zájem toho stěžovatele. Já myslím, že jde o to hledat nějaký mix. Také si nejsem jistý, jestli je možné mluvit o ideální osobnosti toho konkrétního soudce. Evidentně to má být někdo, na jeho dosavadní kariéře na základě, na tom, co dělal, rozpoznáte důvod, proč má být zrovna soudcem Ústavního soudu. Máte 3 300 soudců obecných soudů a mělo by být z nějakého důvodu zřejmé, proč zrovna tenhle. Máte X tisíc advokátů, mělo by být zřejmé, proč zrovna tenhle. Takže to jde o to, že by ten kandidát měl asi vykazovat nějaký předpoklad typu: zabývá se ústavním právem, zabývá se lidsko-právní agendou. Něco na ten způsob. A pokud jde o ten mix, tak to jsou určité odlišnosti, které můžou být dány kulturou. V Německu je to v zásadě půl na půl soudci, akademici, u nás Václav Havel razil, řekněme, třetinový model – třetina soudců, třetina akademiků, třetina ostatní, přičemž ostatní byli advokáti nebo politici. U Václava Klause se mi nezdálo, že nějaká představa, jak má být Ústavní soud složen, u něj je. U Miloše Zemana se mi zdá, že ta představa je spíše v hlavě pana předsedy Rychetského možná, než u pana prezidenta republiky. Těžko říci.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Když jsme u těch nominací, je to vlastně dobře, že to vybírá jeden člověk soudce Ústavního soudu?

Jan KYSELA, ústavní právník:
To je věc modelu. V tomhle případě jsme jakoby kopírovali Ústavní systém Spojených států, kde je to prezident se souhlasem Senátu, ovšem s podstatnou odchylkou a ta odchylka je dána tím, že soudci Nejvyššího soudu Spojených států jsou v zásadě jmenováni na doživotí, zatímco u nás na 10 let, což potom vede k tomu, o čem se u nás občas mluví, že jeden prezident, má-li k dispozici 2 volební období, tak vymění celý Ústavní soud, zatímco …

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Může ho obměňovat.

Jan KYSELA, ústavní právník:
… je-li někdo prezidentem Spojených států 8 let, tak někdy na něj vyjde 1, někdy 2 soudci a někdy taky žádný soudce. Takže to je určitá, to je určitá distinkce.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A z hlediska, řekněme, kontinuity rozhodování, pravidelnosti nebo pravidel rozhodování Ústavního soudu, co je lepší? Ten model, který máme my? Je to model zakotvený v našich ústavních pravidlech, tak to tak prostě je, anebo model buď doživotní funkce, anebo více kandidujících, navrhujících míst?

Jan KYSELA, ústavní právník:
Mně to, jak to máme, v zásadě nevadí, mimo jiné to vytváří tlak na dohodu, jo. Samozřejmě, že ve chvíli, kdy se nechcete dohodnout, tak ten model kooperace dvou institucí může být patem, paralýzou, ale já mám pocit, že ústavní orgány spíš se mají snažit spolu kooperovat, že se mají snažit hledat kompromis, takže mně se zdá, že je docela dobře, že to vytváří ten tlak, že jsou zkrátka vybíráni kandidáti, kteří mají určitý prvek kompromisnosti. Někdy to nemusí být, viz právě už ten zmiňovaný Václav Klaus. Můžete vymýšlet samozřejmě jiné modely, to znamená, těch více navrhujících, kdy předpokládáte, že sice jeden každý z nich může být vyhraněný tedy z těch kandidátů, ale tím že je navrhují různé orgány, tak to nakonec nebude tak úplně vadit. To je model, který vidíme ve Francii, kde je to prezident a předsedové komor, nicméně ta francouzská ústavní rada je specifická. Ve Spolkové republice Německo půlka je Spolkový sněm, půlka je Spolková rada. Zkrátka najdete toho více, ale vskutku hodně záleží na tom, jak fungují ty kulturní, kulturní prvky. Ve Spolkové republice Německo potřebujete dvě třetiny, což má být tlak na shodu. V Maďarsku potřebujete dvě třetiny a v 90. letech to vedlo k paralýze prostě proto, že se nebyli schopni domluvit na tom kandidátovi. Úplně stejné pravidlo, ale německá a maďarská nátura.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Možnost opakování mandátu, neovlivňuje to přece jenom rozhodování soudce, když ví: Chci tu být ještě dál, musí mě někdo navrhnout, musí mě někdo jmenovat …?

Jan KYSELA, ústavní právník:
Já myslím, že to je mimořádně nešťastné a nežádoucí komparativně krajně neobvyklé a nemělo by se to dít. Po mém soudu by se to nemělo dít bez ohledu na to, že to ústava explicitně nezakazuje. Nemělo by se to dít proto, že soudce má nejenom být nezávislý a nestranný, ale má se i jevit nezávisle a nestranně a existuje to riziko, o kterém mluvíte. V závěru svého funkčního období začínám přemýšlet o tom, co budu dělat, jestli bych třeba nechtěl pokračovat, začínám přemýšlet o tom, kdo bude prezidentem, nebo kdo je prezidentem, přemýšlet o tom, kdo je Senát, jak je, jak je složen. A vzhledem k tomu, že se nám v loňském roce naskytly případy, kdy, kdo, kdy do senátního rozhodování o renominacích evidentně vstoupila znalost toho, jak soudci rozhodovali v určitých citlivých kauzách a la církevní restituce, tak tahle formativní zkušenost nesporně tedy může působit jako memento do budoucna, že jo. Nechci-li narazit, tak něco.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jan Kysela, ústavní právník. Děkuju za rozhovor, na shledanou.

Jan KYSELA, ústavní právník:
Děkuju.

redaktorka:
Ústavní soud čeká na 2 nové soudce. Ve hře je i jméno bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válková. Poslankyně a expertka na trestní právo bude hostem Interview ČT24 a zeptáme se jí i na kauzu Rath a na to, jak se vyrovnat s uprchlickou vlnou.

 

Zdroj: ČT24, 5.8. 2015