E15: Ústavním soudcům se možná zvednou platy. Díky přílepku k zákonu

 

Ústavní soudci by už brzy mohli dostat výrazně přidáno, a to díky kritizovanému přílepku k zákonu. Jejich plat by se tak stanovil ze stejného základu jako u ostatních soudců, ne z nižšího jako například u poslanců. Senát dnes novelu s přílepky ani neschválil, ani nezamítl a dostane ji tak prezident Miloš Zeman.

Předloha původně měla jen přispět k obměně předsedů kolegií nejvyšších soudů. Ve Sněmovně se k ní přidaly přílepky, jeden z nich se týká právě platů ústavních soudců. Mnozí senátoři dnes tuto praxi ostře kritizovali. V minulosti ji odmítl i samotný Ústavní soud. Proti zvýšení výdělků se ale členové horní komory nestavěli. Ústavní soudci totiž dostávají méně než mnozí soudci nižších instancí.

Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) formálně sice část o zvýšení platů představuje přílepek, věcně ale ne – s novelou o soudech téma souvisí. Válková podotkla, že její úloha je nezáviděníhodná, když senátory prosí, aby schválili přílepek. Úpravu ale označila za krok správným směrem, který odstraní „ničím nezdůvodněné znevýhodnění ústavních soudců proti ostatním soudcům“.

Senátoři odmítli „přimhouřit oko“, přílepek ale pustili dál

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) vyzval své kolegy, aby proto nad přílepkem „přimhouřili oči“. To pobouřilo některé senátory, důrazně to odmítli. Podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) je vina exekutivy, že se růst platů řeší přílepkem. Dosud návrh na nápravu nepředložila. „Tady zaspala exekutiva a spí a pořád spí,“ dodala Wagnerová. Podle některých členů horní komory se do svízelné situace dostává i Ústavní soud. Senátoři by se na něj totiž mohli pak obrátit se stížností na přílepek, ústavní soudci by se tak zabývali svými platy. Přílepky už v minulosti Ústavní soud odmítl.

Z přítomných 62 senátorů a senátorek 23 předlohu podpořilo, 12 ji odmítlo a 28 se zdrželo. Pro schválení bylo potřeba 32 hlasů. Novelu s přílepky se nepodařilo pak ani zamítnout. Poputuje tak po uplynutí stanovené lhůty na stůl prezidentovi. Dostat by ji tak měl po 30. červenci. Novela začne platit, pokud ji Zeman podepíše, nebo nechá bez podpisu. Může ji ale také vrátit poslancům. Ke schválení by pak ve Sněmovně bylo potřeba 101 hlasů.

Už v květnu při své návštěvě Senátu prezident členy horní komory požádal, aby pomohli plat ústavních soudců zvýšit. Podotkl tehdy, že ačkoliv ústavní soudci představují elitu soudnictví, mají nižší odměnu než místopředsedové krajských soudů. Navrhoval snížit výdaje Úřadu pro ochranu osobních údajů a finance využít na přidání.

Hrubý příjem může dosáhnout až na 211 tisíc korun

Hrubý měsíční plat předsedy Ústavního soudu i s náhradami by se mohl díky přílepku zvednout ze 169300 na 211 tisíc korun. Místopředseda by pobíral 181900 místo 146 tisíc korun. Plat s náhradami ústavního soudce – předsedy senátu by vzrostl ze 122200 na 152300 korun. Například předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nyní mají i s náhradami 194200 korun, místopředsedové 165900 korun.

Ústavní soudci dostávají plat podle stejných pravidel jako poslanci, senátoři, ministři, prezident či členové některých rad. Jejich výdělky se stanovují ze základny, která činí 51731 korun. Podle funkce se pak tato částka násobí příslušným koeficientem. Před úspornými škrty pravicové vlády se základna rovnala 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok. Ostatní soudci si zachování této báze prosadili u soudů, jejich platy se tak nyní vypočítávají z částky 64495 korun.

Vláda tento týden schválila ale také novelu o platech ústavních činitelů, podle nichž by se plat ústavních soudců stejně jako poslanců či senátorů v příštích čtyřech letech měl odvíjet od základny 52248 korun. Předloha teď putuje do Sněmovny, poté ji dostanou senátoři. Podle některých z nich se dalo zvýšení platů ústavních soudců řešit právě v této novele, ne díky přílepku.

 

Zdroj: E15, 24.7. 2014