ct24.cz: ČSSD žene restituce před ÚS a mává zákony staré monarchie

Sociální demokracie podala stížnost k Ústavního soudu, ve které napadá schválenou  podobu majetkového vyrovnání státu s církvemi. Podle ČSSD restituce ve své  současné podobě podporují i církve, které před hraničním datem února 1948 vůbec  neexistovaly, a navíc je sporné, nakolik navracený majetek církvím vůbec patřil.  Opozice pro své argumenty sahá až k legislativě rakouské monarchie. ČSSD žádá,  aby soudci projednali stížnost přednostně. Pokud to neudělají, dostanou  se k ní až za několik měsíců.

Ústavní stížnost podalo sedmačtyřicet poslanců pod jménem  místopředsedy sociální demokracie Lubomíra Zaorálka. Zákon navrhuje zrušit jako  celek. „Není použitelný pro nějaké další jednání. Měl by se nastavit úplně nový  mechanismus výpočtu odškodnění,“ řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným  Tejc.

Podle Tejce by bylo dobré, kdyby  se Ústavní soud k restitucím nějak vyjádřil do poloviny roku: „Do  podzimu má být mezi jednotlivými církvemi a vládou uzavřena smlouva, která bude  fakticky nevypověditelná a ze které budou samozřejmě plynout státu výrazné  závazky.“ Délku rozhodování Ústavního soudu lze jen těžko  předjímat. Po půlnoci počítač podle stanoveného algoritmu přidělí návrh  některému ze soudců, který spis nastuduje.

Wagnerová: Nestrannost soudců především

Tejc přitom předpokládá, že v  době, kdy bude ÚS o žalobě rozhodovat, už budou k soudu příslušní soudci, které navrhne nově zvolený prezident Zeman a schválí převážně levicový Senát. „Očekávám, že tito lidé budou přístupni argumentům, které budeme  namítat,“ poznamenal v minulosti.

Bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová ovšem toto očekávání sociálních demokratů brzdí.  „Předpokladem je, že žádný soudce nesmí pracovat ve prospěch nějaké  politické strany, to je naprosto nepostradatelná podmínka. Soudce musí  zůstat nestranný,“ zdůraznila v Událostech, komentářích nynější senátorka a  předsedkyně senátního komise pro ústavu.

Individuální přístup k judikatuře  vycházející z odlišné „politické filosofie“ každého ze soudců Wagnerová přesto připouští. „Může tady nastat situace, že budou  předkládáni kandidáti, jejichž filozoficko-právní přesvědčení bude tendovat  spíše ke kategorii, kterou lze velmi nepřesně nazvat sociálnějším cítěním,“  dodala, že názorová jednobarevnost nejvyšší soudní instance v zemi by  byla ke škodě instituce.

Po stopách legislativy z časů „císaře pána“

V textu stížnosti se sociální  demokraté pouští do hluboké historické polemiky, která směřuje k charakteru  církevního majetku už v časech Rakouska-Uherska, a proti restitucím v podobě, jak je prosadila Nečasova vláda, využívá i zákony habsburské monarchie. „Církvím  se navrací majetek, který církve mohly vlastnit, ale jehož nakládání bylo  omezené,“ podotkl šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. „Napadáme to, že  majetek, který byl církvím odňat, byl majetek, který měl určitý veřejnoprávní  charakter a církve s ním nemohly zcela volně disponovat, tak jako to mohou dělat  nyní.“

Sociální demokracie se tak  odvolává například na 150 let starý zákon z roku 1860, který církvím mj.  zabraňuje majetek pronajmout, zadlužit nebo zastavit bez souhlasu státních  orgánů. Ty také musely příslušné hospodářské kroky církvím posvětit. Podle  současné úpravy církve žádnou takovou podmínku splnit  nemusejí.

Další výhrady? Nové církve i  finanční částka

ČSSD restitucím vytýká i to, že  majetek mnohdy nemíří do rukou původních vlastníků, ale jejich právních  nástupců. Majetek od státu podle sociální demokracie přijmou i takové církve,  které neexistovaly ani před únorem 1948 ani před listopadem 1989. Miliardu tak  má dostat například Apoštolská církev, kterou stát zaregistroval jen několik  měsíců před pádem komunismu.

Další výhrada sociální demokracie  směřuje ke způsobu vydávání navraceného majetku; opozice vládě vytýká vznik  pozemkového úřadu, který má s konkrétními církvemi navracení majetku dojednat a  zároveň dohlížet na průběh restituce. Podle Tejce je tato dvoukolejnost v  rozporu s právním řádem, protože zabraňuje efektivnímu  přezkumu.

Za zvýhodnění římských katolíků pak označuje ČSSD fakt, že jim připadne 80 procent všech kompenzací. „Kdyby tam  bylo slovo znevýhodněna, pak bych tomu rozuměl, protože z velké části také ona  solidárně se ze svého majetku pokouší nabídnout možnost, aby ostatní církve  mohly žít,“ kontruje generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Nejasný je sociální demokracii  také původ finanční částky, kterou stát církvím vrátí. „Vůbec nelze zjistit, na  základě čeho byla vypočtena finanční náhrada, kterou zákon stanovil. Marně jsme  se v důvodové zprávě a podrobné rozpravě snažili dohledat čísla, na základě čeho  a proč je takto vypočtena,“ konstatoval Tejc s tím, že dochází ke zvýhodnění  některých církví oproti jiným. „Stát svévolně vybral několik církví, bez ohledu  na pravidla, která platí, a rozhodl se, že jim určitým způsobem do budoucna  zlepší postavení oproti církvím jiným. Tímto došlo k porušení principu laického  státu, který se nemá vázat na žádnou ideologii nebo náboženství,“ uvedl  Tejc.

Podle tajemníka Federace židovských obcí v ČR Tomáše Krause vzešla částka 59 miliard z jednání v roce  2007. „Částka, která v této době padla, se pohybovala ve výši 134 miliard. K  výsledné částce se došlo tak, že státní úřady měly evidenci, co bude vydáno a  jaká je hodnota vydaného majetku. To se od prvotní částky zkrátka odečetlo,“  informoval.

Tejcův protějšek z ODS Marek Benda  potom tvrdí, že částka dokonce pochází ze sociálnědemokratické hlavy. „Upřímně  řečeno ji kdysi dávno spočítal jejich ministr Pavel Dostál, je to rozsah  církevního majetku, který byl církvím odebrán,“ uvedl  Benda.

ČSSD není  první

ČSSD není první parlamentní  strana, která chce majetkové vyrovnání státu s církvemi ústavně napadnout. Proti  restitucím se ohradily už Věci veřejné, protože ale jejich poslanci nepředložili  dostatečný počet navrhovatelů (minimálně 41 poslanců nebo 17 senátorů), smetl ÚS žádost o zrušení restitucí ze stolu. Poté VV získaly podporu dostatečného počtu  senátorů a návrh podaly znovu. Dosud o něm ÚS nerozhodl. Svou vlastní stížnost  potom připravují i komunisté.

Není jasné, jak se ÚS vypořádá s  tím, že proti restitucím směřuje více návrhů. Může je například sloučit ke  společnému projednání, případně by se mohl zabývat pouze prvním doručeným  podnětem.

 

Zdroj: ct24.cz, 18.2. 2013