denik referendum: Eliška Wagnerová: Rozsah amnestie považuji za skandální

Při úvahách o amnestii měla být podle senátorky a bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové brána v potaz otázka náhrady škody poškozeným. Podle ní jde totiž o významný statek, který by měl korigovat úvahu o rozsahu amnestie.

Ministerstvo spravedlnosti zahájilo spolu s Vězeňskou službou ČR a dalšími složkami justice realizaci amnestie, kterou ve svém novoročním projevu vyhlásil prezident Václav Klaus. O tom, na koho konkrétně se bude amnestie vztahovat a kdo tedy bude propuštěn, rozhodnou v následujících dnech soudy v neveřejných zasedáních.

Podle předběžného odhadu ministra spravedlnosti by se amnestie mohla týkat až šesti tisíc osob.  Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová v rozhovoru pro Deník Referendum zdůraznila, že při úvahách o amnestii měla být brána v potaz otázka náhrady škody poškozeným. Podle ní jde totiž o významný statek, který by měl korigovat úvahu o rozsahu amnestie. V tomto kontextu označila amnestii za skandální.

Média již spekulují, na koho se bude amnestie vztahovat. V mnoha případech se bude  totiž týkat i kontroverzních kauz. Podle serveru iDnes.cz se nejspíš vztahuje například na případ kolem soudce Jiřího Berky. On a dalších osm lidí podle obžaloby způsobili falešnými konkurzy škodu za čtvrt miliardy korun.

Internetový deník Aktuálně.cz napsal, že Klaus svým rozhodnutím amnestoval také politiky z Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS): jejího předsedu Tomáše Vandase a místopředsedy Jiřího Štěpánka, Petra Kotába a Martina Zbelu, kteří byli odsouzení za svá vystoupení na prvomájové demonstraci v Brně  v roce 2009, kterou organizovala Dělnická strana spolu se Svobodnou mládeží Brno.

Podle Aktuálně.cz se amnestie dotkne také kauzy pádu Union banky, při které přišlo 130 tisíc lidí o téměř sedmnáct miliard korun. Bez trestu tak nejspíš skončí pětice tehdejších manažerů a členů představenstva banky Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochova a Tomáš Seidler.

Bývalá politička Hana Marvanová pak na svém facebookovém profilu v úterý uvedla,  že se amnestie bude týkat také aktérů kauzy H-sytém, Ladislava Tůmu, Jaroslava Eliáše a Jaroslava Vítka. Prezident totiž amnestoval i lidi, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení. „Bude to mít konkrétní dopady i na běžící případy, kde z důvodu průtahů, které často způsobovali sami obžalovaní, nebyl vynesen pravomocný rozsudek,“ varovala  Marvanová.

„Kauzu H-Systém řeším od roku 1998, několik let trvalo, než se věc dostala k soudu, protože nebyl zájem věc vyšetřovat: stíhaní manažeři intervenovali u Šloufa, Heřmana a u Miloše Zemana. Před soudem se ukázalo, že se H-Systém týká nejen Šloufa a Zemanových lidí, ale i lidí blízkých Václavu Klausovi. I proto ta kauza trvá tak dlouho,“ vysvětlila Marvanová na svém facebookovém profilu.
Zastavením trestního stíhání těsně před vynesením pravomocného rozsudku se podle ní ruší i nepravomocná rozhodnutí o tom, že manažeři musí zaplatit poškozeným způsobenou škodu. „Okradli tisíc rodin o miliardu korun. Proto vnímám amnestii jako obrovskou nespravedlnost,“ dodala.

Wagnerová: Rozsah amnestie je skandální

Senátorka Eliška Wagnerová v rozhovoru pro Deník Referendum připomněla, že rozsah amnestie je věcí politické úvahy a ti, kteří ji podepisují, tj. vedle prezidenta i předseda vlády, za ní nesou politickou odpovědnost. „Sice nemám důvod nevěřit slovům Hany Marvanové o přátelských vazbách obviněných k místům, která mohla mít vliv na průběh trestního stíháni v kauze H-systém, ale měla by být slyšena i druhá strana než se vyřkne verdikt, byť morální,“ uvedla Wagnerová.

Má-li totiž kdokoliv poznatky o manipulaci trestních řízení ze strany státních orgánů, měl by podle Wagnerové iniciovat trestní stíhání osob, které do řízení zasahovaly. „Faktem z druhé strany je, odhlédnuto od konkrétních osob, že dlouhá trestní stíhání jsou zlo a stát by se měl intenzivně věnovat jejich řešení. Délka trestního řízení by se měla promítat do délky trestu pozdě vyměřeného. Neboť jen včas uložený trest je přiměřeným trestem, uvážíme-li, že samo trestní stíhání činí život stíhaného méně kvalitním,“ vysvětlila bývalá soudkyně Ústavního soudu.
„Samozřejmě, že tato úvaha předpokládá, že stát sám nerežíruje záměrné prodlužování trestního řízení, že jde ,jen ‚ o liknavost orgánů činných v trestním řízení,“ dodala Wagnerová s tím, že při úvahách o amnestii měla být brána v potaz i otázka náhrady škody poškozeným, což je dle jejích slov velmi významný statek, který by měl korigovat úvahu o rozsahu amnestie. „Upřímně řečeno, pod zorným úhlem právě důsledků pro poškozené vůbec nechápu politickou úvahu prezidenta, jakož i premiéra. Řekla bych, že je přímo skandální,“ uzavřela Wagnerová rozhovor pro Deník Referendum.

Amnestie, kterou spolupodepsal i premiér, promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří letos dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Vztahuje se také na lidi, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení.

Amnestie se vztahuje také na lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení.

Naplnění prezidentova rozhodnutí zabezpečuje pracovní skupina, kterou vede první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. Jejími členy jsou dále generální ředitel Vězeňské služby ČR Pavel Dohnal, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a předseda kolegia předsedů krajských soudů Jan Sváček. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předpokládá, že první vězňové by v rámci amnestie mohli být propuštěni ve středu.  „V nejbližších hodinách začne maraton soudního rozhodování o každém jednotlivém případu, na který se prezidentova amnestie bude případně vztahovat,“ uvedl ministr na úterní tiskové konferenci. Blažek v této souvislosti uvedl, že předpokládá, že by se tato soudní jednání měla konat přímo ve věznicích, neboť by to celý proces naplňování amnestie výrazně urychlilo. Podle Blažka se amnestie bude týkat především trestných činů, jako je maření výkonu úředního rozhodnutí, neplacení výživného či drobných majetkových deliktů. „Amnestie se netýká závažné násilné trestné činnosti,“ zdůraznil v úterý ministr. Dodal, že amnestii vítá, neboť se podle něj týká zejména trestných činů, na které by se měly uplatňovat spíše  alternativní tresty. Generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal pak uvedl, že vzhledem k situaci v českém vězeňství prezidentovo rozhodnutí vítá.

 

Zdroj: denikreferendum.cz, 2.1.2013