Echo24: Topolánek vyvolává paniku

Nástup expremiéra Mirka Topolánka byl zlomem prezidentské volební kampaně. O jeho šancích se dá zatím jen spekulovat na základě dojmů a emocí. O jeho síle ale nejvíc vypovídají velmi razantní pobouřené výpady Andreje Babiše a Jiřího Drahoše. Topolánkův prezidentský soupeř se v jeho hodnocení dokonce vůbec poprvé dopustil nějakého silného názoru.

Mirek Topolánek ohrožuje prezidentské šance Miloše Zemana, kterého už v této chvíli, byť nevysloveně, podporuje Andrej Babiš, i Jiřího Drahoše. Také pan profesor se snaží vlísat do přízně vítězi parlamentních voleb. Uctivě o něm hovoří jako o standardní straně, které se není potřeba obávat.

Proto se dá čekat, že obě strany se budou snažit dostat expremiéra ze hry. Způsobů se najde spousta. Čelní střet ale není zrovna v případě ostrého Topolánka, který se konfliktů nebojí, a dokonce by si v nich mohl dělat ostruhy, příliš účinný. Proto je potřeba na to jít zezadu. A tvářit se státotvorně. Třeba formalisticky zpochybnit legitimitu jeho kandidatury.

S tím už hned ve středu vystartovala Babišova MF DNES (toho času zaparkovaná ve svěřenském fondu ovládaném Babišovými právníky a manželkou). Snažila se udat tón veřejné debaty článkem zpochybňujícím prezidentské kandidáty mající mezi svými podporovateli podpisy poslanců nebo senátorů, kteří podpořili více prezidentských adeptů. To se týká i Topolánka, mezi jehož deseti senátory jsou tři, kteří dali podpis i některému z jeho soupeřů.

Na citátech respektovaných ústavních právníků Jana Kysely a Vladimíra Pavlíčka Babišovy noviny varují, že podle volebního zákona by takoví kandidáti mohli být z volby vyřazeni. V zákoně není přímo napsáno, že jeden zákonodárce nemůže podepsat kandidaturu více adeptům. Podle Kysely a Pavlíčka to ale z ducha zákona jasně vyplývá.

Podpisy, ať už padesáti tisíc občanů, deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, mají být přirozeným filtrem pro vstup do prezidentského souboje. A kdyby každý poslanec mohl rozdat libovolný počet podpisů, šlo by to podle nich proti smyslu zákona.

Ministerstvo vnitra ale v oficiálním právním výkladu k prezidentské volbě přímo dovolilo, že poslanci a senátoři mohou podepsat kandidaturu více zájemcům o Hrad. Názor Kysely a Pavlíčka podpořila také bývalá soudkyně Ústavního soudu a současná senátorka Eliška Wagnerová (zvolená jako nezávislá za Zelené).

Opačný názor než Kysela s Pavlíčkem mají další dva uznávaní ústavní právníci a jejich kolegové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kudrna a Marek Antoš. Otevírá se tak další právnická bitevní linie o podobu české politiky.

Už tím, jak bylo téma vypuštěno Babišem do veřejné debaty, je zřejmé, že nejspíš padnou konkrétní žaloby na konkrétní kandidáty. Rozhodovat bude Nejvyšší správní soud. U něj si může do dvou dní od udělení registrací do prezidentské volby stěžovat buď ten, kdo navrhl petici na sběr podpisů pro kandidáty, kteří jdou do souboje s hlasy od občanů. To jsou ti tři lidé, kteří navrhli Miloše Zemana, Michala Horáčka a Jiřího Drahoše. Nebo poslanci a senátoři, kteří svými podpisy vyslali do souboje další kandidáty. Žalovat můžou buď konkrétního kandidáta, u nějž napadnou opakující se podpisy zákonodárců, nebo všechny uchazeče o Hrad, na jejichž nominacích se ty zdvojené podpisy objevují.

Bude tedy jasné, kdo koho žaluje. To samo o sobě projasní motivy. Žaloba musí přijít na Nejvyšší správní soud do dvou dnů o udělení registrací. Soudci musí rozhodnout do 15 dní od jejího podání. Verdikt vynese speciální sedmičlenný volební senát, v němž mimo jiné zasedá i předseda soudu Josef Baxa. Jasno, kdo může do souboje o Hrad, tak bude plus minus do konce listopadu.

Soudci se budou rozhodovat, jestli je silnějším motivem duch zákona, který předpokládá podle Kysely a Pavlíčka jen jeden podpis za jednoho zákonodárce. Nebo jsou naopak silnějším argumentem legitimní očekávání kandidátů, kteří na základě právního výkladu ministerstva vnitra žili v domnění, že každý senátor a poslanec může podepsat nominaci více uchazečů.

Odhadovat rozhodnutí je obtížné. Marek Antoš ale upozorňuje pro deník Právo, že se dá usuzovat z předchozího rozhodování soudu. „Je to sporná věc, ale stojím na straně ministerstva vnitra. Ze zákona takový výklad jednoznačně nevyplývá, a pokud to není jednoznačné, tak soudní judikatura u sporné legislativy vždy upřednostnila právo být volen.“ Očekává tedy, že soudci případnou žalobu zamítnou.

Pro odhad vývoje prezidentské volby je kromě případného samotného rozsudku zásadní, kdo a koho bude žalovat. Na další zásilky kolem prezidentské volby se dost pravděpodobně může těšit i Ústavní soud.

Babišovi i Zemanovi právníci jistě pracují naplno. Nehraje se jen o prezidenta, ale o vládu na příští čtyři roky. Topolánek vytočil emoce a napětí do podstatně vyšších obrátek.

 

Zdroj: echo24.cz, 9.11.2017