E-právo: Senát schválil nový návrh zákona o vztazích parlamentních komor

Sněmovna a Senát by mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy ústavních či volebních pravidel, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí. Novinku má zavést návrh takzvaného stykového zákona, který dnes schválila horní komora. Předlohu upravující vztahy obou parlamentních komor nyní dostane k posouzení vláda a Sněmovna.

Existence stykového zákona je zakotvena v ústavě, v českém právním řádu tak chybí už dvě desetiletí. Dosavadní pokusy o jeho prosazení byly neúspěšné. Nová varianta byla podle předsedkyně komise Elišky Wagnerové (za SZ) předjednána se členy sněmovního podvýboru pro ústavu.

Za nejvýznamnější označila úpravu projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí stejně jako u jiných zákonů, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.

Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma také upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.

Návrh počítá rovněž s tím, že Sněmovna by už nemusela udělovat souhlas s tím, aby jí senátoři při schůzi zdůvodňovali senátní úpravy zákonů. Stejné postavení by měli mít i poslanci v Senátu. Poslanecké či senátorské změny projednávaných zákonů by pak kvůli větší transparentnosti legislativního procesu nově musely být promítnuty do textu stávajících zákonů.

Původní návrhy počítaly i s uzákoněním pravidel společné schůze obou komor pro volbu hlavy státu. Tato potřeba však padla po zavedení přímé volby prezidenta.

 

Zdroj: e-pravo.cz, 3.3. 2016