Deník Referendum: Ekologové plánují protesty proti prolomení územních limitů těžby uhlí

Sobotkova vláda odložila rozhodnutí o prolomení územních limitů těžby uhlí na severu Čech. Ekologické organizace proto budou začátkem června protestovat za zachování územních limitů a za postupné snižování závislosti na fosilních palivech.

Aktualizace Státní energetické koncepce, kterou – jak jsme již informovali – v pondělí schválila vláda Bohuslava Sobotky, neřeší otázku prolomení limitů těžby. Ekologické organizace se proto rozhodli uspořádat protestní akce na několika místech republiky, plánovány jsou na 11. června. Akci koordinuje iniciativa Limity jsme my, která je složená z několika ekologických organizací, společně se starosty obcí dotčených případným prolomením limitů těžby uhlí a skupinou senátorů.

„Má jít o největší letošní veřejnou akci proti těžbě uhlí. Spustili jsme web limityjsmemy.cz, kde vyzýváme lidi z celé republiky, aby 11. června zorganizovali protestní akci ve svém městě. Jde o neobvyklý formát takzvané distribuované akce, která má demonstrovat veřejnou podporu požadavkům zachování limitů a postupného útlumu těžby uhlí v severních Čechách,“ uvedli v tiskové zprávě organizátoři akce.

Výzvu podpořili například starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, starostka Litvínova Kamila Bláhová, či senátoři a senátorky Eliška Wagnerová, Libor Michálek, Václav Hampl či Václav Láska. „Odložením rozhodnutí o prolomení těžebních limitů jde pan ministr účelově na ruku těžařům, a proto je tak důležité vyjádřit jasný nesouhlas s prolomením limitů. Pevně doufám, že nás v den protestů sejde co nejvíce,” řekl senátor Václav Láska.

K protestům se zatím připojilo pět měst, konkrétně Brno, Znojmo, Praha, Liberec a Litvínov. „Je potřeba se aktivně zapojovat do akcí, které dají vládě jednoznačně najevo naše názory. Limity jsme i my v Litvínově,“ uvedla starostka Litvínova Kamila Bláhová. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD se již dříve vyjádřil, že by v případě zachování limitů došlo k negativním dopadům na ekonomiku kraje.

„Zejména by se jednalo o významný nárůst nezaměstnanosti v sociálně ohroženém regionu. Rovněž by takové rozhodnutí znamenalo pokles příjmů do státního rozpočtu a rozpočtu obcí, nedostatek uhlí pro teplárny už od roku 2024 a možný nedostatek peněz na rekultivační práce souvisejících s ukončením těžby,“ prohlásil ministr Mládek.

Ze závěrů vládní tzv. Pačesovy komise však vyplývá, že potenciál zateplování budov v České republice je dvojnásobný oproti energii získané spálením uhlí v případě prolomení územních limitů těžby. Podle expertů společnosti Ekowatt by případné zateplování domů a rozvoj obnovitelných zdrojů energie mohlo v Ústeckém kraji vytvořit více než dva tisíce pracovních míst.

Ekologové navíc již dříve upozornili, že by případné rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Černic, Horního Jiřetína a průmyslové zóny v Záluží připravilo o práci 4964 lidí, kteří zde pracují. V samotném velkolomu ČSA naopak v současné době pracuje méně než 600 lidí. Nadpoloviční většina z nich bude navíc v době ukončení těžby v roce 2022 v důchodovém věku, což negativní dopad uzavření dolu na zaměstnanost na Mostecku dále významně sníží.

Všem ostatním propuštěným horníkům by měl podle ekologů pomoci stát pomocí velkorysého sociálního programu financovaného zvýšením poplatků z těžby uhlí o pouhé 1 %. „Vyplývá to z nových údajů o souvislostech těžby uhlí a zaměstnanosti na Mostecku zjištěných městem Horním Jiřetín v oficiálních materiálech těžební společnosti Severní energetická, a dat úřadu práce,“ uvedli před časem ekologové.

Společnost Severní energetická, a.s., která velkolom ČSA provozuje, měla podle své výroční zprávy v roce 2013 celkem 851 zaměstnanců. Podle starších, podrobných dat publikovaných firmou v obchodním rejstříku ovšem pracuje třetina jejích zaměstnanců v úpravně uhlí v Komořanech, zatímco na samotný důl jich připadají dvě třetiny.

V současnosti tak těžba na velkolomu ČSA přímo zaměstnává pouhých 600 osob. To odpovídá 1,1 % obyvatel okresu Most v produktivním věku a dokonce jen 1,5 % Ústeckého kraje v produktivním věku. Jednorázové propuštění všech zaměstnanců velkolomu ČSA by tak zvýšilo nezaměstnanost na Mostecku z 12,7 na 14,2 %.

Ve skutečnosti je ale úplná nezaměstnanost všech dosavadních pracovníků z ČSA velmi nepravděpodobná. Firma totiž nepropustí všechny své zaměstnance současně, nýbrž postupně v průběhu až sedmi let (2015 – 2022). Ještě důležitějším faktorem je ale věková struktura zaměstnanců.

Podle oficiálních dat publikovaných firmou bylo v roce 2011 celkem 501 zaměstnanců Severní energetické (tedy téměř 55 %) ve věku nad 50 let. V okamžiku ukončení těžby v roce 2022 tedy bude polovina zaměstnanců firmy v důchodovém či těsně předdůchodovém věku (s nárokem na odchod do předčasného důchodu) a řady nezaměstnaných tedy nerozšíří.

„Dalším pozitivním faktorem je profesní struktura zaměstnanců,“ tvrdí Greenpeace s tím, že nikdo z nich není „klasický“ horník, ale jedná se o vykonavatele kvalifikovaných technických profesí, kterých je obecně na trhu práce nedostatek – mj. 162 řidičů techniky, 77 zámečníků a 67 techniků a mechaniků.

Mnohem více zaměstnanců než povrchové doly na Litvínovsku zaměstnávají firmy v průmyslovém areálu Záluží u Mostu – zejména petrochemická skupina Unipetrol. Podle dostupných údajů má v uvedené průmyslové zóně práci 4 153 lidí. Podle plánů na prolomení limitů těžby prosazovaných Severní energetickou a hornickými odboráři by přitom těžba po roce 2050 celou zónu v Záluží zlikvidovala. Plán ministra průmyslu Jana Mládka na tzv. malé prolomení limitů by paradoxně rypadla k chemičce přivedl ještě dříve, přibližně za třicet let.

Zastánci těžby zpravidla argumentují, že jde o vzdálenou budoucnost. „Ve skutečnosti se osudu petrochemického průmyslu v Záluží rozhoduje již dnes. V případě, že dojde k prolomení limitů, totiž nebudou mít vlastníci chemičky (polský PKN Orlen) žádnou motivaci investovat do rozvoje areálu určeného k likvidaci,“ připomíná Greenpeace.

V Evropě je v současnosti přebytek petrochemických kapacit a některé z nich budou v nejbližších letech uzavřeny. Je pravděpodobné a logické, že polský vlastník by jako první zavřel rafinerii, jejíž osud by byl prolomením limitů tak jako tak zpečetěn. Tisíce lidí, kteří v Záluží pracují, by tak nepřišli o práci v daleké budoucnosti, ale již v nejbližších letech.

Na území samotného Horního Jiřetína a Černic, které by v případě prolomení limitů velkolom ČSA spolkl během deseti let, je navíc dalších 811 pracovních míst.

 

Zdroj: Deník Referendum, 18.5. 2015.