ČT: OVM – Regulace kampeliček v ČR

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy už jste, vy už jste zmínil množství družstevních záložen v letech 90-tých. Připomeňme, že družstevní záložny začaly v České republice fungovat po roce 1996, největší rozkvět byl právě v letech 90-tých. V roce 2000 přišla první velká vlna krachů kampeliček. Ze 127 jich zbylo 73. Počet dál klesal. V roce 2009 existovalo kampeliček 17 a momentálně jde už jen o 12 finančních ústavů. Mimochodem klasických banka poboček zahraničních bank je v Česku 44. Úspory jsou všude kryty pojištěním vkladů, ale jen do výše 100 tisíc eur na jednoho klienta. Senát vrátil před 14 dny do Poslanecké sněmovny vládní návrh zákona, který má zpřísnit podmínky fungování kampeliček. Na kolik jste, pane guvernére, srozuměn s těmi připomínkami Senátu, proč vrátili tu vládní verzi zákona zpřísňující regulaci kampeliček do Poslanecké sněmovny?

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
Nejsem s tím ztotožněn. My jsme, my jsme považovali tu vládní verzi za, za kvalitně zpracovanou koneckonců prošla i legislativní radou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jenom že vstoupím do vaší řeči, i když Senát navrhuje snížit omezení roční bilanční sumy kampeliček z 5 miliard na 4 miliardy?

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
To je v zásadě kosmetická, kosmetická úprava, jo. Je to, je to o miliardu méně, to je sice pěkné, jo, o jednu, o jednu pětinu, jenomže dlouhodobě se stejně dá to omezení obcházet tím, že se bude, bude zakládat prostě více institucí, pokud někdo bude chtít ho obejít, to, to prostě není pro mě a z našeho hlediska ten, ten základní pilíř toho, toho zákona, nebo toho opatření, které, který ten problém zlepší. Tím základním pilířem, který ten problém zlepší, je postupné pomalé zavádění toho principu limitu, limitu jak úvěru, tak vkladu na jednoho člena v poměru k tomu, kolik on má vlastně toho, toho jmění sám, sám toho družstevního podílu jo, toho, toho jak se podílí na kapitálu té družstevní záložny. To je, to je klíčem, protože to umožní to vrátit zpátky do, do myšlenky, která vlastně ty družstevní záložny v celé Evropě mají. To znamená, že to nejsou anonymní banky vkladatelů, kteří na nich akorát čerpají vyšší úrok, ale jsou to sdružení lidí, kteří mají stejné zájmy, chtějí se nějakým způsobem solidárně mezi sebou podporovat. A chtějí být spoluzodpovědni za to, jak ta záložna vypadá, za to, jak působí.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je ale ta část, kterou rozporovala Eliška Wagnerová, a která je také změněna v té senátní verzi, která je teď.

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
Ona je tam ještě dále odsunuta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď, ano, která je teď znovu v Poslanecké sněmovny, protože senátoři navrhli odložit účinnost ustanovení, podle kterého by se na členský podíl v záložnách ve výši 10 procent vkladů nevztahovalo pojištění. V případě krachu kampeličky by tak nebyl vrácen, což kritizovala právě Eliška Wagnerová. Poslechněme si její slova.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka /23. 10. 2014/:
Je tady evropská legislativa, která vnímá kampeličky na roveň bankám, protože je považuje prostě za úvěrové instituce. A prostě ta nařizuje, že tedy ta výplata z těchto, z těchto fondů musí být stoprocentní. A to je podle mého názoru ale ten bod, proč se přistoupilo k tomuto řešení, protože tady se vlastně jiným způsobem, jakýmsi obchvatem dostáváme k tomu, že tedy těch 10 procent, které budou složeny jako členský podíl, prostě na ně se nebude vztahovat ono pojištění toho vkladu, které, který tam prostě ten člověk bude mít. No, to je po mém soudu zcela nepřijatelné a zcela, zcela nemožné. Ta úprava je po mém soudu skutečně protiústavní, protože to je mimo veškeré proporce, nebo všem proporcím se vymykající úprava.

Václav MORAVEC, moderátor:
Konstatovala v senátní rozpravě před 14 dny senátorka Eliška Wagnerová. Připouštíte, že může jít o protiústavní „zásah“?

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
To je, to je nesmysl, koneckonců ten pozměňovací návrh to zavádí jenom později, to znamená, že jestli se, jestli se bavíme o proti, protiústavnosti, tak nemůžu navrhovat, že to něco, co je protiústavní, sice zavedu, ale o dva roky později.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, ale Eliška Wagnerová chce, aby to posoudil Ústavní soud, proto to mezidobí delší. A pak by to z toho mohlo vypadnout, pokud by Ústavní soud konstatoval, že jde o.

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
No, ale to se, to přece je, pak je mnohem jednodušší to prostě vyškrtnout, jo. Jestli, jestli se bojím protiústavnosti. Přece nemůžu, nemůžu předjímat rozhodnutí, rozhodnutí Ústavního soudu. To je, už z toho hlediska je to, je to zvláštní. Co je důležitější, je, že to zavádění už tahle se týká stávajícího byznysu těch družstevních záložen až od roku 2018. Čili ta, ten odklad je více než dostačující. V podstatě by to vešlo v platnost pouze, co se, co se nového, nových obchodů týče příští rok. To znamená, že, že z hlediska toho, toho nástupu to nijak, nijak dramaticky ne, nedopadá na fungování. Ale hlavně princip, že to jmění se odepisuje v případě problémů, ten samozřejmě existuje i u bank, akciový kapitál je první, vůči kterému se, se ztráta vypořádává. To družstevní jmění je, je vlastně svým způsobem ekvivalent, ekvivalent toho kapitánu bank, jo. Čili to, o co nám ale jde, je o to, je o to, aby se z družstevních záložen opět staly družstevní záložny, aby se z toho stalo, staly malé finanční instituce, na kterých záleží, na jejichž osudě záleží těm, kteří, kteří je využívají.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste to řekl zcela jasně, že by měla Poslanecká sněmovna přehlasovat Senát, odmítnout tu.

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
Já nemůžu Poslanecké sněmovně nařizovat, co má činit, my za sebe říkáme, že tu novelu považujeme za přiměřenou, opakuji, že prošla i legislativní radou vlády, která se samozřejmě principem ústavnosti zabývala. Prošla jí a my jsme si dohodli právě ty pomalé náběhy tak, aby se ty družstevní záložny na to mohly připravit. A my si zatím textem, my za tím textem stojíme.

 

Zdroj: Česká televize, Otázky Václava Moravce, 10.11. 2014