ČT24: Senátní ústavní komise podpořila kompetenční žalobu na Zemana

Prezident Miloš Zeman má podle senátní ústavní komise ústavní povinnost odvolat z vlády Andreje Babiše (ANO) bez podmínek a odkladů. Komise se na tom shodla jednomyslně. Zároveň podpořila záměr premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) případně předat Ústavnímu soudu kompetenční žalobu v této věci. Sobotka ve středu zopakoval, že je připraven žalobu podat. Pevně ale věří tomu, že to nebude třeba a prezident Zeman bude respektovat ústavu.

Ústavní žalobu na prezidenta chtěli Zemanovi kritici v Senátu začít projednávat už příští týden. Podle exministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by to ale zatím nemělo příliš smysl. Namístě by takový krok byl až v horizontu tří či čtyř týdnů, pokud by Zeman nadále odvolat Babiše odmítal. Prezident chce o Babišově osudu rozhodnout až po návratu z Číny, tedy nejdříve 18. května.

Dienstbier poukázal také na to, že senátní návrh ústavní žaloby by musela posvětit také sněmovna třípětinovou většinou, která zatím zajištěna není.

 

Obecnou zásadou právního státu je, že moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jednotlivé státní orgány, především úřady a soudy, mají proto přesně vymezené pravomoci vykonávat určitá rozhodnutí. Může se však stát, že mezi nimi dojde ke konfliktu – buďto chtějí o téže věci rozhodovat dva různé orgány, nebo naopak všechny orgány popírají, že mají pravomoc ve věci rozhodnout. V takových případech se hovoří o kompetenčním sporu či konfliktu.

K vyřešení kompetenčního sporu je určený buďto Nejvyšší správní soud, zvláštní senát Ústavního soudu anebo Ústavní soud. Že se jedná o náplň jeho činnosti, výslovně uvádí i ústava, základní zákon České republiky. Rozhodovat by měl ze své podstaty pouze takové spory, které mají ústavněprávní rozměr. Může se jednat například o situaci, kdy by byl výkon jednoho ze státních orgánů, například vlády a jejího předsedy, dotčen nebo omezen jiným státním orgánem, kupříkladu úřadem prezidenta.

V případě sporu s prezidentem republiky o odvolání ministra se může premiér k Ústavnímu soudu obrátit kdykoliv, a tím zahájit kompetenční spor. Stačí, když bude mít podezření, že prezident nejedná v souladu se svými povinnostmi. Krom právní argumentace by patřičná žaloba především musela obsahovat správně formulovaný petit, tedy tu část, v níž se píše, co stěžovatel požaduje a jak si představuje, že má soud ve věci rozhodnout.

Kompetenční spor by řešilo plénum Ústavního soudu, rozhodovalo by o něm tedy vícero soudců. Výsledkem by mohlo být, že by Ústavní soud prezidentovi nařídil, aby konal a člena vlády na návrh premiéra odvolal. V případě, že by se tak stalo, prezident by rozhodnutí musel uposlechnout, protože verdikty Ústavního soudu jsou závazné a proti jeho závěrům se v tomto případě není možné nijak bránit. Rozhodnutí by ale také mohlo být opačné ? tedy že prezident konat nemusí.

Podobný kompetenční spor už v České republice nastal. Došlo k němu v letech 2000 a 2001 mezi vládou Miloše Zemana a prezidentem Václavem Havlem. První český prezident tehdy jmenoval guvernéra a viceguvernéra České národní banky (ČNB), aniž by k tomu premiér dal souhlas, s čímž Zeman nesouhlasil. Argumentaci kabinetu označil Hrad za „potenciálně dysfunkční“ a obsahující „schizoidní prvky“. Ústavní soud mu dal za pravdu, návrh zrušil a rozhodl, že ke jmenování šéfa ČNB kontrasignace premiéra není zapotřebí.

Komise nicméně podle svého usnesení předpokládá, že v případě potřeby „Senát využije všech možností při ochraně ústavního pořádku“.

Shodla se na tom, že je nepochybnou ústavní povinností prezidenta vyhovět návrhu předsedy vlády na odvolání člena kabinetu „bez jakýchkoli podmínek a bez zbytečného odkladu“. Reagovala tak na to, že Zeman podmínil Babišovo odvolání zrušením koaliční smlouvy, což předsedkyně komise a bývalá ústavní soudkyně EliškaWagnerová (za SZ) označila za neskutečné.

„Prezident všem oznamuje, že prostě ústavu není ochoten dodržovat a vymýšlí všelijaké ptákoviny, které jsou směšné i naprostému laikovi,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů. Doporučil proto pokračovat v přípravě žaloby, a vytvářet tak tlak na Zemana, aby ústavu respektoval.Třetina senátorů žalobu podporuje

Podle Ústavy ČR „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ a to bez zbytečného odkladu. Premiér Sobotka navrhl odvolat šéfa státní kasy kvůli kontroverzím kolem jeho privátních obchodů k 9. květnu, Hrad se ale nechal slyšet, že tak neučiní dřív než po prezidentově návštěvě Číny – čili až po 18. květnu.

Zemanova výhrada je dvojí: Vadí mu, že nezná Babišova náhradníka v čele ministerstva, a krom toho argumentuje koaliční smlouvou. Ta podmiňuje návrh na odvolání ministra vlády souhlasem vedení jeho strany. K právoplatnému Babišovu odvolání je tak podle Zemana nutné vypovězení koaliční smlouvy.

Tuto interpretaci ale většina politické scény odmítá a žalobou Zemanovi už v pátek pohrozila skupina 27 senátorů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL uvedla, že tato skupina se průběžně rozrostla na 34 členů horní komory. Návrh žaloby by podle Horské mohl být připraven v řádu dní. Iniciátoři ve spolupráci s ústavními právníky začnou text žaloby připravovat.

 

Zdroj: ceskatelevize.cz, 10.5. 2017