ČT1: Senátní výbor podpořil stykový zákon

Tereza KRUČÍNSKÁ, moderátorka:
Senátní ústavně právní výbor podpořil takzvaný stykový zákon. Norma upravuje vztahy parlamentních komor například při vzájemném vracení projednávané legislativy. Její existenci předpokládá ústava už od poloviny devadesátých let. Dosavadní pokusy o přijetí byly, ale neúspěšné. A do senátu míříme živě za Karolínou Jelínkovou. Karolíno pěkné poledne, dá se už teď odhadnout jaké šance bude mít stykový zákon při hlasování na plénu příští týden?

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka:
Hezké poledne, zatím to vypadá nebo respektive řada věcí nasvědčuje tomu, že plénum by mohlo spíše stykový zákon podpořit. Už jenom to rozhodnutí ústavně právního výboru byť někteří senátoři hovořili o tom, že to hlasování bylo rezignované. Vadili jim totiž věci, které poslanci během legislativního procesu z návrhu vypustili. Šlo totiž původně o senátní návrh a konkrétně například to, že poslanci jim měli zasílat kompletní verze zákonů včetně tedy těch přijatých pozměňovacích návrhů, což ale tedy už v tom stykovém zákoně není. No a podobně věci vadili také senátorům z výboru pro veřejnou správu. Ti dokonce nakonec nepřijali žádné usnesení. No a to právě kritizovala navrhovatelka stykového zákona Eliška Wagnerová. Ta právě říkala, že také není s tím zákonem spokojená. Nicméně, že to klíčové tam zůstalo zachováno a tím ona měla na mysli ten takzvaný člunek. Tedy možnost, že obě komory by spolupracovaly vzájemně ladili po dobu ústavních a také volebních zákonů. Sama Eliška Wagnerová k tomu, ale měla také celou řadu výhrad k tomu, k té variantě nebo respektive k té verzi, kterou nakonec schválili poslanci. Převáželo, ale nakonec, nakonec to hledisko, že na takový zákon se čeká už opravdu velmi dlouho.

Eliška Wagnerová, členka ústavně-právního výboru Sená:
Je to na dosah. Trvalo to tolika let a teď už je to na dosah. Sice v té okleštěné podobě, ano je, ale prostě to už nikdy nikdo neudělá ten stykový zákon lepší, protože jednoduše ty jednací řády jednotlivých komor jsou už hotové.

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka:
Ústavně právní výbor se také zabýval některými zákony z oblasti zdravotnictví konkrétně například navýšením objemu peněz na platby za státní pojištěnce, takže by se to zafixovalo na roky 2019 a 2020, kdy v obou letech by to mělo růst o 3,5 miliardy korun. To je věc, která prošla ústavně právním výborem velmi hladce a senátoři podpořili tu verzi z poslanecké Sněmovny během několika málo minut. Co se týče, ale toho dalšího návrhu, kde byla ta diskuze o něco delší, tak to souviselo se snížením limitů u doplatků za léky. Nakonec se, ale hovořilo zejména o pozměňovacím návrhu, který byl v průběhu legislativního procesu přijat v poslanecké sněmovně a který souvisel s hrazením očkování pro lidi nad 65 let co se týče pneumokoka. Senátoři tam v tém úpravě spatřovali určitou možnost problémů s tím, že chtěli vypustit jedno ustavení, které by mohlo být potom v rozporu s ústavou a tak tedy navrhly pozměňovací návrh s tím, aby opravdu bylo tedy lidem nad 65 let zachována ta možnost mít hrazené všechny možné očkování právě proti pneumokokovi.

Radek SUŠIL, místopředseda ústavně právního výboru Senátu /ČSSD/:
Vypouštíme jenom ustanovení, které překračuje ústavu. Nemělo by to měnit nějaké podstatné věci nebo nemělo by to měnit tu zásadu, která je vlastně u možnost očkování občanů 65 let s moderními očkovacími látkami.

 

Zdroj: ceskatelevize.cz, 9.8. 2017