ČT1: Jednání senátních výborů

Tomáš VZOREK, moderátor:
Výdaje na volební kampaně se mají příští rok omezit. Ústavně právní výbor ale navrhuje změny, které doporučil Senátu schválit. Jednání výboru sledovala Anna Racková. Anno, i tobě dobré poledne. S jakými limity tedy návrh počítá?

Anna RACKOVÁ, redaktorka ČT:
Pěkné poledne. Nejvyšší by měly být pro volby do Poslanecké sněmovny. Tam je to 90 milionů korun. Například pro volby sem do Senátu by to bylo pro jednoho kandidáta 2,5 milionu korun. Senátoři z výboru pro územní rozvoj se o tomto zákonu bavili poměrně dlouhou dobu, nakonec viděli jako hlavní problém změnu, která se odhlasovala při vlastně posledním hlasování v Poslanecké sněmovně. Ta by podle nich umožnila to, že by byl ten limit vlastně přečerpán třetími stranami, a to chtěli změnit. Někteří senátoři dokonce označili tento zákon v té formě tak, jak přišel, za zmetek. Nakonec se tedy domluvili a odhlasovali pozměňovací návrh, který poněkud nezvykle pomohlo připravit ministerstvo vnitra.

Rudolf MARTÍNEK, senátor /ČSSD/:
To přijetí pozměňovacího návrhu, to bude tedy tak, že budou omezený do určité míry prostředky jak politických stran, tak nepolitických hnutí, tak jaké jednotlivců na volební kampaň. A zároveň tedy budou vytvořeny orgány, které by to měly dozorovat.

Miloš VYSTRČIL, senátor; předseda výboru pro územní rozvoj /ODS/:
Ten zákon v té podobě, jak přišel z Poslanecké sněmovny, je vlastně neaplikovatelný pro praxi a vznikal by chaos, protože by vlastně nikdo nevěděl, jakým způsobem se mají stranám počítat jejich výdaje.

Tomáš VZOREK, moderátor:
Anno, ještě jedna věc. Ústavně právní výbor dnes nedal stanovisko k prokazování původu majetku. Víš, z jakého důvodu?

Anna RACKOVÁ, redaktorka ČT:
Je to proto, že senátoři z ústavně právního výboru byli pouze v počtu 8 lidí a 4 z nich hlasovali pro tento zákon, to znamená, že neměli většinu, takže nakonec nepřijali žádné stanovisko. Bylo to proto, že někteří senátoři měli výhrady proti samotnému smyslu tohoto zákona. Například senátorka Eliška Wagnerová kritizovala to, že zákon nedosáhne na všechny a že vlastně o tom budou rozhodovat úředníci, což se jí nelíbí. No a mluvila například o tom, že pokud by tento zákon byl přijat, mohl by v budoucnosti skončit i u Ústatního soudu.

 

Zdroj: ČT1, 17.8. 2016