ČT24: Teror v Barceloně

David BOREK, moderátor:
Evropa si zvyká na novou podivnou konstantu, útoky proti civilistům za použití automobilů, Francie, Německo, Británie, teď přišla na řadu Barcelona ve Španělsku. Do davu lidí na rušné turistické třídě tam najel automobil. Proč zrovna Španělsko a dá se proti tomuto způsobu terorismu účinně bojovat nebo jsme odsouzeni k čekání na to, kde se to stane příště? Probereme i trochu klidnější téma. Po čtvrt století debat bude mít Poslanecká sněmovna a Senát normu, která stanoví, jak se vlastně mají obě parlamentní komory k sobě chovat, budeme mít lepší zákony, zeptáme se. A nakonec nová fakta o srpnu 1968, respektive přesnější čísla o počtu obětí tehdejší okupace, i o tom dnes bude řeč, dobrý večer. Tak a nejprve Barcelona a nejprve fakta, i když v této velice včasné fázi po odehrání se tohoto teroristického útoku se o úplně tvrdých faktech mluvit nedá, ale přece jenom vypadá to na 12 mrtvých, vypadá to na zhruba 50 zraněných, vypadá to, že podvečer nebo pozdní odpoledne na rušné turistické třídě v Barceloně bylo fatálně narušeno. Dodávka najela do davu lidí, pachateli pravděpodobně 2 muži. K akci se přihlásil, a to je velice čerstvá informace, Islámský stát.

David BOREK, moderátor:
Naším hostem je teď Lubica Zlochová, spolupracovnice České televize ve Španělsku. Vítejte ve vysílání.

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Dobrý večer přeji.

David BOREK, moderátor:
Tak nejprve klidně korigujte ta moje fakta, protože ona skutečně to jsou fakta s jistou, s jistým otazníkem. Po celý den se počet obětí vyvíjel, po celý den se vyvíjely teorie o tom, co se stalo, tak co se stalo a kolik lidí bylo zraněno a zabito?

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Tak aktuálně je potvrzených 13 mrtvých a 80 zraněných, z toho 15 velmi těžko, jsou rozmístění v různých barcelonských nemocnicích, odkud už před několika hodinami vyzývali obyvatele města, aby přišli darovat krev, která by mohla chybět, protože ti lidé mají zranění různého druhu vážné. Na co samozřejmě Barceloňané reagovali a tvořily se dokola zástupy před vícero nemocnicemi a o stavu zraněných informují pravidelně. Média zatím však není známá například poškozených, stejně jako ani mrtvých, čili vlastně ani nevíme, zda byli všichni domácí, zda jsou mezi nimi zahraniční. Tyto informace se budou stále jen konkretizovat v nejbližších hodinách.

David BOREK, moderátor:
Prosím a opravdu s tím ohrazením, že konkretizace bude možná, myslím úplná konkretizace bude možná třeba až v řádu několika dní, zkuste přece jenom nastínit otázku identity pachatelů a jejich případného ideologického napojení na radikální islám?

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Tak zadržený, jak je známo, je jeden muž, 28letý Francouz marockého původu, který si podle informací posledních též poměrně čerstvých i tedy pronajal tu dodávku, kterou se spáchal čin. Policie tohoto muže měla v registru, ale co je zvláštní, je to, že neměla ho tam kvůli nějakým tendencím džihádismu nebo kvůli nějaké radikalizaci anebo přímo příslušnosti k Islámskému státu, byl tam kvůli tomu, že páchal domácí násilí, takže měl tento typ problémů, svého času byl i ve vězení, že tento muž je identifikovaný, ale samozřejmě vyšetřování /nesrozumitelné/v nejbližších hodinách. Potom je tam další muž, proti kterému policie udělala zásah, ale též se neví s jistotou, zda byl i on v té dodávce, která tak brutálně srazila lidi a zda se podílel na atentátu, každopádně policie ho zneškodnila při akci, když tedy uzavřela východy z města, konkrétně to bylo na Avenidě Diagonal a tam teda policisté se snažili kontrolovat odcházející lidi, nebo tedy tranzitující lidi a on se snažil prorazit ten policejní zátaras. A co se tedy místních médií týká, ty uvádějí, se uvádí, i se odvolávají na policejní zdroje, ale více či méně, už jsme to teda naznačili, že ty informace jsou všelijaké nepřesné, hovoří se o tom, že ty pachatelé byli 3 a že teda se potom třetím ještě pátrá.

David BOREK, moderátor:
Jenom velmi stručně, vyjasněme si ta věc, která hodně byla silná v tom mediálním příběhu v podvečerních hodinách, o jakémsi dramatu s rukojmími v baru v centru Barcelony, to byla falešná stopa, je to tak, nic takového se nestalo?

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Ano, ano, no, přesně tak. Právě to, že média o tom celé odpoledne prakticky stále informovaly, vypadalo to jako pomalu z akčního filmu, že ti pachatelé vlastně jen nedaleko utekli tam, kde zůstala naražená ta jejich dodávka a že tedy utekli do vedlejší čtvrti Raval a tam se zabarikádovali v jednom z lokálů anebo teda barů, a že dokonce tedy měli nějakých rukojmích, ale to se, a že tam ta policie dělá zásah. Dokonce se už hovořilo o tom, že policisti s nimi vyjednávají, a to se všechno nakonec ukázalo, ukázalo jako nepravdivé, ale takovýchto informací samozřejmě jako už to bývá při takovýchto brutálních akcích, se nahromadilo, nepřesností se nahromadilo za celé odpoledne strašné množství.

David BOREK, moderátor:
Úplně na závěr a úplně osobně, kdybyste měla nikoliv jako odbornice na Španělska, ale jako občanka Lubica Zlochová poradit českým, popřípadě slovenským turistům zítra do Barcelony nejezdit nebo jezdit na okraj města, co dělat?

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Já si myslím, že Barcelona nikdy nemůže být bezpečnější než právě zítra a právě v ty nejbližší dny, protože tam už je dneska nasazených takové obrovské množství agentů, že určitě jinde teď nebude bezpečně, ale Barcelona bezpečná bude.

David BOREK, moderátor:
Lubica Zlochová, spolupracovnice České televize ve Španělsku. Děkujeme mnohokrát. Na shledanou.

Lubica ZLOCHOVÁ, spolupracovnice ČT ve Španělsku:
Pěkný večer přeji.

David BOREK, moderátor:
A v našem studiu už vítám Ivana Pilipa, který možná na rozdíl od jiných podobných mediálních vystoupení nebude tentokrát analyzovat ani českou politiku, ani popřípadě realitní trh, ale Španělsko, protože on z hlediska svých osobních i obchodních vazeb má poměrně silné zaměření na španělsky mluvící země. Pane Pilipe, vítejte ve vysílání České televize. Dobrý večer.

Ivan PILIP, bývalý politik:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
A začněme opravdu se znalostí toho, že vy jste člověk, který má výrazné vazby na španělsky mluvící svět. Jak hodně je toto vlastně reprízou, pocitovou reprízou útoku z března 2004, tedy koordinované útoky na předměstí Madridu, předměstské vlaky a desítky a desítky mrtvých?

Ivan PILIP, bývalý politik:
To byla velmi svým způsobem srovnatelná situace, ale ona se odvíjela v ještě složitější vnitropolitické situaci tehdy, ten útok vlastně na to nádraží Atocha, kam přijížděly ty předměstské vlaky a tehdy ještě ten islámský terorismus, byť už to bylo po 11. září, nebyl tak masově rozšířeným jevem v Evropě, jak se bohužel teda od té doby stalo, a tehdy vlastně prvními podezřelými byli teroristé ETA. Takže vlastně tehdejší premiér Aznar za Partido Popular, za španělskou lidovou stranu, označil vlastně bohužel pro něj předčasně za viníky tuto baskickou nacionalistickou teroristickou organizaci a vlastně se zdálo i ne zcela pravděpodobné, že by to byli islamisté. Dnes bohužel ta vazba na ten islamismus je daleko pravděpodobnější, tady zřejmě už v tuto chvíli téměř jistá, ale tím pádem se zdá, že to není tak silné téma vnitropolitické, samozřejmě v otázkách asi imigrace a dalších se to nějakým způsobem promítnout může, ale ve Španělsku tohle téma je méně silné než v jiných zemích, ale nemůže to už mít takový vliv, jako to mělo tehdy, kdy to tehdy Aznarovi zřejmě prohrálo volby.

David BOREK, moderátor:
Ano, tehdy to opravdu mělo patrně zásadní vliv na volby, ale nemůže se to přece jenom opakovat? Narážím na to, že Španělsko je rozdělená země, což je tedy obrovské klišé, což se říká vlastně o každé zemi západního světa, ale ono opravdu je rozdělené, je tam velice silná radikální levice. Nemůže toto být třeba další popud pro stahování se Španělska z mezinárodních záležitostí, protože tehdy ten útok 2004 byl zdůvodňován jeho pachateli vojenskou angažovaností Španělska v Iráku.

Ivan PILIP, bývalý politik:
Ano, ano.

David BOREK, moderátor:
A Španělsko je členskou zemí NATO, je to pořád, dejme tomu, regionální velmoc nebo velmoc druhého řádu, která ale má vojenské aktivity. Nemůže toto být výsledkem alespoň u části španělské veřejnosti?

Ivan PILIP, bývalý politik:
Tak to by samozřejmě zaznívat jako téma mohlo, na druhou stranu si uvědomme to, že tyto útoky v poslední době nejsou brány, myslím ty útoky způsobené islámskými teroristy, nejsou brány jako nějaký protest proti vlivu Západu a vpádu do území islámu, ale spíš jako snaha narušit náš vlastní evropský systém a evropský styl života a v tomto případě ta radikální levice by měla asi tu situaci těžkou v tomto se kvůli tomu nějakým způsobem posunovat nebo radikalizovat, protože v té diskusi o přistěhovalectví z arabských zemí je španělská levice velmi přistěhovalecká, propřistěhovalecká. Ono obecně ve Španělsku ta diskuse, kterou zažíváme třeba tady nebo kterou zažívá, já nevím, no, Německo ve slabé míře, ale řekněme strana, jako je AfD v Německu, vlastně ve Španělsku vůbec není a ta politická scéna je obecně relativně tolerantní, byť ta pravice méně a ta levice silněji, ale ta radikální levice je právě nejvíc podporující přistěhovalectví, a dokonce Barcelona je ještě v tomhle specifická, protože její starostka je Ada Colau, která je vlastně z takového nejradikálnějšího křídla té strany Podemos, která vlastně je v tom smyslu, v kterém vy jste se ptal, nebo které jste zmínil, je jistě ta, která by asi byla nejvíc proti členství v NATO a nějakému podílení se na zahraničních akcích, ale zároveň paradoxně je velmi propřistěhovalecká, takže v tomto smyslu asi nějaká snaha tohle využít vnitropoliticky, by bylo neutralizováno.

David BOREK, moderátor:
Když někdo zná nějakou zemi nebo nějaký kulturní okruh dobře, tak si může dovolit něco, co si nemůže dovolit každý, a to jest trošku nálepkovat a používat stereotypy a vy jste člověk, který si toto snad dovolit může. Jak reagují Španělé, popřípadě Katalánci jako podmnožina na podobné věci, anebo jak jinak reagují tamní veřejnost než česká veřejnost by reagovala? Opravdu sem se stereotypy, sem s kulturními vzorci chování, které máte vypozorované?

Ivan PILIP, bývalý politik:
No, tak především tam to téma jinakosti, které by vzbuzovalo apriorní strach, jako je tam skutečně jevem spíše okrajovým, jak jsem říkal, není tam žádná jen trochu relevantní politická síla, která by stavěla své, svůj úspěch na tom, že bude bojovat zásadně proti nejen přistěhovalectví, ale zejména proti jiným třeba civilizačním okruhům nebo jiným náboženstvím. Tam by asi žádný zastupitel ve městě typu Hodonín nevolil policii proto, že šli po ulici dva černoši. A takže tohle to si myslím, že je skutečně jiná. Tam ta situace je ovšem zase odlišná v tom, že Španělsko má úplně jinou zkušenost se svým vnitřním terorismem, protože Španělsko bohužel bylo na terorismus zvyklé, možná kromě Británie v době IRA nejvíc, protože ten terorismus se dotýkal tedy zejména Baskicka, ale nejen, a byl velmi agresivní a způsobil mnoho mrtvých, byť se samozřejmě odlišoval tím, že oni zejména útočili tedy na politiky, vojáky, policisty a tak dále, ale v tomhle tom je ta situace odlišná, takže terorismus je něco, na co jsou daleko zvyklejší, ale zároveň je přesvědčen, že to ve Španělsku nevyvolá nějakou radikalizaci ve smyslu boje proti islámu, přistěhovalcům a tak dále.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem muslimská komunita ve Španělsku je na vzestupu, ale můžeme opět zase srovnat třeba s jinými velkými státy západní Evropy, myslím její početnost, její integrovat, sociálněpatologické jevy, které známe třeba z jiných zemí Západu, jak to vypadá ve Španělsku?

Ivan PILIP, bývalý politik:
Já bych řekl, že ve Španělsku je to daleko úspěšnější ten model, než je ve Francii. Já nevím, jestli ta zpráva se potvrdila, že ten vlastně člověk byl, Maročan s francouzským pasem, ale bylo by to příznačné. Ta integrovanost lidí z arabských zemí ve Španělsku je daleko vyšší a to napětí mezi těmi kulturami je tam daleko nižší a je tam daleko méně takových vyčleněných oblastí jako je ve Francii, samozřejmě existují, ale myslím to, že by existovaly tak masivní problémy, tak i tam je opravdu mnoho lidí, jak ze severní Afriky, tak i z Latinské Ameriky, takže celkově je tam namíchán ten mix ten národů daleko víc a ty problémy jsou, já bych řekl opravdu menší než zejména v té Francii, která v tomto je jako sousední země a s podobně početnou, možná ve Francii ještě početnější menšinou muslimskou.

David BOREK, moderátor:
Máte pro to vysvětlení, proč země, která ve svém národním étosu má rekonkvistu, tedy dobytí na muslimech Pyrenejského poloostrova, a mimochodem země, která má daleko složitější ekonomickou situaci než Francie, tak paradoxně podle vás vyzařuje jakýsi smířlivější a méně konfliktní model většinového, soužití většinové populace a muslimské menšiny?

Ivan PILIP, bývalý politik:
Tak je to, asi tam bude nějaký kulturní vliv, ale zřejmě se dařilo i nějak jinak prostě ty menšiny integrovat. Já myslím, že problém ve Francii je skutečně tím, že byli velmi často vytlačeni, to neříkám jako omluvu, spíš jako konstatování, popis situace do nějakých okrajových pozic sociálních, do určitých částí pouze měst nebo ještě spíš předměstí, zatímco ti lidé se dokázali daleko víc včlenit do společnosti ve Španělsku. Může to být opravdu tím, že tam velká, že je tam velmi silná přistěhovalectví z té Latinské Ameriky, takže v tomto se to víc, o trošku víc podobá Spojeným státům, kde je takový ten mix ten národností je schopen fungovat společně lépe, než asi v té národně homogennější, národnostně homogennější Francii.

David BOREK, moderátor:
Možná na závěr úplně stejná uživatelská otázka jako byla na paní Lubici Zlochovou. Vy byste jel zítra do Barcelony, kdybyste byl českým turistou, který je třeba někde 50 kilometrů odtamtud a plánoval to původně jako jednodenní výlet?

Ivan PILIP, bývalý politik:
Tak já mám jet do Barcelony asi za tři týdny, určitě jsem ani na chvíli nezapochyboval o tom, že pojedu a myslím, že platí to, co tam bylo řečeno, teď zrovna momentálně ta situace bude velmi bezpečná, ale ono dnes bohužel ta situace je taková, že jakkoliv je to smutné a tragické to říct, takže v žádném městě není možné vytvořit tak silné bezpečnostní předpoklady, aby takovéto neštěstí se nemohlo stát.

David BOREK, moderátor:
Ivan Pilip byl hostem Událostí, komentářů, děkujeme, že jste přišel. Na shledanou.

Ivan PILIP, bývalý politik:
Děkuji za pozvání. Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Téma nekončí. Naším hostem je teď také senátorka, nestranička za Stranu zelených Eliška Wagnerová. Vítejte.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka /nestr. za SZ/; členka ústavně-právního výboru:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
S námi tady také sedí místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vítejte.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Dobrý večer vám i všem divákům.

David BOREK, moderátor:
Co mohou dělat politici, pane Bendo, kromě toho, že nabízejí slova účasti a rozhořčení, je to něco, a teď opravdu nedělejme tady žádné vějičky nebo těšínská jablíčka, reálně, co můžou evropští politici včetně těch českých s tímto dělat?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Čeští politici tady žádný úplně zásadní problém nemají. Evropští politici, já jako jsem trochu dalek toho, abych radil tomu, co mají dělat Španělé, co mají dělat Francouzi. Je evidentní, že jsme ve válce s Islámským státem, myslím, že se to má říct a evidentní, že se začínají využívat všechny zbraně, které jsme nikdy za zbraně nepokládali, takže nemá jako nejmenší smysl odzbrojovat obyvatelstvo zjednodušeně řečeno, ale naopak by se mělo jít mnohem spíše cestou státu Izrael, kdy každý je připraven nějakým způsobem hájit a kdy, když vidí šílence, který jede s autem, tak hold se pokusí, pokusí zasáhnout, protože představa toho, že dokážeme takovéhle radikály s automobily na ulicích jako zastavit policejníma silama, já ji moc nevidím.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, stejná otázka a zdůrazňuji nijak nesnižuji projevy účasti a kondolencí, které slyšíme od evropských politiků, ale ptám se skutečně na to možné reálné řešení, co je v silách politiků s tím dělat?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka /nestr. za SZ/; členka ústavně-právního výboru:
Tak já samozřejmě žádné řešení jako takové nabídnout nemohu, nejsem odborník v této oblasti. Takže teda je to, není otázka prioritně na mě, ale tak nějak si pocitově myslím, že je potřeba jaksi, aby zintenzivnily práci zpravodajské služby a aby opravdu ti lidé, kteří jsou v hledáčku těch služeb a zejména ti, kteří mají obecně právě sklony k násilí, tak aby byli opravdu pod drobnohledem, aby se vědělo tedy o tom, co případně plánují, to si myslím, že tedy to je, to je základ.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Tak určitě zpravodajské služby a myslím si, že míra spolupráce zpravodajských služeb po Evropě se výrazně prohloubila v posledních letech, ty informace běží, ale současně si nemysleme, že jsou schopné, jako pokud nebudeme mít za každým, za každým občanem nebo potenciálním, potenciálně /nesrozumitelné/občanem jednoho agenta, tak to stejně zpravodajské služby jako nejsou schopné obsáhnout, nebo dostávali bychom se znovu do totalitních států. Já si opravdu myslím, že bohužel ta cesta je ta, že se budou muset jednotliví občané v Evropě mnohem více zajímat o své okolí a o své bezpečí.

David BOREK, moderátor:
Já vám prozradím trochu zákulisí našeho pořadu, naší dramaturgie. My jsme se pokusili po tom několikahodinovém speciálním vysílání České televize nabídnout v Událostech, komentářích trochu netradiční hosty, ať už to byl pan Pilip, který nebývá častým hostem k těmto tématům, ale má tam jasnou konexi. Vy dva, tedy vy, pane Bendo i paní Wagnerová, sice nejste rozhodně odborníky na radikální islám, ani na španělský svět, ale oba máte, nebo vyjadřujete se k právním, ústavně-právním otázkám, což myslím, že je ideální chvíle, abych položil následující otázku, paní Wagnerová, bude nutné nějak anebo bylo by záhodno nějak měnit občanská práva a práva represivních složek ve světle rostoucích útoků teroristů na evropské civilisty?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka /nestr. za SZ/; členka ústavně-právního výboru:
Na to vám zase neodpovím tedy komplexně, protože to je velmi těžká otázka. Pravda je, že samozřejmě ten svět se mění a bohužel ne k lepšímu a nicméně ta práva, základní práva, jakmile jednou se začnou omezovat a příliš, tak potom ten návrh je velmi, velmi obtížný a to říkáme my tady nebo já říkám tady, ale říkají to lidé tedy i po světě, ústavní právníci, a nejenom oni, ale prostě ti, co se těmto tématům, těmto tématům věnují, takže já bych s tím byla teda velmi opatrná. A jenom, abych ještě doplnila, abych se vrátila k tomu, co tady bylo řečeno, co říkal pan Benda, já si nemyslím, že by ty zpravodajské služby měly špehovat každého z nás, aby tady byl nový totalitní stát, to vůbec ne. To já bych byla poslední, která by si toto přála, ale myslím si, že skutečně to vytipování a tady jsme slyšeli, že ten člověk byl prostě v hledáčku těch služeb, protože ty násilnické sklony měl, marná sláva, tito lidé prostě sledovaní být musí a to je prostě můj, moje odpověď a požadovala bych to tedy po těchto složkách, aby zintenzivnily svou práci.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem vidíme živé záběry z Barcelony a vlastně tematicky to mohu propojit snad nepříliš neústrojným oslím můstkem, že bezpečnostní složky v Barceloně jsou v tuto chvíli v plném nasazení, to je centrum katalánské metropole. Pane Bendo, stejná otázka, jaké záhodné, popřípadě zda vůbec nějaké změny nastavení občanských práv a práv represivních složek by byly teď na místě?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Tak zase, my jsme v České republice, tady se nic nestalo zatím, zaplaťpánbůh za ty dary a nevím, jestli jsme my v situaci, kdy máme něco měnit. Já souhlasím s paní senátorkou Wagnerovou, že bych byl velmi opatrný na to, abychom omezovali práva občanům, abychom jakýmkoliv způsobem se tvářili, že jsme v nějaké … Otázka samozřejmě zní, jakým způsobem se chovat k oné podstatě nekontrolované migraci, k otázkám jako jsou právě slučování rodin a další a další, kde jsme nastavili nějaký neuvěřitelně velkorysý systém před lety a trochu se zdá, že minimálně v některých částech tento systém je zásadně zneužíván právě k tomu, aby do Evropy byli infiltrováni bojovníci Islámského státu.

David BOREK, moderátor:
Vy jste řekl v té první odpovědi, že jsme ve válce. Ve válce některá občanská práva neplatí. Zajatci na Guantánamu nemají stejná práva si najmout advokáta a prezentovat se s ním po amerických televizích, jako mají američtí občané. Něco podobného tedy z toho, z té vaší teze, že jsme ve válce vyplývá? Zbavit některé lidi některých práv, například v rámci soudního přelíčení, když je to válka?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
No, jestli tady Islámský stát opakovaně se přihlašuje k tomu, že na nás útočí, že posílá své bojovníky, tak je přece třeba říct tak trochu, jako řekl George Bush po útoku na dvě věže, prostě jsme ve válce a budeme je lovit a chytat, dokud je nepochytáme.

David BOREK, moderátor:
I když to jsou občané evropských zemí s plnými zatím občanskými právy?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Zatím jsou s plnými občanskými právy, ale pokud se hlásí k zemi, nebo k státu, ten stát se prohlašuje za stát, který je rozhodnut mě zničit a který to říká otevřeně a říká – jsem připraven zabíjet v každou chvíli na ulicích evropských měst auty? No, tak je potřeba si přiznat, že s tímto státem jsme ve válce a že holt prostě proti jeho občanům, pokud, pokud pokládáme ty lidi za jeho občany, se dá nakládat také jako v situaci války, to znamená, intervenovat, zavřít, zavřít a držet je, dokud tu válku nevyhrajeme.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, toto dilema, tedy lidé, kteří jsou ideologicky ovlivnění džihádistickou ideologií, podle některých jsou ve válce s naším světem, s naší civilizací, ale zároveň disponují plnými občanskými právy, protože mají často občanství evropských zemí, je to jenom umělé dilema,

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka /nestr. za SZ/; členka ústavně-právního výboru:
Tak asi umělé úplně nebude, to jistě, že ne, nicméně podívejte se, za druhé světové války v Americe internovali Japonce, jinde zas internovali jiné a tak dál. Když bylo po válce, tak se ty vlády omlouvaly a prostě se už ví, že toto tedy není ta cesta. Pokud jste hovořil o tom Guantánamu, no, tak dobře, to je prostě americká situace, ale víte, kupříkladu, kupříkladu právě Španělé mají takový institut, když je něco tedy ve vazbě právě z těch závažných trestných činů, asi tam bude i ten terorismus, já už si to nepamatuju, ale prostě tak mu mohou omezit práva poměrně značně, třeba nemůže komunikovat první, já nevím, jak dlouho, a bylo to poměrně hodně dlouho s advokátem a tak dál, a tak dál, jo. Na to jsem narazila, když jsme posuzovali evropský zatýkací rozkaz a jestli tedy ty podmínky po Evropě jsou kompatibilní nebo nejsou, a právě zrovna Španělsko bylo v tomto směru velmi přísné, jo, takže to jsou všechno možností, ale tady bych byla teda opatrná, s tou internací, s tou bych asi tedy, s tou bych asi nesouhlasila, to prostě. To si myslím, že není cesta. Ano, samozřejmě vzít do vazby lidi, kteří jsou podezřelí z něčeho, kde tedy to podezření jakési je. Víte, ještě, já se k tomu ještě přesto pořád musím vracet, ono totiž jak ve Francii, tak i tady ti lidé, co páchali tyto činy, tak byli v hledáčcích policie. No, tak jak to, že to nakonec mohli spáchat? Tak asi teda ty hledáčky nebyly dostatečně zaostřeny. To je jediná moje odpověď, tak tady se musí zintenzivnit prostě.

David BOREK, moderátor:
Ještě na závěr, pane Bendo, a vlastně navazuji na paní Wagnerovou. ODS razí dlouhodobě politiku vyšších výdajů na obranu, ale to jsou věci tedy vně hranic České republiky, jste i ve světle těchto útoků, jako je v Barceloně, proto výrazněji, daleko výrazněji zvyšovat výdaje v resortu vnitra? Tady pořád máme jakousi mantru jménem dvouprocentní limit pro obranné výdaje, tak se ptám, jestli třeba budete mít nějakou novou mantru, nějaký limit pro výdaje na vnitro?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
Já se netvářím, že jsem hlavní mluvčí ODS a obzvláště …

David BOREK, moderátor:
Obzvláště půvabné právě od lidí, kteří to nemají ve své plné gesci, se dozvědět názor, který ale je fundovaný, protože nejsme úplně parlamentním a stranickým nováčkem.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu; člen ústavně-právního výboru /ODS/:
To asi nejsem opravdu. Ne, myslím si, že nemá příliš velkého smyslu dramaticky posilovat výdaje na vnitřní bezpečnost a jestli jsme něco říkali, že dává smysl, tak jednak říci občanům, že oni se o tu bezpečnost musí zajímat, to je ono problematická možná, ale ústavní novela o držení zbraní a současně eventuálně posilovat právě zpravodajské služby. Jo, myslím si, že policistů na počet obyvatelstva máme dostatek a že v tom opravdu klíč není.

David BOREK, moderátor:
Marek Benda a Eliška Wagnerová, neloučíme se. Za chvíli přecházíme k jinému tématu. Jenom upozorňuji, že k Barceloně se ještě v průběhu tohoto pořadu dostaneme.

 

Zdroj: ceskatelevize.cz, 17.8. 2017