Deník Referendum: Wagnerová: vláda má většinu, Zeman musí jednat bezodkladně

Prezident má oprávnění jmenovat premiéra a na jeho návrh ministry. Toto oprávnění je podle Elišky Wagnerové třeba interpretovat jako povinnost. Nestanoví-li navíc ústava lhůtu, měl by prezident konat bez zbytečných průtahů, tedy bezodkladně.

V pondělí podepsali předsedové ČSSD, ANO a KDU-ČSL koaliční smlouvu a zároveň zveřejnili nominace na jednotlivé ministerské posty. Přestože koaliční subjekty disponují v dolní komoře většinou 111 hlasů, novináři spekulují o tom, že by prezident Miloš Zeman mohl některé navržené kandidáty odmítnout do funkcí jmenovat. Podle senátorky Elišky Wagnerová bychom tak byli svědky ústavně-právního konfliktu.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka přitom doposud nebyl jmenován ani premiérem. Česká televize během úterního dopoledne informovala, že se Sobotka se Zemanem sejde až v pátek, údajně ho chce na schůzce požádat, aby co nejdříve učinil ústavní kroky k rychlému jmenování nového kabinetu. Samotný prezident se k věci doposud nevyjádřil.

Jeho tiskový mluvčí odmítl cokoli předjímat. „Já bych v tuhletu chvíli nechtěl vůbec nic předjímat, ani potvrzovat, ani nic vyvracet. Já opravdu pouze říkám, že je předčasné v tuto chvíli mluvit o jakémkoliv termínu jmenování,“ uvedl v úterý Jiří Ovčáček pro Český rozhlas.

Experti na ústavní právo se přitom neshodují, zda Zeman skutečně jmenování některých ministrů či dokonce celé vlády blokovat může. Zatímco podle Jiřího Přibáně by prezident v takovém případě riskoval totální konfrontaci s Poslaneckou sněmovnou, Zdeněk Koudelka již v prosinci napsal, že hlava státu svá oprávnění vykonává v přesvědčení, že jsou v souladu s ústavou a nejdou proti zájmům státu.

„Pokud toto přesvědčení nemá, podle svého slibu takové rozhodnutí odmítne. Prezident není povinen vyhovět každému návrhu na jmenování, může si vyžádat návrh nový,“ napsal Koudelka. V této souvislosti například připomněl, že po únorovém převratu 1948 odmítl Edvard Beneš 16. března 1948 návrh Klementa Gottwalda, aby ministrem zahraničí po smrti Jana Masaryka byl jmenován tehdejší ministr průmyslu a bývalý premiér Zdeněk Fierlinger.

Beneš tak podle Koudelky osobně reagoval na jím pociťovanou Fierlingerovu zradu při únorových událostech. Příkladem negativního postoje ke jmenování člena vlády na návrh premiéra je podle Koudelky také postoj prezidenta republiky Václava Klause z října 2005, který jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví podmínil jeho rezignací na post předsedy České lékařské komory – a do tohoto rozhodnutí odmítal premiérův návrh na jmenování.

Politický nebo ústavně-právní konflikt?
Jiří Přibáň před časem pro Deník Referendum zároveň uvedl, že by případný konflikt, který prezident Zeman svým postojem vyvolá, nebyl ústavní, nýbrž ryze politický. „A proto je třeba ho také politicky vyřešit, tj. prostřednictvím reálné moci a tlaku politických stran na prezidenta,“ uvedl Přibáň pro Deník Referendum.

S Přibáněm ale nesouhlasí senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Přibáň má pravdu jen z části. Pokud by totiž prezident blokoval vznik vlády, která má prokazatelnou šanci získat důvěru Poslanecké sněmovny, konflikt by se dostal do ústavně-právní roviny,“ uvedla Wagnerová v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Podle české Ústavy má prezident oprávnění jmenovat předsedu vlády a na jeho návrh jednotlivé ministry. Je ale třeba zdůraznit, že oprávnění je třeba interpretovat jako povinnost. Nestanoví-li ústava lhůtu, měl by prezident konat bez zbytečných průtahů, bezodkladně.“ tvrdí bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a připomíná, že Sobotkova vláda po pondělním podepsání koaliční dohody prokazatelně disponuje většinou v dolní komoře, což je podle ní klíčová okolnost.

„Od tohoto okamžiku se zkrátka prezidentovi počítá čas,“ zdůrazňuje Wagnerová. „Prezident pověřil Bohuslava Sobotku průzkumným mandátem a jemu se zadání podařilo. Rýsující se koalice disponuje podporou Poslanecké sněmovny, Miloš Zeman proto musí začít jednat bezodkladně a jmenovat předsedu vlády a k jeho návrhu ostatní členy vlády“ nepochybuje senátorka.

Pokud by Zeman nicméně začal vznik vlády blokovat, podle Wagnerové by vznikl konflikt, jehož řešení spatřuje na rozdíl od Přibáně nikoli v ústavní žalobě, nýbrž v kompetenčním sporu, které jsou, dle jejího názoru, ve vzájemném poměru subsidiarity. „Teprve kdyby prezident neuposlechl následný výrok Ústavního soudu o nutnosti jmenovat předsedu vlády, připadala by v úvahu ústavní žaloba,“ vysvětluje Wagnerová.

Právě v této souvislosti připomíná, že bude podstatné, zda Zeman v pátek jmenuje Sobotku premiérem. Sobotka totiž za stávající situace nezastává žádnou ústavní funkci, je pouhým předsedou jedné z parlamentních stran.

„Kompetenční spor by tak musela vyvolat Poslanecká sněmovna, neboť ta má podle české Ústavy oprávnění rozhodovat o důvěře vlády, v čemž by ji případná nečinnost prezidenta bránila. Dalo by se říct, že dolní komora má právo na vládu, který je jí ústavně odpovědná,“ upřesňuje Eliška Wagnerová.

Jinak řečeno to podle ní znamená, že by se mohla Poslanecká sněmovna obrátit na Ústavní soud, neboť do jejích kompetencí patří mimo jiné to, že rozhodováním o důvěře drží vládu u moci. „Nyní však vládne kabinet, který důvěru většiny Poslanecké sněmovny nezískal a zároveň se nesporně rýsuje možnost kabinetu s důvěrou,“ připomíná senátorka.

„Ústavní soud by si pak v případě vyvolání kompetenčního konfliktu měl uvědomit, že se jedná o povahu a charakter našeho parlamentarismu a demokracie, a proto by měl kompetenční spor vyřešit ve zrychleném režimu,“ dodává Wagnerová.

Pevně nicméně věří, že podobná situace nenastane. „Zatím se pohybujeme pouze v rovině spekulací a já doufám, že se prezident zachová v souladu s Ústavou a vláda vznikne v nejbližších dnech,“ uzavírá Eliška Wagnerová.

 

Zdroj: Deník Referendum, 7.1. 2014