Deník Referendum: Týden ve Sněmovně: konec kožešinových farem a regulace hypoték

Parlamentní zpravodaj Jan Gruber přibližuje v pravidelném úterním přehledu to nejdůležitější z pokračující schůze Sněmovny. Poslanci se budou zabývat zákonem o kontrole veřejných financí nebo mezinárodní spoluprací při správě daní.

Poslanecká sněmovna má na programu pokračující sedmapadesáté schůze přes tři sta čtyřicet návrhů zákonů, smluv a informací. Několik málo jich v minulých týdnech poslanci a poslankyně projednali. Během následujících čtyř dnů se budou zabývat mimo jiné novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, stykovým zákonem upravujícím vztahy mezi Sněmovnou a Senátem, dlouho očekávaným zákonem o řízení a kontrole veřejných financí nebo poslaneckým návrhem zákona, který zakazuje provozování kožešinových farem v České republice. Do konce týdne by se ve Sněmovně mělo dostat i na třetí čtení zákon o vojenském zpravodajství a o ochraně památkového fondu.

Prvním bodem dle navrženého pořadu schůze je senátní návrh stykového zákona, který má odstranit dlouhodobý deficit Ústavou předpokládané zákonné úpravy zásad jednání a styku mezi oběma komorami Parlamentu. Vzhledem k tomu, že stykový zákon je předpokládán již více než dvacet let, mnoho záležitostí, které měl zákon upravovat je již obsaženo v jednacích řádech Sněmovny a Senátu. „Zákon je velmi útlý, má jenom sedmnáct paragrafů včetně účinnosti. A nepřináší, řekla bych, až tak mnoho převratného, nového, spíš mnoho věcí, které se vlastně už fakticky dodržovaly a provozovaly,“ řekla senátorka Eliška Wagnerová (bezpp. Za SZ). Nejzásadnější změnou je zavedení dlouho diskutované metody „člunku“. V případě schvalování ústavních zákonů bude návrh zákona chodit z jedné komory Parlamentu do druhé, dokud se obě dvě neshodou na přijatelné verzi s tím, že limitem daného dohadování je uplynutí volebního období Poslanecké Sněmovny.

Druhé čtení čeká v úterý transpoziční novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Jejím cílem je zavést nový okruh automaticky vyměňovaných informací, které budou muset oznamovat nadnárodní skupiny podniků. Návrh zákona chce předcházet agresivnímu daňovému plánování a umělému daňově motivovanému přesouvání zisků. Podniky s konsolidovanými ročními výnosy ve výši nejméně sedmi set padesáti milionů eur budou mít povinnost sestavit a dát k dispozici zprávu podle zemí, která bude obsahovat informace relevantní pro posouzení správného rozdělení základu daně mezi jednotlivé členské strany Evropské unie a jurisdikce. Tyto zprávy se budou automaticky vyměňovat mezi státy, ve kterých skupina podniků působí. Česká republika se k výměně zpráv podle zemí přihlásila v lednu 2016 podpisem mnohostranné dohody příslušných orgánů o výměně zpráv podle zemí. Podle bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO) se v České republice nová povinnost dotkne čtyř až jedenácti nejvyšších mateřských entit nadnárodních skupin podniků.

Omezení vícenásobných kontrol?
Poslanci a poslankyně se budou dále zabývat návrhem zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Zákon má ambici zjednodušit systém vnitřních kontrol ve státní správě. Rozšiřuje úpravu vnitřního auditu, který by měl v rámci organizace přispět ke zlepšování systému nakládání s veřejnými prostředky. Stanovuje, jak by měl vnitřní audit postupovat, aby organizaci skutečně pomáhal. Návrh zákona vychází z principu jednotného auditu, jehož cílem je omezovat neodůvodněný souběh kontrol a administrativní zátěž jak kontrolovaného, tak kontrolujícího. Dnes je totiž organizace kontrolována více kontrolními orgány, které někdy provádějí kontroly týchž dokumentů, aniž by využívaly podklady a závěry předchozích kontrol. Návrh zákona připravovalo ministerstvo financí dlouhé měsíce. Legislativní rady vlády jej předkladateli třikrát vrátila k přepracování. „Obávám se, že daný návrh není tím, co Parlament očekává, pokud jde o omezení vícenásobných kontrol ve veřejné správě,“ řekl bývalý ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Podobné obavy vyjadřovaly v rámci mezirezortního připomínkového řízení i některé rezorty. „Babišův návrh je bohužel smutné čtení. Pokud bude přijat Poslaneckou sněmovnou, vrátí Českou republiku v oblasti řízení a kontroly veřejných financí dvacet let zpátky,“ napsal na svůj blog bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht.

Dalším z legislativních materiálu, který by měl být v úterý projednán je novela zákona o České národní bance a o oběhu bankovek a mincí. Návrh zákona dává v rámci nástrojů makroobezřetností politiky České národní bance pravomoc stanovovat horní hranici úvěrových ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, které nesmějí být překročeny. V současné době centrální banka vydává směrem k ostatním bankám pouze doporučení k úvěrovým ukazatelům, ta však nejsou vymahatelná. Nově bude moci nastavit například minimální hranici poměru příjmů vůči splátkám. „Toto opatření umožní lépe regulovat například oblast spotřebitelských úvěrů, zabrání tomu, aby se trh přehříval, nebo aby vznikaly určité nerovnováhy, či dokonce bubliny,“ řekl o novele předseda vlády Bohuslav Sobotka. Návrh zákona dále doplňuje oprávnění České národní banky vydávat pamětní bankovky a obchodní mince – české dukáty, kterými však nebude možné platit.

Konec kožešinových farem
Ve středu Sněmovna naposledy projedná poslanecký návrh novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, jeho cílem je od roku 2019 zcela zakázat chov zvířat výhradně nebo primárně pro kožešiny. Existujícím farmám má být podle zákona poskytnuto přechodné období až do konce roku 2018 . Ministerstvo zemědělství bude navíc moci na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky ke zmírnění dopadů zákona pro končící chovatele. Na českých kožešinových farmách je každoročně usmrceno v plynových komorách nebo elektrickým proudem kolem dvaceti tisíců lišek a norků. „Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v jednadvacátém století těžko přijatelné,“ řekl jeden z navrhovatelů zákona, poslanec a předseda Výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD). Návrh zákona původně odmítalo politické hnutí ANO v čele se svým předsedou Andrejem Babišem. Bývalý ministr financí, který nedávno své partnerce koupil norkový kožich za milion korun, však svůj postoj pod tlakem veřejnosti přehodnotil. Hnutí ANO se nyní novelu snaží sabotovat skrze pozměňovací návrhy, které prodlužují přechodné období o pět let.

Ve třetím čtení se nachází i novela zákona o zpravodajských službách. „Naším cílem je eliminovat rizika zneužití či účelového ovlivňování činnosti zpravodajských služeb, stejně jako zamezit jakýmkoli možným pokusům o politické tlaky vůči těmto službám,“ řekl premiér Sobotka, jehož vláda se k posílení kontroly nad zpravodajskými službami zavázala v Programovém prohlášení. Zákon se dotýká všech tří našich zpravodajských služeb, tedy Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. Kontrole Sněmovny by nově měl podléhat i ÚZSI, tedy civilní rozvědka. Doposud sněmovní komise dohlížely na činnost Bezpečností informační služby a Vojenského zpravodajství. Zákon dále zavádí dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle Poslanecké sněmovny bude zřízen Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb, složený z důvěryhodných, prověřených a respektovaných osobností, jehož kontrole budou podléhat všechny uvedené zpravodajské služby

Závěrečné čtení čeká i novelu zákona o ochraně památkového fondu, která nahrazuje stávající právní úpravu z roku 1987. Ministerstvo kultury si od zákona slibuje efektivnější péči o památkový fond. Úřadům by také měla umožnit účinněji zakročit v případech, kdy se vlastník o památku řádně nestará. Podle četných spolků je však zákon nedostatečný. Říkají, že snižuje rozsah památkové ochrany a nedefinuje ochranu kulturního dědictví jako veřejný zájem. Významná změna, kterou zákon přináší, spočívá v možnosti kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s omezením vlastnických práv majitelů památek, které se nacházejí v památkových zónách a rezervacích.

 

Zdroj: denikreferendum.cz, 6.6.2017