Deník: Co nás čeká v říjnu? „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem“

Na stovkách akcí si Češi a Slováci připomenou založení Československa, k němuž před sto lety položili základy Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik. Jejich pokračovatelé už nežijí ve společném státě, ale při mnoha příležitostech oprávněně zopakují, že vztahy obou národů jsou vynikající a jejich kvalita rozdělením Československa v roce 1993 nijak neutrpěla.

Česká strana vynaloží na oslavy 100. narozenin státu, ale také 50. výročí pražského jara a připomínky 25 let od založení České republiky 400 milionů korun. Počítá se s celkem 172 akcemi.

Nejvýznamnější výstava se uskuteční v rekonstruované budově Národního muzea. Ukáže život obyvatel Československa v průběhu doby i změn režimů od konce 1. světové války až do roku 1993. Jak uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, návštěvníkům by roky svobody, nadšení, ale také útlaku, ponížení a poroby měly přiblížit příběhy obyčejných lidí. Národní technické muzeum připravuje výstavu Made in Czechoslovakia 1918 až 1992 – průmysl, který dobyl svět. Stému výročí věnuje koncert pod širým nebem Česká filharmonie.

Do oslav se logicky zapojí i Pražský hrad, byť zatím není jasné, kdo ho v té době bude reprezentovat a také přednášet projev ve Vladislavském sále večer 28. října. Úředníci a odborníci ale bez ohledu na prezidentské volby připravují akci Založeno 1918, v jejímž rámci se uskuteční tři ojedinělé expozice. Vystavena bude Zlatá bula sicilská i Rudolfův majestát, ale také státní pečeť či prapor, pod nímž krajané v Chicagu demonstrovali za samostatnost již v listopadu 1914.

SYMBOLICKÁ EPOPEJ

V Obecním domě budou k vidění plátna z Muchovy Slovanské epopeje. Právě o ní s Deníkem hovořil Andrej Babiš, když prozradil své přání k narozeninám Československa: „Přál bych si, aby vztahy mezi Čechy a Slováky zůstaly pořád tak skvělé, jako jsou teď. A v materiální rovině by měla vzniknout nová dominanta Prahy na místě Stalinova pomníku, o které by mluvil celý svět. Mohla by tam vyrůst Muchova galerie, kde by byla umístěna jeho Slovanská epopej. V ní se zrcadlí naše historie, tradice.“

IDEJE I VĚDA

To Petr Fiala, předseda ODS a emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně, má o připomínce vzniku republiky jinou představu: „Nestavme k nadcházejícímu výročí žádné megastavby, nevymýšlejme spektakulární akce, ale každodenně pracujme na obhajobě a posílení svobody, demokracie a suverenity.“ Ivan Bartoš, jehož Piráti skončili ve sněmovních volbách třetí, uvažuje zase trochu jiným směrem: „Málokterá země světa naší velikosti se může pochlubit několika nositeli Nobelových cen, špičkovými vědci, lékaři, množstvím sportovců nejvyšší světové úrovně i kulturní vyspělostí. Proto chceme naší republice vrátit zvuk, který si občané zaslouží – chceme být vědeckou špičkou s navazujícím průmyslem.“ Nezbývá než dodat: Páni politici, jděte do toho a měňte slova v činy.

Jak vzniklo Československo
Čeští politici v Tříkrálové deklaraci 6. ledna 1918 požadovali autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakouska-Uherska.

Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil Československo demokratickým státem 18. října 1918 ve Washingtonské deklaraci. Oficiálně bylo samostatné Československo vyhlášeno 28. října 1918.

Večer 28. října vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu československého a poté bylo zveřejněno provolání Národního výboru „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem …“. Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, později zvaní Muži 28. října.

Prvním prezidentem se stal T. G. Masaryk, premiérem Karel Kramář, ministrem financí Alois Rašín, ministrem zahraničí Edvard Beneš a ministrem vojenství Milan R. Štefánik.

*kapitola*
A co nás ještě čeká?
Průzkum planety Merkur

V říjnu 2018 budou vyslány raketou Ariane dvě sondy k planetě Merkur. Jedná se o společný projekt evropské
a japonské vesmírné agentury. Přílet na oběžnou dráhu Merkuru je naplánován na 5. prosince 2025 a cílem je zmapovat povrch planety a hledat vodní led v kráterech na pólech.
Volby obmění třetinu Senátu

Jako vždy po dvou letech se také letos uskuteční volby, v nichž se změní obsazení 27 křesel v Senátu. Z významných zástupců současné sestavy horní komory parlamentu skončí šestiletý mandát například teplickému starostovi Jaroslavu Kuberovi (ODS), bývalému šéfovi Agrární komory a předsedovi SPO Janu Velebovi či někdejšímu ministru vnitra Františku Bublanovi (ČSSD). Funkční období skončí také hejtmanovi Zlínského kraje Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL) či bývalé místopředsedkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové.

Komunální volby přeskládají vedení radnic měst a obcí

Zatímco senátní volby letos čekají jen zhruba třetinu voličů, k těm komunálním mohou jít lidé z celé země. Na radnice a do obecních zastupitelstev se s příchodem podzimu bude volit ve všech 6246 městech a obcích. Komunální volby se uskuteční v posledních 30 dnech před uplynutím funkčního období současných zastupitelstev. Jejich členové nyní o mandát přijdou 11. října, tedy přesně čtyři roky po předchozích komunálních volbách. V nich bylo rozděleno přes 62 tisíc mandátů.
Jak dopadne prestižní filmový projekt Hovory s TGM?

Film o Tomáši G. Masarykovi a Karlu Čapkovi, dvou mimořádných mužích, „nejlepších z těch, jací u nás kdy žili“ (jak se píše v anotaci filmu), chystá v produkci BednaFilms a Karla Janečka režisér Jakub Červenka. Za kameru se postaví Jan Malíř. Tvůrci vyprávějí o tom, že první republika, kterou oba muži symbolizovali, měla hluboký myšlenkový smysl. A o tom, že emoce mohou být někdy silnější než myšlenka, i o tom, jaký je poměr literatury a života: protože první odráží druhé, ale není to vždy samozřejmost. Premiéra je plánována na 25. října.
Legenda jménem Holmes

Pod tímto názvem se skrývá muzikálová novinka pražského Hudebního divadla Karlín. Autorem scénáře, hudby a textů je Ondřej Gregor Brzobohatý, režie se ujme Gabriel Barre, který už v Karlíně připravil muzikály Carmen a Jesus Christ Superstar. Premiéra nové podívané na motivy příběhů o celosvětově uznávaném detektivovi, jehož jméno je postrachem zločinců, je plánována na 12. října.
Zápas o magistrát. O metropolitní radnici svedou bitvu Krnáčová, Pospíšil, Udženija a Piráti

V podzimních komunálních volbách budou Pražané vybírat své zastupitele jak na radnicích městských částí, tak ve vedení celé metropole. Výsledky posledních parlamentních voleb dávají v těch komunálních slušné šance minimálně čtyřem stranám. Za vítězným hnutím ANO v Praze jen těsně zaostali Piráti, kteří v roce 2014 pronikli do pražského zastupitelstva jen „s odřenýma ušima“. Letos budou mít úplně jiná očekávání.

Na vítězství a zisk primátorského křesla bude aspirovat také dvojice konzervativních stran – ODS a TOP 09, které ve volbách do sněmovny obsadily v rámci Prahy třetí, respektive čtvrté místo. Ostatní strany, které mají aktuálně zastoupení v pražském zastupitelstvu, při loňském celostátním hlasování propadly. Třeba sociální demokraté získali v metropoli jen pět a půl procenta.

Otázkou je, jestli se některé z těchto subjektů nepokusí spojit síly po vzoru současné Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení, STAN).

Do souboje o prestižní primátorské křeslo může vstoupit třeba i pět silných osobností s reálnou šancí na vítězství. Jejich sestava je zatím s jedinou výjimkou nejistá, protože strany budou sestavovat kandidátky pro komunální volby až na jaře. Onou výjimkou je populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský, který v prosinci oznámil založení nové občanské iniciativy Praha Sobě a také plán vést ji do voleb. Účastnit se jich bude ale jen v případě, že nové uskupení získá podpisy od nejméně sedmi procent obyvatel hlavního města. Čižinský přitom navzdory novému projektu zůstává starostou, zastupitelem a poslancem KDU-ČSL.

SOUBOJ DVOU ŽEN?

Bitva o Prahu se ale nakonec může stát duelem dvou žen. Nynější primátorka Adriana Krnáčová chce pozici obhajovat.

„Práce pro město mě naplňuje a chtěla bych v ní pokračovat,“ prohlásila na podzim. Krnáčová má i slušnou podporu v krajském vedení hnutí ANO. Nejasný zůstává jen postoj Andreje Babiše k její kandidatuře.

Hlavní soupeřkou Adriany Krnáčové by se mohla stát Alexandra Udženija, předsedkyně klubu zastupitelů ODS v Praze a první místopředsedkyně strany. Udženija ale zatím chuť vést kandidátku nepotvrdila. Kandidáta na primátora hledá i TOP 09, která v minulých komunálních volbách skončila druhá. Takovou „těžkou vahou“ by měl být sám čerstvý šéf strany Jiří Pospíšil.

Velkou neznámou je zatím volební lídr Pirátů. Ti mohou vybrat někoho ze čtveřice zastupitelských „jinochů“, nebo úplně novou tvář. “

 

Zdroj: denik.cz, 2.1.2018