Echo 24: S nadávkami musí Zeman počítat. Lex Zeman je protiústavní

Nápad šesti desítek poslanců, který se snaží do českého práva dostat urážku prezidenta a který si velice rychle vysloužil označení Lex Zeman, je podle odborníků protiústavní. Prezident Miloš Zeman není ani panovník ani nadčlověk a jako veřejně činná osoba musí počítat s tím, že ho lidé budou kritizovat. Pokud by návrh prošel, výrazně by podle nich ohrozil svobodu projevu.

Nápad šesti desítek poslanců, který se snaží do českého práva dostat urážku prezidenta a který si velice rychle vysloužil označení Lex Zeman, je podle odborníků protiústavní. Prezident Miloš Zeman není ani panovník ani nadčlověk a jako veřejně činná osoba musí počítat s tím, že ho lidé budou kritizovat. Pokud by návrh prošel, výrazně by podle nich ohrozil svobodu projevu.

„Tento konkrétní prezident nejde pro silné slovo daleko, je mi proti mysli, aby mu bylo vše povoleno a druhému člověku, který si ho dovolí kritizovat a použije stejný tón, to bylo zakazováno,“ uvedl serveru Echo24.cz odborník na ústavní právo Jan Kysela. S návrhem zcela nesouhlasí také bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka EliškaWagnerová. „Je to nonsens. V moderním právním demokratickém státu jsou si všichni rovni v právech. Proč má být právo na čest někoho, byť je ve funkci prezidenta, chráněno více, než práva ostatních občanů,“ uvedla serveru.

Asi šedesát poslanců z vládních ČSSD, hnutí ANO a opozičních KSČM a hnutí Úsvit se totiž podepsalo pod návrh, který by do trestního zákoníku vrátil čin veřejného hanobení prezidenta. Trestem za takový přečin by bylo až roční vězení, peněžitý trest nebo propadnutí věci.

Kysela i Wagnerová považují návrh za protiústavní a za pravdu jim dává i další odborník na ústavní právo Jan Kudrna. Podle něj je v rozporu s Listinou základních práv a navíc k podobným návrhům existuje judikatura Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. „Podle mého názoru je právní ochrana prezidenta republiky dostatečná. Je chráněn, jako každý jiný, trestním zákonem proti pomluvě i výtržnictví, přirozeně může žádat soud o ochranu svých osobnostních práv v občanskoprávním řízení a je chráněn také mimoprávně,“ dodal Kudrna.
Sprostá slova? Prezident s tím musí počítat

Podle Wagnerové by to byl navíc velký krok vzad, právě dehonestaci prezidenta se podařilo z legislativy dostat na konci 90. let díky nálezu Ústavního soudu z roku 1994. „Byl by to opravdu krok zpět. Od roku 1997 tady máme opravdu trestně právně vzato vakuum, ale správné. Všichni jsme to tehdy vnímali tak, že Ústavní soud začal čistit právní řád od reliktů komunistického práva,“ uvedla Wagnerová.

Wagnerová s Kudrnou se navíc shodují v tom, že Zeman jakožto veřejně činná osoba šel do funkce s tím, že ho lidé budou veřejně kritizovat. „Prezident je veřejný činitel par excellence. Judikatura jak Ústavního soudu, tak Evropského soudu pro lidská práva říká, že veřejní činitelé mají vyšší míru ochrany. A argumentuje se tím, že tito lidé mají lepší přístup k médiím než normální smrtelník, takže když je někdo osočí, tak se mohou ohradit v médiích, do kterých mají přístup,“ vysvětlila Wagnerová.

Evropský soud pro lidská práva podle ní jasně říká, že i tvrdá vyjádření v podobě vulgárních slov jsou možná, pokud plní funkci a reagují na něco, co si takto ostrý komentář zaslouží. „K této věci se mnohokrát vyjadřoval soud ve Štrasburku a vždy došel k závěru, že veřejně činná osoba, včetně například umělců, ale především politiků, musí unést vyšší míru kritiky a ochrana poskytovaná právním řádem veřejným činitelům a politikům nutně musí být nižší, než je tomu u běžných lidí, kteří do veřejného prostoru nevstupují,“ doplnil Kudrna.
Zeman není panovník

Předkladatelé se odkazují na nizozemský příklad z 19. století o hanobení majestátu. „Například dne 14. července 2016 uložil nizozemský soud vězení v délce 30 dní pisateli hanobného článku na Facebooku na adresu královské rodiny. Obdobně chrání zákony v jiných evropských zemích jak představitele monarchií, tak prezidenty či ústavní činitele,“ píše se v důvodové zprávě.

Podle Kysely je ale srovnání s Nizozemskem nesrovnatelné. „Srovnání s monarchií je neadekvátní. Monarchové jsou určitými symboly, ale politicky se neprofilují, takže je můžeme bránit a neporušujeme rovnost politických soutěžitelů,“ vysvětluje Kysela. „Ve chvíli, kdy máte prezidenta a navíc politicky velmi aktivního prezidenta, tak je to asymetrické,“ dodává.

Wagnerová také upozorňuje, že návrh hovoří o ochraně osoby prezidenta, nikoli o úřadu prezidenta. „Naráží to na svobodu projevu. Přičemž jak je to napsáno, tak z toho neseznáte zřetelnou hranici, kam až sahá legitimní kritický projev a kde začíná hanobení,“ dodala.

Ochrana prezidenta není nic nového. Podle Kudrny zvláštní trestněprávní ochrana hlavy státu nebyla v minulosti neobvyklá. Znalo ji již Rakousko-Uhersko, převzala jí nakonec také 1. československá republika, stejně jako poválečné předpisy, včetně předpisů po roce 1948. V podstatě vždy ale existoval poměrně zásadní právní a politický spor o to, zda má být taková zvláštní ochrana hlavě státu, případně jiným činitelům, poskytována.

Kdo návrh podepsal:

KSČM: Zdeněk Ondráček, Marie Pěnčíková, Hana Aulická Jírovcová, Ivo Pojezný, Václav Snopek, Jaroslav Borka, Karel Šidlo, Leo Luzar, Jiří Valenta, Josef Nekl, Miroslav Opálka, Alena Nohavová, Milada Halíková, Stanislav Grospič, Marta Semelová, Stanislav Mackovík, Josef Zahradníček, Josef Šenfeld, Alexander Černý, Gabriela Hubáčková, Květa Matušovská, Jan Klán, Pavel Kováčik, Vladimír Koníček, René Číp, Miroslav Grebeníček, Vojtěch Filip.

ČSSD: Vítězslav Jandák, Jaroslav Foldyna, Zdeněk Syblík, Pavlína Nytrová, Miroslava Strnadlová, Richard Dolejš, Marie Benešová, Markéta Wernerová, Jaroslav Zavadil, Ladislav Velebný, Zuzana Kailová, Jaroslav Krákora, Stanislav Huml, Jiří Běhounek, Dana Váhalová.

ANO: Zdeněk Soukup, Zuzana Šánová, Vlastimil Vozka, Milan Brázdil, Stanislav Pfléger, Pavel Plzák, Stanislav Berkovec, Jana Lorencová, Bronislav Schwarz, Josef Hájek, Martin Sedlář, Josef Kott, Pavel Čihák, Margita Balaštíková, Bohuslav Chalupa.

Předsednictvo ANO ve středu přijalo usnesení, kterým se od návrhu distancuje. Na základě tohoto usnesení je připraven svůj podpis odvolat poslanec ANO Bronislav Schwarz.

Úsvit: Marek Černoch, Olga Havlová, Jana Hnyková, David Kádner, Martin Lank, Karel Fiedler.

Nezařazení: Karel Fiedler, Petr Adam.

 

Zdroj: echo24.cz, 17.11. 2016