ČTK: Vládní návrh změn ústavy čekají ve Sněmovně patrně úpravy

Praha 3. června (ČTK) – Vládní návrh změn ústavy, jež mění zejména pravomoci prezidenta, patrně nemá ve Sněmovně šanci na schválení. Koaliční i opoziční poslanci očekávají o normě rozsáhlou debatu. Některé části pravděpodobně vypadnou, jiné by naopak mohly přibýt. Pravicová opozice pokládá navrhované úpravy z větší části za účelové. Komunisté upozorňují na to, že předloha nebyla s opozicí projednaná. Ke schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina ve Sněmovně i v Senátu, koalice tak musí hledat shodu aspoň s částí opozice.

O tom, že vládní podoba ústavních změn v dolní komoře neprojde, je přesvědčen místopředseda ústavně-právního výboru za vládní hnutí ANO Radek Vondráček. „Ale s tím se počítá, je to návrh do diskuse,“ řekl dnes ČTK.

„Některé návrhy jsou namístě a zpřesňující, z některých přeci jenom hodně čiší účelovost,“ řekl ČTK místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Domnívá se, že ústava by si zasloužila širší diskusi než jenom soustředěnou na pravomoci prezidenta. „Jakkoli nám vadí chování pana prezidenta v mnoha věcech, tak zcela určitě kvůli jedné osobě ústavu měnit nechceme,“ uvedl Kalousek. Také předseda ODS Petr Fiala soudí, že jde o účelovou změnu ústavy. Vládě se podle něj nelíbí, jak prezident Miloš Zeman vykonává svůj úřad. „Měnit kvůli tomu ústavu mi připadá jako nesprávná cesta,“ řekl ČTK.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale takový výklad odmítá. Novinářům řekl, že část změn bude účinná až po ukončení mandátu současné hlavy státu – například opatření týkající se zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta nebo změn při jmenování členů bankovní rady ČNB. Cílem vlády je podle premiéra najít dlouhodobé systémové řešení. Rovněž předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pokládá změnu ve výběru členů centrální banky za správnou. „Z podstaty věci je vždy bezpečnější, když klíčová personální rozhodnutí zásadně ovlivňující chod státu nepodléhají názoru jediného člověka, ale jsou naopak vystavena posouzení a případně korekci ze strany další ústavní instituce,“ uvedl.

Návrh také dává Sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem Sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohla obrátit každá z komor bez souhlasu té druhé. Zástupci Senátu včetně někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) se při nedávné diskusi o možnostech zažalovat prezidenta shodovali s ústavními experty na tom, že současná varianta je v praxi obtížně realizovatelná.

Předseda KSČM Vojtěch Filip si postěžoval na to, že některé úpravy nebyly projednané s opozicí, přestože pro ústavní změny je třeba širšího konsensu. K takovému souladu se podle něj ve sněmovním podvýboru pro ústavu nedospělo. Podle Filipa návrh vlády diskusi o ústavním změnách ve Sněmovně spíš zkomplikuje.

Někteří poslanci upozorňují právě na to, že vládní návrh obsahuje jen některé úpravy, na nichž se shodl ústavní podvýbor. Jsou v něm naopak věci, u nichž panovaly rozpory. Člen výboru Martin Plíšek (TOP 09) zmínil například klouzavý mandát poslanců a zapojení Senátu do jmenování členů bankovní rady ČNB. Podle dalšího člena výboru Marka Bendy (ODS) by byla nová pravomoc horní komory nesmyslná, dovedl by si ale představit jiná řešení. Benda kritizoval i část změny ohledně jmenování předsedů a místopředsedů obou nejvyšších soudů, když podle něho předsedům těchto soudů dává veškerou moc. „Současný předseda soudu určí, kdo bude jeho nástupcem,“ podotkl.

Pochyby budí taky doplněk, podle kterého má vláda určovat vnitřní i zahraniční politiku. Benda podotkl, že vládní demokracii nezná, jenom parlamentní nebo prezidentskou. Plíšek soudí, že v ústavě by se mohlo objevit, že vláda za zahraniční politiku odpovídá. Vnitřní politiku totiž určují zákony, které schvaluje Parlament, poznamenal. Rovněž Vondrášek čeká debatu o tom, zda je slovo o určování politiky správné, zda by nebyl vhodnější pojem o provádění politiky nebo odpovědnosti.

Do vládní normy by se ve Sněmovně mohly dostat jiné úpravy. Plíšek zmínil omezení mandátu soudce Ústavního soudu na jedno funkční období a případně i nějakou úpravu ztráty mandátu zákonodárce při pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin.

 

Zdroj: ČTK, 4.6. 2015