ČTK: Premiéra by podle Dienstbiera mohla určovat Sněmovna

Nejkonfliktnější z úprav pravomocí hlavy státu bude podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) povinnost prezidenta jmenovat premiérem toho, koho mu po volbách vybere Sněmovna rozhodnutím většiny poslanců. Dienstbier to dnes řekl senátorům z ústavní komise, které přišel seznámit s chystanými návrhy ústavních změn před jejich projednáním koaliční radou.

Nový mechanismus by mohl podle ministra doplnit nynější pravidla. Ta prezidentovi ukládají jmenovat předsedu vlády na návrh Sněmovny až v případě, že předchozí dva pokusy o sestavení kabinetu na základě politických dohod skončí neúspěšně. Je však otázkou, jak toto doplnění zapadá do koncepce ústavy, upozornil Dienstbier. Upravit by podle něj bylo třeba případný konflikt, pokud by prezident vybral svého kandidáta na premiéra a Sněmovna mu doporučila jiného.

Návrh podle Dienstbiera koresponduje se snahami zavést konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě Sněmovnou, tedy sesazení existujícího kabinetu společně s nominací kandidáta na nového premiéra. Podle ministra ale „není vůle zbavit opozici práva vyslovit nedůvěru vládě“ bez dalších podmínek.

Dienstbier také připomenul návrh, aby prezident musel po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny. Ve hře je podle ministra také možnost zkrátit tuto lhůtu na dva týdny. Dienstbier uvedl, že má k této změně rezervovaný postoj. Nezastíral, že důvodem navržení změny bylo otálení prezidenta Miloše Zemana se jmenováním kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), ke kterému přistoupil až 95 dní po volbách. A také prezidentův postoj k ústavním zvyklostem, které Zeman označil za „idiotské“.

Předsedkyně komise a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) uvedla, že s představenými návrhy „nemá až moc problém“, nepokládá je ale za vyčerpávající. Za zásadní problém označila to, že v ústavě zůstane neupraven vztah vlády a prezidenta. Podle senátorky je čas na revizi ústavy. Dienstbier ale namítl, že širší změna ústavy prakticky nemá šanci na schválení a návrhy představují minimum možného.

Bývalý šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) doporučoval, aby se k navrhovaným změnám vyjádřili experti na ústavní právo. Podle něj by bylo třeba mimo jiné vyjasnit, zda by si prezident neměl udržet roli určitého korektivu a co by následovalo, pokud by své povinnosti nedodržel. Rozřešit by to měl podle Pitharta zřejmě Ústavní soud.

Zeman v březnu serveru Aktuálně.cz řekl, že návrhy na omezení pravomocí prezidenta považuje za nelogické. Zvažované úpravy podle něj odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“.

 

Zdroj: ČTK, 16.4. 2014.