ČT24: Volba prezidenta republiky

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A kdo bude nakonec kandidovat? Pojďme se podívat alespoň na některé osobnosti, které to už ohlásily. Nejčastěji se skloňuje jméno podnikatele a textaře Michala Horáčka. Ten záměr kandidovat ohlásil už v listopadu, zároveň řekl, že si celou kampaň zaplatí sám. Další kandidát, lékař Marek Hilšer, ten začal podpisy sbírat v červenci loňského roku, upozornil na sebe ale už dřív, a to svým občanským aktivismem. Například protestem proti připojení Krymu k Rusku. Prvním oficiálním kandidátem se stal podnikatel Igor Sládek, svou kandidaturu oznámil loni v červnu, a to formou inzerátu. No, a záměr kandidovat oznámil i filozof Milan Kohout, svůj program chce založit hlavně na multikulturalismu a přijímání uprchlíků do České republiky. No, a podpisy sbírá taky Miroslav Sládek, předseda republikánské strany. Ten už přitom na prezidenta 3krát kandidoval, a to ještě v devadesátých letech. Pokud podpisů sežene most, stane se nejčastějším uchazečem o post hlavy státu. Mluví se ale taky o dalších lidech, kteří kandidaturu zvažují. Připomínám, že ani zde není kompletní seznam. Spekuluje se například o ministru obrany Martinu Stropnickému a nebo o končím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi. Iniciativa Kroměřížská výzva potom kromě Marka Hilšera podporuje ještě další tři osobnosti, a to bývalého velvyslance ve Spojených státech a Rusku Petra Koláře, taky europoslance Jiřího Pospíšila a ředitele ústavu STEM Pavla Fischera. Zájem projevil taky Zdeněk Škromach o tom, že o kandidatuře uvažuje, začal mluvit už v létě roku 2014. Pojďme zpátky za sociologem Danielem Prokopem. Pane Prokope, to dnešní oznámení prezidenta Miloše Zemana ve svém důsledku může znamenat zúžení toho potenciálního počtu kandidátů pro prezidentskou volbu nebo naopak rozšíření těch zájemců.

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
Určitě zúžení, protože kandidáti jako Zdeněk Škromach, předpokládám, že pro ně to znamená, že kandidovat nebudou, protože nemá cenu, aby kandidoval proti Miloši Zemanovi a to samé v nějaké podobě se týká i kandidátů, jako je třeba Tomio Okamura, který samozřejmě má jistou podporu ve společnosti, ale ta se do velké míry překrývá s podporou Miloše Zemana a při jeho kandidatuře má výrazně menší šance, takže zúžení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
My už jsme mluvili o nejrůznějších aspektech, které potom mohou mít roli, do jaké míry mohou jiní kandidáti proti Miloši Zemanovi uspět a nebo ne. Ale nezmínili jsme jeden, peníze. Jak zásadní budou peníze a množství peněz, investovaných do té volební kampaně pro úspěch možného kandidáta?

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
Tak je to jeden ze základních kamenů mít samozřejmě peníze na kampaň, ukázalo se to například na Slovensku u Andreje Kisky, který byl relativně, nebyla to politická osobnost známá, ale dělal kampaň rok a půl, začal ji objížděním malých obcí, potom měl velkou mediální kampaň a dokázal porazit nejpopulárnějšího a nejznámějšího politika Slovenska v těch volbách. Částečně i díky penězům. Ty peníze jsou důležité mimo jiné proto, protože mezi prvním a druhým kolem v České republice je jenom 14 dní a musíte tam rychle mít možnost investovat velké prostředky do kampaně, která se dost výrazně změní oproti tomu prvnímu kolu. To byl třeba problém u Karla Schwarzenberga, že jo, on nedokázal změnit tu kampaň mezi prvním a druhým kolem rychle.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Divák Standa se ptá na propojení, respektive na ten souběh kampaně před prezidentskou volbou a sněmovní volby a dění po nich. Jaký dopad mohou mít letošní parlamentní volby na výběr a volbu kandidáta na prezidenta. Má vůbec naše země takového kandidáta, který by vyhovoval všem politickým stranám? Opět se dostáváme k tomu stranickému aspektu.

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
Tak já, abych to neopakoval, tak vezměme si ten příklad po volbách 2013, tak tam Miloš Zeman udělal chybu, že se příliš angažoval do vnitrostranické, dejme tomu, politiky ČSSD, a to si voliči velmi negativně všimli a jeho podpora velmi klesla a on se z toho potom dostával několik měsíců a choval se velmi uměřeně, takže určitě se z toho poučí a bude se chovat, dejme tomu, státnicky, nebude takhle zasahovat do jednotlivých stran. Ale ukazuje to, že po těch volbách je jiná situace než rok před volbami. Kandidáta, na kterém se shodnou všechny strany, tak takový určitě asi neexistuje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Říká sociolog Daniel Prokop. Já vám prozatím děkuju. Ještě se k vám vrátíme.

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
Díky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Už jsme to říkali, půjde o historicky druhou volbu hlavy státu, pojďme se vrátit pět let zpátky k té první, tedy do roku 2012. Antonín Šimůnek řekne podrobnosti.

Antonín ŠIMŮNEK, redaktor:
Dobrý večer. Poprvé šli lidé k urnám hlasovat o tom, kdo bude prezidentem České republiky v lednu 2013, konkrétně v pátek 11. a v so 12.. Kandidátní listiny ještě na podzim 2012 podalo 20 uchazečů. Jeden pak svou kandidaturu stáhl, byl to Jan Toman. Dalším 11 uchazečům zamítlo registraci ministerstvo vnitra, protože podle něj nesplnili podmínky. Tři z nich se ale obrátili na Nejvyšší správní soud. Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura u něj neuspěli, vyhověl ale stížnosti Jany Bobošíkové, takže nakonec šlo do prvního kola kandidátů 9. No, a tady je už nebo ano, teď už je vidíme skutečně i s jejich volebními výsledky. Nejvíc hlasů získal už v prvním kole Miloš Zeman, a to přes 24 procent, v těsném závěsu za ním skončil Karel Schwarzenberg s více než 23 procenty hlasů. Třetí a čtvrtý v pořadí, tedy Jan Fischer a Jiří Dienstbier na ně ztráceli přes 7 procentních bodů. Druhé kolo následovalo 14 po tom prvním, 25. a 26. ledna. Miloš Zeman v něm zvítězil s téměř 55 procenty hlasů. Karel Schwarzenberg získal přes 45. A kdy budou lidé volit prezidenta v roce 2018? To jasné zatím není. Podle zákona se volba musí konat v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 30 dnů před jeho koncem. První kolo tak musí být nejpozději 19. a 20. ledna a to druhé potom nejpozději 2. A 3, února. Předseda Senát Milan Štěch má na vyhlášení termínu prezidentských voleb čas do 21. října a pokud se rozhodne pro nejzazší termín voleb budou moci uchazeči odevzdávat přihlášky do 14. listopadu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Antonín Šimůnek. Děkujeme. A dalším hostem dnešní Devadesátky je Petr Mlsna z ministerstva vnitra, zdravím vás.

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Dobrý den.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pánové, jestli dovolíte, začneme tím termínem voleb. Když se vrátíme k tomu, co říká paragraf 3 zákona o volbě prezidenta republiky, mimo jiné se tam píše, že případné druhé kolo volby prezidenta by se mělo konat nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky, a tak dále, a tak dále. Pane profesore, chápu správně, že ona volba se teoreticky může konat již už v době sněmovních voleb a nebo je tam další spodní hranice, kterou nelze překročit, tedy nějaká jiná hranice, která by se blížila spíše ke konci letošního roku?

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
Já si myslím, že se prakticky neprotnou nebo nemělo by to tak být. Vůbec ta volební kampaň, myslím, nejenom to konání voleb, protože tady teď to bylo ukázáno a celkem samozřejmě tam velký prostor není, protože musíte respektovat těch 30 dní před tím, kdy vlastně vyprší ta lhůta. Takže to nemůže být třeba, dejme tomu, v září a podobně, byť je tam jinak nejpozději 90 dní, takže by předseda Senátu to mohl vyhlásit o něco dříve, ale v podstatě ty data, jak byly uvedeny, to si myslím, že jsou velmi pravděpodobná. Taky ta limitace je, že volby jsou v pátek a v sobotu všechny u nás, takže nemůžete třeba si vybrat úterý, dejme tomu, a tím vlastně to nějak také posouvat, jo. Takže myslím si, že to půjde jakoby rychle za sebou, volby do sněmovny a prezidentské, ale že tam nějaký určitý časový rozdíl bude.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak, pane Mlsno, divačka Lenka Stránská: „Petice jen s podpisy na kandidaturu na Hrad nestačí, musí být i s čísly občanských průkazů, proč se stále takříkajíc za pochodu mění pravidla. Nedochází potom k znevýhodňování uchazečů?“ Ptá se Lenka Stránská. Jenom, abychom to pro diváky doplnili do kontextu. Včerejší posvěcení Senátu, tedy pod tu petici nebude stačit podpis, ale je nutný taky občanský průkaz, respektive jeho číslo. Proč tak pozdě?

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Tak já se nedomnívám, že je to pozdě, protože …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Je to, je to přeci jenom necelý rok před tou prezidentskou volbou a je to ještě daleko kratší dobu před samotným sbíráním podpisů, přitom o tom problému s těmi podpisy se ví celé 4, respektive 5 let.

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Tak to není tak úplně docela pravda, protože samozřejmě otázka nálezu Ústavního soudu byla spojena s ústavní stížností, kterou podal proti prezidentské volbě jeden z neúspěšných, z neúspěšných kandidátů, který, jehož kandidatura nebyla zaregistrována ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra samozřejmě předkládalo vládě dvě varianty. Jedna varianta byla legitimní, a to byla novelizace ústavy, která by například snížila počet podpisů§ ze stávajících 50 tisíc například na 8 tisíc ověřených podpisů a zároveň předkládala i variantu novelizace pouze zákona o přímé volbě prezidenta republiky, kde by byl další identifikační údaj, který by zabránil v podstatě uvádění fiktivních osob pod tyto petiční, petiční archy a umožnil také lépe identifikaci projevů vůle daného petenta, že podporuje kandidaturu té které osoby.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Opravdu? Aleš Procházka naráží na to, co včera v Senátu říkala senátorka Eliška Wagnerová, ta upozornila, že vyžadování čísla občanských průkazů společně s podpisem nic neřeší. Lidé si stejně budou čísla vymýšlet. Budete tedy opravdu ověřovat ty tisíce podpisů na peticích pro jednotlivé kandidáty? Tedy ten problém, že petent, respektive ten, kdo se podepisuje pod petici, si může vymyslet číslo občanského průkazu, nedostáváme se do stejného stavu jako byl dosud?

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Tak stejně tak jako si lidé mohou vymyslet čísla občanských průkazů, tak si mohou vymýšlet fiktivní jména, která mohou uvádět na petiční archy jednotlivých kandidátů, tak jako se to prokázalo při té poslední, v poslední volbě …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, jinými slovy ale na druhou stranu přeci ta čísla občanských průkazů tam měla být právě proto, by se bránilo, zabránilo tomu, aby ty podpisy byly fiktivní.

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
To není pravda. Nález Ústavního soudu říká, že projev petenta pod danou peticí má být verifikovatelný a má mít ověřitelné, zdali daná osoba, která podepsala danou petici, je skutečně danou osobou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
No, a to bude? Když si člověk bude moct vymyslet číslo občanského průkazu a nemusí to korespondovat s realitou?

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Pokud to číslo občanského průkazu nebude korespondovat s realitou a ten to petent nebo tato osoba bude v tom kontrolním vzorku 8,5 tisíce hlasů té konkrétní, konkrétní petice, tak nebude tento, tento podpis započítán mezi těch 50 tisíc nezbytných podpisů, které jsou nezbytné pro registraci příslušné kandidatury daného kandidáta. Já bych jenom chtěl říct, že přes ty čísla občanských průkazů vy můžete verifikovat, že skutečně daná osoba je osobou existující, že to není osoba, která je třeba vaším sousedem a podepsala petici, petici za vás nebo je to smyšlená, smyšlená, fiktivní, fiktivní osoba, protože čísla všech občanských průkazů jsou vlastně vedena v registru, v registru osobních dokladů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane profesore, jak to vidíte vy? Tím zavedením tedy povinnosti, že tam musí být ještě číslo občanských průkazů, občanského průkazu? Mění se v zásadě něco? Jde to v souladu s nálezem Ústavního soudu, že přeci jenom by mělo být možné verifikovat toho, kdo se tam podepíše? Jde to tímto směrem a nebo jednoduše, protože si tam každý může napsat, co chce, to nic neřeší.

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
No, asi by si neměl zapsat, co chce, je pravda, že zákon …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ale může.

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
… výslovně neříká, že to ten, kdo sbírá ty podpisy, může nějak kontrolovat a ověřit tedy z toho dokladu tu totožnost. Já bych řekl, že druhá možnost skutečně by byla nějaké úřední ověření podpisu, které by bylo dosti nestandardní, připomněl bych, že u jiných petic včetně třeba u voleb do Senátu, kde nezávislý kandidát musí mít petici podpořenou nejméně tisíci občany s volebním právem ze svého volebního obvodu, tak tam se nechce vůbec žádné takovéto ověřování totožností, takže zavádět najednou prostě změnou ústavy snížení počtu, ale ověřování úřední, sice to dnes jde i na poště, ale jinak u notáře, že jo, na obecním úřadu, ale přesto myslím, že řada petentů by vlastně nechtěla postoupit tady toto, takže toto je asi druhá možnost, pokud se chce vyhovět názoru Ústavního soudu. Mohlo to zůstat nakonec možná i nevyslyšeno, nekomplikovat to tímto. Nevím, jo …

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Podle vás to stačí? Podle vás to stačí navzdory tomu, že skutečně nikdo nemůže ověřit, že to číslo, které tam konkrétní člověk uvede, odpovídá tomu, co má v občanském průkazu?

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
No, je to určitý krok, určitým směrem, já si myslím, že by to stačit mělo, protože přece jenom většina lidí si myslím, že nebude tam falšovat někoho jiného. To se dokonce možná i v krajním případě dá dohledat. Samozřejmě pořád tam zůstává ten stejný mechanismus, jak uvedl pan náměstek ministra, toho výběru vlastně vzorků a výpočtu vlastně stejný, jako byl a který vyvolával určité také diskuse, ale je třeba říci, protože tom v poměrně velkém počtu kandidátů, na kandidáty, protože o tom, že někdo se stane kandidátem se rozhodne teprve právě, když splní ty zákonné podmínky a je vlastně registrován ministerstvem vnitra. To, o čem jsme teď hovořili, to všechno jsou jenom kandidáti na kandidáty, ale při tom vysokém počtu si propočtěte, kdyby měli 60, 70, 100 tisíc a tak dále, podpisů a toto všechno kontrolovat v relativně krátké době, která na to je, je to asi technicky velký problém.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pojďme připomenout, jakým způsobem ministerstvo bude tedy postupovat při kontrole těch podpisů plus tedy těch čísel občanských průkazů po jednotlivých vzorcích, procenta chybovosti a podobně.

Petr MLSNA, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy:
Ten postup je velmi jednoduchý, upravuje ho zákon o přímé volbě prezidenta republiky, to znamená, nejprve je odebrán náhodně vybraný kontrolní vzorek 8,5 tisíce podpisů z dané petice. Pokud je chybovost nižší než 3 procenta u tohoto kontrolního vzorku, tak se odečte pouze kvantitativně ten počet takto zaznamenaných chyb, to znamená, má-li třeba 500 chyb tento vzorek a nepřesáhne 3 procenta, tak samozřejmě je odečtete a pokud daný kandidát splní 50 tisíc podpisů, tak je kandidatura registrována. Pokud je chybovost větší než 3 procenta u toho vzorku 8,5 tisíce podpisů, tak odebíráte druhý kontrolní vzorek a pak zprůměrujete v podstatě chybovost z obou dvou vzorků a odečtete ji od celkového počtu petentů, takže ten postup zůstává stejný jako při volbě 2013.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Prokope, vy jste chtěl reagovat?

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
Já jenom chci upozornit, že i při té kontrole těch podpisů v roce 2013 byly problémy. Jeden z těch problémů je například to, že ten výběr nebyl úplně čistě prostý, náhodný, pokud si pamatuju, tak se tam vybíraly ty archy a kontroloval se celý arch místo toho, aby si vybírali jednotlivé podpisy. Což vede k tomu, že když náhodě vyberete člověka, který třeba dělal nějaký sběratel podpisů, který tam má všechno podvedené, tak samozřejmě jakoby zvyšujete šanci, že tam bude více, více podvodů v tom našem výběru. To znamená, tento systém výběru po arších a ne po jednotlivých podpisech z těch 50 tisíc zvyšuje nějakou statistickou chybu a zmenšuje přesnost toho odhadu, taky se tím výběrem hůř nebo relativně špatně kontrolují duplicity, protože když jich berete část, tak samozřejmě v tom druhém vzorku třeba v roce 2013 těch duplicit bylo více, protože se ověřovaly ne proti tomu druhému vzorku a už i proti tomu prvnímu, takže i v tom, i vtom systému toho výběru a kontroly, myslím, že jsou, by byly třeba nějaké optimalizace.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A z vašeho pohledu ta čísla občanského průkazu zvýší nějak kontrolovatelnost, ověřitelnost těch petentů?

Daniel PROKOP, sociolog, Median:
V tom nejsem asi odborník a nechtěl bych se vyjadřovat k tomu, nakolik ministerstvo vnitra je schopné prokontrolovat ty občanské průkazy. Samozřejmě, pokud ano, tak, tak bych řekl, že ano, ale to, to nemůžu komentovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobrá. Pane profesore, divák Jaroslav Filip píše: „Jsem zastánce přímé volby prezidenta, jsem přesvědčen, že stávající podmínky nejsou pro kandidáty stejné. Všichni by měli mít povinnost získat svých 50 tisíc podpisů, tedy i ti nominovaní svými parlamentními stranami.“ Divák zjevně naráží na argumenty, které zazněly i včera v Senátu, při tom projednávání, a sice že v kombinaci s tím penzem podpisů, které se musí nasbírat plus čísly občanského průkazu nebudou mít nezávislí kandidáti šanci získat ten potřebný počet, tedy 50 tisíc a že je to diskriminuje. Jak to vidíte?

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
Já bych připomněl, jak se došlo k tomu číslu 50 tisíc. Samozřejmě mohlo to být třeba 40 nebo 60 tisíc, ale v zásadě se vyšlo z toho, jak jsem už řekl pro volbách do Senátu, nezávislý kandidát musí mít nejmíň tisíc podpisů krát tedy 81, protože to je za celou republiku, tak by to bylo 81 tisíc, kdybychom to mechanicky promítli a tudíž se řeklo: „Tak dobře 50 tisíc tak zhruba odpovídá.“ Jde totiž o to, aby nekandidovalo třeba 100 kandidátů nebo v podstatě ještě více třeba, každý, kdo se rozhodne, že by chtěl být prezidentem republiky a splňuje tedy ústavou dané podmínky. Takže tady jde o určitou selekci a nezapomeňme ovšem na to, že to rozhodující slovo mají voliči. To znamená, že ten, kdo uspěje a získá ty podpisy, tak ten stejně nemusí být pak zdaleka úspěšný, a to jsme viděli tady, dostane třeba 2 procenta hlasů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A promiňte, pane profesore, pokud jsem to správně pochopil, tak uvedení občanského průkazu krom té kontrolovatelnosti větší přece jenom může znamenat určité ztížení pro ty petenty. Nebyla adekvátní reakce, když zavedu další stížení, snížit to kvorum? Tedy snížit ten počet, abychom se vrátil do stejného rovnovážného stavu, ve kterém jsme byli při té poslední volbě?

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
Samozřejmě je to možná úvaha, ale myslím si, že toto by pravděpodobně neprošlo, protože to je změna ústavy, takže by vyžadovala kvalifikovanou většinou v obou komorách.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Je to vychýlení, je to vychýlení v tuto chvíli z toho, co tu bylo? Tedy ztížení v podobě podpisů, ale nesnížení toho počtu z 50 tisíc někam níže?

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva; prorektor Univerzity Karlovy:
Já si myslím, že zásadní ne. Podle mě vychýlení by bylo právě chtít ověřování těch podpisů a nechat 50 tisíc přitom, jo, tak to bych viděl jako vychýlení jednoznačné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pánové, já vám všem děkuju, přeju hezký večer. Připomínám, že prezident Miloš Zeman oznámil svým příznivcům, že se bude ucházet znovu o post hlavy státu. Na závěr Devadesátky jako vždy nabízím předpověď počasí, přeju hezký večer.

 

Zdroj: ct24.cz, 9.3. 2017