ČTK: O pomoc požádalo ombudsmana za 15 let zhruba 100.000 lidí

Ombudsman chrání obyvatele České republiky před byrokratickým přístupem státu 15 let a za tu dobu se na něj obrátilo s žádostí o pomoc zhruba 100.000 lidí. Pokud zákon ochránci práv nedovoluje zabývat se některou ze stížností, právníci jeho kanceláře lidem aspoň radí, jak mohou při ochraně svých práv postupovat. Veřejnost institut ochránce práv v ČR přijala a stále více chápe jeho poslání. ČTK to dnes řekli bývalí představitelé úřadu i nezávislí odborníci.

Ombudsman nesmí vstupovat do soukromých sporů, ale může poukazovat na pomalý postup státních institucí v nejrůznějších kauzách, vyzývat je k nápravě jejich chybných či nedostatečných rozhodnutí nebo navrhovat zákonodárcům úpravu zákonů tak, aby měla veřejnost větší právní jistoty. Za 15 let připomínkovali první ombudsman Otakar Motejl, jeho nástupce Pavel Varvařovský a nynější ochránkyně Anna Šabatová 350 zákonů.

Podle Šabatové je důležité, že Češi stále více rozumí tomu, ve kterých oblastech jim může pomoci. V roce 2000 spadala do působnosti ochránce asi polovina stížností občanů. Nyní je těchto opodstatněných podnětů okolo 65 procent ročně. Ve srovnání s jinými zeměmi EU je na tom Česko velmi dobře, uvedla nedávno ombudsmanka a doplnila, že ročně se nepodaří dosáhnout nápravy ve zhruba deseti kauzách, jimiž se zabývá.

Motejl před 15 lety, kdy nastupoval do funkce, ČTK řekl, že mu dělá starost, zda se mu podaří vytvořit kancelář veřejného ochránce tak, aby ji veřejnost přijala. „Považuji za nepochybné, že se etablovala a vede si dobře. Nemusím vždy souhlasit s tím, co ombudsman prosazuje, ale to už je úděl práva,“ komentovala to dnes pro ČTK senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ).

Zuzana Durajová ze sdružení Liga lidských práv oceňuje na institutu ombudsmana to, že ochránce práv je mediátorem v mnoha kauzách, které se zpočátku zdají neřešitelné, a upozorňuje na potíže v oblastech, které většinou státním institucím unikají jako například nelegální ústavy pro seniory nebo péče o uprchlíky.

Bývalý ombudsman Varvařovský ale nepovažuje za šťastné, že se agenda, kterou se ombudsman zabývá, stále rozšiřuje. Zákonodárci nedávno svěřili úřadu dohled nad bojem proti diskriminací. „Tato instituce není sběrný dvorek. Nemělo by to fungovat tak, že když ČR podepíše další úmluvu o ochraně nějaké části společnosti (např. postižených), tak hned nařídí ombudsmanovi, aby nad tím dohlížel. Nesmí se vytratit původní smysl instituce,“ řekl ČTK.

S bývalou zástupkyní ombudsmana a současnou senátorkou Jitkou Seitlovou (za SZ) se shoduje v tom, že je důležitá autorita, kterou ochránce se svým zástupcem ve společnosti mají. „Čím je vyšší, tím lépe se daří dosahovat nápravy pochybení. To posiluje důvěru lidí v právní systém v ČR,“ řekla dnes ČTK Seitlová.

Zdůraznila, že kancelář dostává 8000 stížností od lidí ročně a je důležité, aby se jejich vyřizování zrychlilo. Ombudsman je řeší se svým zástupcem a týmem 70 právníků. Podle Seitlové by jich mohlo být ale více. Roční rozpočet kanceláře ochránce se pohybuje okolo 110 milionů korun a léta je zhruba stejný. „Ochránce je pro mnohé lidi poslední instancí, která jim může pomoci, takže posílení jeho týmu má bezesporu smysl,“ zdůraznila Seitlová.

 

Zdroj: ČTK, 17.12. 2015