ČT24: Jak má fungovat „lex Babiš“

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Martin Plíšek z TOP 09 s námi stále zůstává ve studiu.L pane Plíšku, ptá se divák Stanislav, zda vůbec lex Babiš dává smysl, když zakáže téměř všem politikům až do komunální sféry vlastně, podniky a média, zda by nestačilo zakázat jejich firmám brát kvůli střetu zájmu státní či obecní zakázky. Co ohrozí vlastnictví médií?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Tak to je zajímavá otázka, protože například podniky se nikomu nezakazuje vlastnictví, ty návrhy, které mířily pouze na členy vlády, aby nemohly být ovládajícími osobami ve firmách, ty neprošly. Takže téma obecních zakázek, já nepopírám, že samozřejmě i otázka střetu zájmů na krajské a obecní úrovni je téma, byť naše ústava předpokládá, že zákon má upravit činnosti, jejíž povaha odporuje výkonu funkce člena vlády, to znamená, předpokládá, že potenciální střet zájmů, konflikt mezi soukromým a veřejným zájmem u člena vlády je poněkud vyšší. Samozřejmě i z toho hlediska, že on rozhoduje například o miliardových výdajích ze státního rozpočtu a jeho dosah má celostátní působnost.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A co ta média, to je tedy, řekněme, konkrétní dopad toho, o čem teď, řekněme, trochu abstraktněji hovoříte? Jaký je rozdíl mezi třeba médii a zdravotnictvím?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Tak ta média, to se týká pochopitelně ten návrh kolegy Chvojky, který teď jde i na tu krajskou a obecní úroveň, to znamená, ani starosta, ani hejtman by neměl vlastnit vydavatelský dům vydávající tisk, rozhlas nebo televizi na patřičné, na patřičné úrovni. Toto samozřejmě je k diskusi, na to mohou být, na to mohou být rozdílné, rozdílné názory.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
No, jde spíše o to, zda skutečně se tímto nestavíte do podezření, že zakládáte novelu zákona stavěnou pouze na jednom člověku, zda to není nakonec pravda to, co říká celou dobu hnutí ANO, že si vyberete podnikatelské činnosti, ve kterých podniká Andrej Babiš, ty postupně omezíte, aby tedy on nemohl být ministrem.

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Tak jak jsem řekl před chvílí, tak ten návrh, pokud jde o média, cílí na všechny další veřejné funkcionáře, takže to necílí jenom na ministra, daleko přísnější podmínky pro účast ministrů ve vládě, má Polsko, má Chorvatsko, má Itálie po tom, co byl premiérem Silvio Berlusconi. V Rakousku platí ta omezení, pokud jde o veřejný, o veřejné zakázky, jak už jsem zmínil, Spojené státy, převedení majetku do trustového fondu. Etická pravidla, která jsou například v některých zavedených demokraciích, jako je Velká Británie. Říkal jsem tady příklad z Finska, takže určitě my nejsme ojedinělá země, která toto nějakým způsobem upravuje a řekl bych, že doteď jsme ta pravidla měli velmi mírná.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
My už jsme zde narazili několikrát na to, jak vlastně by teoreticky i stávající zpřísněná pravidla šla obejít. Jak tedy konkrétně? Tak na to se ptala Zuzana Černá.

Zuzana ČERNÁ, redaktorka:
Dobrý večer. Novela zákona o střetu zájmů má sice zpřísnit podmínky členů vlády na podnikání, podle expertů ji bude možné snadno obejít tak, aby se společnosti mohly dál ucházet o veřejné zakázky nebo dotace. A cest, těch je hned několik. Vůbec nejjednodušší způsob by mohl spočívat v převedení podílu ve společnosti na osobu blízkou. Na tu se totiž zákaz podle předlohy nevztahuje. Podobnou možností je volba profesionálního správce. Ten by formálně vystupoval jako společník, fakticky by ale byl smluvně zavázán plnit pokyny původního vlastníka. Další možností je potom zajišťovací převod. Majitel firmy by si vzal úvěr výměnou za své akcie. Ty by po dobu splácení měl v rukou poskytovatel půjčky. Jakmile by dlužník úvěr splatil, tak by se vrátilo zpět i zajištění ve formě a akcií. No, a podnikatelé by mohli využít taky složitější strukturu společností se sídlem v zahraničí. Kdo v čele firmy ve skutečnosti stojí, pak může být mnohem méně přehledné. A je tu ještě i možnost, že by veřejný funkcionář svůj podíl vůbec převádět nemusel. Například u akciových společností nebo společností s ručením omezeným, jde nastavit předpisy tak, aby společník nedosáhl ani na čtvrtinový podíl. Přesto ale může mít silné hlasovací právo a firmu tak může mít nadále plně pod kontrolou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A chybělo jen málo a nový zákon by byl stanovil i to, že nelze firmu převést třeba na osobu blízkou nebo do podílových fondů. To navrhoval Libor Michálek, senátor za KDU-ČSL, Stranu zelených a Piráti, sám o sobě ovšem nestraník, který je s námi také ve studiu. Dobrý den, pane senátore.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak prosím, proč to tam nakonec není, ptal jste se ostatních kolegů, proč jim nestálo za to pro to zvednout ruku?

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Neptal jsem se, ale vlastně z celé té debaty vyplynulo, že se vlastně jenom tak naoko hraje, že se proti panu Babišovi bojuje, ale ve skutečnosti, kdyby se měly stanovit tvrdá pravidla, tak ta ochota tam nebyla. Jak ty …

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Jak to z debaty vyplynulo, kdo to říkal, prosím?

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Jak to, já jsem to diskutoval samozřejmě hlavně s lidmi, kteří jsou nezařazení a vlastní institut toho svěřeneckého fondu, který tady byl zmíněn, tak lze pochopitelně využít velmi jednoduše, mluvila o tom i třeba paní senátorkaWagnerová, takže celá tady ta hra na boj proti panu Babišovi může se ukázat jako úplným plácnutím do vody.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A kdo tedy si hraje na to, že je proti panu Babišovi? Jeho koaliční partneři nebo poslanci, včetně tedy pana Plíška, který je s námi, kteří posílali pozměňovací návrhy do toho zákona? Jde mi o to pochopit, co je tedy podle vašeho mínění, řekněme, cíl toho zákona, zdali je to jenom hra nebo zdali to má skutečně nějaký účel?

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Z mého pohledu je to skutečně hra, protože ten způsob, jak lze ten zákon obejít nebo jak ho lze nedodržovat, když jsou tam prostě sankce do výše 250 tisíc korun, tak to je skutečně výsměch.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak proč tam ty sankce nejsou vyšší tedy, pane Plíšku, dle vašeho mínění?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Já jenom navážu, tady vidíme dva póly, jeden pól je hnutí ANO, který hřímá protiústavní zákon v rozporu s evropskými pravidly. Pak je tady pohled, velmi mírná norma, málo, málo účinná. Skutečně ten zákon se 10 let v této věci neupravil, myslím si, že toto je jedna, jedna ze, skutečně jsme se, nebo já jsem se motivoval i v těch zahraničních zkušenostech, a přece účast v politice, to není o pokutách a jejich výši. Účast v politice je určité nasvícení, aby veřejnost jaksi věděla, jak politik koná, tady jsme slyšeli, že například o Andreji Babišovi všechno veřejnost ví, no, tak já si myslím, jak to kdo může sledovat. Bohužel například neprošel veřejný, rejstřík veřejných zakázek, což by samozřejmě bylo zajímavé, ale prošel například veřejný rejstřík takzvaných svěřenských fondů, který skutečně upraví, kdo je například jejich správce, protože stejně je to o té transparentnosti těch informací, aby si veřejnost mohla udělat určitý obrázek, například jistý server nedávno spočítal, že Agrofert za posledních 10 let čerpal veřejné zakázky ve výši 35 miliard korun.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ale chybí mi stále odpověď tedy na tu primární otázku, ano, asi se shodneme, že tedy transparentnost je dobrá věc, že nasvícení je hezké, ale proč tam třeba v zákoně není sankce ztráta politické funkce. To nejde?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Ztráta funkce je otázka, otázka ústavy, to je možná i na debatu, myslím, že tady bude dneska kolega z právnické fakulty, jestli se nemýlím …

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Za malou chvíli, máte pravdu.

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Ten zásah, zásah do ústavy, já jsem si skutečně dával pozor na to, aby tam nebyl, to znamená, abych neprolamoval ty sankce, které teď v zákoně o střetu zájmů jsou. Jsou tam skutečně finanční sankce, je tam povinnost se zbavit těch činností, které jsou v rozporu s tímto zákonem. Je to pod veřejnou kontrolou, a to si myslím, že je důležité. Pokud nějaký politik bude chtít vědomě ten zákon porušovat, tak nevím, jak dlouho se mu to, jak dlouho se mu to podaří nebo bude tolerováno, ať už koaličními partnery, nebo kontrolními různými subjekty a podobně.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ano, i zde divák Ondřej se ptá na to, jak se tedy vlastně zamezí, aby vládnoucí establishment nepřiděloval dotace nebo investiční pobídky. Pane senátore, Michálku, tak chápu to správně, že ten zákon není tvrdší, protože se senátoři napříč spektrem shodli na tom, že to není potřeba, protože je to jenom hra? Já se omlouvám, že se to, že se k tomu stále vracím, mě ten argument velice zaujal. Jak by tedy měl vypadat ideální zákon, pokud byste se neshodli na tom, že to není hra nebo že to je hra.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Možná ještě jedna věc jako před závorkou. Rozhodně tady nikdo nezpochybňuje, že je potřeba oddělovat tu moc politickou, ekonomickou, mediální. Jde o to, když se volí způsob toho omezení, aby se, aby se prostě činily ty kroky efektivní, účinné, na straně jedné, na straně druhé ale, aby tam byla nějaká přiměřená lhůta na přizpůsobení se těm novým pravidlům. Tady už to vlastně zaznělo, ohledně prostě těch dotací, neúčasti ve veřejných zakázkách, ta norma je příliš tvrdá a je tam to riziko …

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže nedá se to stihnout tedy.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Tak samozřejmě ten svěřenecký fond se dá založit rychle a pokud bude ten cíl …

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ta lhůta je měsíční, teď mě, pánové, opravte, jestli se pletu.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
15 dnů po účinnosti …

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
15 dnů od vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
… zákona, takže samozřejmě když už je to takhle našlápnuto, tak pan Babiš může v tuto chvíli už zahájit ty kroky a v lednu to bude mít schované, kde bude potřebovat. Nebo to bude ignorovat, bude spoléhat vlastně na úspěšnost té ústavní žaloby a bohužel, to se hlavně týká toho ustanovení zákazu vlastně vlastnictví médiích, tak podle těch názorů, které jsou ať z parlamentního institutu nebo z jiných stran, tak ta pravděpodobnost úspěchu u toho Ústavního soudu je relativně vysoká právě díky tomu velmi širokému a plošnému závěru, takže těžko teďka odhadovat, jakou strategii pan Babiš zvolí, ale rozhodně mu může hrát do karet to, že se ty lhůty stanovily velmi, velmi krátké, to je jedna věc. A druhá věc je, i kdyby ty lhůty byly přiměřené a vztahovaly se až prostě na nové ministry, tak jak přesně stanovit ta pravidla, aby byla efektivní, já jsem tam navrhoval jeden způsob, pokud by ta společnost měla akcie obchodované na burze. Pokud je tam povinnost veřejné nabídky, tak pochopitelně se vyloučí to, že by ty akcie skončily v rukou nějaké blízké osoby nebo se minimálně ta pravděpodobnost hodně sníží, ale těch způsobů je tam více a bohužel Senát v té třicetidenní lhůtě nemůže zasuplovat vlastně práci těch předkladatelů v tom smyslu, aby všechny ty varianty dostatečně ošetřil, takže možná i proto se šlo jenom cestou těch, řekněme, techničtějších pozměňovacích návrhů, které posouvali účinnosti těch jednotlivých opatření.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Plíšku, on to není jenom argument, který říká pan Michálek. Velmi krátké lhůty, to dnes zaznělo na plénu Poslanecké sněmovny, opakují to členové ´hnutí ANO, tak není to přeci jenom trochu šibeniční, 15 dní na kompletní reorganizaci majetku, řekněme?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/:
Pan kolega Michálek hovoří nejdříve o přísném zákoně, potom o mírném, to je samozřejmě otázka a to mi trošku nasvědčuje tomu, že tam skutečně jsme zvolili určitou rovnováhu, projednávali jsme to 9 měsíců a já jsem celou dobu měl ty pozměňovací návrhy takto připravené. Platí, že stávající dotační a zadávací řízení dojedou nebo se dokončí podle dosavadních předpisů a ty nově vyhlašované veřejné zakázky, do nich by už se skutečně firmy, které budou mít příslušné podíly členů vlády, pakliže to nebude jinak, nemohou hlásit. Já v tom nevidím skutečně žádný problém a naopak nevím, jak bych to u těch veřejných zakázek měl nastavovat, aby se něco stihlo a aby to bylo v budoucnu. Myslím si, že ta hranice mezi stávajícím zakázkovým řízením a tím nově vyhlášeným je tím jasně, jasně řečena a já v tom problém nevidím.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane Michálku, krátká reakce.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Nechci dělat advokáta panu Babišovi, nicméně může namítat, že se tady vlastně mění pravidla v rámci té hry, to znamená, kdyby skutečně se to vztahovalo až na nově jmenovanou vládu, na nově jmenované ministry, tak samozřejmě s tím není problém, ale takhle mu to může být vlastně jakousi nahrávkou na smeč.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Michálku, mockrát díky za vaše argumenty. Mějte se hezky. Na shledanou.

Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/:
Na shledanou.

 

Zdroj: ct24.cz, 29.11. 2016