ČT24: Podpis nestačí. Zájemci o Hrad budou muset od lidí získat i číslo občanky

Nezávislí uchazeči o prezidentský post, kteří si zajišťují kandidaturu pomocí petice s padesáti tisíci podpisy, budou muset od spoluobčanů vedle signatury získat i číslo jejich občanského průkazu nebo pasu. Rozhodl o tom Senát. V historicky první přímé volbě hlavy státu před čtyřmi lety stačil jen zmiňovaný podpis.

Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které Česko zažilo při premiérovém hlasování. Ministerstvo vnitra kvůli zpochybněným podpisům odmítlo připustit do volebního klání Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého a Janu Bobošíkovou.

Všichni se obrátili na Nejvyšší správní soud, kde sice všichni uspěli s námitkou proti vyčíslení neplatných hlasů, ale s výjimkou Bobošíkové přesto do voleb nezasáhli. I podle metodiky soudu měli Dlouhý a Okamura tolik neplatných hlasů, že počet platných nedosáhl potřebných 50 tisíc.

První přímou volbu prezidenta komplikovaly spory o registrace kandidátů

Do prezidentských voleb se v listopadu 2012 přihlásilo 20 kandidátů, ne všichni ale splnili podmínky nominace. Petice s 50 tisíci podpisy předložilo osm kandidátů, tři dostali podporu od poslanců či senátorů.

Ministerstvo vnitra nakonec do boje o Hrad pustilo osm uchazečů. Vyřadilo mj. političku Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamuru. Jejich petice obsahovaly podle vnitra příliš mnoho neplatných podpisů.

Podpisy ministerstvo vyřazovalo kvůli tomu, že šlo buď o duplicitní údaje, nebo signatáře nenalezlo v evidenci obyvatel. Škrtalo také ty, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, neměli české občanství nebo zemřelé voliče.

Nejvyšší správní soud dostal kvůli registracím devět podnětů. Byly mezi nimi i stížnosti Bobošíkové, Dlouhého a Okamury. Dlouhý a někteří právníci poukázali na to, že vnitro zvolilo při odebírání neplatných hlasů chybný výpočet. Od celkového počtu hlasů pod peticemi vyřadilo součet procentuálních podílů neplatných hlasů, které odhalilo při dvou kolech kontroly. Mělo však tyto podíly zprůměrovat.

Matematici ze sdružení KohoVolit.eu zase uvedli, že úřad nespočetl neplatné hlasy dobře, protože se našly značné rozdíly mezi jednotlivými vzorky u stejných kandidátů. „Míra chybovosti podpisů v peticích vyřazených prezidentských kandidátů, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra, je doslova astronomicky nepravděpodobná,“ napsali. Vnitro kontrolovalo dva vzorky náhodně vybraných 8500 jmen na petici, hranice byla stanovena na tři procenta chybných údajů.

Ředitel odboru ministerstva vnitra Václav Henych postup svého úřadu hájil s tím, že zákon byl od počátku takto koncipován. V důvodové zprávě k zákonu bylo podle něj „natvrdo napsáno, že je to součet“. Pokud by tedy v prvním vzorku byla čtyři procenta chybných dat a ve druhém šest, z petice by se podle Henycha škrtlo deset procent podpisů.

Nejvyšší správní soud v prosinci 2012 rozhodl, že vnitro skutečně postupovalo nesprávně. Nařídil proto zaregistrovat Janu Bobošíkovou, které po změně výpočtu uznal 50 810 podpisů. Okamura a Dlouhý i po zprůměrování chybovosti zůstali pod padesátitisícovou hranicí, chybělo jim zhruba tisíc podpisů. Václav Henych odmítl, že by vnitro zásadně chybovalo. Podle něj se soud pouze přiklonil k jinému typu výpočtu.

U Bobošíkové soudci vycházeli z podkladů, které obdrželi od vnitra. U Okamury a Dlouhého namátkově vybrali 20 vzorků a prověřili konkrétní podpisy. Nenarazili na žádný podpis, který by ministerstvo vyškrtlo neoprávněně. U Okamury soudci poukázali na mimořádně vysokou chybovost. „V případě pana Okamury tam byly i celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou,“ řekl předseda senátu Vojtěch Šimíček.

Tomio Okamura v závěru roku podal stížnost k Ústavnímu soudu proti svému vyřazení a požádal o odklad voleb, zrušení části ústavy i zákona o přímé volbě. Den před konáním voleb soud jeho stížnost zamítl. Soudci ale doporučili, aby se podpisy na peticích nestranických kandidátů ověřovaly, a to buď hned při jejich sběru, nebo při pozdější kontrole listin.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) má novela vyhovět požadavku Ústavního soudu. Ten doporučil minimalizovat riziko falšování podpisů a zároveň upravit ověřování jejich pravosti. „Uvedením čísla průkazu je možné zjistit, zda osoba existuje a zda nebyl doklad padělaný,“ vysvětlil již dříve Chovancův náměstek Petr Mlsna.

Vyjasnění pravidel se týká „občanských“ kandidátů, čili těch uchazečů o Hrad, kteří se nemohou opřít o nominaci od poslanců nebo senátorů. Svůj plán kandidovat na prezidenta republiky dosud oznámil textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer a byznysmen Igor Sládek. Stávající hlava státu Miloš Zeman by měla dát jasné slovo tento týden.Wagnerová navrhovala normu zamítnout

Novelu, která sběr identifikačních údajů zavádí, Senát schválil většinou pouhých dvou hlasů. Proti úpravám se vyslovovala například někdejší ústavní soudkyně a zelená senátorka Eliška Wagnerová, podle které může být chybovost mnohem vyšší. Má zato, že si lidé budou moct čísla průkazů vymýšlet, a sběrači podpisů zároveň nebudou mít právo si je jakkoliv ověřit.

Wagnerová proto navrhovala změnu pravidel zamítnout, k čemuž se připojili i někteří členové z klubů Starostů a nezávislých a KDU-ČSL. Miloš Vystrčil (ODS) poukazoval na možnou neplatnost hlasů podporovatelů, které již kandidáti pro nadcházející prezidentské klání získali. „Volba hlavy státu není volbou poplatníka nějakého spolku,“ namítl Miroslav Nenutil (ČSSD), podle něhož si adepti budou muset volbu zorganizovat.

Novela, která nyní míří k podpisu prezidenta, má také umožnit voličům žádat o voličský průkaz elektronickou cestou a stranám umožní elektronicky nominovat zástupce do okrskových volebních komisí. Norma také nově upravuje časová pásma pro hlasování v zahraničí, aby všechna byla pokryta. Při volbě prezidenta v roce 2013 vyvstal problém kvůli přechodu na zimní čas v Jižní Americe, kdy zákon nepočítal s tamním časovým posunem.

Jak se volí prezident v zahraničí

Ve většině evropských zemí, kde je prezident volen přímo občany, je stanoven limit pro minimální množství podpisů, které musí prezidentský kandidát získat pro svoji oficiální nominaci. Výjimku z tohoto systému tvoří například Francie, kde kandidáta na prezidenta mohou nominovat pouze volené osobnosti politického života. Množství nutných podpisů se liší v každé zemi. V Portugalsku, které je počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, je pro nominaci potřeba alespoň 7500 podpisů. V několikanásobně větším Polsku ústava požaduje sto tisíc podpisů.

Francie – prezidentského kandidáta musí podpořit minimálně pět set osobností veřejného politického života (poslanci, senátoři a starostové) a to z minimálně třiceti departementů.

Polsko – kandidát se navrhuje prostřednictvím petice minimálně sto tisíc občanů s volebním právem.

Portugalsko – prezidenta navrhuje petice právoplatných voličů, která musí obsahovat mezi 7500 a patnácti tisíci podpisy.

Rakousko – kandidát je navrhován peticí podepsanou minimálně šesti tisíci oprávněnými voliči, spolu se zaplacením poplatku 3600 Euro.

Slovensko – kandidáta může navrhnout patnáct poslanců Národní rady nebo petice nejméně patnáct tisíc občanů s volebním právem.

Slovinsko – kandidát musí být podpořen deseti členy Národního shromáždění nebo peticí pěti tisíc oprávněných voličů nebo kombinací obojího.

 

Zdroj: ct24.cz, 8.3. 2017