ČT24: Proč se restituce vlečou?

Klára BAZALOVÁ, redaktorka
Na úvod tedy představíme, jakými způsoby je možné restituční nárok uplatnit. Tak zaprvé vydání původního pozemku, ať už lesa, zemědělské půdy nebo třeba rybníku. O to ale museli lidé požádat do roku 1993, respektive maximálně do roku 1996. Já se zastavím z toho, jak můžou lidé žádat o náhradní pozemek, samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno.Pro tyto účely Státní pozemkový úřad na svých webových stránkách několikrát do roka zveřejní nabídku pozemků. Letos třeba takovou nabídku zveřejnil v lednu, březnu a květu. Z nabízených pozemků si můžou restituenti vybrat, úměrně samozřejmě svým nárokům a o takový pozemek zažádat. Tady vidíte, jak taková žádost vypadá. Úřad vede evidenci lidí, kteří mají na restituce nárok, pokud to zjednoduším, tak v žádosti je třeba prokázat, že se skutečně jedná o žadatele. Pak je tam zapotřebí také uvést, o jaký pozemek má žadatel zájem. Státní pozemkový úřad pak takový pozemek vyhodnotí, pokud je někdo jediným žadatelem, úřad mu pozemek automaticky převede. Pokud o jeden pozemek ale usiluje víc lidí, Státní pozemkový úřad vyzve žadatele, aby za pozemek nabídli vyšší hodnotu, než za kolik byl vyhodnocený. Další možností je pak, jak už tady bylo několikrát řečeno, finanční kompenzace. Ta vychází ale z ceny pozemku k roku 1991, právě nízká finanční kompenzace je často terčem kritiky. Nutno podotknout, že i tady do celé věci zasáhl Ústavní soud. Ten konstatoval, že náhrada za pozemky, které už není možné lidem vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může tak podle ústavního soudu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik Klára Bazalová. Děkujeme. A míříme za dalším hostem dnešní Devadesátky, Eliškou Wagnerovou, senátorkou za Stranu zelených, dřívější soudkyní Ústavního soudu. Zdravím vás. Dobrý večer.

Eliška WAGNEROVÁ, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr. za SZ/, členka ústavně-právního výboru, Senát
No, dobrá večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Paní senátorko, jak silný pocit deja vu zažívá v těch dnešních dnech. Narážím na to, že Ústavní soud v zásadě včera rozhodl v podobné věci jako rozhodoval v roce 2005, kde jste, tuším, vy byla zpravodajka a řešila obdobnou situaci.

Eliška WAGNEROVÁ, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr. za SZ/, členka ústavně-právního výboru, Senát
Ne, nebyla jsem zpravodajka v této věci. To byl, tuším, kolega Holländer zpravodaj v té věci. Já sama jsem byla ovšem zpravodajkou v senátní věci, která byla z roku 2002 a rozhodovala se na jaře 2004 a už tehdy v tom nálezu jsme zjistili, že tehdejší předchůdce Státního pozemkového úřadu, tedy Pozemkový fond, přistupuje k řešení naturálních restitucí velmi liknavě. Vycházeli jsme i objektivních důkazů a zejména z toho, že jsme měli k dispozici zprávu NKÚ, která právě říkala o tom, že mluvila o tom, že ten státní, tedy ten tehdejší pozemkový, pozemkový fond, tak pozemkový fond upřednostňuje různé jiné osoby před restituenty, protože to bylo pro něj lukrativnější a my jsme v tom nálezu už tehdy v tom roce 2004 řekli, že ovšem je povinen ten pozemkový fond a platí totéž pro jeho nástupce, upřednostňovat v první řadě právě restituční nároky, a to sice opravdu restituentů. My jsme tehdy v tom řízení měli prokázáno, jaké pozemky byly nabízeny a nakonec dala mi k dispozici těm spekulantům vlastně s pozemky, kteří nakoupili ty a pohledávky restituentů a uplatňovali je, protože uměli to,, kdežto restituenti holt v tom nebyli tehdy tak zběhlí a bylo to opravdu tedy to, že jsme tam zjišťovali, bylo velmi nepěkné, velmi nepěkné. Já nemám důvodu si myslet, že se to nějak zvláště změnilo. Celý ten problém ale od té doby dodnes tkví v té ceně pozemků. Pokud tady operuje pan ředitel s jaksi vyčíslením toho celkového nároku, tak vlastně operuje v těch cenách z roku 1991, což ale my už tehdy jsme řekli, že ty pozemky nabízené musí zodpovídat jaksi vlastně v souhrnu vyhodnocení těch kritérií, ceně, která se blíží cenám dnešním, tedy v tom roce 2004. Uvědomme si, že ceny stále stoupají. Jinými slovy to, jak stá postupuje liknavě v toto ohledu, tak vlastně je na vině v tom, že tedy je to stále dražší a dražší a dražší, jo, takže to je, to je, to je prostě, to je nekonečný příběh, nekonečný příběh a podívejte se zase, ten nález z toho loňského roku, tak byl zpravodaj, tuším, Pavel Rychetský, který právě hovoří o té ceně, která musí být vlastně férová, tak ten nepřišel jen tak z nebe. On totiž se opřel o rozhodnutí, která tedy vydal Evropský soud pro lidská práva a který právě hovoří o tom, že je třeba, aby ty ceny odpovídali aspoň přibližně, nemusí být to tedy přesně ty ceny, ale aby se spíše blížily dnešním cenám a že rozhodně je nefér počítat s těmi cenami z roku 91 a byly to případy Pincová – Pinc versus Česká republika, Pešková versus Česká republika a to máme rok 2009, 2010, čili podívejte se, dobře, ale ten, ten můj, protože tam jsem shodou okolností dělala tu zpravodajku z roku 2004 nález, to je kolik let k dnešnímu datu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak já bych vám s dovolením chtěl položit ještě aspoň jednu otázku. Vyrozuměl jsem správně, že řešením celé té situace může být skutečně nějaká podoba restituční tečky, tedy kdy stát řekne: „Nebudou se vracet pozemky, nebudou se vydávat náhradní pozemky, ale férově nabídneme cenu, finanční kompenzaci, která se bude blížit dnešním cenáM?

Eliška WAGNEROVÁ, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr. za SZ/, členka ústavně-právního výboru, Senát
No, podívejte se, pane redaktore, samozřejmě, ano, je to jedna alternativa, ale, ale druhá alternativa je pořád a já jsem o tom přesvědčená, že pozemky tady jsou, ale musí se počítat prost s jejich cenou v té nebo musí se počítat s cenou toho vyvlastněného pozemku kdysi v té dnešní ceně a nabízet pak pozemky, které se blíží k té dnešní ceně a ne jim nabízet pozemky někde v horní dolní, tedy nějakou, nějaký úhor, který je opravdu za těch tisíc korun, o kterých se tady mluví. Ale když je to spočítaná cena v Praze za tisíc korun, to už dneska dávno není tisíc korun.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Paní senátorko, děkuju vám přeju hezký večer.

Eliška WAGNEROVÁ, bývalá soudkyně Ústavního soudu /nestr. za SZ/, členka ústavně-právního výboru, Senát
No, na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jenom v naprosté stručnosti, kompromis, řešení té situace, opravdu jenom v posledních vteřinách.

Václav KOHLÍČEK, ředitel sekce majetku státu, Státní pozemkový úřad
Tak slyšeli jsme názor paní doktorky Wagnerové. Samozřejmě je možné uvažovat o tom, že by se došlo k nějaké valorizaci finanční náhrady, ale musí se tak stát zákonem. Není možné, aby zodpovědnost za specifické hodnocení konkrétních restitučních případů byla ponechána na úřednících Státního pozemkového úřadu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Václav Kohlíček ze Státního pozemkového úřadu byl hlavním hostem Devadesátky, děkuju vám, hezký večer.

Václav KOHLÍČEK, ředitel sekce majetku státu, Státní pozemkový úřad
Děkuji.