ČT24 – Hydepark – Směřování české justice

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobrý večer přeju. Vítejte v Hyde Parku. Robert Pelikán, to je jméno nového ministra spravedlnosti. Na Pražském hradě ho dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Posune nový šéf resortu českou justici a hraje se o její nezávislost? Jak bude vypadat nový zákon o státním zastupitelství a zrychlí se tempo rozhodování soudů? Otázky pro dnešního hosta Hyde Parku, bývalou ústavní soudkyni a dnešní senátorku Elišku Wagnerovou. Paní senátorko, přeji vám dobrý večer do Brna. Vítejte v Hyde Parku.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pojďme se nejdřív podívat na souhrn největších úkolů, které nového ministra Roberta Pelikána v čele ministerstva spravedlnosti čekají.

redaktor:
Z prvního náměstka ministr spravedlnost. Pro jmenování do čela resortu si Robert Pelikán dnes došel na Pražský hrad.

Miloš ZEMAN, prezident ČR:
Před sebou máte řadu neodkladných úkolů.

Robert PELIKÁN, ministr spravedlnosti /nestr. za ANO/:
Čeká mě boj s insolvenční mafií, čeká mě boj s těmi, kdo obchodují s lidskou chudobou.

redaktor:
Vedle zprůhlednění insolvenčních řízení nebo přísnějších pravidel pro exekuce, připomněl premiér Sobotka novému ministrovi i další jeho úkoly. Elektronizaci a zrychlení soudnictví, zlepšení podmínek ve věznicích, předložení novely občanského zákoníku a nebo dotažení projektu elektronických náramků pro odsouzené.

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/:
Já si myslím, že by to mohlo výrazným způsobem přispět jak ke snížení nákladů, tak ke zlepšení organizace v rámci vězeňství.

redaktor:
Vedle toho si Robert Pelikán už dřív vytyčil jako svůj hlavní úkol dokončení zákona o státním zastupitelství. U něho podle ministra už existuje obecná shoda s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a zbývá doladit poslední detaily.

Robert PELIKÁN, ministr spravedlnosti /nestr. za ANO/:
Ještě musí do vnějšího připomínkového řízení, čili ale prostě ven by měl jít skutečně v dubnu.

redaktor:
Dalším z úkolů, který je před novým ministrem, je také i rozpracovaný koncept exministryně Heleny Válkové. Ten počítá s jednodušší soustavou soudů.

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO//8. 3. 2015/:
Ta soustava by, měla prvoinstanční stupeň, odvolací a nejnižší, o tom určitě budete slyšet.

redaktor:
Pelikán přišel na resort spravedlnosti z Babišova ministerstva financí. Kvůli tomu musel opakovaně popírat spekulace, že už při tomto přestupu počítal s tím, že Helenu Válkovou časem nahradí. To se nakonec stalo. Válková pak po svém odchodu tvrdila, že ji k tomu donutil šéf hnutí ANO Babiš.

redaktorka /citace: Helena VÁLKOVÁ; ministryně spravedlnosti /ANO//:
„Protože jsem pochopila, že mě hnutí ANO nechce, tak jsem radši tu rezignaci nakonec napsala.“

Andrej BABIŠ, předseda strany; ministr financí /ANO//10. 2. 2015/:
Paní ministryně se sama rozhodla, že své působení chce jako ukončit.

redaktor:
Na kritiku, že příprava zákonů se zpožďuje, přitom exministryně Válková reagovala, že právě to spadá do kompetence jejího prvního náměstka Pelikána. Podle ní na zpoždění nese přinejmenším stejnou vinu.

Robert PELIKÁN, kandidát na ministra spravedlnosti /nestr. za ANO//8. 3. 2015/:
Každou loď může řídit jenom jeden kapitán, tím kapitánem je ministr, tak je to ona, kdo má to konečné slovo. Já jsem to vždycky plně respektoval, považuju to za zcela logické a správné, teď je to bohužel na mně.

redaktor:
Pomoci by měl i jeho dosavadní kolega Michal Franěk. Ten by se podle Lidových novin měl stát Pelikánovým prvním náměstkem. Dosud měl na resortu na starost legislativní sekci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak tolik na úvod, připomínám, že Hyde Park je tady především pro vás. Vy jste ti, kdo se našeho hosta ptají. Cesty jsou stále stejné, internetové stránky www.hydeparkct24.cz, samozřejmě taky Facebook, Twitter, SMSky a volat můžete do studia. Paní senátorko, pojďme k prvnímu diváckému dotazu, divák František se ptá: „Kdo je pro vás Robert Pelikán? Záruka fungujícího resortu? Jak hodnotíte odchod Heleny Válkové?“ Tak pojďme to vzít od začátku. Kdo je pro vás Robert Pelikán.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak Robert Pelikán z toho, co o něm vím a zase nestudovala jsem jeho osobnost nikterak do detailu, ale z toho, co vím, tak je to prostě mladý, nadaný právník, kterému nechybí dynamika, nechybí mu odvaha, někdy mu trošku chybí, řekněme, takt a uvědomění si toho, s kým a v jakém prostředí hovoří. Takže už, co jsem slyšela, stačil i pár třeba soudců naštvat jako náměstek ministryně, když se dostavoval na jejich porady, kde byl, řekněme, v jejich očích příliš upřímný a příliš přímý, nemluvil prostě takovou tou diplomatickou řečí okolo, takže já se domnívám, že je to v každém případě člověk, který určité schopnosti má. Teď je otázka právě, jestli ale také bude mít i přece jenom dostatek životních zkušeností, které jsou nepochybně zapotřebí v takovém, na takovém postup, právě už jenom při jednání s těmi partnery, se kterými nutně jednat musí, a to nejsou tedy jenom soudci pochopitelně, ty jsou jedněmi v řadě, ale především s politiky, že, s politiky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Rozumím, kladla jste si někdy otázku, proč tak často nastupují noví ministři spravedlnosti do té funkce v tak, řekněme, útlém věku? Robert Pelikán v 35, Jiří Pospíšil ve 30, Pavel Němec ve 33, Jan Kalvoda ve 42, Pavel Blažek ve 43, je to problém?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak víte, ono v exekutivě je asi přece jenom žádoucí, aby tam byli lidé v plné síle, protože tam jde o moc, která je velmi dynamická a je to přece jenom moc, která klade velké nároky i na mobilitu koneckonců a prostě na tyhle ty, na tyhle ty věci. Takže jako já si myslím, že, a je to, myslím, i obvyklejší, že právě v exekutivě jsou lidé přece jenom jaksi mladší, i když pravda třicátníci je tedy trošku jaksi české specifikum možná, ale, řekněme, ten čtyřicátník, to už je, myslím, i ve světě taková kategorie věková, která je asi hodně obvyklá.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Na druhou stranu každý člen vlády jedná s vrcholnými představiteli justice. Když se vrátíme k té otázce diváka Františka, tak může tedy ministr, který je z vašeho pohled fodvážný, mladý, ne ale vždy taktní, být zárukou fungujícího resortu spravedlnosti?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Víte, na to se obtížně odpovídá. Já nemám skleněnou kouli, abych, abych tady z ní vyvěštila, zda může, nemůže a nejsem ani psycholog, který by kouknul a viděl teda už jenom podle toho, jak pan Pelikán několikrát promluvil do médií, že bude zárukou nebo nebude zárukou. Podívejte se, já vám to řeknu takhle. Já jsem člověk, který je zvyklý jednat přímo bez obalů, bez kudrlinek, bez diplomatických, řekněme, oklik a tak dál, takže mně by to nevadilo. Naopak. Ono to totiž zrychluje jednání, když vám lidé říkají na přímo, co chtějí a neokrášlují to různými planými a zbytečnými řečmi. No, půjde o to, jaké bude mít partnery, zda bude mít partnery, kteří na ten styl přistoupí a nebo zda bude mít za partnery jakési ornamentalisty, kteří budou vyžadovat tyhle rituální tance kolem toho.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Otázka je, kteří z nich převažují v české justici. Pojďme k té poslední otázce, jak hodnotíte odchod Heleny Válkové, kterou Robert Pelikán nahradil. Tady divák naráží na to dobrovolné, nedobrovolné odcházení Heleny Válkové.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak zase, já jsem informovaná pouze z médií. Tak dobře, paní Válková teda z toho, jak jste teď pouštěli před chvílí, řekla, že tedy viděla, že není úplně žádaná hnutím ANO? Takže tedy tu rezignaci, rezignaci podala. No, tak jako asi to vlastně dobrovolné bylo, že zhodnotila svou pozici, zhodnotila svou situaci a prostě k tomu kroku přistoupila. Že by jí někdo vysloveně nutil, tlačil, to asi, aspoň z těch informací, které mám já, usoudit nemohu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, vy jste odbornice, ústavní právnička. Není škoda, že odchází jiná odbornice na trestní právo z čela resortu spravedlnosti?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, víte, já si teda nejsem úplně jistá, jestli do čela resortu spravedlnosti je nutný odborník na nějaké, na nějaký konkrétní právní obor, jo. To jako si myslím, že to takto skoro ani není.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak ale jinak. Není škoda, že odchází konsensuální člověk, kterému šlo o dohodu, kterému šlo o co nejširší dohodu se všemi?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak víte, teď přijde na to s kým. Tak paní ministryně jistě se snažila dohodnout se soudci, snažila se vést nějaké rozhovory se státními zástupci, ale víte, to je možná ten velký omyl, protože teda ten, kdo přijímá zákony, jsou koneckonců poslanci a senátoři a já teda jsem ještě vlastně ani neslyšela i v éře tedy paní ministryně Válkové, že by měla kupříkladu ten zákon o státním zastupitelství projednaný mezi politiky. Víte, to jsou různé koncepty, pokud jde o státní zastupitelství. A teď tedy, já nevím, zda ten koncept měla předprojednaný se svými politickými partnery, zejména v Poslanecké sněmovně jaksi v první fázi, to já nevím a nikde jsem o tom ani moc nečetla, takže jako víte, ono je hezké, když se ministr dohodne se soudci a dohodne se státními zástupci, ale jde-li o to, jaké zákony předkládá, respektive jak v nich bude úspěšný, tak vlastně tato dohoda není až tak podstatná, podstatná bude dohoda s těmi politiky. No, pokud jde o tu dohodu s těmi profesními skupinami, tak samozřejmě je chvályhodné, že o tom ministryně s nimi mluvila, protože přece jenom, když jde o zákony, které se jich dotýkají, tak by k tomu měli říct své slovo a své jakési stanovisko, které bude založené na jejich právě profesní zkušenosti, to je nepochybné, to by měl udělat každý ministr, ale v první řadě ten ministr jim musí naopak zase tedy těm soudcům, státním zástupcům prezentovat model, který on je povinen, abych tak řekla předložit, protože jenom a právě pro ten model je na politické scéně nalezen konsensus.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, koneckonců k těm modelům se dostaneme, paní senátorko, pojďme ale k dalšímu diváckému dotazu. Martina se ptá: „Robert Pelikán chce zamezit obchodování s lidskou chudobou. Má šanci? Jak by taková regulace měla vypadat podle vás?“ To je narážka na jednu z dnes zmíněných priorit nového ministra spravedlnosti, obchodování s lidskou chudobou v narážce na úpravu exekucí. Co tomu říkáte?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak to je jednak úprava exekucí, jednak to byla i úprava toho, těch, toho advokátního tarifu, ve které už se tedy ta změna vlastně udála a udála se ve prospěch právě tedy těch, řekněme, drobnějších dlužníků. No, a pokud jde o ty exekuce, tam je tedy v procesu projednávání ve sněmovně a částečně vlastně i v Senátu v různé fázi různé dílčí návrhy. Je ovšem právě velká chyba možná, že jde jenom o ty dílčí návrhy a že spíš by to chtělo jakousi celkovou koncepční novelu, která by pocházela právě z dílny, z dílny ministerstva.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Takže v tomto směru je to podle vás správná priorita na čelních místech?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ano, já myslím, že ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak pojďme, prosím, k dalšímu diváckému dotazu. Vašek: „Co si máme představit pod označením dlouhodobá strategie justice? Justice snad potřebuje strategii? Potřebují snad strategii na to, aby rozhodovali rychle a nezávisle?“ To je narážka na další velký úkol, o kterém už koneckonců mluvila i Helena Válková, že tedy je nutné vypracovat novou, dlouhodobou strategii justice, ve které by se řešily takové věci, jako je soudcovská samospráva, soudcovská nezávislost, zrychlování soudního řízení. Potřebuje justice takovouto koncepci?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak justice nepochybně potřebuje, aby byly provedeny některé dílčí kroky, to je jisté a samozřejmě, že u toho musí asistovat právě zákonodárci, respektive vláda a potažmo tedy ministr spravedlnosti, který ty zákony připravuje, zejména pokud jde právě o procesní předpisy, které významným způsobem ovlivňují délku řízení, ať civilního a nebo trestního, takže potud samozřejmě ten ministr do toho co mluvit má, a to tedy výrazným způsobem. No, a pokud jde o tu takzvanou soudcovskou samosprávu, nesprávně tedy označovanou jako soudcovskou samosprávu, no, ale spíš teda o tu Nejvyšší radu soudnictví, no, tak to je prostě požadavek, který se tady vznáší už, už mnoho let, tedy nejméně, no, už od 90 let o něm slyšíme a prostě stále nebyl naplněn, protože se právě ani justice neuměla shodnout na tom, na podobě, podobě, tedy té personální podobě tedy té rady, té Nejvyšší rady soudnictví.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jak to vidíte vy, paní senátorko? Skutečně je nutné, aby justici méně řídilo ministerstvo spravedlnosti, aby justice daleko více řídila sebe sama, respektive soudci daleko více řídili sebe sama, nebudou potom, promiňte mi, jako utržení ze řetězu?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, jako oni se samozřejmě, jako řídit, řídit, to není otázka řízení, ono je otázka …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Je to otázka peněz?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak podívejte se, ty peníze a ekonomické záležitosti, ty určitě zůstanou na resortu spravedlnosti, tak daleko, pokud dojde k nějakému kreování té rady, určitě to nedojde, že by i tyto otázky ekonomické přešly na onu radu, ale co by se slušelo, aby přešlo na onu radu, tak je buď úplná a nebo velmi významný podíl při rozhodování o personálních záležitostech v justici a vidíte, že kolem toho se rojilo mnoho otázek právě i v posledních měsících nebo roků, už právě i za paní ministryně začlo obsazování těch předsednických postů na různých …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Nejvyššího soudu? Na to narážíte?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne, ne, nejenom, jo, já jsem teďko spíš měla na mysli teda to obsazování, obsazování míst …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Vrchních soudů.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, a krajských a tak dále, jo, tak tam přece, tam přece došlo k nějakým takovým těm personálním vlastně neshodám.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, pamatujeme se na to. Řekněte mi, paní senátorko, pokud by byla posílena ta soudcovská, pokud by vznikla ta soudcovská samospráva, pocítí to pozitivně člověk, který přichází do styku se soudy? Kterému záleží na tom, aby soudy rozhodly jeho věc nestranně, rychle, spravedlivě, pomůže i jemu tato změna?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak pokud jde o záruku té nestrannosti, tak by to vlastně pomoci mělo a mohlo, protože ta, ta rada by mimo jiné měla zpracovávat i jistý jakoby etický kodex, jo, a prostě dál ho zpřesňovat a dál ho prostě nějakým způsobem dotvářet. Zatím to dělala Soudcovská unie tedy toto, ale jak víme, tak v Soudcovské unii ne všichni soudci jsou členy, zaprvé a za druhé je to takové ad hoc, jo, takže tady by to jistě slušelo se, aby to byla jaksi součást náplně …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Rozumím.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
… toho, etické otázky, to jsou právě otázky, které velmi výrazně jsou spojeny se zárukou nestrannosti, případně nezávislosti, víte odpovědi na takové ty každodenní vlastně otázky, které by si měl klást každý soudce, který se dostává do běžných denních situací a teď nevím, mohu ještě jako soudce toto a nebo už bych neměl, a tak dál, jo. Tak toto by bylo velmi dobré, kdyby se toto řešilo koncepčněji.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak pojďme k dalšímu diváckému dotazu. Zdeněk se ptá: „Diskutuje se o podobě zákona o státním zastupitelství. O co se hraje v těch návrzích? Opravdu o nezávislost státních zástupců?“ Tady bychom asi měli, paní senátorko, připomenout, že na stole bylo už několik návrhů, návrh, na kterém se podepsal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, návrh, který shodou okolností vytvořil jako šéf legislativy na ministerstvu spravedlnosti Robert Pelikán, tolik kritizovaný právě státními zástupci a jakýsi rodící se kompromis z tohoto návrhu, který vznikal právě při jednáních s ministryní spravedlnosti a státními zástupci. Hraje se tady o nezávislost státních zástupců?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, podívejte se, přijde na to, kdo vám na tu otázku bude odpovídat. Tak podle toho ta jeho odpověď bude jednoznačnější.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Na to není možné odpovědět objektivně, o co tady jde?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak jak říkám. Víte, já se domnívám, že i v tom, řekněme, současném modelu prostě já věřím tomu, že jsou státní zástupci, kteří se cítí dostatečně tedy nezávislí, respektive nestranní a ne pod tlakem, takže tedy postupují tak, jak by postupovat měli, tedy korektně, no.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A proč jsou tady tací, kteří volají po tom, že je nutné zvýšit nezávislost státních zástupců?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, asi, asi tedy je ta přece jenom zkušenost taková, že ne všichni lidé jsou stejně odolní proti, řekněme, tlakům, proti svodům v podobě jaksi nabízených vyšších funkčních míst, a tudíž i lepších, řekněme, platových, platového ohodnocení a tak dál, a tak dál, ne každý je prostě imunní proti tomu, tak to je pravda, no, tak, asi v tomto smyslu, v tomto smyslu tedy bych řekla, že to je bezpochyby ten motiv, proč se po tom volá, no.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, a je nutné kvůli tomu měnit zákon o státním zastupitelství? Není nutné spíš zvyšovat nároky na, když už ne ty stávající, tak alespoň na nové státní zástupce?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, to je příliš idealistický názor, pane Václavku. Ono to tak bohužel nefunguje, víte, ono i tedy ten člověk, který se vám bude zdát jako naprosto ideální, tak se může dostat do takové mlýnice, která ho prostě semele a on může být, osobně momentálně je v nějakém určitém rozpoložení, postavení a tak dál, kdy prostě se nechá semlít, ačkoliv na počátku byste to do něj nikdy neřekl, že, takže, takže na tomhle tom jako stavět asi úplně, asi úplně nelze.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, a teď mi řekněte, paní senátorko, váš pohled, pohled Elišky Wagnerové, senátorky, bývalé ústavní soudkyně. Vy byste měnila ten stávající zákon o státním zastupitelství? Je nutné ho změnit a pokud ano, kterou z těch verzí byste zvolila?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Víte, já jsem, teda takhle, musím být poctivá. Já jsem žádnou z těch verzí nestudovala úplně dopodrobna, takže bych nerada zabíhala do nějakých, do nějakých podrobností, ale prostě v těch hrubých obrysech, oni asi každý má svůj kousek pravdy. Pravda je, že ovšem je tady jakýsi ústavní základ, který totiž řadí to státní zastupitelství k exekutivě. To je prostě ústavní příkaz a je to jistý model toho státního zastupitelství. On se většině státních zástupců a i některým soudcům jako úplně nezamlouvá, ale je to model, který prostě i ve světě a v západní Evropě existuje a prostě žijí s ním docela, docela dobře a rozhodně je považován za, za jaksi konformní ústavně nebo prostě principiálně konformní. No, státní zástupci by samozřejmě raději viděli model, který by je stavěl do jakéhosi samostatnějšího postavení, které by se víc blížilo, řekněme, tomu pojetí té prokuratury někdejší. No, já říkám: „No, na to teď není rozhodně čas, protože prostě ústava to vlastně ani nedovoluje.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Takže by tak vznikla další moc ve státě, která by nebyla ani pod kontrolou exekutivy, ani pod kontrolou soudní moci?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak ona by musela být teda někde pod nějakou kontrolou, ono by se to muselo nějak vymyslet, jestli pod parlamentní nebo co já vím, nevím, ale v každém případě ta kontrola by tam jakási být musela.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak a je teď čas na tu změnu, paní senátorko?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tuto změnu, jak říkám, na tu čas není, protože ústava zní tak, jak zní, to znamená, jako nyní v tom zákoně o státním zastupitelství lze samozřejmě v tom stávajícím zpřesňovat. Samozřejmě, že je nonsens, že je možné odvolat nejvyššího státního zástupce, když se prostě vládě znelíbí, to, to je nemožné, to samozřejmě není možné. Tam musí být prostě důvody, pro které je tedy ten nejvyšší státní zástupce odvolatelný a takové rozhodnutí musí samozřejmě podléhat i tedy soudnímu přezkumu, protože to je už dnes pozvolna standard, no.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, mimochodem, paní senátorko, server Česká justice dnes napsal: „Zákon o státním zastupitelství nikdo z politiků nechce a nebýt tvrdošíjnosti Heleny Válkové už by byl dávno u ledu. Skončí tam teď, nejpozději v létě, možná odejde do vlády, pokud překoná sám sebe, zhasne v prvním čtení. Je po něm veta.“ Nepotvrdila jste v podstatě tu spekulaci serveru Česká justice, když sama tvrdíte, že na nějakou velkou změnu v podobě velké nezávislosti, koncepční změnu státních zástupců jednoduše není čas?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, znovu opakuji. Na koncepční změnu rozhodně čas není, ale jsou změny na to vylepšení, které je také neudržitelné ten současný stav, čili na jistou změnu určitě je ten čas až přezrálý, bych řekla, jo, ale že by to byla tedy ta koncepční změna, absolutně koncepční, tak na tu podle mého názoru skutečně čas není a prostor především, prostor, no.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pojďme k dalšímu diváckému dotazu, Stanislav: „Dobrý večer, jaký máte názor na průběh soudního řízení, zvláště v kauzách Ratha a Nagyová-Nečasová. Proč jsou tato řízení tak dlouhá? Nehrají zde roli politické vlivy? Jak je to obecně s dovolatelností práva u nás. Jsou si občané rovni nebo někteří jsou si rovnější?“ Narážka na Orwella. Pojďme to rozčlenit, jaký máte názor, paní senátorko, na to, jak probíhá soud v kauze kolem Davida Ratha a v kauze paní Nečasové?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, obě dvě ta řízení jsou nesmírně dlouhá, tak dlouhá by být určitě neměly, neměla. Ale z druhé strany jako faktem je, že patrně tady jsou na vině právě ony zmiňované již procesní předpisy, které prostě soudci předepisují určitý postup a on se jim vymknouti nemůže, tedy těm procesním, procesním předpisům, potom tedy samozřejmě, když jsem slyšela, že státní zástupce drží tedy tak dlouho řeč, jak držel, no, tak to je taky poměrně neobvyklé. Já nevím, já jsem ji nečetla, nesledovala, ale třeba to bylo zásadní, co tam, všechno, co řekl, to já nevím, ale prostě připadá mně, že vlastně, když si položím otázku, co má za funkci tedy ta závěrečná řeč, tak jestli vůbec je, aby prostě tak dlouhatánskou řeč byl ten soudní senát schopen vnímat a jestli tam on může říct vlastně ještě něco víc, než tedy vyplynulo z toho dokazování, které by dle mého názoru mělo být spíše jenom shrnuto v té závěrečné řeči a nikoliv tedy nějak znovu rekapitulováno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Máte pro to nějaké vysvětlení? Souvisí to s tím, že jde o kauzy kdysi vlivných lidí, politiků?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, patrně, no, já nevím, to jako já opravdu nevím, ale spíš bych řekla, že jde o takové mediálně známé kauzy a že tedy ten státní zástupce si je velmi dobře vědom, že je sledován médii a že bude rozebírán na jeho práce, no, a tak prostě ji předvádí v tomto rozsahu, no.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Máte někdy pocit, že státní zástupci v těch kauzách, ve kterých figurují politici, ať už je to kauza Rath, nebo je to kauza, která odstartovala tím zásahem na úřadu vlády, jsou mnohem více striktní a přísní než v běžných kauzách? Nepřestřelují jaksi v těch politických kauzách do druhého extrému?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, máte na mysli, že jsou v těch politických kauzách přísnější než v těch …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, to bych neřekla, to bych neřekla, spíš jsou možná důslednější, ale, jo, to jako bych připustila, ale že by byli přísnější?

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Měl jsem konkrétně na mysli kupříkladu postup ve věci těch takzvaných trafikantů, tedy bývalých poslanců ODS, Tluchoře, Šnajdra, Fuksu, koneckonců teď se kvůli tomu postupu státního zastupitelství a vazbě hraje o odškodnění, které zřejmě bude muset stát platit, pokud se ho domohou soudně. Bylo to přestřelení v tomto konkrétním případě?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Víte, to je, to je zrovna takový atypický příklad, který by asi vůbec jako příklad neměl sloužit, protože uvědomte si, že tam to vlastně zarazil Nejvyšší soud svým rozhodnutím, ten další postup ve věci, zarazil Nejvyšší soud svým rozhodnutím, a to v situaci, kdy prostě nebylo rozhodnuto o vině, nebylo. Čili tady se vznáší stále ten otazník a ta pochybnost, zda tedy ta vina tam byla dána, nebo nebyla. Na tu otázku nikdo neodpověděl, nemohl prostě, protože to bylo zaraženo ani ne v poločase, spíš někde na počátku vlastně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Připomeňme, že šlo o takzvané politické obchody, tedy za určitý postup určité posty, což v politice zřejmě je relativně běžná záležitost. Je to státní zástupce, kdo by měl určovat, zda to je správně a nebo ne?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak nakonec to vždycky bude soud, který řekne, zda je to správně, nechci říct, ale zda je to po právu a nebo to není po právu, ale v každém případě zase ten soud to může říct až tehdy, když mu předá svůj návrh tedy státní zástupce, čili oni jsou tu spojka nádoby, a to je, to je prostě velký problém, no, to je velký problém, ale to říkám znovu. Tato kauza byla tedy atypická, uvidíme, jak to bude s tím odškodněním. Jiná věc je ovšem, řekněme, řekněme, ten postup, postup policie na tom samotném počátku, jo, který bohužel policie někdy na tom, při tom zatýkání a tak dál, postupuje způsobem, v mých očích teda minimálně, který není přiměřený okolnostem.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Myslíte tu exemplárnost nebo tu manifestativnost, nevím, jak bych to nazval.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne exemplárnost, ne, ne, ne, ale ten, tu, ani tu manifestativnost jako spíš, já nevím, jestli je nutné tedy ženu vodit tedy v těch poutech, já nevím, se říká medvěd či jak, jo, no, tak to prostě mně přijde, že snad nutné tedy opravdu není, nebo jestli je nutné dělat tedy domovní prohlídku v noci, jo, to taky mně přijde tak jako dost podivné. Takže to jsou spíš teda takové, ale s tím nemá státní zástupce co do činění, to byl postup policie, že jo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak pojďme k dalšímu diváckému dotazu, je to opět z webu: „Dobrý večer, co říkáte na plány bývalé ministryně spravedlnosti Válkové na značnou redukci jednotlivých stupňů, soudních stupňů. Mohla by tato redukce zrychlit a zkvalitnit soudní procesy a jak? Můžete se k těmto návrhům připojit nebo máte výhrady jaké?“ Tedy je to ten plán, který zmínila Helena Válková v Otázkách Václava Moravce, aby soudní systém v Česku byl třístupňový? Je to cesta správným směrem?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak já si zásadně myslím, že ty tři stupně jsou správný směr. Všichni víme, že prostě ty čtyři stupně byly jenom jakýsi umělý konstrukt a na přímo řečeno, byla to jakási personální úlitba tehdejším šéfům, z jedné strany federálního Nejvyššího soudu, z druhé strany českého Nejvyššího soudu, no, a pak se prostě nějak vymodelovaly i jejich, jejich příslušnosti jaksi a tak dále. Myslím si, že je to umělé a zbytečné, že tedy jako bez toho čtvrtého stupně bychom se opravdu klidně obešli. Koneckonců tedy to jeho zrušení už se tady žádá prakticky vlastně od těch 90. let. Jenom vzpomínám na Vojtěcha Cepla, pro kterého to bylo téměř Kartágo, jo, který prostě pokaždý prostě říkal, při jakékoliv příležitosti: „Vrchní soudy musí být zrušeny,“ jo, tak to …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, a zrychlilo by to soudní jednání, paní senátorko?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
To jako zase z druhé strany si nejsem úplně jistá, protože uvědomte si, že ty vrchní soudy hrajou, hrajou vlastně roli odvolacích soudů, odvolacích soudů, to znamená, tady by se nic nezměnilo, prostě jenom by někdo jiný plnil tu roli odvolacího soudu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jenom by se to posunulo o stupeň níž, ten start.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Přesně tak, tak, tak, ona by se jaksi, řekněme, zprůhlednila ta příslušnost soudní, to by se asi lépe teda zprůhlednilo. To zaprvé. Za druhé by to možná vedlo i k jistému zlevnění, jo, ale že by to tedy mělo přímý vliv na rychlost, to bych si skoro troufla tvrdit, že nikoliv.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobře, pojďme k dalšímu dotazu, je to opět dotaz Bohouš: „Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, článek šest: ´Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána.´ Můžete mi, prosím, upřesnit, v jakém časovém intervalu je záležitost projednána v přiměřené lhůtě? Co to je ta přiměřená lhůta, paní senátorko?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak to, co cituje divák, je vlastně jako jistý aspekt práva na spravedlivý proces, jo, práva na spravedlivý proces. No, a teď jak už to prostě bývá a se základními právy tedy obzvlášť, tak prostě ta základní práva nejsou takové kopyto, na které by šlo narazit tedy jakákoliv bota, abych tak řekla, to znamená, prostě nelze exaktně říct, že ta a ta lhůta, délka tedy pro projednání věci, je stejně žádoucí v tom i v onom případě. To se odvíjí opravdu velmi, velmi individuálně od složitosti toho případu, jak tedy skutkové složitosti, tak koneckonců i od složitosti právního posouzení, od potřebnosti znaleckých posudků a tak dál, a tak dál.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Nehřeší na to soudci? Přeci jenom nebylo by možné tu úpravu v tomto směru nějak zpřesnit, ty mantinely vytyčit přesněji?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne, ne, ne, rozhodně ne, rozhodně ne, rozhodně ne, proti tomu bych se rozhodně bránila a koneckonců, když se podíváte i na štrasburskou judikaturu, tak tam prostě někdy jim připadá, že lhůta, řekněme, nebo trvání 3 let, že je už zbytečně dlouhé, excesivně dlouhé, zatímco jindy trvání osmi a více let, jim nepřipadá příliš excesivně tedy dlouhé, právě s ohledem na složitost toho případu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A na druhou stranu amnestie Václava Klause třeba ukázala, že tři tisíce sto dvacet kauz bylo starších osmi let, trestních kauz, což je poměrně velké číslo.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Je to velké číslo a já teď nechci obhajovat každou jednu z nich, to rozhodně ne, ale v každém případě ta amnestie v mých očích byla zcela vadná právě proto, že si vzala to jedno kopyto osmi let, na které narazila absolutně všechno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, koneckonců snesla se na Václava Klause kvůli tomu obrovská kritika. Divák Standa, ptá se: „co je podle vás třeba udělat pro zkrácení soudních řízení. Argumenty o složitosti kauz a nebo o nedostatku soudců nejsou dostatečně relevantní? Nejsou příčinou spíš politické vlivy, takzvané justiční, justiční mafie?“ Ptá se divák Standa.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak to je velmi odvážné tvrzen, že by jakási, ani nevím, kdo by ji teda měl vytvářet …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Vzpomínáte si na ten případ justiční mafie, který skončil u soudu?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, dobře, ale, to si samozřejmě vzpomíná, ale kdo už z nich tedy vlastně z těch aktérů je dneska ještě u soudů a tak dál, a tak dál, takže to jako …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Otázka je, jestli je to důležité, zda jsou u soudů, jestli nemohou být na místech, která v posledku, třeba advokátních místech, která v posledku ovlivňují taky tu délku soudního řízení.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, dobře, to samozřejmě ovlivňují, ale pak je tu soudce, který by měl mít každý proces pevně v rukou, a tedy jako nějakým, nějakým trikům advokátským by měl umět zabránit, že jo, to je …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A co pro to dělat, když se vrátíme k tomu dotazu Standy, je změna trestních zákonů, respektive procesních předpisů tím, co je potřeba dělat?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Já totiž nevím, jestli ten, ten divák Standa hovoří právě o trestním procesu a nebo obecně, jestli hovoří.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
On hovoří, hovoří obecně, ano, pardon, hovoří obecně.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak prostě to víte, tak jako povím soudu z toho, co tedy vím, tak ta trestní řízení, tam se udělal veliký pokrok, tam poměrně, to už dneska běží poměrně zpravidla rychle, víte tedy ještě, když se vrátím k tomu kritizovanému počtu těch věcí, co běžely déle než osm let, tady si musíte uvědomit, že v 90. letech, kdy se měnila i ta hmotně-právní úprava, zejména u takových frekventovaných nebo frekventované kriminality, která, ekonomické kriminalit a kdy trvalo tedy značnou dobu, než se vlastně soudy jednoznačně postavily k nějakému výkladu těch nových ustanovení a tak dál, tak to už dneska přece jenom v té míře není a neplatí, takže i to hraje tedy svou roli, proč, proč tedy ty kauzy mohou běžet, mohou běžet rychleji.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Vyvedení některých případů, teď myslím civilních případů, mimo soudy k nějakému mimosoudnímu urovnání, vyřešení, mediátorům sporů a tak dále, kde je cesta?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Pokud jde o ty civilní případy, to je jiná píseň, ale tam zase v těch 90. letech byla obrovská zátěž na soudech v podobě restitučních sporů, jo. To opadlo, takže i tam se podle mého názoru ta situace trošku jakoby zlepšuje, ale teď víme, že …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
I církevní restituce tu má, ano.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
… církevní restituce, přesně tak, a tam je veliký počet tedy toho majetku, který má být vracen, no, tak, uvidíme, kolik sporů tady z toho vznikne, což může být opravdu dost velký nápor. Také teď teda samozřejmě věc v civilním řízení bude komplikovaná tím, že soudy aplikují nový občanský zákoník, který právě ještě projudikovaný není …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, ale podle toho, jak to líčíte, to vypadá, že neexistuje recept pro zkrácení soudního řízení v Česku. Je to opravdu tak?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak jako existuje aspoň pro jakýsi pokus o zkrácení, právě zase ve zjednodušení procesních předpisů. Ve zjednodušení procesních předpisů, ve vyčištění prostě toho procesu od různých výhybek, které jsou úplně zbytečné a které by se daly řešit v jednom řízení a tak dál, a tak dále. Teď mluvím …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Úkol pro ministerstvo spravedlnosti, spravedlnosti.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, jistě, mluvím kupříkladu o žalobě pro zmatečnost, jo, to, to je prostě institut, kterej, který dříve nebyl a klidně jsme se bez něj obešli a bylo vše řešeno tedy v rámci prostě toho samotného řízení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobře, dobře, pojďme k dalšímu dotazu diváckému, paní senátorko, opět z webu, divák Kuneš Červenokostelecký se ptá: „Pokud ústavní soudce a nebo jiný, tedy jiný soudce, rozhoduje ve sporu, který se ho přímo dotýká,“ v závorce platy soudců, „jak je zajištěno, že soudce rozhoduje nestranně bez v uvozovkách postranních zájmů? Pokud by rozhodoval proti zvýšení platů, “ v závorce svého platu, „šel by sám proti sobě.“ To je ten věčný spor o tom, jak ústavní soudci rozhodují o platech jiných soudců.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak podívejte se, tady musím teda se především ústavních soudců zastat potud, že oni, pokud rozhodoval o platech soudců, tak nikdy nerozhodoval o svých platech, jo, nikdy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
No, ale určitá, neexistuje nějaká soudcovská solidarita?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne, no, tak, zaprvé víte, mnoho ze soudců Ústavního soudu nejsou soudci obecních soudů, tak jaká solidarita? To jsou lidé, kteří přišli úplně z jiných právních profesí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Někteří ano.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, jo, někteří, ale těch je tam opravdu minimum, jo, takže to bych tady nehledala, to bych opravdu nehledala.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jak je zajištěno tedy, že soudce v těch platových věcech, když to tedy dojde na soud, rozhoduje nestranně, bez postranních zájmů?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak, podívejte se, vždycky se musí soudce snažit, aby ten nebo ten rozvrh práce musí být udělaný tak, aby prostě ten soudce, pokud by se vyslovil nebo měl být, byla by tam námitka jeho možné podjatosti, tak aby tu věc dostal eventuálně přidělenu soudce, jehož se to rozhodování co nejméně, řekněme, dotkne. Což kupříkladu teda v tomto případě by bylo i řešitelné tím, že je řada soudců, kteří odcházejí do penze. No, tak ti soudci, kteří rozhodují o těchto platech jaksi do budoucna, že jo, pokud jde o rozhodování do budoucna, no, tak těch už se to vlastně ani netýká, že jo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobře. Pojďme k dalšímu dotazu, který s tím, jak se dívám, souvisí, Jarda: „Velmi si vás vážím, jak ale mohu vnímat to, že nezávislost rozhodování soudců je závislá na výši jejich platů. Není to protimluv?“ To divák Jarda naráží na koneckonců sérii rozhodnutí Ústavního soudu, u kterých jste i vy byla, kdy se argumentovalo tím, že plat, výše platu je důležitou složkou soudcovské nezávislosti. Je, není to protimluv?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, je to záruka, že, je to záruka té nezávislosti. Víte, to není žádný vynález českých ústavních soudců a ani můj, když jsem toto i já sama právě používala do těch nálezů, protože to je, to je prostě poznatek, který je sdílený po celé Evropě, tak my najednou bychom chtěli mít nebo učinit jiný závěr, který by tedy nebyl založen právě …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Je tam nějaká hranice, paní senátorko, nějaký strop, kde už není možné mluvit o záruce nezávislosti, ale kde už by spíše bylo možné mluvit o nemravnosti? Hamižnosti?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak podívejte se, ono tady především je potřeba si uvědomit, že to nejsou soudci sami, kteří nastavují ty relace soudcovských platů, dokonce to není ani Ústavní soud.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
No, ale často Ústavní soud kupříkladu v loňském roce do toho přeci zasáhl úpravou toho koeficientu z dvou a tři čtvrtě na tři, což je poměrně zásadní.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, on jenom, on řekl, on řekl, on ne, že by to upravil, že jo, ale on řekl, že prostě jaksi to, co bylo, že není ústavně konformní a že je potřeba ten zákon změnit. To byli politici, byli to poslanci a senátoři, kteří posvětili onu hranici tři, při tom se samozřejmě svezli i oni, protože byl zvýšen i tedy ta základna pro výpočet platů poslanců, že jo, a ta poroste teďko tedy, ta byla přece jenom, vy víte, pamatujete si na to, že tam byl požadavek na mnohem větší zvýšení, což teda neprošlo u premiéra, takže vyšlo to, já nevím, dnes je to, tuším, ten koeficient dva celé dvacet pět, přišlo …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, ale pořád je tam rozdíl mezi koeficientem pro ústavní činitele a koeficientem pro soudce. To je správně?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ano, to já si myslím, že je správně, protože, podívejte se, ústavní činitelé jiní, poslanci mohou vykonávat různé jiné povolání vedle toho svého poslancování, případně senátorování, což …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ale kupříkladu šéf Nejvyššího kontrolního úřadu nikoliv a ten se právě teď obrací na soud, respektive jeden ze zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu s tím, že tu věc chce dostat k Ústavnímu soudu tak, aby bylo, aby byla ta pravidla, ten výpočet zrušen a začalo se z čistého stolu. Byl přijat nový zákon.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, já pořád té žalobě ne úplně rozumím a dnes, když jsem si přečetla v monitoringu, co se o tom píše v médiích, tak teda k žádnému většímu porozumění jsem nedospěla, protože tam z toho vůbec nechápu, o co, o co chce opírat tedy ten svůj žalobní nárok /nesrozumitelné/žalobce …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A vy byste zametla stůl, paní senátorko, začala byste znovu, přijala byste nový zákon, který by, řekněme, úplně z čista znovu upravil to určování toho koeficientu? To je základ?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne, já si myslím, že ne, já si myslím, že tedy, teď je to tedy nějaká ta relace nastavena, nechme to tak proboha být a pořád s tím, nejde s tím pořád šoupat rok, co rok, nahoru, dolů a měnit to. Víte, v tomto ten Nejvyšší kontrolní úřad a dobře tenhle ten člověk to podal, ta osoba, která to podala, tu jsem snad v médiích neslyšela, ale slyšela jsem mnohokrát tedy šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. To je, to je, prostě to se pro jeho úřad nehodí, aby on pěstoval politiku, protože to je politika nastavit ty relace platové. To prostě jemu do toho nic není, jo, a jestli se chce srovnávat on se soudci, tak to je prostě nesprávné srovnávání. On samozřejmě musí taky být nestranný a měl by být nezávislý, ale marná sláva, důležitost závěrů NKÚ a důležitost soudních rozhodnutí, to jsou dvě úplně odlišné dimenze, protože ta soudní rozhodnutí, ta mají důsledky pro jednotlivé osoby. Tam soud opravdu zasahuje do právních poměrů těch jednotlivých osob autoritativně a proti němu už potom dál žádný opravný prostředek neexistuje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A když tomu NKÚ jde jenom o peníze státu.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Ne, ne, ne, kdežto u NKÚ jde o názor, který vysloví, ale s tím názorem si potom musí poradit někdo další, čili víte, tam, tam ta odpovědnost, která leží na bedrech soudce a bedrech teda těch kontrolorů z NKÚ, je přece jenom rozdílná, předevšímk co do toho následku toho rozhodnutí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak pojďme k dalšímu dotazu, Pepík, ptá se: „Jak vnímáte debatu o změnách ústavy kvůli přímo volenému prezidentovi, zpřesnění článku o neslučitelnosti člena vlády a jiných aktivit a Babišův návrh na většinový volební systém. Měla by se ústava měnit?“ Začněme od konce. Nazrál čas k nějakému, a, řekněme, zásadnějšímu pozměnění ústavy, ke změně ústavy?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Pane redaktore, já jsem celkem známá jako člověk, který tvrdí, že naše ústava je docela dobrá a že by se vlastně ani moc měnit nemusela a jsem velký nepřítel změn ad hoc, změn, které reagují na určitou jedinečnou událost nebo řeší nějaký jedinečný kvazi problém mnohdy i, jenom proto, že prostě si někdo třeba myslí, že je to politicky pro něj momentálně třeba výhodnější a tak dál, a tak dál. Toho jsem velkým nepřítelem. Nicméně z druhé strany je pravdou, z toho, jak vidím kolem sebe, tedy v Senátu a nakonec i v Poslanecké sněmovně, kam jsem několikrát zavítala právě v souvislosti s těmi plánovanými změnami ústavy, tak ta doba je asi už, politicky teď myslím, nazrálá k tomu, že k nějakým změnám dojde v té ústavě, dojde. Já bych tedy velmi uvítala, aby byla ten návrh na změny, co tedy nejkomplexnější, aby to nebylo zase jenom, já nevím, tři body nějaké a za dva měsíce další tři body a tak dál, takhle se ústava prostě měnit nedá. No, tak aby byl co nejkomplexnější, ale aby nebyl unáhlený, aby byl dobře vydiskutovaný a aby při všech těch změnách a vylepšeních ten systém zůstal tím systémem, který založil ta ústava z roku 93.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak když budeme brát konkrétní změny, koneckonců Pavel Rychetský, šéf Ústavního soudu, zmiňoval prvorepublikovou ústavní úpravu, kde mimo jiné bylo přesněji vymezeno, že žádný člen vlády nesmí být členem představenstva nebo dozorčí rady, ani zástupcem akciové společnosti, to je v narážce na jednoho konkrétního člena vlády, vicepremiéra Andreje Babiše. Mělo by se v tomto směru zpřesnit to ustanovení článku sedmdesát? To je ta neslučitelnost funkce člena vlády s něčím jiným?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, já si nejsem úplně jistá, jestli je to skutečně v narážce na tohoto člena vlády, protože on není přece členem těch statutárních orgánů, těch, těch společností, které tedy opravdu zhusta vlastní, to je všecko pravda, ale že by se prostě nějak aktivně podílel na jaksi jejich řízení, to se asi říct nedá …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Takže by to fakticky nic nezměnilo ta změna ústavy?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Jako, no, ne, tak ono, ono by to, ta změna ústavy, Pavel Rychetský to myslel dozajista vlastně do budoucna a preventivně v tom smyslu, že totiž, on má pravdu, mělo by to být v ústavě, protože vláda je skutečně ústavní orgán, ona měla by se u ní vymezit ta, ty inkompatibility, respektive teda to, co nesmějí, respektive ta neslučitelnost, pokud dojde k neslučitelnosti těch funkcí, že by to mělo vést k automatickému zániku mandátu člena vlády. V tom jako já s ním souhlasím, ale jenom tvrdí, že asi by se to nedotklo současných členů vlády, tak.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak paní senátorko, pojďme k jedné úplně aktuální věci, opět činnost nového ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, ten tvrdil, že nebude dělat žádné personální změny, už dnes odpoledne ale podle informací České televize odvolal ředitele kabinetu ministra Zdeňka Kadlece a další vedoucí sekce. Co tomu říkáte? Je to v pořádku, i když je to v rozporu s tím, co navenek pan ministr říká?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak já nevím, zda je to tedy tak opravdu vysoký post, ten, který jste zmínil a nebo zda tedy, no, nevím, nevím, v každém případě to víte, tak jako z jedné strany pochopitelně já chápu to, že člověk chce mít v tom svém úplně nejbližším okolí lidi, kterým důvěřuje, že jo, to je …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jde ale o tu disproporci toho vyjadřování, respektive slov a činů. Nebudu dělat personální změny, odpoledne výměna.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
No, tak, říkám znovu. Tady bychom museli zvážit, jestli ta funkce, kterou vyměnil, je nebo spadá do té kategorie, o které se tedy ten ministr Pelikán vlastně zmiňoval, jestli nemyslel někde o patro výš, že jo, ty funkce.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pojďme k diváckému dotazu, divák Ondřej: „Senátor Veleba navrhl americký model financování České televize jako veřejnoprávního média, podpoříte jeho návrh? Proč by v České republice jako v jediné zemi ve střední Evropě nemohl fungovat tento americký model?“ Je to omezení koncesionářských poplatků, co tomu říkáte? Podpoříte ten návrh?

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Tak já nevím, jaký je model v Americe, ale ten návrh rozhodně nepodpořím, protože mně opravdu připadá poměrně úplně mimo, ne poměrně, ale zcela mimo mísu. Tam je zjevné, že jeho předkladatelé si vůbec, vůbec neujasnili, jako funkci plní teda ta média veřejnoprávní a vlastně si ani neuvědomili, že naše Listina základních práv a svobod přímo předpokládá, i když ne explicitně, ale dá se to z ní dovodit existenci právě veřejnoprávních médií, která musí zajišťovat onu objektivitu zejména ve zpravodajství.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Říká senátorka Eliška Wagnerová, která byla hostem dnešního Hyde Parku ČT 24. Děkuju, přeju hezký večer do Brna.

Eliška WAGNEROVÁ, členka ústavně- právního výboru Senátu; stálá komise Senátu pro Ústavu ČR /nestr. za SZ/:
Děkuju také. Na shledanou, dobrou noc.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Děkuju za pozornost. Zítra se na vás těší Bohumil Klepetko, přeju hezký večer.

 

Zdroj: ČT24, Hydepark, 12.3. 2015