ČT24: Zeman chtěl dávat milosti v humanitárních případech, volbu Kajínka tak někteří politici kritizují

Osmým omilostněným prezidenta Miloše Zemana se má stát doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek. Politici ale v reakci na Zemanovo rozhodnutí upozorňují na jeho předchozí slib, že prezidentovy milosti se budou týkat jen omezeného okruhu humanitárních případů. Slovo prezidenta nemůže být hadr, reagoval předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík.

Šestapadesátiletý Jiří Kajínek strávil ve vězení 23 let, Zeman už má rozhodnutí o udělení milosti připraveno, aby ho podepsal po návratu z návštěvy v Číně. Před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman uvedl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík sice míní, že prezident může omilostnit, koho chce, přesto je podle něj smutné, že si vybral zrovna nájemného vraha. „Ještě smutnější je, že tím popírá svá předchozí slova o nakládání s milostmi. Prezidentovo slovo nemůže být hadr,“ připomněl Zemanův slib.

Zemanovo právo udělovat milosti a předchozí sliby hlavy státu zmínil i místopředseda ODS Martin Kupka. „Zeman sám stanovil kritéria pro výjimečné udělení milostí – například vážnou nemoc. Ukazuje se, že prezident Zeman je stále méně důvěryhodný a stále více nevyzpytatelný,“ napsal ČTK v textové zprávě. „Stydím se za rezidenta Hradu. Dno se zdálo být dosaženo už mnohokrát a stále to jde hlouběji. A volby až příští rok,“ uvedla na Twitteru místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ministr vnitra Chovanec novinářům řekl, že se od prezidenta dozvěděl, že „milost silně zvažuje“, už při jmenování generálů na Hradě 8. května. „Bezesporu Kajínek byl odsouzený, usvědčený vrah. Sedí tam už mnoho let. S přihlédnutím k tomuto faktu se asi prezident rozhodl takto konat. Na druhou stranu opravdu pan Kajínek podle všech soudů, podle všech přezkumů je prostě vrahem. Bude velmi složité veřejnosti vysvětlit, proč zrovna tento člověk se dostává ven, a jiný ne,“ řekl.

Kritiku od části politiků si vysloužil Zeman za rozhodnutí udělit milost Kajínkovi

„Je to jeho ústavní právo,“ vyjádřil se místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) k chystané prezidentově milosti. „Není to první milost, kterou udělil. Myslím, že je správné, že tento institut existuje. Na druhou stranu je otázkou, jestli to není také trochu z důvodu jeho mediální známosti,“ řekl Bělobrádek ohledně Kajínka.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) konstatoval, že udělení milosti je rozhodnutím prezidenta. „Pan prezident ještě minulý rok na to měl jiný názor, teď ten názor změnil, tak určitě to lidem vysvětlí. Je to jeho rozhodnutí,“ řekl novinářům.

Případ doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka
– 30. května 1993 – Jiří Kajínek, v té době na útěku z vězení (odsouzen byl za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu), zastřelil pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele a jeho bodyguarda, další bodyguard jako jediný střelbu přežil. Vraždu údajně objednal další podnikatel.
– 8. února 1994 – Kajínka dopadla pražská zásahová jednotka.
– 29. září 1995 – Kajínek byl obžalován z dvojnásobné vraždy.

– 23. června 1998 – Krajský soud v Plzni uznal Kajínka vinným z dvojnásobné nájemné vraždy a pokusu o vraždu a odsoudil ho na doživotí. Vinu Kajínek nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti.
– 23. února 1999 – Vrchní soud v Praze Kajínkův trest potvrdil.
– 29. října 2000 – Kajínek uprchl z věznice Mírov na Šumpersku. Policie ho zadržela 8. prosince 2000 v Praze 5.
– 2. února 2001 – Vicepremiér Pavel Rychetský uvedl, že v případu podal k Nejvyššímu soudu (NS) stížnost pro porušení zákona. NS ji zamítl.
– 10. října 2001 – Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal v případu ústavní stížnost. Ústavní soud (ÚS) se jí nezabýval.
– Září 2002 – Kajínek podal žádost o milost prezidentu Václavu Havlovi. Ministr spravedlnosti Rychetský milost nedoporučil.
– Říjen 2003 – Kajínkův právní zástupce se obrátil kvůli nesrovnalostem v kauze na úřad ombudsmana. Ten uvedl, že soudní rozhodnutí přezkoumávat nebude.
– 26. ledna 2004 – V kauze se objevil nový svědek. Televizi Nova řekl, že z cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Svědek, tehdejší vězeň, vylíčil okolnosti zločinu jinak, než je popsaly v rozsudku soudy. Kajínek vzápětí požádal o obnovu procesu.
– 8. dubna 2004 – Inspekce ministra vnitra opětovně neprokázala podezření, že někdo z policistů byl zapleten do nájemných vražd.
– 23. září 2004 – Plzeňský krajský soud zamítl Kajínkovu žádost o obnovu procesu.
– 21. února 2005 – Vrchní soud v Praze zrušil verdikt plzeňského soudu a vrátil mu věc k novému projednání.
– 8. března 2006 – Plzeňský krajský soud žádost o obnovu řízení opět zamítl.
– 30. června 2006 – Kajínkovu žádost o obnovu procesu zamítl i vrchní soud a v říjnu 2007 také Ústavní soud.
– 3. srpna 2006 – Ministr spravedlnosti Pavel Němec podal k NS stížnost pro porušení zákona. NS ji zamítl.
– 4. srpna 2010 – Premiéru měl celovečerní film Kajínek, inspirovaný příběhem Jiřího Kajínka.
– 28. března 2011 – Senát Krajského soudu v Plzni zamítl žádost Kajínkova advokáta o obnovu procesu. Verdikt posléze potvrdil Vrchní soud v Praze i Ústavní soud.
– 15. dubna 2013 – Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítl podat stížnost pro porušení zákona v Kajínkově kauze, o kterou ho odsouzený žádal.
– 5. února 2015 – Šumperský okresní soud zamítl Kajínkovu žádost o přeřazení z věznice s ostrahou do věznice s dozorem.
– 8. února 2015 – Prezident Miloš Zeman řekl, že Kajínek by měl mít šanci hájit se znovu před soudem. Jeho případ by pak měl přezkoumat jiný trestní senát než plzeňský, řekl Zeman.
– 23. března 2015 – Krajský soud v Olomouci zamítl Kajínkovu stížnost proti rozhodnutí šumperského soudu, který jej odmítl přeřadit do mírnějšího typu věznice.
– 23. července 2015 – Krajský soud v Plzni zamítl Kajínkovu žádost o obnovu procesu. V září pak Vrchní soud v Praze zamítl jeho stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni.
– 1. srpna 2016 – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jiřího Kajínka, který se domáhal obnovy řízení. Jako nový důkaz předkládal posudek, který naznačoval možnost jeho návratu do společnosti. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou.
– 6. dubna 2017 – Prezident Miloš Zeman řekl, že vážně uvažuje o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi. Podle prezidenta je Kajínek ve vězení dlouho a existují pochybnosti o jeho vině.
– 11. května 2017 – Prezident Zeman oznámil, že Kajínek dostane ve druhé polovině května milost, která je připravena a prezident ji podepíše po návratu z Číny.

S milostí pro Kajínka zásadně nesouhlasí poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, jenž v minulosti rovněž působil u policie. „Někdo se tady staví nad roli spravedlnosti,“ řekl Ondráček. Podkopává se podle něho úloha nezávislé justice. „Otázkou je, co mu to má přinést,“ podotkl Ondráček na Zemanovu adresu.

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) má zase za to, že „jde o úlitbu Kajínkovu fanklubu“. Podle ní je otázkou, proč Kajínek nežádá o podmínečné propuštění. Pokud by o ni mohl v dohlednu žádat, pak udělení milosti nebylo na místě. „Ponechávám stranou etické aspekty takového rozhodnutí,“ dodala.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) zdůraznila, že udělit milost je prezidentovo právo, a soudí, že Zeman tento krok zcela jistě bedlivě zvažoval. Benešová patří do Zemanova poradního týmu, uvedla ale, že Zeman s ní záležitost nekonzultoval.

„V kauze byla řada pochybností, což ale nemůžu komentovat, protože jsem spis nečetla,“ řekla Benešová. Spis ale podle ní přezkoumával z pozice ministra spravedlnosti nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Asi tam bylo jeho doporučení,“ míní.

Jeden z možných Zemanových vyzyvatelů v prezidentské volbě Jiří Drahoš uvedl, že milosti považuje za mimořádný nástroj, který by používal v mimořádných případech sociální a humanitární povahy. „Upřímně řečeno, nemám žádnou informaci, že by pan Kajínek některé z těchto kritérií splňoval. Pokud je důvodem k udělení milosti pochybnost o korektnosti procesu, pak podle mé představy by spíše bylo na místě nalézt způsob, jak proces obnovit,“ dodal.

Politolog Tomáš Lebeda vidí spojitost i se současnou vládní krizí. „Načasování je jednoznačně spojené s tím, že místo aby se teď řešil problém pana ministra financí, tak se bude řešit pan Kajínek. Povede to k rozmělnění pozornosti a odvedení pozornosti od toho, co je naprosto podstatné,“ řekl ČTK Lebeda.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové souvisí milost Kajínkovi spíš s prezidentskými volbami, v nichž chce Zeman funkci hlavy státu obhajovat. Podle ní je načasování souhra náhod. Připomněla, že Zeman už v dubnu uvedl, že o milosti vážně uvažuje.

Zeman chce podle ní tímto krokem oslovit možné voliče, kteří nesledují politické dění. „Kajínek má všechny rysy romantizujícího vyprávění, na kterém prezident může získat další okruhy voličů, které se o politické otázky nezajímají,“ řekla ČTK. Udělení milosti se totiž podle ní dostane i do médií, která o politice běžně nereferují. Tak osloví lidi, kteří by k volbám pravděpodobně nešli.

Server Noviny.cz navíc upozornil, že Zeman kromě slibu omezit milosti jen na humanitární případy překročil i vlastní rozhodnutí vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterým přenesl pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Ministra pověřil i tím, aby zamítal žádosti s výjimkou těch od osob trpících závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou. Podle ministerstva to však není překážkou pro to, aby o udělení milosti rozhodl prezident sám.

Součástí Zemanovy milosti pro Kajínka má být také sedmiletá podmínka. Na její dodržování by dohlížel Krajský soud v Plzni, vyplývá z trestního řádu. Mluvčí soudu David Ungr věc zatím odmítl komentovat s tím, že rozhodnutí o udělení milosti ještě nebylo vydáno. V obecné rovině by ale podle něj krajský soud pouze realizoval udělení milosti a dohlížel na podmínky v ní uvedené.

Podle advokáta Tomáše Gřivny podmínka prakticky znamená, že krajský soud bude po dobu sedmi let sledovat, zda Kajínek vede řádný život. „V případě, že by bylo soudem zjištěno, že nevede řádný život, sdělí soud tuto skutečnost přes ministerstvo spravedlnosti prezidentu republiky. Prezident pak sám zváží, zdali odsouzený vedl či nevedl řádný život,“ vysvětlil ČTK advokát. Pokud by prezident rozhodl, že Kajínek podmínku porušil a že vykoná zbytek trestu, výkon trestu by podle Gřivny nařídil znovu soud.

Plzeňský soudce Pravoslav Polák, který v případu rozhodl před 19 lety, na Zemanův záměr reagoval konstatováním, že jde o ústavní právo, které má prezident a které využil. „Citlivě bych asi vnímal, kdyby některý z těch soudů, které to opakovaně přezkoumávaly – Vrchní, Nejvyšší, dokonce Ústavní, mně vytkly nějaké pochybení a pak by byla otázka, jestli bych se s tím ztotožnil,“ uvedl.V prvních letech ve funkci Zeman nikoho neomilostnil

Miloš Zeman po více než polovinu svého funkčního mandátu žádnému odsouzenému člověku trest neodpustil. Teprve v roce 2016 se někteří lidé dočkali, v porovnání s Václavem Havlem a Václavem Klausem je však Zemanův seznam omilostněných stále velmi krátký.

Za Zemanova působení na Hradě bylo oznámeno sedm milostí, Kajínek může být osmým případem. Přitom Havel udělil za deset let ve funkci českého prezidenta 1247 milostí, jeho nástupce Klaus potom 412. Havlovo číslo pak navyšují ještě lidé, kterým odpustil trest ještě jako federální prezident.

Výběr milostí, které vzbudily v minulosti pozornost

Červen 1994 – Prezident Václav Havel udělil milost známému cyklokrosaři Radomíru Šimůnkovi, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 18 měsíců za zavinění dopravní nehody, při níž zahynuli tři lidé. První Šimůnkovu žádost o milost prezident v prosinci 1993 zamítl.

Srpen 1995 – Pro nepříznivý zdravotní stav, nepřiměřeně dlouhé soudní řízení a pro pochybnost o schopnosti soudu dospět ke spravedlivému rozhodnutí nařídil prezident Václav Havel zastavit trestní stíhání vedené proti Martě Chadimové, obžalované v restituční kauze týkající se majetku premonstrátského kláštera na Strahově. Chadimová milost odmítla.

Leden 1997 – Prezident Václav Havel udělil milost Martinu Odložilovi, synovi olympioniků Věry Čáslavské a Josefa Odložila, který byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za smrt svého otce. Jaroslavu Lieskovanovi, který byl odsouzen spolu s Odložilem, udělil milost 10. února 1997.

Duben 2008 – Prezident Václav Klaus zastavil trestní stíhání podnikatele Zdeňka Kratochvíla, stíhaného za hospodářskou trestnou činnost. Důvodem byl jeho zdravotní stav. Milost vyvolala pochyby, protože podnikatel v minulosti podporoval ODS, jejímž byl Klaus čestným předsedou. Prezident řekl, že o sponzorském daru od Kratochvíla nevěděl.

Listopad 2009 – Pozornost vzbudila milost prezidenta Václava Klause pro bývalou policistku Radku Kadlecovou, odsouzenou na dva roky vězení za úplatky. Hrad uvedl, že přihlédl ke zdravotnímu stavu odsouzené a zárukám mnoha žadatelů o milost včetně starosty z místa bydliště. Týdeník Respekt ale zveřejnil výpovědi dvou svědků, kterým se Kadlecová svěřila, že prezidentská milost pro ni byla koupená. Prezident Václav Klaus informace o údajné korupci označil za útok na něj a popřel, že by se něco takového mohlo stát. Případem údajné korupce se zabývala policie, detektivové ale nezjistili, že by byl spáchán trestný čin, a případ proto odložili.

Únor 2012 – Prezident Václav Klaus rozhodl o odkladu trestu za zpronevěru u podnikatele Tomáše Maliny, odsouzeného za stomilionový podvod s pohonnými hmotami. Podle médií patřil k blízkým spolupracovníkům podnikatelů Františka Mrázka a Tomáše Pitra. Rozruch vzbudila také Klausova milost pro ředitelku soukromé Metropolitní univerzity Praha Annu Benešovou, odsouzenou za podplácení a zpronevěru.

Květen 2017 – Prezident Miloš Zeman oznámil, že doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek dostane ve druhé polovině května milost. Ta je připravena, prezident ji podepíše po návratu z návštěvy Číny.

Podle Zemanových podmínek je adeptem na milost člověk, který se nedopustil závažného trestného činu, jehož nemoc ohrožuje na životě a který má domácí zázemí.

Zemanovým prvním omilostněným člověkem byl muž odsouzený na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost. Část trestu si odpykal a poté byl kvůli zdraví podmínečně propuštěn do nemocničního ošetřování.

V druhém případě prominul ze zdravotních důvodů zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců. Muž byl odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Muž má 15 záznamů v rejstříku trestů, mimo jiné opakovaně řídil auto bez řidičského průkazu a nenastoupil do vězení. Muž také s lékaři v minulosti nespolupracoval a odmítal léčbu, dlouhodobě trpí souborem závažných onemocnění a je odkázán na dialýzu. Právě z důvodu trvale odmítavého postoje odsouzeného k léčbě ministr Robert Pelikán (ANO) původně žádost o milost už zamítl.

Třetí milost znamenala zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Žádost o milost podala státní zástupkyně, jež v této fázi nemůže trestní řízení podle zákona zastavit. Podle informací ČTK omilostněný muž řídil auto bez řidičského průkazu. Omilostněného třicátníka, který je v invalidním důchodu, dříve opakovaně potrestal brněnský městský soud. Muže také postihla mozková příhoda, po níž mu nejen ochrnuly pravé končetiny a lícní nerv, ale začal trpět i duševní poruchou.

V listopadu loňského roku pak Zeman oznámil dvě milosti najednou. Jednak pro ženu trpící dlouhodobou psychickou nemocí, kvůli čemuž jí byl už několikrát trest přerušen, ve druhém případě reagoval na žádost papeže Františka, aby prokázal ke konci svatého roku akt milosrdenství a laskavosti. Omilostnil tak matku starající se ve vězení o dítě. Soud ji potrestal za zpronevěru.
V závěru roku 2016 udělil milost ještě recidivistovi odsouzenému za majetkovou trestnou činnost. Podle Hradu při svém rozhodnutí přihlížel k mužovu závažnému onkologickému onemocnění. V roce 2017 zatím omilostnil jednoho člověka, a to muže nemocného rakovinou, který byl za mřížemi kvůli nedovolenému ozbrojování a za majetkové trestné činy.

Politolog Lebeda soudí, že milosti a amnestie na konci prezidentských období začínají mít „velmi výraznou pachuť“. Připomněl v této souvislosti amnestii Václava Klause, jež rovněž vyvolala debaty. „Z milostí a amnestií se stávají velmi silné politické manipulace,“ řekl politolog. Je podle něho otázkou, zda by hlava státu měla takovou pravomoc mít. „Minimálně v této nekontrasignované podobě,“ dodal Lebeda. V případě amnestií je nicméně Zeman zcela nekompromisní, nehodlá udělovat žádné.

Zdroj: ceskatelevize.cz, 12.5. 2017

 

Zdroj: ceskatelevize.cz, 12.5.2017